Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha včetně Rychlých spojení

Praha a železnice
Přesně před sto lety zahájily zestátněné dráhy první ucelenou přestavbu uzlu vyvedením nákladní dopravy z centra do nového vršovického seřaďovacího nádraží a nákladní tratě podél východního obvodu tehdejšího čtvrtmilionového města, které je však přibližně o půlstoletí později opět pohltilo. Nástup automobilismu, hospodářská krize a druhá světová válka další plány přibrzdily. Nová ucelená koncepce byla schválena v šedesátých letech minulého století a stala se základem současné podoby železničního uzlu.

Útlum těžkého průmyslu po roce 1989 vedl k opadnutí zájmu o nákladní železniční dopravu. Ten byl od roku 2000 nahrazen trvale rostoucí poptávkou po železniční dopravě osobní, regionální i dálkové. Již v minulé dekádě začalo být evidentní, že i přes významné dílčí investiční počiny nemá pražský železniční uzel jako celek dostatečné rezervy pro další rozvoj příměstské osobní dopravy, pro stabilní provoz a opětovný růst dopravy nákladní, a především pro kvalitativní skok v dálkové dopravě v podobě vysokorychlostní železnice. Přitom se zároveň na drážní pozemky tlačila nová městská zástavba. Schválení programu Rychlých spojení v roce 2017 bylo posledním impulsem pro pořízení nové koncepce dlouhodobého rozvoje uzlu. Správa železnic, státní organizace, proto zadala Studii proveditelnosti železničního uzlu Praha včetně Rychlých spojení (SPŽUP).

Zadání studie proveditelnosti
Studie proveditelnosti má nalézt technicky proveditelná, územně průchodná a ekonomicky přínosná řešení plnící stanovené cíle, a definovat výhledové možnosti i nároky železniční infrastruktury. Zadání studie lze zhustit do tří principiálních úkolů:

Úkol první – kapacitní řešení pro vysokorychlostní železnici
Rychlá spojení (RS) představují provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice určený pro zkrácení cestovních dob mezi hlavními centry, zlepšení dostupnosti regionů, převedení části individuální osobní dopravy na železnici a uvolnění stávajících tratí pro rozvoj příměstské a nákladní dopravy.

Pozornost se dosud soustředila na návrh novostaveb vysokorychlostních tratí. Nyní je třeba se zaměřit na pražský železniční uzel. K časové úspoře, vysoké kapacitě a spolehlivosti provozu získané na nových tratích za stovky miliard korun je třeba přidat adekvátní řešení tratí uvnitř uzlu včetně optimálního uspořádání přestupních vazeb, kde cestující mohou rovněž uspořit mnoho minut svého času.

Přivedení vysokorychlostní železnice s jejími požadavky na kvalitu a spolehlivost provozu až do centra města bylo prvním principiálním úkolem studie proveditelnosti.

Úkol druhý – uspořádání centrálního železničního uzlu
Idea soustředění veškeré osobní železniční dopravy do jediného ústředního nádraží průjezdného typu s efektivními přestupy se objevuje již před sto lety a periodicky se vrací včetně úvah o potřebnosti Masarykova nádraží. Jeho atraktivní poloha vůči jádru města i značně nesymetrické zatížení uzlu počty vlaků od severu a jihu tuto otázku dosud vždy přirozeně vyřešily ve prospěch nejstarší pražské parostrojní stanice.

Přitom devizou pražského uzlu mělo být od počátku průjezdné hlavní nádraží. Jeho nekapacitní zapojení do okolní sítě a nekoordinovaný rozvoj městské a železniční dopravy však nedaly vzniknout S-Bahnu známému z německých měst, ale teprve zkušenost z povodně 2002 spolu s integrací veřejné hromadné dopravy a výstavbou tzv. Nového spojení odhalila potenciál průjezdné železnice pro dopravu ve městě.

Návrh uspořádání centrálního železničního uzlu s novou podzemní kolejovou infrastrukturou umožňující kapacitní průjezdný model dopravy byl druhým principiálním úkolem studie proveditelnosti.

Úkol třetí – prostor pro nákladní dopravu a městské železniční linky
Díky své poloze je Praha významnou křižovatkou tranzitní dopravy. Nákladní železniční doprava má sehrát významnou roli v udržitelné mobilitě a politici na vysoké úrovni stanovují stále ambicióznnější cíle pro převod výkonů ze silniční dopravy. Na lokální úrovni je nákladní železnice trpěnou Popelkou, vytlačovanou z přetížených tratí rostoucí osobní dopravou do nočních hodin s negativním dopadem na konkurenceschopnost přepravy a problematiku hluku. Pro zásobování Prahy a obsluhu logistických areálů po jejím obvodu má dnes železnice marginální význam. Vytvořit prostor pro rozvoj nákladní železniční dopravy a vybalancovat využití nákladních tratí i pro nové městské železniční linky, prosazované organizátorem regionální dopravy, bylo třetím úkolem studie proveditelnosti.

Pokračování článku naleznete v interaktivním PDF č. 10/2024.