Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice

Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice představuje vizi města, jak by se železnice měla rozvíjet a zvyšovat kvalitu, aby obstála v budoucnu a nestala se kolabujícím a přeplněným druhem dopravy. Město totiž ve svém strategickém plánu z roku 2016 definuje železnici jako klíč k rozvoji udržitelné mobility, ve kterém nepůjde nutně o souboj automobilové a veřejné dopravy, ale naopak o jejich spolupráci. Právě železnice může být vhodným mezičlánkem spojující oba tyto světy mobility.

Východiska pražské železnice

Z pohledu udržitelné mobility města je železnice velmi účinným nástrojem, jak zajistit vyšší atraktivitu veřejné dopravy. V příměstské dopravě může železnice nabídnout srovnatelný komfort s automobilovou dopravou atraktivnějšími časy jízdy a zmírnit tak tlak na využívání automobilové dopravy při cestách z regionu do Prahy (v roce 2015 celkem 79 % cest přes hranice města bylo učiněno automobilovou dopravou). V městské dopravě má železnice potenciál odlehčit ostatní duhy veřejné dopravy či nabídnout rychlé tangenciální spojení mimo centrum města a v dálkové dopravě, především po realizaci vysokorychlostních tratí, má potenciál zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost celé Prahy i v evropském měřítku, neboť pražská aglomerace bude tak silná, jak silné bude její zázemí.

Díky dlouhodobému investování do železniční infrastruktury i vozidlového parku je v současnosti železnice nejrychleji rostoucím druhem dopravy v České republice a její výkon trvale roste – meziročně v řádu jednotek až desítek procent. V porovnání s rokem 2008 vzrostl počet cestujících ve vlacích PID na území hl. m.  Prahy o 73 %,  na  což reagoval objednavatel veřejné dopravy ROPID  a zvýšil počet denně vypravovaných vlaků příměstské a městské železnice ve stejném období o 61 %. Největším problémem současné železniční sítě je její nedostatečná kapacita, které již v současnosti limituje další rozvoj všech segmentů železniční dopravy, v budoucnu je proto nevyhnutelné modernizovat a zvyšovat kapacitu železniční sítě v Praze.

Z výše uvedených důvodu hlavní město zpracovalo strategii rozvoje pražské metropolitní železnice, jejímž cílem je navrhnout opatření eliminující kapacitní problémy v železničním uzlu Praha. Strategie představuje vizi rozvoje železniční dopravy  v  Praze jako páteřního prvku obsluhy pražské aglomerace a spojení hlavního města s dalšími městy státu a Evropy, zabývá se všemi segmenty železniční dopravy, stanovuje požadavky na rozvoj železniční  infrastruktury, vybavení pražského  železničního uzlu   i vozidlového parku.

V jednotlivých kapitolách strategie jsou stanoveny úlohy a potřeby segmentů železniční dopravy z pohledu hlavního města Prahy, vize budoucího rozvoje a  pravidla, podle kterých by  se  mělo v jednotlivých fází rozvoje železnice a její infrastruktury postupovat. Strategie neopomíjí přínosy vysokorychlostní železnice nejen v dálkové dopravě, ale i pro potřeby městské a příměstské železnice v přeneseném slova smyslu. Ve strategii jsou definovány základní problémy železniční dopravy na území Prahy a zároveň možnosti řešení těchto problémů.

Význam strategie rozvoje pražské metropolitní železnice

Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice představuje  názor města na rozvoj železniční dopravy na území hlavního města Prahy, přičemž vychází z již  schválených dokumentů  města, jako je Strategický plán hlavního města Prahy (2016) nebo nová Dopravní politika hlavního města Prahy (2017), tak i připravovaných dokumentů, jako je Plán udržitelné mobility Prahy a okolí, které konkretizuje v oblasti železniční dopravy.

Strategie byla  4. září 2018  schválena  Radou hlavního města Prahy a tím se pro město stala závaznou, o čemž bylo informováno Ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Vůči těmto partnerům je strategie v roli souhrnného přehledu požadavků města pro přípravu investic.

Obsah dokumentu

Dokument se skládá ze dvou částí, první obecné popisující současný stav železniční dopravy, její potřeby, funkci v mobilitě města, potřeby vybavení železničních zastávek a stanic i vybavení železničního uzlu například formou kapacit pro odstavování souprav osobní dopravy nebo vleček pro dopravu nákladní.

Zároveň jsou v této části dokumentu definovány obecné předpoklady pro rozvoj sítě a přípravu investic na železnici.  Ve druhé části dokumentu, v „kartách železničních tratí“, jsou definovány požadavky města na rozvoj jednotlivých částí železniční infrastruktury, které by měly ve střednědobém horizontu zajistit potřeby města.

