Tunelový komplex Blanka v dubnu 2009

14. května 2009

Jakub Karlíček

Tunely Vyšlo v čísle 05/2009

Výstavba Tunelového komplexu Blanka v Praze je v současné době nejrozsáhlejší akcí obdobného charakteru na území hlavního města. Severovýchodní část Městského okruhu je tvořena soustavou hloubených a ražených tunelů o celkové délce přes 5500 m. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se uzavírá druhý rok od zahájení stavebních prací.

Autor:

Jakub Karlíček

Celý komplex je rozdělen na tři vzájemně propojené tunelové úseky. Trasa začíná u severního vyústění Strahovského tunelu, v mimoúrovňové křižovatce Malovanka. Zde Městský okruh pokračuje tunelovým úsekem Brusnice, tvořeným nejprve hloubenými tunely. Ty vedou v trase Patočkovy ulice a za křižovatkou s Myslbekovou ulicí dále raženými tunely až ke křižovatce Prašný most. Odtud pokračuje tunelový úsek Dejvice, vedený hloubenými tunely ke křižovatce U Vorlíků na okraji Letné, kde začíná tunelový úsek Královská obora. Ten raženými tunely podchází obytnou zástavbu Letné a pod Stromovkou a Vltavou převádí trasu Městského okruhu na pravý břeh řeky. Tam končí tunelový úsek a pokračuje povrchová část trasy až do křižovatky Pelc-Tyrolka. Podrobný popis stavby, historie celého projektu a souhrnné technické údaje jsou na webové stránce www.tunelblanka.cz.
Trasa okruhu je v celé délce vedena jako striktně směrově rozdělená, se samostatným dvou- až třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť.

Současný stav
Výstavba se v současnosti soustřeďuje na sedmi staveništích. Ve směru od Strahovského tunelu jsou to: staveniště Malovanka, Myslbekova, Prašný most, Hradčanská, Letná (včetně staveniště výdechového a nasávacího objektu v ulici Nad Královskou oborou), Troja a staveniště ražených tunelů úseku Královská obora.

¤ Obr. 1. Schematická situace Tunelového komplexu Blanka

Staveniště Malovanka
Stavba mimoúrovňové křižovatky Malovanka včetně portálu tunelu Blanka a navazujících částí hloubeného tunelu je investičně součástí akce Strahovský automobilový tunel, 2. stavba. Křižovatka propojí již provozovaný Strahovský tunel s tunelem Blanka, napojí místní komunikace na Městský okruh a umožní budoucí napojení Břevnovské radiály.
V současnosti je dokončena severní část křižovatky. Ve výstavbě je most, který převádí trasu Patočkovy ulice přes vozovky Městského okruhu a sjízdné rampy do spodní úrovně křižovatky. Dokončeny jsou střední pilíře i podpěry mostu, a začala výstavba samotného dvoupolového přemostění. Dokončena je také opěrná zeď komunikací za mostem.
V Patočkově ulici vznikají dilatační úseky jižního tunelu, na jejichž strop bude v další fázi stavby přeložena doprava. O letních prázdninách bude povrchová doprava mezi Smíchovem, Břevnovem a Střešovicemi částečně převedena do definitivních tras. V příštím roce se očekává zprovoznění křižovatky dočasně bez tunelu Blanka. Uvnitř jámy pokračuje dohloubení na spodní úroveň křižovatky, a je již dobře patrný tvar jejího ?jádra? před portály tunelu Blanka.

¤ Obr. 2. Malovanka: celkový pohled od jihozápadního konce staveniště

Staveniště Myslbekova
Stavební jáma je vyhloubena u křižovatky ulic Myslbekova a Patočkova, v prostoru bývalých zahrádkářských kolonií. Trasa Městského okruhu sem bude přivedena hloubenými tunely pod Patočkovou ulicí od křižovatky Malovanka. V prostoru jámy se připravuje stavba budoucího technologického centra, ve východní stěně začíná výstavba obou portálů ražených tunelů směrem k Prašnému mostu. Po dokončení stavebních prací nahradí území staveniště park s rybníčkem, napájeným z vývěru nyní zatrubněného potoka Brusnice, a s amfiteátrem umožňujícím vyhlídku na Pražský hrad.
V současné době se postupně odtěžuje jáma a u severní stěny se kotví třetí kotevní úroveň. Na východní stěně jsou dokončeny trámy nad portály ražených tunelů a odtěžuje se první kotevní úroveň. Staví se zápory pro zajištění severní stěny výjezdové rampy na severním konci staveniště.

