Modernizace železniční trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště

Obecné informace o stavbě Modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště

Hlavními cíli této etapy projektu je přestavba nádraží Praha-Bubny, které je posunuto jižněji, vybudování zastávky Praha-Výstaviště a zdvoukolejnění a elektrizace železniční trati mezi nimi v délce cca 1,3 km. Vzhledem k tomu, že návrh nového stavu respektuje budoucí plánovanou zástavbu v lokalitě Bubny-Zátory, povede trať z velké části po mostních estakádách a tím spojí dosud železnicí rozdělené území Holešovic.

Výstavba byla zahájena na jaře roku 2023 a dokončena by měla být na podzim roku 2025. Zakázku, spolufinancovanou z programu Nástroj Evropské unie pro propojení Evropy (CEF), provádí sdružení firem Metro­stav TBR, OHLA ŽS a ­Elektrizace železnic Praha. Objednatelem stavby je Správa železnic a jejím generálním projektantem je Metroprojekt a.s.

Jako lídr sdružení má tým z Metrostavu TBR za úkol vrcholově řídit celou zakázku a kompletně koordinovat její průběh. Kromě toho má na starosti výstavbu hlavního mostního objektu – estakády v km 0,900. Dalším stěžejním objektem je nová železniční stanice Praha-Bubny. Mezi související úkoly patří i oprava zdi Královské obory, přizvednutí mostu přes Bubenské nábřeží, stavba nové lávky pro pěší v zastávce Praha-Výstaviště a provedení řady souvisejících přeložek sítí a komunikací.

SO 01-61-01 Železniční stanice Praha-Bubny, SO 01-62-01 Železniční stanice Praha-Bubny – zastřešení

Nová nádražní budova se nachází na začátku modernizovaného úseku trati Praha-Bubny (vč.) – Praha-Výstaviště (vč.) u severního konce Negrelliho viaduktu a zároveň v těsné blízkosti stanice metra a tramvají Vltavská a původního nádraží Praha-Bubny. Má sloužit jako důležitá dopravní křižovatka pro cestující směřující do centra města ze směrů Kladno a Kralupy nad Vltavou. V budoucnu půjde o hlavní stanici na trati na Letiště Václava Havla Praha, současně se zkapacitní spojení mezi Prahou a Kladnem. Stavbu nové nádražní budovy realizuje Metrostav TBR a Metrostav DIZ.

Konstrukční řešení

Budova nového vlakového nádraží má půdorys o rozměrech cca 250 x 50 m a výšku 17 m. V přízemí se nacházejí vestibuly pro cestující a zázemí železniční stanice. V patře probíhá vlaková doprava a jsou tu umístěny celkem čtyři koleje a tři nástupiště, na která se cestující dopraví eskalátory a výtahy. Všechna nástupiště jsou zastřešena jednotnou betonovou konstrukcí s kruhovými světlíky. V jižní části zastřešení je navíc terasa s výhledem na centrum Prahy. V budoucnu uvažuje objednatel stavby Správa železnic o využití velké střešní plochy pro výstavbu ­několikapatrového administrativního objektu. Průběžné kolejiště na nádraží je napojeno na jihu směrem od Negrelliho viaduktu na sousední stavbu nového tramvajového podjezdu Bubny (pro chystané přeložení tramvajové trati v uzlu Vltavská), na severu pak na přilehlé mostní estakády, které jsou součásti modernizace celého železničního úseku.

Veškeré nosné konstrukce budovy jsou železobetonové, s vysokými pohledovými i konstrukčními nároky. Všechny viditelné železobetonové konstrukce jsou podle architektonického návrhu z bílého pohledového betonu. Jedná se zejména o sloupy vestibulů, sloupy nástupišť a sloupy a desku zastřešení. Před započetím výstavby nosných pohledových konstrukcí proběhlo vzorkování betonu ve spolupráci se specialisty z TBG METROSTAV s.r.o. a Kloknerova Ústavu ČVUT v Praze. Ve zvolené variantě je bílé barvy betonu dosaženo přidáním pigmentu z titanové běloby.

Průběh výstavby

Z důvodu zachování vlakového provozu bylo nejprve nutno mimo prostor stavby budoucího nádraží realizovat provizorní železniční koleje. Následně bylo odstraněno původní kolejiště a v květnu 2023 započaly zemní práce pro založení nového nádraží. Celý objekt je podélně členěn do pěti dilatačních celků DC1–DC5 o rozměrech zhruba 50 x 50 m, které určovaly postup výstavby. Nejprve probíhala výstavba dilatačních celků DC1, DC3 a DC5, kde jsou umístěny vestibuly, a následně stavba pokračovala dilatačními celky DC2 a DC4, v nichž se nacházejí spojovací chodby mezi vestibuly.

