Sto čtyřicáté výročí českého architekta Adolfa Václava Koláře v Sofii
Architekt Adolf Václav Kolář je spjat s hlavním městem Bulharska v dobách, kdy se modernizovalo a začínala v něm obnova starých kultovních staveb.
V září 2018 Muzeum dějin na výstavě v Sofii připomnělo 140. výročí od zahájení činnosti architekta Koláře v pozici prvního městského architekta Sofie roku 1878. Význam této události je dán historickým faktem, že Bulharsko bylo právě tehdy osvobozeno od osmanské nadvlády a stalo se nezávislým státem. Sofie (v bulharštině Cофия) se při hlasování o budoucím hlavním městě stala hlavním městem země pouze o jeden hlas. Město, jehož původní historický název zněl Serdika, má starobylou historii. V době, kdy se Sofie stala hlavním městem, měla 11 000 obyvatel, orientální vzhled, zablácené ulice a nevzhledné budovy postavené z nepálených cihel a dřeva. Jedinou její pozoruhodnou stavbou byl turecký Konak.
Architekt Kolář se pustil se vší energií do plánování a obnovy města, které se mělo stát opravdovou evropskou hlavní metropolí. Koncem roku 1878 byl schválen první plán města, který naznačil náměty pro jeho urbanizaci. Podle projektu se rozšiřují ulice, bourají se zchátralé budovy, budují se nové bulváry a plánuje se výstavba hlavního města podle evropské vize. Úspěch architekta během prvních osmi měsíců byl pozoruhodný. Architekt Kolář, původem Čech, byl jmenován architektem hlavního města a jeho asistentem se stává rovněž Čech, jeho kolega architekt Roubal. V té době zdroj Courrier d´Orient píše: Hlavní město Sofie vzniká na základě projektu pana Ing. Koláře.
Význačné projekty v Sofii
Mezi významné návrhy a realizace architekta Adolfa Václava Koláře patří:
■ rekonstrukce tureckého Konaku na knížecí palác (v letech 1880–1882);
■ projekt a rekonstrukce zahrady v předním Konaku na městský park Garden City (1879);
■ výstavba dělostřeleckých kasáren;
■ navrhl pomník Vasila Levského, ten byl vybudován podle architektova návrhu z 29. července 1878 a slavnostně odhalen
22. října 1895;
■ návrh a realizace budovy Grand Hotel Bulgaria (1880–1885);
■ návrh a realizace Ministerstva války (1879–1885), v současnosti Ministerstvo obrany (pře- stavba z let 1925 a 1938);
■ projekt triumfálního oblouku k přivítání prince Ferdinanda (1887);
■ návrh a realizace vojenské školy (1877), objekt byl rekonstruován (1937) na Vojenskou akademii GS Rakovski;
■ návrh a realizace hlavního nádraží v Sofii (1888–1890) ve spolupráci se svým krajanem Proskem;
■ návrh a realizace Vojenského klubu (1895–1898), dokončen byl v letech 1898–1903 N. Lazarovem a F. Gruenangerem;
■ návrh a realizace hotelu Crystal Palace na ulici Shipka, ze které- ho je zachována fasáda v několika prvních patrech.
Kolářovy životní osudy
Adolf Václav Kolář se narodil v roce 1841 ve východočeské Bašnici. Po ukončení studií v Praze se zapisuje jako dobrovolník do polského povstání proti Rusku v letech 1863 až 1864 a dosáhl tehdy hodnosti poručíka. Potom studoval inženýrství v Paříži a ve Vídni. Ve svých projektech se stal zastáncem přísných renesančních tvarů. Svou praxi zahájil v roce 1865 v Srbsku, poté pracoval v roce 1877 v Rumunsku, kde se sešel se svým krajanem Proskem. V Bukurešti společně projektují městskou kanalizaci. Po osvobození Bulharska guvernér P. Alabin vydal rozkaz o jmenování Koláře městským architektem Sofie s úkolem zavést moderní evropské plánování nového hlavního města. V období 1884 až 1887 pracoval Adolf Václav Kolář jako technický ředitel Magistrátu města Sofie.
Jen o osm měsíců po osvobození byl Adolf Václav Kolář jmenován architektem gubernie. Zemřel v Sofii v roce 1900 a některé z jeho projektů i staveb dokončili další architekti. Styl architekta Koláře odpovídá tehdejším evropským trendům – klasicismu a eklekticismu. Jeho veřejné budovy dodaly novému bulharskému hlavnímu městu, jak již bylo nastíněno, evropský charakter, díky němu tedy vyniká genius loci města. Pokud kdysi římský císař Konstantin nazýval Serdiku svým Římem, pak jí cestovatelé a spisovatelé po zásazích architekta Koláře říkali Malá Vídeň. V současnosti jsou dvě budovy architekta Koláře v seznamu kul- turních památek města. V roce 2012 byla na počest tohoto architekta v sídlišti Ovca a Kupel v hlavním městě pojmenována ulice Adolfa Koláře.
