Rekonstrukce železniční stanice Brno-Královo Pole

Historie

Historie železniční stanice Královo Pole sahá do 19. století, kdy byla vybudována železniční trať spojující Brno s ostatními částmi monarchie. Železniční trať, na které se nachází stanice Brno-Královo Pole, byla otevřena v roce 1849 a patřila k prvním železničním tratím na území dnešní České republiky. V té době se jednalo o součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, jež spojovala Vídeň a Brno. Stanice Brno-Královo Pole byla postavena později, v roce 1892, a sloužila jako důležitý železniční uzel ve městě. Během let byla budova několikrát modernizována a stavebně upravována, aby se přizpůsobila rostoucímu provozu a novým technologickým standardům. Současná podoba stanice pochází z padesátých let minulého století a od té doby se nedočkala významnějších úprav.

Dnes je stanice Královo Pole důležitým dopravním uzlem, který je součástí moderní železniční infrastruktury sloužící jak příměstské, tak dálkové dopravě. Současně slouží jako přestupní terminál mezi železniční a městskou hromadnou dopravu.

Příprava projektové dokumentace

S přípravou projektových prací stavby s názvem Rekonstrukce žst. Brno-Královo Pole začal stavebník – Správa železnic (SŽ) – již v roce 2017. Tehdy vítězný uchazeč veřejné zakázky, sdružení firem SUDOP BRNO, spol. s r.o., a SAGASTA s.r.o., zpracoval projektovou dokumentaci pro územní řízení v rozsahu zadávacích podmínek, kladně ji projednal se všemi dotčenými orgány státní správy a úspěšně získal územní rozhodnutí, které nabylo právní moci 31. října 2019. Tímto rozhodnutím byla stavba umístěna v území a mohly pokračovat další projektové práce pro získání stavebního povolení. Ty byly stavebníkem zadány veřejnou soutěží v roce 2020, jejímž vítězným uchazečem se stalo sdružení firem SUDOP BRNO, spol. s r.o., a SAGASTA s.r.o. Vzhledem k tomu, že rozsah stavby v průběhu projektových prací zadavatel rozšířil nad rámec platného územního rozhodnutí, bylo nutné zažádat o změnu územního rozhodnutí. Byla vyhotovena patřičná dokumentace a na Krajském úřadě Jihomoravského kraje podána žádost o změnu územního rozhodnutí, která nabyla právní moci 19. října 2021. Mohly tak dále pokračovat práce na dokumentaci pro stavební povolení. Stavbu bylo třeba koordinovat nejen s plánovanými stavbami Správy železnic, ale také s dalšími plánovanými stavbami ostatních stavebníků, převážně města Brna.

Jednalo se o následující stavby:

• Rekonstrukce traťového úseku Vlkov u Tišnova (mimo) – Křižanov (mimo), stavebník SŽ;
• Rekonstrukce žst. Vlkov u Tišnova, stavebník SŽ;
• Technická studie terminál Brno-Královo Pole – nádraží, stavebník statutární město Brno;
• Prodloužení tramvajové trati v ulici Merhautova na sídliště Lesná, stavebník statutární město Brno;
• Stavba s názvem III/37917 Lelekovice průtah, stavebník JMK;
• Parkovací domy Královo Pole, stavebník Brněnské komunikace, a.s.

Po zdárné koordinaci všech vyjmenovaných staveb a vytvoření dokumentace pro stavební povolení bylo zažádáno o všechna dílčí stavební povolení a odstranění staveb.

Jednalo se o:

• souhlas s odstraněním garáže MUV v prostoru žst. Brno-Královo Pole (vydal Drážní úřad – DÚ – v srpnu 2022);
• povolení k odstranění staveb výpravní budovy v žst. Brno-Královo Pole a technologického domku v zastávce Brno-Řečkovice (vydal DÚ v září 2022);
• povolení k nakládání s povrchovými vodami a ke stavbě vodních děl – retenční nádrže, kanalizační stoky, výustního objektu (vydal Magistrát města Brna, Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství v prosinci 2022);
• stavební povolení pro silniční nadjezd v km 9,165 (vydal úřad Městské části Brno-Královo Pole, Odbor územního a stavebního řízení, v září 2022);
• stavební povolení hlavní stavby „Rekonstrukce žst. Brno-Královo Pole“ (vydal DÚ v únoru 2023).

