Projekt Zpřístupnění historického podzemí Proseka
Bývalá Hamplova pískovna (lidově nazývaná Močálka), nacházející se částečně v prostoru přírodní památky Prosecké skály mezi ulicemi Na Vyhlídce a Na Rozhraní v Praze 9, představuje unikátní systém podzemních chodeb jakožto pozůstatek podzemní těžby písku pro stavební účely. Jelikož se jedná o velmi atraktivní a specifické podzemní dílo, po složitých jednáních s představiteli Úřadu městské části Praha 9 bylo rozhodnuto, že podzemní labyrint bude zpřístupněn širší veřejnosti.
Dlouhodobě se věnuje speleologii, průzkumu a dokumentování jeskyní, starých důlních děl a dalších podzemních prostor. Absolvoval SPŠ stavební v Praze, Dušní 17, působil jako mistr na výstavbě metra, později se zaměřil na projektovou činnost. V současnosti jako odpovědný báňský projektant s pověřením závodního ve SWECO a.s. zpracovává projektovou dokumentaci pro veškeré podzemní stavby realizované činností prováděnou hornickým způsobem (ČPHZ). Je zakladatelem a majitelem projektové kanceláře SPELEO DOKUMENTACE 2010, která je primárně zaměřena na projektování ČPHZ, dokumentaci a správu podzemních prostor.
Na základě těchto skutečností byl v letech 2013 až 2017 postupně zpracováván Projekt pro zpřístupnění historického podzemí Proseka. Projekt řeší takové stavební úpravy v podzemním díle, které svou povahou umožní zpřístupnění objektu široké veřejnosti a vybudování podzemní tematické expozice Město pod městem, zabývající se historií podzemní těžby písku v Praze 9 a současně i zprostředkuje široký náhled do světa podzemních staveb v Praze.
Historická fakta o těžbě písku v oblasti Proseka
Výchozy bílých peruckých pískovců na okraji prosecké plošiny byly odedávna zdrojem písku pro stavební účely. Jednalo se o těžbu nerudných surovin. V místě existovalo několik povrchových pískoven, kde byl dobýván tento bílý, bílo-šedý, někdy až nazrzlý pískovec. Záhy byl drcen a použit např. do štuků a omítek, pro vysypávání cihlářských forem, v domácnostech na mytí nádobí, popřípadě na posyp podlah. Jelikož v dobách aktivní těžby byly povětrnostní podmínky, mírně řečeno, drsné, povrchová těžba písku byla záležitostí ročních období jaro–podzim. V mrazech 20 °C se venku pracovat nedalo, a tak začala vznikat ojedinělá a co do rozsahu omezená podzemní díla zvaná podzemní pískovny.
Výhoda byla nesporná – v podzemí je stálá teplota cca 9 °C, a tudíž ideální podmínky pro práci. Prostorový rozsah těchto podzemních děl byl regulován jednak mocností dobývaného pískovce a jednak majetkoprávními vztahy mezi majiteli jednotlivých pozemků, a to i přesto, že v té době nebyl písek vyhrazeným nerostem a jeho těžba probíhala volně. Pod cizími pozemky se bez souhlasu majitele kopat nesmělo. K definitivní regulaci těžby došlo v roce 1908 vyhláškou Ministerstva obchodu, která mimo jiné předepisovala způsoby těžby zejména s ohledem na bezpečnost práce. Na Proseku vzniklo v průběhu 19. století několik samostatných podzemních pískoven rozmanitého rozsahu a významu.
Nejvýznačnějším podzemním dílem je zcela jistě bývalá Hamplova pískovna, v současnosti lidově nazývaná Močálka. Jedná se o nejrozsáhlejší souvislou podzemní pískovnu na území Prahy, jejíž historická hodnota je nevyčíslitelná. Nalézá se v prostoru přírodní památky Prosecké skály a blízko přilehlé oblasti mezi ulicemi Nad Kundratkou, Na Rozhraní a Na Vyhlídce. Labyrint podzemních chodeb vznikl během zimní těžby pískovce v podzemí díky použité dobývací metodě tzv. chodbicování.
Princip této dobývací metody spočíval v tom, že kopáč rozšiřoval pukliny mezi skalními bloky, kde byl pískovec nejměkčí a dobře se rozpojoval. Natěžený pískovec se následně vyvážel v dřevěném kolečku nebo ručně vynášel v putýnkách. Poté jej nechali rozpadnout na písek vlivem povětrnostních podmínek, zejména deště a mrazu, popř. jej přímo nadrtili. Následně byl distribuován k cílovým zákazníkům.
Poddolované území a vliv na objekty v nadloží
Jelikož se jednalo o divokou těžbu písku, podzemní chodby pískoven nejsou nijak zajištěny. Zejména v druhé polovině 20. století, kdy probíhala rozsáhlá výstavba sídlišť na severu města, docházelo k mimořádným událostem v důsledku poddolování od podzemní těžby pískovce. Počátkem roku 1965 byl proto pod vedením Pražského projektového ústavu zahájen systematický průzkum těchto podzemních děl za účelem získání celkového přehledu o poddolovaném území na okraji Prosecké plošiny. Dále bylo v této oblasti postupně vybudováno několik průzkumných štol a šachet za účelem ověření celkového rozsahu chodeb v rámci geologického průzkumu vedeného podnikem Geoindustria Praha. Hornickou činnost tam prováděl zejména podnik Železnorudné doly a hrudkovny n.p. Ejpovice.
