Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – revitalizace poutního areálu

Stav obou areálů dlouhodobě neodpovídal jejich významu pro českou státnost, a proto byla v druhém desetiletí 21. století zahájena příprava pro jejich důstojnou úpravu. Zpracování návrhů revitalizace bylo vzhledem k velkým zkušenostem s historickými stavbami svěřeno Projektovému atelieru pro architekturu a pozemní stavby spol. s r.o. – Ing. arch. Tomáš Šantavý. Projektové dokumentace se zpracovávaly a projednávaly v letech 2014 až 2016.

Revitalizace mariánského areálu začala v roce 2017 a skončila v roce 2019. Otevření kostela Nanebevzetí Panny Marie zahájila 1. ledna 2020 v 00:00:01 hod. slavnostní bohoslužba.

Revitalizace václavského areálu byla zahájena v roce 2019. Kostel sv. Václava byl otevřen po slavnostní bohoslužbě konané 28. září 2021. Obnova vnějšího pláště kostela sv. Klimenta byla dokončena v roce 2021, práce v interiéru skončí závěrem roku 2022. V následujících letech by mělo být upraveno širší okolí obou kostelů včetně kapitulního děkanství (rezidence) a hospodářských budov.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie je monumentální barokní stavba postavená v letech 1617 až 1623 na východním okraji historického jádra Staré Boleslavi. Vystavěl jej Jakub de Vaccani podle návrhu Giovanniho Marii Filippiho na místě starší gotické stavby. Hlavní průčelí bylo v 18. století upraveno podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, za jehož účasti byly postaveny i ambity na východní straně kostela. Velmi cenné je barokní zařízení interiéru pocházející převážně z druhé poloviny 17. století. Součástí areálu je bývalá klasicistní márnice, č. p. 468, domek č. p. 240 a ohradní zdi s výklenkovou kapličkou.

Mariánský kostel vykazoval řadu statických poruch způsobených především intenzivní automobilovou dopravou v jeho těsné blízkosti. Fasády byly v minulých letech opravovány v několika stavebních etapách. To se projevovalo odlišnými barevnými odstíny omítek a rozdílným způsobem jejich stárnutí, což působilo rušivě. Interiéry s umělecky mimořádně hodnotným vybavením byly sice stále velmi působivé, ale značně zašlé a některá umělecká díla byla viditelně poškozena. Místnost klenotnice (pokladnice), v níž bývalo umístěno Palladium země české, mariánský reliéf nesmírné historické hodnoty, a další cenné předměty, nebyla dostatečně zabezpečena. Ambity za kostelem, veřejnosti dlouhodobě nepřístupné, měly krov v havarijním stavu a popraskané klenby se silně poničenými malbami. Areál neměl odpovídající zázemí pro četné poutníky a návštěvníky, ale ani pro vlastní farníky.

Rekonstrukce stavby
Statické zabezpečení kostela vyřešila táhla umístěná nad klenbami. Při opravě vnějšího pláště byla věnována velká pozornost výběru barevných odstínů, které jsou pro působení barokní architektury zásadní. Restaurování hlavního oltáře i oltářů v jednotlivých kaplích předcházely podrobné restaurátorské průzkumy, které objevily velmi působivá původní barevná řešení. Jejich obnova spolu s novou výmalbou vrátila celý interiér do zářivé barokní podoby. Klenotnice byla doplněna vitrínami a novým zabezpečovacím systémem. Velkolepý dojem z opraveného chrámu umocnilo předláždění teras se schodišti a oprava opěrných zdí.

V ambitech bylo třeba provést zásadní rekonstrukci krovu a přeložení krytiny. Nad klenby byla umístěna táhla ztužující podélné zdi a po stavebních úpravách byly obnoveny také nástropní malby. Na podlahy chodeb se vrátila původní kamenná dlažba. Travnaté plochy nádvoří byly nahrazeny novou kamennou dlažbou, která dodala prostoru odpovídající význam a je pro návštěvnický provoz vhodnější.

V domě č. p. 468 bylo zřízeno Informační a kulturní centrum pro návštěvníky. Jeho součástí je i malá expozice o historii staroboleslavských poutí. Pro farníky byl postaven nový objekt se shromažďovacím prostorem a potřebným zázemím. Do domku č. p. 240 bylo umístěno terapeutické centrum. Součástí revitalizace areálu byla i oprava ohradních zdí včetně výklenkové kapličky se sochou Jana Nepomuckého.