Stavební povolení hlavní stavby nabylo právní moci 23. února 2023. Následně proběhla veřejná soutěž na výběr zhotovitele, jehož úspěšným vítězem se stala společnost KÉNIG, která sdružuje firmy – OHLA ŽS, a.s.; Subterra a.s.; FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s., a TRAMO RAIL, a.s. V listopadu 2023 byla stavba zahájena.

Rozsah stavby

Předmětem rekonstrukce je přibližně patnáctikilometrový úsek elektrifikované dvoukolejné trati č. 324 Brno – Kutná Hora zařazené do sítě TEN-T. Konkrétně jde o traťový úsek 2031 Brno-Židenice (mimo) – Havlíčkův Brod (m) (vč. žst. Tunel) v rozsahu mezi stanicemi Brno-Maloměřice a Kuřim.

V daném úseku se nachází železniční zastávka Brno-Lesná, stanice Brno-Královo Pole (obr. 3), železniční zastávka Brno-Řečkovice a železniční zastávka Česká (obr. 4).

Úsek trati Brno-Maloměřice – Brno-Královo Pole se nachází v intravilánu města Brna a jeho větší část má téměř charakter horské trati. Za žst. Brno-Řečkovice přechází trať do extravilánu. Současná nejvyšší traťová rychlost v daném úseku je 100 km/h.

V roce 2015 proběhla v mezistaničních úsecích rekonstrukce traťové koleje č. 2. Tato zahrnula kromě rekonstrukce dané koleje také kompletní sanaci tunelů v úseku Brno-Maloměřice – Brno-Královo Pole, a to tunelů Obřanského, Cacovického, Huso­vického a Královopolského. Byly také sanovány vybrané mostní objekty v obou kolejích a dále byla provedena kompletní rekonstrukce železniční zast. Brno-Řečkovice a železniční zast. Česká. Provedené práce byly pro stavbu „Rekonstrukce žst. Brno-Královo Pole“ brány jako výchozí stav a do objektů nebude dále zasahováno.

Náplní předmětné stavby je tedy v mezistaničních úsecích pouze rekonstrukce koleje č. 1 a v žst. Brno-Královo Pole její kompletní rekonstrukce, vzhledem k tomu, že stanice je těžko dostupná pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Na nástupiště není zajištěn bezbariérový přístup a nejsou zřízeny vodicí linie. Modernizaci potřebuje i zabezpečovací a sdělovací zařízení, vč. silnoproudých rozvodů. Je třeba také sanovat mostní objekty, které neprošly rekonstrukcí v roce 2015.

Cílem stavby je zvýšení traťové rychlosti; zlepšení jízdního komfortu a zkrácení jízdních dob vlaků; modernizace zabezpečovacího zařízení; moderní orientační a informační systém ve stanicích a zastávkách a především komplexní rekonstrukce železniční stanice Brno-Královo Pole, tedy zcela nová výpravní budova, nová nástupiště se zastřešením a bezbariérovým přístupem. Rychlost vlaků se po dokončení projektu zvýší až na 120 km/h.

Rozsah výhledové dopravy bude následující.

Dálková osobní doprava

• Linka R8 bude nadále zajišťovat spojení Brno – Přerov – Bohumín s tím, že ve střednědobém i dlouhodobém horizontu budou soupravy linky R8 výchozí i končící v Brně-Králově Poli. Bude zachován stávající rozsah dopravy ve formě základního hodinového taktu.
• Linka R9 bude nadále zajišťovat spojení Praha – Havlíčkův Brod – Brno s tím, že ve střednědobém i dlouhodobém horizontu budou soupravy linky R9 výchozí i končící v Brně hlavní nádraží. Bude zachován stávající rozsah dopravy ve formě základního dvouhodinového taktu s tím, že v období dopravních špiček bude aplikován hodinový takt. V dlouhodobém horizontu je cílem Ministerstva dopravy usilovat o dosažení hodinového taktu v průběhu celého občanského dne a zachování dvouhodinového taktu pouze v sedle. Tím dojde k nárůstu dálkové dopravy až na limitní hodnotu, což je cca šestnáct párů spojů dálkové dopravy denně.