Dálková a vysokorychlostní železnice

Dálková železniční doprava spojí Prahu s ostatními významnými městy České republiky a Evropy a zajistí tak provázanost i společnou konkurenceschopnost celé země. Díky rychlému propojení Prahy a dalších jádrových měst České republiky dojde nejenom ke sdílení pracovního trhu, ale zároveň se zmírní rozdíly mezi ekonomicky silným centrem a vylidňujícími se regiony.

Pro zajištění těchto cílů je nutná výstavba nových kapacitních tratí – vysokorychlostních, které zajistí dostatečnou kvalitu dálkové železnice. Významné přínosy vysokorychlostní železnice jsou napojení Prahy a České republiky na ekonomicky silné aglomerace v Evropě, zajištění atraktivní cestovní rychlosti a  dostatečné kapacity  v dálkové železniční dopravě, a to díky převedení dálkové dopravy z konvenční sítě a zajištění nové kapacity pro rozvoj i spolehlivost městské a příměstské železnice i zatraktivnění spojení s odlehlejšími částmi pražského metropolitního regionu díky částečnému využití nových tratí rychlými regionálními vlaky. Strategie definuje rámcové časy spojení Prahy s ostatními aglomeracemi České republiky a Evropy (viz tab. 1).

Příkladem nové tratě, kterou Praha nutně potřebuje, je východní vstup rychlého spojení, tedy novostavba tratě ze železniční stanice Praha-Běchovice směrem na Poříčany. Tato nová trať zajistí odlehčení stávající konvenční tratě č. 011, která je sice v tomto úseku tříkolejná, ale kvůli obrovskému nárůstu příměstské, avšak hlavně dálkové železniční dopravy je tato trať přetížená, což vede ke každodennímu zpožďování vlaků.

Strategie popisuje i záměry nových tratí, u kterých je předpoklad realizace ve vzdálenějším horizontu, jedná se například  o  novou  trať Praha  –  Mladá  Boleslav,  která  zajistí  jednak  přímou  obsluhu v současnosti obtížně obsloužitelné aglomerace Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, ale zároveň zajistí atraktivní dojezdové časy   do Mladé Boleslavi. Po dostavbě této tratě až do Liberce zajistí tato trať kvalitní spojení s Libercem v časech srovnatelných s automobilovou dopravou.

Městská a příměstská železnice

Městská a  příměstská železnice zajišťuje rychlé spojení města   s regionem a městských částí navzájem. Na většině radiálních tratí je cestovní rychlost konkurenceschopná automobilové dopravě. Železnice v tomto segmentu dopravy má vysoký potenciál převzít část osob využívajících v současnosti automobilovou dopravu. Převedení větší části osob dojíždějících z regionu z individuální automobilové dopravy do veřejné dopravy je jedním z klíčových aspektů pro zlepšení dopravní situace na pozemních komunikacích v Praze, např. v kombinaci se záchytnými parkovišti P+R umístěnými v regionu u zastávek železnice. Strategie definuje opatření pro zvýšení kapacity konvenční železniční sítě pro potřeby rozvoje městské a příměstské železnice a zároveň nové železniční stanice i zastávky pro zlepšení plošné obsluhy území a zajištění přestupních vazeb na ostatní druhy veřejné dopravy.

Jednou z klíčových staveb řešící  úzké  hrdlo  pražské  železniční sítě je rekonstrukce a dostavba, respektive výstavba nového soumostí na Výtoni, které zajistí tříkolejné přemostění Vltavy a lepší obsluhu centra díky nové zastávce Praha-Výtoň. V současné době probíhají intenzivní práce na návrhu různých variant řešení tříkolejného přemostění Vltavy. Další významnou stavbou je výstavba trati na Letiště Václava Havla Praha, kde město ve své strategii definuje zvláštní požadavky na kvalitu  řešení železničních zastávek a stanic u tohoto projektu, například formou architektonických soutěží.

Infrastrukturně zásadní stavbou pro rozvoj městské a příměstské železnice je realizace tzv. metra S – nových železničních tunelů pod centrem města, které zajistí segregaci dálkové  železniční  dopravy od té příměstské. Výstavbou metra S dojde k uvolnění stávající železniční sítě a vytvoření prostoru pro postupný rozvoj dálkové dopravy tak, jak se postupně bude budovat vysokorychlostní železniční síť, aniž by bylo nutné z počátku investovat obrovské finanční částky do výstavby podzemních staveb a nádraží pro dálkovou dopravu, která má na prostor daleko vyšší nároky než ta příměstská. Umístění hlavního nádraží na okraji centra je pro potřeby dálkové dopravy dostačující, nové tunely pro příměstskou dopravu umožní výstavbu nových zastávek pod centrem města, které výrazně zlepší dostupnost centra a také odlehčení sítě metra, což by pří výstavbě tunelů pro dálkovou dopravu možné nebylo.