Budova nádraží je založena celkem na 493 velkoprůměrových pilotách délky 4,5–9 m, na kterých je následně vybetonována základová železobetonová deska o mocnosti 0,8–2,5 m. Z důvodu úspory betonu a také vedení kanalizace a dalších technologií je deska členěna na četné stavební celky.

V úrovni vestibulu je pro optimální prostorové řešení výsledné stavby ­použito ­několik různých průřezů sloupů ­– ­čtvercové, obdélníkové, kruhové o různých průměrech i oválné. Pro dosažení požadované pohledové kvality byl použit beton se zpomaleným nárůstem pevnosti (90denní). Výška sloupů je 4,7 m, a i když se jedná o nosnou konstrukci budovy, tak jejich zatížení a dimenze odpovídají spíše mostním konstrukcím. Sloupy nesou ŽB stropní desku vestibulu s nástupišti a provozovanými kolejemi a přenáší se do nich také zatížení ze zastřešení celé stavby včetně budoucího na střeše realizovaného objektu.

V listopadu 2023 proběhla betonáž první stropní desky vestibulu DC1. Jedná se o železobetonovou desku tloušťky 0,8 m, která tvoří nosnou konstrukci nástupišť a kolejí. Během následujících dvou měsíců byly vybetonovány stropní desky DC3 a DC5 a na zbývajících dilatačních celcích, kde se pod nástupišti nenacházejí vestibuly, proběhla výstavba základových patek sloupů.

Zastřešení budovy se svými rozměry rovněž přibližuje spíše mostním konstrukcím než standardním pozemním stavbám. Sloupy v 2.NP jsou navrženy v rastru přibližně 9 m a jsou ze stejného betonu a podléhají shodným kvalitativním nárokům jako sloupy vestibulů, avšak jejich výška dosahuje téměř 10 m a mají složitější tvar. Jsou velice štíhlé, z pochopitelných důvodů silně vyztužené a prochází jimi elektroinstalace a odvodnění zastřešení. Během realizace jsme se potýkali s komplikovaným prostorovým uspořádáním těchto stavebních prvků, ale díky spolupráci s projektantem, statikem a šikovnými řemeslníky se vše podařilo.

Po dokončení sloupů na prvním dilatačním celku následovala výstavba desky zastřešení, která se betonovala na pevné prostorové skruži v dubnu 2024. Deska má tloušťku 0,8 m a obsahuje otvory průměru 4,6 m pro střešní prefabrikované světlíky. Betonáž desky proběhla ze dvou betonových směsí současně. Z betonu s titanovou bělobou je proveden spodní povrch, boky desky a viditelné hrany otvorů pro světlíky. Z betonu bez pigmentu je nepohledový objem desky. Celkové množství betonu v kaž­dém dilatačním celku zastřešení je 1 200–1 400 m³. Jednotlivé dilatační celky zastřešení jsou navzájem odděleny (obr. 8) a pro přenos svislých zatížení jsou na rozmezí instalována pásová ložiska.

Na konci července 2024 se betonovala poslední deska zastřešení a na podzim je plánována montáž prefabrikovaných ­světlíků. Zároveň probíhají veškeré práce v zázemí, ve vestibulech, na kolejišti a nástupištích. Jedná se o betonáž schodišť a ramp pro eskalátory, montáž výtahů a eskalátorů, budování příček a instalaci veškerých technologií, provedení hydroizolací, tepelných izolací, obkladů, omítek, podlah a dalších nezbytných prací pro dokončení objektu.

SO 02-20-01 Železniční most v km 0,900

V minulosti vedla z železniční stanice Praha-Bubny směrem k Výstavišti jednokolejná trať po tělese náspu, s výjimkou ocelového mostu přes ulici Dukelských hrdinů (obr. 20). Po současné přestavbě bude v tomto úseku vedena dvoukolejná a elektrifikovaná trať na nové mostní estakádě. V budoucnu umožní prostory pod mostem také realizaci obchodních vestaveb a tím plánovaný rozvoj místní lokality (obr. 17). Nový železniční most, který na svém severním konci naváže na nástupiště zastávky Praha-Výstaviště, bude veden v oblouku s proměnným převýšením (obr. 17, 18).