Regionální osobní doprava

• Pracovní dny – 51 párů osobních vlaků/den.
• Soboty, neděle, svátky – 33 párů osobních vlaků/den + 1 pár Sp „Pernštejn“.
• Intervaly budou v pracovní dny po 15 minutách ve špičce, po 30 minutách v dopravním sedle, v nočních hodinách, o víkendech a svátcích po 60 minutách.

Nákladní doprava

• V rekonstruovaném úseku projede 25 nákladních vlaků za den.

Součástí stavby je nové trakční vedení, rekonstrukce celkem dvanácti železničních mostů, jednoho podchodu, devíti propustků, jednoho silničního nadjezdu, sedmi opěrných či zárubních zdí a výstavba tří protihlukových stěn v celkové délce 316 m. Stavba začíná za žst. Brno-Maloměřice směrem na Brno-Královo Pole. Vzhledem k tomu, že tunely a jedna z traťových kolejí byly rekonstruovány v roce 2015, bude realizováno pouze směrové a výškové vyrovnání na stávající stav za účelem zvýšení traťové rychlosti.

Za žst. Brno-Maloměřice se bude rekonstruovat železniční most vlečkové koleje do cementárny a především dvouklenbový most před Obřanským tunelem, překračující obřanskou tramvajovou smyčku, Svitavu a Mlýnské nábřeží, po němž vede cyklostezka Krakow – Vídeň směrem do Bílovic. Budou opraveny také dosud nezrekonstruo­vané mosty přes místní komunikace až do stanice Brno-Královo Pole. Od obytných zón na Hlaváčově ulici bude trať oddělena protihlukovou stěnou.

V oblasti městské části Brno-Lesná dojde k rekonstrukci nástupiště u koleje č. 1 na železniční zast. Brno-Lesná. Nové nástupiště bude stejné jako to stávající, tedy o výšce 550 mm nad temenem kolejnice a délce 170 m. Stávající přístup k nástupišti zůstane zachován beze změn. V místě, kde trať prochází blízko obytných domů v Divišově čtvrti, bude vybudována protihluková stěna.

Zásadní rekonstrukcí projde žst. Brno-Královo Pole. Ve stanici budou všechny stávající koleje nahrazeny novými s uložením na betonových pražcích s pružným upevněním, které snižuje hlučnost. Kolej č. 10 bude zkrácena z důvodu prodloužení podchodu a naopak kolej č. 5 bude prodloužena směrem na Kuřim na požadovanou minimální délku 740 m. Nové kolejiště stanice se zabezpečí novým elektronickým zabezpečovacím zařízením 3. kategorie, které naváže na stejně moderní zabezpečení traťových úseků do Maloměřic a Kuřimi.

Nejviditelnější a pro cestující nejdůležitější součástí rekonstrukce bude zcela nová výpravní budova. Ta tvoří výrazný bod uprostřed komunikačního uzlu, kam směřuje jak železniční doprava, tak i MHD a příměstské autobusy. Stávající výpravní budova v současné době nevyhovuje potřebám cestujících a je ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Budova vykazuje destrukce obvodového zdiva a propadání podlahy v celé ploše haly pro cestující. Od kolaudace v roce 1954 neprošla budova žádnou větší rekonstrukcí a byly prováděny pouze nezbytné provozní opravy.

Nová výpravní budova bude půdorysně o něco menší, a to s ohledem na plánovanou kapacitu pohybu cestujících. Objekt bude mít nepravidelný půdorys. Z větší části je navržen dvoupodlažní, přičemž díky terénním rozdílům bude přirozeně navazovat patrem na nástupiště a přízemím na přednádražní prostor (obr. 1, 7, 10). Hlavní těleso budovy bude zastřešeno organicko-geometrickou konstrukcí a převážná část obvodových stěn bude prosklená. Interiér budovy je rozdělen na dvě části – veřejnou pro cestující a provozně-technologickou. Přízemí nádražní haly bude sloužit pro prodej jízdenek a bude zahrnovat komerční prostory i čekací zóny. Ty se budou nacházet i v patře, které navazuje na první nástupiště. Podlaží budou propojena schodištěm, výtahem a dvěma eskalátory. Boční vstup do budovy bude krytý před deštěm skleněnou stříškou a v místě vstupu do přilehlého podchodu navazuje železobetoná konstrukce zastřešení s vegetační střechou.