Nákladní doprava a city logistika

Strategie nezapomíná ani na rozvoj nákladní železniční dopravy a city logistiky jako nástroje, jenž může snížit tlak na využití pozemních komunikací pro nákladní dopravu. Důležitým faktorem konkurenceschopnosti nákladní železniční dopravy je dostatečná kapacita pro nákladní vlaky, která v přetíženém uzlu Praha často chybí. Poslední mílí nákladní dopravy ve městě je city logistika, do které by se měla více zapojit i železniční doprava. Rozvoj city logistiky se v současné době zpracovává v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v samostatné studii s horizontem dokončení v roce 2019.

Pro nákladní dopravu strategie definuje důležité stavby především na  nákladním obchvatu kolem  centra města. Jde především o zdvojkolejnění tzv. Jižní nákladní spojky (železniční tratě  vedoucí z Velké Chuchle přes most Inteligence, Krč, Zahradní Město do Běchovic), která jednak umožní zavedení tangenciálních městských linek, ale především kapacitu pro rozvíjející se nákladní železniční dopravu. Další významnou stavbou je Libeňský přesmyk, zajišťující mimoúrovňové propojení Malešic a Libně, které je v současnosti možné pouze úrovňově přes vysoce zatíženou trať Praha – Kolín. Potřebnost výstavby této stavby se ukazuje již v  nyní,  kdy  městská linka S49 nemohla být prodloužena z Libně do Hostivaře  po celý den, aby zůstala alespoň částečná kapacita i pro nákladní dopravu.

Vybavení železničního uzlu Praha

Strategie řeší i nezbytné další služby a vybavení železniční dopravy, bez kterých by funkčnost i úspěch celého systému železnice byl velmi omezen, respektive znemožněn. Jde o vozidlový park, dostatečné odstavné kapacity pro železniční vozidla osobní dopravy, vlastnosti a funkčnost železničních stanic a zastávek. Na tuto část železniční infrastruktury se často kladou nižší kvalitativní požadavky, což v kontextu toho, jak cestující chápou pozici železnice, je velmi rizikové a je nutné se i této problematice velice podrobně věnovat.

Lokality, které jsou ve strategii navrženy pro prověření jako potenciálně vhodné k odstavení vozidel, jsou například v oblasti nádraží Holešovice, Krejcárku či Běchovic (zpravidla ve formě vyčlenění několika kolejí). Konkrétním kvalitativním požadavkem u železničních stanic je například ten na zastřešení nástupiště v délce pravidelně zastavujícího vlaku, což se na první pohled může zdát jako velmi komfortní, na druhé straně při nepříznivém počasí jsou cestující rozmístěni po celé délce vlaku a netísní se pod krátkým zastřešením. Pobyt vlaku ve stanici je tak díky rovnoměrnějšímu nastupování mnohem kratší, což má pozitivní dopad na kapacitu dráhy, respektive její propustnost, nebo alespoň menší riziko vytvoření zpoždění, nejde tedy pouze o parametr kvality pro cestující, ale i pro provoz.

Jestliže jedním z největších problému identifikovaných v rámci železnice v Praze je nedostatečná kapacita, nelze ze strany města požadovat pouze opatření pro zvýšení kapacity na infrastruktuře, například nové koleje atd., je nutné zvýšit kapacitu i na straně vozidlového parku. Ve strategii jsou definovány základní požadavky na nové vysokokapacitní jednotky příměstské železnice provozované na nejvytíženějších tratích, jako je požadavek na dvoupodlažnost, či na využití celé délky nástupiště 200 m (spřažená dvojice jednotek CityElefant dosahuje délky 160 m). Samozřejmostí je i  maximální využití elektrické trakce,  což je  v  souladu s požadavkem, že by v budoucnu mělo dojít ke 100% elektrizaci pražského uzlu.

Co dále?

Vzhledem k tomu, že Správa železniční dopravní cesty připravuje významné investice v uzlu Praha a zadání studie proveditelnosti železničního uzlu Praha, jsou součástí této strategie především požadavky města na rozvoj železniční infrastruktury a požadovaný rozsah dopravy městské, příměstské a regionální železnice ve střednědobém horizontu. Město schválením tohoto dokumentu deklaruje vůli tyto stavby, opatření a rozsah dopravy, popsaný ve strategii, podporovat a při přípravě investičních záměrů je v rámci svých kompetencí vyžadovat. Tyto požadavky města by měly být zohledněny v připravované studii proveditelnosti i dalších studií, ale   i u staveb železniční infrastruktury, které se již nacházejí v různých fázích přípravy a z nichž řada bude mít zásadní vliv na výkonost železniční dopravy v Praze.

Pro zjednodušení prací  na  studii  proveditelnosti  přetavby  uzlu a přípravě  investic  jsou  tyto  požadavky  města  deklarovány  již v předstihu, aby mohly být už od počátku zapracovány, čímž se město snaží postupovat ke správci infrastruktury i státu transparentně a konzistentně. Tento postup by tak  podle našeho názoru měl urychlit přípravu železničních projektů.

Celý článek naleznete v archivu čísel 12/2018.