Konstrukční řešení

Most má celkovou délku 587,650 m. V podélném směru je stavba rozdělena na devět samostatných dilatačních celků – dodatečně předepnutých spojitých nosníků o dvou, třech a čtyřech polích (obr. 18,19). Maximální délka jednoho dilatačního úseku je 98 m.

Spodní stavba je tvořena dvěma opěrami O1 a O2 a 24 pilíři P1 až P24 (obr. 18). Osm pilířů je sdružených, společných pro dva samostatné dilatační celky. Pilíře jsou se dvěma dříky průřezu 2,5 x 1,4 m (obr. 19), u sdružených jsou zvětšeny na 3,5 x 1,4 m. Nosná konstrukce je na každé podpěře uložena na dvojici kalotových ložisek se zdvojenou dolní deskou.

Most je založen na 313 velkoprůměrových pilotách o prům. 1,2 m. Nejdelší piloty měří 12,5 m. 

Průběh stavby

Jedním z prvních úkonů byla demontáž stávajícího ocelového mostu z roku 1890 (obr. 20). Původně měla být konstrukce rozpálena a odvezena do šrotu. Naštěstí došlo k dohodě a ocelová konstrukce včetně původních opěr z kyklopského zdiva byla odvezena do nově budované expozice Národního technického muzea v Praze.

Po odtěžení stávajícího tělesa náspu byly zahájeny práce na spodní stavbě estakády. Pilíře a opěry přemostění jsou založeny na 313 velko-průměrových pilotách o průměru 1,2 m. Nejdelší piloty měří 12,5 m. Pro výstavbu základů bylo – podle zastiženého geologického podloží – nutné vybudovat štětovnicové nebo záporové jímky. Práce na ŽB konstrukcích základů a dříku byly zahájeny v květnu 2023.

Nosné konstrukce (NK) byly zrealizovány, kromě části NK9, kde musel být zachován provoz tramvají v ulici Dukelských hrdinů, na prostorové skruži. Z důvodu velkého tlaku ze strany objednatele na urychlení prací, bylo postupováno od O1 a O2 směrem k NK5 současně. Jako předpínací výztuž deskové konstrukce mostu jsou použita sedmidrátová lana o jmenovitém průměru 15,7 mm. Hlavní kabely jsou z 19 lan kotvených stupňovitými kotvami. Betonáž první nosné konstrukce NK9 proběhla 4. 11. 2023, betonáž poslední nosné konstrukce NK5 se uskutečnila 13. 7. 2024.

Na stavbu mostu bylo použito16 102,6 m³ betonu, 1 638,9 t betonářské výztuže a 277,681 t lan pro předpínání. Celková plocha izolací mostovky je 6 443,28 m².

V současné době probíhají práce na betonáži říms, realizuje se izolační souvrství a ochranná vrstva a krytí z litého asfaltu. Započaty byly rovněž práce na realizaci odvodnění a protihlukových stěn. Zahájení výstavby železničního svršku je plánováno v listopadu letošního roku.

Závěr

Obě výše popsané stavby představují naprosto výjimečné projekty, které celkově změní tvářnost přilehlé lokality v Praze 7. Prostor pod mostní estakádou spojí Strojnickou ulici a ulici U Výstaviště se Stromovkou. Stavba působí velice lehkým a vzdušným dojmem, betonové konstrukce jsou provedeny ve vysoké kvalitě včetně všech detailů.

Železniční stanice Praha-Bubny je ve výsledku stavbou jedinečných rozměrů, prováděnou novými stavebními postupy, z moderních materiálů a v nejvyšší konstrukční a pohledové kvalitě. Na oba objekty je celkem použito cca 42 000 m³ betonu a 7 000 t betonářské výztuže. Součástí stavby je také revitalizace celé přilehlé oblasti bývalého železničního areálu v Bubnech, která má za cíl vytvořit moderní a příjemný městský prostor.

Zakázka je spolufinancována z programu Nástroj Evropské unie pro propojení Evropy (CEF).

Zdroje

[1] Modernizace trati Praha-Bubny (vč.) – Praha-Výstaviště (vč.), projektová dokumentace stavby, METROPROJEKT Praha a.s., 08/2021

[2] Vizualizace: https://www.spravazeleznic.cz/projekty

[3] Mapové podklady: www.mapy.cz, Seznam.cz, a.s., 2024