Stanice Brno-Královo Pole bude vybavena novým informačním zařízením pro cestující. Ve výpravní budově budou instalovány odjezdová a příjezdová tabule a informační panel, v čekárně ve 2. podlaží pak odjezdový monitor. Nebude chybět ani bezpečnostní kamerový systém monitorující nádražní halu ve výpravní budově, perimetr výpravní budovy, parkoviště, konce nástupišť, schodiště, rampu na nástupiště, rampu z podchodu a podchod včetně výtahů. V prostorách technologické části výpravní budovy vznikne nová trafostanice pro napájení zabezpečovacího zařízení a veškerých ostatních odběrů stanice. Veškerá energetická zařízení budou dálkově řízena z elektrodispečinku situovaného v Brně-Maloměřicích.

Na královopolském nádraží v současnosti slouží cestujícím dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště u výpravní budovy. Jeho nová podoba bude téměř identická, přibude jen zábradlí pro větší bezpečnost nevidomých. Dvě ostrovní nástupiště budou prodloužena na 300 m směrem ke Kuřimi, aby tam mohly zastavovat i delší soupravy, a nástupní hrana bude zvýšena na standardních 550 mm nad temenem kolejnice. Převážná část ostrovních nástupišť se zastřeší, přičemž vnější nástupiště bude zastřešeno jen v části u výpravní budovy formou přesahující střechy výpravní budovy. Ostrovní nástupiště se zpřístupní z rekonstruovaného podchodu, který bude nově situován mimo výpravní budovu.

Vstup do podchodu bude umožněn z přednádražního prostoru, v těsné blízkosti výpravní budovy. Mimo schodišť bude k dispozici i bezbariérový přístup výtahy. Stěny podchodu jsou navrženy z pohledového betonu většinou s ochranným nátěrem antigraffiti, některé jsou určeny pro malbu street art. Podchod bude na žádost Magistrátu města Brna prodloužen oproti stávajícímu stavu až za kolejiště, neboť záměrem je vybudovat v místě vyústění podchodu novou lávku přes potok Ponávka. Prodloužení podchodu bude zprovozněno až poté, co Magistrát města Brna lávku vybuduje, aby byl zajištěn plynulý a bezpečný pohyb občanů do oblasti Myslínovy ulice.

Silniční nadjezd nad kuřimským zhlavím železniční stanice Brno-Královo Pole bude z důvodů rozšíření kolejiště kompletně zdemolován a nahrazen novým, většího rozpětí, s ocelobetonovou spřaženou konstrukcí uloženou na železobetonových opěrách.

Sanovány budou také mosty v městské části Brno-Řečkovice, a to přes ulice Podhájí a Jandáskova, tedy před a za železniční zastávkou Brno-Řečkovice. Na úseku do Kuřimi přibudou technologické domky u železničních zastávek Řečkovice a Česká a sídliště kolem náměstí Vojtěšky Matyáškové bude chráněno protihlukovou stěnou.

Také v úseku Brno-Královo Pole – Kuřim proběhne rekonstrukce železničního svršku a spodku. Na druhé koleji, rekonstruované v roce 2015, budou provedeny jen dílčí úpravy v souvislosti s opravou mostů a na první koleji dojde ke směrovému a výškovému vyrovnání na stávající stav, aby tam mohly vlaky jezdit rychlostí 110 až 120 km/h.

Rekonstruovaný úsek končí úpravou železničního svršku před kolejovým rozvětvením železniční stanice Kuřim.

Závěr

Rekonstrukce železniční stanice Brno-Královo Pole a přilehlých traťových úseků přinese především zrychlení dopravy mezi stanicemi Brno-Maloměřice a Kuřim, snazší pohyb cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční stanici ­Brno-Královo Pole a efektivnější napojení královopolského uzlu na městskou hromadnou dopravu a regionální autobusové spoje.