Stavební firma Blecha

Stavební firmu založil Josef Blecha starší, městský stavitel v Karlíně, nejstarší ze tří bratrů, rovněž stavebních podnikatelů.

Josef Blecha starší, studium, rodina

Josef Blecha starší se narodil 11. září 1841 ve Štítarech u Kolína (v současnosti část Kolína) v rolnické rodině evangelického vyznání. Po smrti rodičů Josef vychovával oba mladší bratry Aloise a Matěje. Základní školu absolvoval ve Štítarech, střední v Kolíně. Po absolvování reálného gymnázia pokračoval ve studiu na polytechnice v Praze, kde se věnoval oboru pozemního stavitelství. Po dokončení studia v roce 1864 byl zaměstnán ve firmě koncesovaného stavitele Václava Šalandy (Wenzel Schalanda, 1829 nebo 1830–1870), kde se současně vyučil i zednickému řemeslu. Po Šalandově onemocnění v roce 1869 převzal jeho nedokončené zakázky a následně založil vlastní firmu se sídlem v Karlíně, tehdy rozvíjejícím se pražském předměstí. (Karlín, od roku 1817 ustanovený oficiálním městským předměstím, byl v letech 1903 až 1921 povýšen na samostatné město a od 1. ledna 1922 se stal součástí Velké Prahy).

Josef Blecha starší se stavitelem stal podle místodržitelského dekretu ze dne 23. března 1870 a dekretu Karlínského hejtmanství ze dne 4. dubna 1870. V Karlíně také Josef Blecha bydlel v č. p. 230, nejpozději roku 1876 se přestěhoval v rámci Karlína do č. p. 258, posléze si vybudoval v Podbabě vilu. Zpočátku spolupracoval s Eduardem Delinem (1822–1884), civilním inženýrem působícím v Praze, teprve po jeho smrti pracoval zcela samostatně [1, str. 67].

V roce 1875 se Josef Blecha oženil s Terezií, rozenou Jechentalovou (1844–1917); jejich manželství bylo bezdětné.

Společenské a odborné aktivity

Josef Blecha starší byl zakládajícím členem Jednoty stavitelů pro Království české, od roku 1883 přejmenované na SAI (Spolek architektů a inženýrů v Království českém), jehož byl až do konce svého života prvním předsedou. Inicioval rovněž založení České matice technické. Kromě profesních spolkových funkcí byl předsedou správní rady Nuselského pivovaru, místopředsedou Pražské úvěrní banky a členem správní rady banky Slavia.

Stavby v období rozvoje firmy Blecha

Mezi prvními stavbami nově vzniklé stavební firmy byly dokončovací práce na stavbách, které nemohl již realizovat Václav Šalanda. Jednalo se především o reálku a školu Ženského výrobního spolku v Českých Budějovicích a Spolkový dům Sokola (budovaný v letech 1873 až 1878) v Kolíně. Stavební firma Blecha se pak soustřeďovala především na stavbu průmyslových budov (lihovary, pivovary, cukrovary) a měšťanských domů v Praze (zejména v Karlíně), kterých postavila úctyhodné množství.

V roce 1870 až 1871 stavěla firma Blecha příčné křídlo k domu č. p. 281/II na Senovážném náměstí Nového města pražského, roku 1872 přistavěla další křídlo k domu č. p. 1188/II v Soukenické ulici. Stavěla rovněž nájemní domy v Karlíně č. p. 258 a 259 na Prostřední cestě (dnes ulice Za Poříčskou branou). V letech 1874 až 1876 realizovala firma zakázku obytného a obchodního domu s novorenesanční fasádou v Klimentské ulici č. p. 1246/II. Zakázky přibývaly – prakticky každý rok byl postaven nový dům, většinou s novorenesanční nebo novobarokní fasádou. Na mnohých plánech nalézáme podpis majitele stavební firmy rovněž jako autora novostaveb, které jeho rozrůstající se firma realizovala.

Z roku 1877 pocházejí plány domů na Vacovské okružní třídě v Budapešti, Dělnického domu v Holešovicích a rovněž návrh tělocvičny Sokola v Karlíně (č. p. 319/X), kde v letech 1887 až 1888 stavěl velký dům č. p. 323/X s historizující fasádou. V roce 1891 byl Josef Blecha starší tvůrcem pavilonu tehdejšího místodržícího Království českého, hraběte Františka Thun-Hohensteina (1847–1916), na Jubilejní výstavě v Holešovicích. Během roku 1891 přistavěla firma Blecha podle jeho návrhu v Humpolci věž k evangelickému kostelu.

V letech 1894 až 1895 realizovala firma Blecha v Praze na Eliščině (dnes Revoluční) třídě č. p. 1200/II stavbu domu opět v novorenesančním stylu, v roce 1895 pak budovu Ženského výrobního spolku (Českoslovanské obchodní akademie) č. p. 1940/II v Hur­tově (dnes Resslově) ulici s renesančními prvky (považovanými za vhodné pro školská zařízení).

