František Faltus

24. srpna 2012

Petr Zázvorka

Medailonky Vyšlo v čísle 08/2012

Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc., proslul zejména jako konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, hlavně mostů, budovaných za jeho éry zcela novou technologií svařování.

Autor:

Petr Zázvorka

Pracoval téměř třicet let jako redaktor a posléze vedoucí tiskového odboru firem Vodní stavby Praha a Zakládání staveb. Od vzniku časopisu Stavebnictví je členem jeho redakce, kde mimo jiné vede rubriku Osobnosti stavitelství. Svůj dlouhodobý zájem o historii stavebního odvětví promítl do stejnojmenné knihy vydané v roce 2016.

Vídeň
František Faltus se narodil 5. ledna 1901 v české rodině ve Vídni. Po maturitě na státní reálce ve Vídni (kterou složil dne 4. července 1918) začal studovat stavební inženýrství na vídeňské Vysoké škole technické (K. k. Technische Hochschule Wien). Po vykonání první státní zkoušky v roce 1920 působil během své prázdninové praxe u firmy Úprava Tiché Orlice u Kyšperka. Tato jeho životní etapa se pojí s účastí na společenském životě vídeňské české menšiny. Faltus byl členem Jednoty Sokol Vídeň I, kde byl cvičitelem a stal se náčelníkem jednoty. Studium na vysoké škole zakončil složením druhé státní zkoušky v roce 1923. Poté byl v letech 1923-1926 zaměstnán jako statik a konstruktér v mostárně firmy Waagner-Biro AG ve Vídni. Právě v této firmě vznikl i jeden z prvních Faltusových návrhů mostů, ocelový most přes Dunajský kanál ve Vídni.

V roce 1926 dokončil Faltus svou dizertační práci s titulem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí (Beitrag zur Berechnung statisch unbestimmter Tragwerke), na jejímž základě obdržel titul doktora technických věd.

Prof. Ing. Dr. František Faltus, DrSc.

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 08/2012)