Areál kostelů sv. Václava a sv. Klimenta

Areál kostelů sv. Václava a sv. Klimenta se nachází na západním okraji městského historického jádra. Stojí na mírné vyvýšenině, kde kolem roku 900 vzniklo opevněné přemyslovské hradiště. V první třetině 10. století stál na hradišti kostel zasvěcený sv. Kosmu a Damiánovi, u jehož dveří byl zavražděn kníže Václav. Pod vlivem šířícího se svatováclavského kultu na tomto místě založil kníže Břetislav I. baziliku sv. Václava, vysvěcenou roku 1046, do níž byl zahrnut původní kostel sv. Kosmy a Damiána. Ve 12. století byl kostel přestavěn na trojlodní baziliku s dodnes zachovanou velkou románskou kryptou. Z gotických úprav ve 14. století zůstal jen lomený jižní portál. Za husitských válek byla stavba značně poškozena a následné opravy probíhaly od poloviny 15. až do konce 16. století. Třicetiletá válka znamenala pro kostel další pohromu – severní věž byla ubourána a při ústupu švédské armády byl kostel zapálen. Obnova byla ukončena znovuvysvěcením v roce 1691 a přinesla chrámu raně barokní zaklenutí lodi a cibulovou báň na věži. V polovině 18. století bylo vybudováno monumentální dvouramenné schodiště z lodi do presbyteria a sakristie nad jižní kaplí. Poslední velká oprava baziliky proběhla ve dvacátých letech 20. století před oslavou milénia zavraždění sv. Václava.

V dnešní podobě se jedná o trojlodní baziliku uzavřenou na východní straně třemi apsidami. V jihozápadním rohu stojí mohutná hranolová věž s působivými plastikami archanděla Michaela a svrženého ďábla, zakončená cibulovou bání. Věž i loď zpevňují opěrné pilíře. Na severovýchodní straně předstupuje obdélná Vrábská kaple.

V těsné blízkosti baziliky stojí jednolodní románský kostelík sv. Klimenta, postavený patrně v 11. století na místě staršího kostela. Jeho současná podoba pochází z přestavby v druhé polovině 12. století. Stejně jako sousední kostel byl poškozen za husitských válek i za války třicetileté. Stávající křížová klenba pochází z roku 1857. Někdy kolem roku 1890 byly na stěnách objeveny cenné malby z druhé poloviny 12. století znázorňující výjevy ze života sv. Klimenta.

Rekonstrukce staveb
• Bazilika sv. Václava
Stejně jako mariánský kostel vykazoval i kostel sv. Václava statické poruchy, které však v tomto případě způsobilo nestabilní podloží. Navíc se v něm objevovaly značné problémy se zvýšenou vlhkostí. Ta škodila nejen historickým konstrukcím, ale i uměleckému vybavení.

Statické poruchy vyřešila opět táhla nad klenbami. Ke snížení vlhkosti byl navržen okolo kostela kanálek s přirozeným větráním. Při jeho realizaci byl nutný archeologický dohled, neboť se jednalo o zásah do cenných archeologických terénů. Dalším opatřením ke snížení vlhkosti bylo vyspádování okolního terénu, odvedení srážkových vod a nové předláždění. Účinnost těchto opatření se projevila v poměrně krátké době. Na kostele byl celkově opraven vnější plášť, přičemž byla zachována předchozí monochromní barevnost. Umělecké vybavení interiéru bylo restaurováno a byla provedena nová výmalba. Restaurátorské průzkumy sice objevily na stěnách hodnotné nástěnné malby, ty však především z finančních důvodů nebyly odkryty a restaurovány.

• Kostel sv. Klimenta
Kostel sv. Klimenta byl opatřen hladkými omítkami se světlým monochromním nátěrem, které měly připomínat středověkou úpravu. I když jejich oprava proběhla poměrně nedávno, byly značně poškozeny vlhkostí, především na jižní fasádě, která je v těsné blízkosti frekventované komunikace. Další opravy byly potřebné v krovu a na střešním plášti. V interiéru bylo nutno provést restaurátorskou kontrolu středověkých nástěnných maleb.

Okolo kostela byl s výjimkou jižní strany proveden kanálek s přirozeným větráním. Jižní fasáda těsně sousedí s chodníkem a v zimním období se k ní shrnuje sníh; tím by mohlo dojít k zavodnění kanálku a ten by přestal plnit svůj účel. Při opravě fasád byly na jižní stěně obnoveny sluneční hodiny, které byly při minulých opravách zatřeny. Práce v interiéru, které se soustředí zejména na zabezpečení středověkých maleb, budou ukončeny koncem roku 2022.

Areál obou kostelů je obehnán vysokou ohradní zdí s několika branami a korunou pokrytou prejzovou krytinou. Na východní straně stojí ve výklenku barokní socha lva, na západní straně se nachází u zdi kašna. Zeď byla místy staticky narušena, omítky byly silně poškozeny. Celá zeď včetně bran byla opravena, plastika lva a kašna Živý pramen restaurovány.

Závěr

Vzhledem k vysoké historické a umělecké hodnotě obou areálů vyžadovali pracovníci památkové péče minimalizovat u všech objektů zásahy do stavební podstaty a používat v maximální možné míře tradiční materiály a postupy. Výměny historických prvků nebo jejich částí byly možné pouze v případě dožití, jinak musely být zachovány a restaurovány nebo odborně opraveny. Splnění těchto požadavků kladlo sice na dodavatele vyšší nároky, ale pomohlo zachovat genius loci místa. O zdařilé revitalizaci obou areálů svědčí stávající vysoká návštěvnost.