Vlastní vila Josefa Blechy

Vlastní rodinnou vilu si Josef Blecha postavil v Praze 6 – Dejvicích, na ulici V Podbabě 2523/20. Budovu navrhoval a v roce 1873 realizoval původně v menším rozsahu. Pravděpodobně v roce 1899 byla vila rozšířena (patrně rovněž podle Blechova návrhu) – přistavěna byla západní část s věží. K dalším úpravám a adaptacím budovy došlo ve 20. a 21. století.

Podle Památkového katalogu je tato reprezentativní novorenesanční vila, umístěná v rozsáhlé svažité zahradě při Šáreckém potoce, hmotově odstupňovaná a členitá stavba, ve střední části dvoupatrová, zdůrazněná převýšenou hranolovou vížkou s vysokou dlátkovou střechou. Výrazným prvkem je otevřená lodžie v pravé části přízemí a nad ni navazující balkon s balustrádou. Fasáda průčelí je dále členěna nárožní bosáží, římsami, pilastry apod. Mezi prvním a druhým patrem a pod střechou obíhá pás s barevnými ornamentálními freskami [2]. Tato hodnotná historizující budova je chráněna od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Další stavby firmy Blecha na konci 19. století

Kromě zásadních přestaveb a novostaveb budov prováděla firma velké množství drobnějších interiérových úprav, ať již podle vlastních návrhů nebo podle plánů jiných projektantů, jako byl např. Bohumil Tesař (1835–1890), se kterým stavěla firma například dům č. p. 759/I v Hradební ulici v letech 1895–1897. Se stavitelem Alfonsem Wertmüllerem (1852–1916) řešila stavbu tělocvičny německého Turnvereinu v dnešní Opletalově ulici č. p. 1606/II v roce 1881. S Antonínem Rosenbergem (1833–1907) firma spolupracovala při stavbě novo­renesanční školy č. p. 1120/II na nároží ulic Truhlářská a Zlatnická.

Během let 1893 až 1895 budoval Josef Blecha na Václavském náměstí novobarokní nájemní dům č. p. 837/II, pozdější DAREX, zbořený v roce 1994. (V místě byl postaven nový dům, s kopií původní fasády). V letech 1894 až 1895 postavila firma dům č. p.17600/II v Městském sadu (dnes Washingtonova ulice) s novobarokní fasádou, v letech 1898 až 1899 pak podle návrhu Ing. Josefa Blechy firma Stark & Gregor č. p. 1718/II v Lazarské ulici řešila stavbu budovy spolku Domácnost, který tam zřídil Českou školu kuchařskou. Budova již nese přes novobarokní ráz stopy secese (její kolaudace proběhla 14. srpna 1899).

V Jeruzalémské ulici vyrůstal po demolici starších domů od roku 1899 komplex budov (č. p. 1283/II) s novobarokním a novorenesančním vzhledem. Josef Blecha starší však již stavbu nedokončil, v roce 1900 ji převzal jeho bratr Matěj, který ji dovedl ještě téhož roku ke kolaudaci. Josef Blecha zemřel 13. července 1900 ve věku 58 let, pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Alois Blecha

Prostřední bratr a společník stavitelů a podnikatelů Josefa a Matěje Blechy Alois se narodil 29. prosince 1856 ve Štítarech u Kolína. Stejně jako jeho bratři získal po středoškolských studiích v Kolíně vysokoškolské vzdělání a titul inženýra. V roce 1893 obdržel samostatnou stavitelskou licenci. Po smrti bratra Josefa se stal majitelem firmy Blecha. Oženil se s Karlou, rozenou Řepkovou (1860–1896). 

Z období, kdy se stal po bratrově smrti Alois Blecha majitelem firmy (v té době již jedné z největších stavebních firem v Čechách) pochází několik budov na Novém městě pražském. V roce 1900 postavila firma dům č. p. 1283/II v Jeruzalémské ulici, v roce 1901 dům č. p. 978/II na Havlíčkově (dnes Senovážném) náměstí, kde ještě v roce 1902 Alois Blecha budoval dům č. p. 992/II. Jako společník firmy spolupracoval Alois Blecha na některých stavbách již v roce 1899, například na škole v Lazarské ulici 3 č. p. 1718/II.

Řídit firmu však Alois Blecha mohl pouze dva roky, zemřel totiž 18. března 1902 ve věku 45 let. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v rodinné hrobce, kterou navrhoval jeho nejmladší bratr Matěj – ten se stal po úmrtí Ing. Aloise Blechy úspěšným majitelem rodinné firmy.

Zdroje:
[1] VLČEK, P. a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004.
[2] Památkový katalog [on-line]. Národní památkový ústav [cit. 2023-09-11]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/.
[3] ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu. Victoria Publishing, 1995.
[4] LUKEŠ, Z. Praha moderní IV. Paseka, 2015.
[5] LUKEŠ, Z. Stavby a architekti pohledem Zdeňka Lukeše 2: Doma i v cizině. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017.
[6] SOKOLOVÁ, V. Pouť mladých Čechů výstavou. Praha: Jos. R. Vilímek, 1891.