¤ Obr. 3. Myslbekova: celkový pohled na staveniště z koruny barokního opevnění

Staveniště Prašný most
Stavební jáma pro výstavbu tunelů, tunelových ramp a podzemních garáží s technologickým centrem bude vyhloubena v prostoru tzv. kurtiny, mezi dvěma bastiony barokního opevnění Pražského hradu. Po dokončení stavby nahradí prostor staveniště nový park s výhledem na katedrálu svatého Víta. Součástí křižovatky bude také výjezdová rampa ve směru od Malovanky a vjezdová rampa do tunelu v opačném směru.
Součástí výstavby tunelu Blanka je také přestavba mostu přes železniční trať ve Svatovítské ulici. Most bude rozšířen a nově založen do takové hloubky, aby byla v budoucnu možná výstavba podzemní železniční stanice Praha-Dejvice bez zásahu do provozu na mostě. Z toho důvodu se připravuje několik výluk této trati. Proto byla vybudována dočasná železniční zastávka Gymnazijní, která bude sloužit již v období první, dvouměsíční výluky, zahájené na konci dubna. V této době budou hloubkově založeny pilíře nového mostu.
V celém prostoru staveniště jsou budovány přeložky inženýrských sítí. Bylo vyhloubeno spadiště o celkové hloubce 39,0 m. Realizována byla přeložka vodovodního řádu, staví se kabelovod. Zahájeny byly práce na východní straně mostu ve Svatovítské ulici, mikropilotové stěny na severovýchodní straně a injektáž a kotvení třetí kotevní úrovně záporové stěny na jihovýchodě.

¤ Obr. 4. Prašný most: zajištění u jihovýchodní strany mostu Svatovítská

Staveniště Hradčanská
V celém rozsahu staveniště Hradčanská, od křižovatky Prašný most až ke křižovatce Špejchar, probíhá výstavba hloubených tunelů metodou podzemních konstrukčních stěn (tzv. Milánská metoda). Jáma je odtěžena pouze do úrovně stropu tunelu, jsou vyhloubeny úzké rýhy, ve kterých jsou z povrchu betonovány stěny tunelu, na nichž bude uložen strop. Tato konstukce se zasype a po provedení povrchových úprav bude obnoven provoz. Prostor pod stropní deskou bude poté odtěžen a dobetonuje se dno tunelu, aniž by byl ovlivňován provoz na povrchu.
Kromě tunelů hlavní trasy jsou v prostoru staveniště budovány také dvě tunelové rampy - vjezdová pro směr Troja a výjezdová v opačném směru. V rámci stavby je ubourána část vestibulu stanice metra a podchod pod ulicí Milady Horákové směrem do Dejvické ulice. Po dokončení výstavby tunelu bude vestibul obnoven v původním rozsahu a na stropní desce tunelu se vybuduje nová podzemní pasáž s obchody.
V současné době jsou postaveny podzemní konstrukční stěny v rozsahu dilatačního úseku B/1, B/2 a dílčích částí dilatačních úseků A a D. U úseků A/3, B/1 a B/2 se ukládají podkladní betony stropu a výztuž stropní desky dilatačního úseku B/2. U dilatačních úseků A a D se dokončuje hloubení a zajištění stavební jámy. U západního konce staveniště pokračují přeložky inženýrských sítí.

¤ Obr. 8. Hradčanská: celkový pohled na staveniště od východu

¤ Obr. 5. Schematická situace staveniště Hradčanská

Staveniště Letná
Tunely ve staveništi Letná jsou směrem od Hradčanské budovány nejprve Milánskou metodou, tedy výstavbou podzemních konstrukčních stěn a stropní desky z úrovně mělké stavební jámy a následným odtěžením profilu tunelu a vybudováním spodní části konstrukce pod ochranou stropu. Trasa tunelu ve směru od západu klesá, a v místě, kde je již příliš hluboko na to, aby mohla být tato metoda výstavby aplikována, začíná otevřená stavební jáma. V tomto prostoru jsou navrženy tunely hlavní trasy a tunely vjezdových a výjezdových ramp křižovatky U Vorlíků. V jámě vzniknou také podzemní garáže a technologické centrum, situované u portálu ražených tunelů. V současnosti je kvůli výstavbě tunelu přerušen tramvajový provoz v ulici Milady Horákové, a automobilová doprava je svedena obousměrně na objízdnou komunikaci podél jižního okraje staveniště. V létě bude obnoven tramvajový provoz od Letenského náměstí až ke smyčce Špejchar, v průběhu podzimu potom až do Badeniho ulice. Obnovení provozu tramvají bude možné díky dokončení konstrukcí ramp 1/4 v místě tramvajové tratě.
Nyní se pracuje na dilatačních úsecích D 8-D 3 u Špejcharu, prováděných Milánskou metodou. Byly vybetonovány vodicí zídky a je zahájeno hloubení rýh pro jižní a střední stěnu dilatačních úseků D 7 a D 8. Ve zbývajícím prostoru této části jámy je tunel hlouben do úrovně stropu. Na stropě dilatačních úseků D 11-D 9 jsou prováděny zásypy a hutnění včetně stabilizace vápennou suspenzí.
V otevřené stavební jámě se armují a betonují spodní části dilatačních úseků D 17, D 18 a D 19a. Připravují se podkladní vrstvy dilatačního úseku R2 jižní vjezdové rampy 3. U severních ramp 1/4 křižovatky U Vorlíků jsou dokončovány stěny a stropní desky dilatačních úseků R10, R12a, R11 a R13a. Na strop dokončených částí ramp bude v létě položena definitivní tramvajová trať, pro kterou se v místech mimo stavební jámu připravují základy sloupů trakčního vedení. U železniční trati je vyhloubena jáma pro portálové úseky severních ramp.
Samostatné staveniště v ulici Nad Královskou oborou slouží pro vybudování nasávacího a výdechového objektu vzduchotechniky a pro hloubení vzduchotechnických šachet.

¤ Obr. 9. Letná: stavební jáma pro tunely, tunelové rampy a podzemní garáže

¤ Obr. 6. Schematická situace staveniště Letná

Staveniště Troja
Stavební jámy hloubených tunelových úseků začínají u portálů ražených tunelů nedaleko loděnice Univerity karlovy. Na ražený úsek naváže technologické centrum a za ním tunely klenbové konstrukce, které po cca 135 m přecházejí do klasické rámové konstrukce s rovným stropem. Portál tunelu Blanka vznikne v nové křižovatce Troja, jako součást severního předmostí nového sdruženého mostu přes Vltavu. Ten bude vybudován asi 120 m proti proudu řeky od současného provizorního tramvajového mostu. Po řadě zdržení by měla být výstavba nového mostu zahájena v letošním roce.
Dokončeny jsou dilatační úseky 3-6 a 8-10. Chybějící část konstrukce bude postavena po dočasném přeložení tramvajové trati na strop dilatačního úseku 8. V souvislosti s touto přeložkou bude v letních měsících letošního roku výluka tramvajové trati v úseku Nádraží Holešovice-Trojská.

¤ Obr. 10. Troja: stavební jáma hloubených tunelů s klenbovým stropem

¤ Obr. 7. Schematická situace staveniště Troja

Ražené tunely
V současné době probíhá realizace rámových dilatačních úseků 0 a 1 a dilatačních úseků s klenbovým stropem 8, 7 a 6 v trase jižního tunelu. Na stropě dilatačního úseku 3 se připravuje uložení vysokotlakého plynovodu. U hotových konstrukcí navazujících částí tunelu se postupně provádějí izolace, zásypy a hutnění. Tunely úseku Královská obora se razí směrem od staveniště Troja. Podcházejí sportovní kanál, Vltavu, Císařský ostrov a plavební kanál, pokračují pod železniční tratí a pod parkem Stromovka, odkud stoupají pod obytnou zástavbu na Letné a vedou až k raženým portálům ve staveništi Letná. Při výstavbě tunelů se používá Nová rakouská tunelovací metoda. Profil tunelu je po vyražení vystrojen primární obezdívkou z ocelových rámů a stříkaného betonu. Uvnitř tohoto dočasného ostění se v úrovni dna položí vodotěsná izolace a vybetonuje se spodní část definitivního železobetonového ostění až do úrovně budoucí vozovky. Následně bude vodotěsná izolace instalována také v klenbě tunelu a bude dokončeno definitivní ostění klenby tunelu. Obdobným způsobem jsou budovány i další podzemní ražené prostory - propojky mezi tunely, trafostanice a strojovna vzduchotechniky.
Po mimořádné události v říjnu loňského roku proběhly sanační práce nad tunely spočívající v tryskových a tlakových injektážích. Při zastavení ražby kalot současně pokračovaly práce na ražbách opěří a dna v ražených tunelech. 31. března 2009 byly obnoveny ražby v kalotě jižního tunelu, v severním tunelu ražby pokračují od 9. dubna 2009. Vyraženy jsou již také čtyři tunelové propojky a podzemní trafostanice pod Císařským ostrovem. V jižním tunelu se provádí profilace ostění, hydroizolace a definitivní obezdívka. V klenbě definitivní obezdívky jsou každých 85 m umístěny otvory, které v případě požáru slouží k odvedení kouře z prostoru tunelu do vzduchotechnického kanálu pod vozovkou.

Jakub Karlíček SATRA, spol. s r.o.

	severní tunel	jižní tunel
primární obezdívka/ražba
kalota pravá	1273,49 m	1226,53 m
kalota levá	1278,82 m	1217,93 m
opěří pravé	1252,77 m	1169,45 m
opěří levé	1253,76 m	1169,45 m
dno	1223,73 m	1157,68 m
hydroizolace (délka sekce 12 m)
dno	-	70 sekcí
klenba	-	15 sekcí
definitivní obezdívka (délka sekce 12 m)
dno pod technologickou chodbou	-	67 sekcí
stěny a příčky	-	65 sekcí
mostovka	-	63 sekcí
klenba	-	11 sekcí