Prvotní myšlenka o zpřístupnění těchto podzemních děl se mezi speleology objevila již na přelomu tisíciletí. V roce 2001 byla mezi podzemními díly Močálka a Amerika I vyhloubena 16 m hluboká průzkumná šachta zajištěná důlní výztuží se stříkaným betonem a z ní byla vyražena průzkumná štola. Cílem bylo ověřit možnost existence dalších podzemních prostor. Domněnka se bohužel sice nepotvrdila, nicméně štola v současnosti tvoří pohodlný přístup do podzemních pískoven. I samotná Močálka měla zajímavou historii: v důsledku podzemní těžby došlo krom jiného k destabilizaci nadloží pod přilehlými obytnými domy, v podzemí v sedmdesátých letech zabloudily děti, došlo i k porušení přilehlého kanalizačního řadu a následnému zatopení části podzemních chodeb. Každopádně má tento unikátní podzemní systém obrovský potenciál z hlediska turistického ruchu a jeho zpřístupněním veřejnosti by Praha získala unikátní turistickou atrakci, která by se jistě dostala na přední místa v návštěvnosti.
Problematika návrhu zpřístupnění podzemí
Praha, na rozdíl od jiných českých měst (např. Jihlava, Znojmo, Tábor, Plzeň…), nemá vlivem svého geologického podloží žádný podobný systém městského historického podzemí. Z dlouhodobých zkušeností je prokázán velký zájem o prohlídky takových prostor z řad veřejnosti. V hlavním městě jsou turisté odkázáni na příležitostné prohlídky Rudolfovy štoly, popř. tzv. Cizineckého vstupu do kanalizace na Staroměstském ná- městí, nebo turisticky zpřístupněné staré kanalizační čistírny v Bubenči.
Citlivě zajistit a zpřístupnit systém proseckých podzemních pískoven by znamenalo eliminovat nebezpečí možných propadů a poklesů terénu v budoucnu. Společenská prospěšnost tohoto projektu je zcela evidentní, a proto projektovým pracím mimo jiné předcházel podrobný speleologický průzkum, na jehož základě vznikla podrobná důlní mapa aktuálního stavu podzemí (viz koordinační situace, obr. 2). Průzkum provedli členové projektové kanceláře SPELEO DOKUMENTACE 2010 pod vedením autora tohoto článku a probíhal současně s velmi přesným geodetickým zaměřením prostor od firmy GRID. Na základě vyhodnocení této podrobné mapy již bylo možné posoudit a navrhnout několik variant budoucího prohlídkového okruhu podzemními chodbami s ohledem na atraktivitu, hospodárnost a především bezpečnost budoucích návštěvníků podzemí. Úřad Městské části Praha 9 nechal Ing. arch. Jírou zpracovat v roce 2012 návrh tzv. servisního objektu, který bude nově navrženou schodišťovou šachtou přímo navazovat na prosecké podzemí a bude sloužit jako informační středisko pro návštěvníky. Objekt byl nakonec vybudován v letech 2015 na pozemku Městské části Praha 9 sousedícím s ulicí Na Vyhlídce a umožnil tak do budoucna přímé napojení na městskou infrastrukturu a MHD.
V rámci projektu zpřístupnění podzemních prostor bylo rozhodnuto, že do veřejnosti přístupných prostor nebude zahrnuta menší a méně významná pískovna Amerika I. Její chodby jsou velmi úzké a částečně zřícené, tudíž pro pohyb většího počtu osob naprosto nevhodné. Naopak budou použity jako záložní provozní prostory v rámci podzemní expozice. Jelikož část zřícených chodeb v Americe I tvoří velmi nebezpečnou kavernu o objemu cca 13 m3, jejíž poklesová zóna přímo ohrožuje servisní objekt, kaverna bude kompletně vyplněna popílkocementovou směsí. Tím se jednak zabrání nebezpečí destrukce nadloží a jednak se definitivně uzavře původní, nelegálně využívaný přístup do podzemních chodeb z pískovny Amerika I.
Zbytek štol, který nebude určen ke zpřístupnění veřejnosti, bude zajištěn stříkaným betonem a bude tvořit zimoviště pro chráněné druhy netopýrů vyskytujících se v této oblasti. Původní vstup bude zajištěn uzamykatelnými ocelovými dveřmi s vletovými otvory. Přístup do těchto míst budou mít pouze pracovníci ochrany přírody, a to pouze za účelem sčítání a kontroly těchto chráněných létajících savců.
Návrh zajištění podzemních prostor
Stávající průzkumná štola délky cca 130 m, vybudovaná v roce 2001, je zajištěna dočasnou výztuží tvořenou ocelovou důlní poddajnou výztuží. Štola propojuje dvě samostatné podzemní pískovny Močálka a Amerika I. Pro účely zpřístupnění bude využita jako hlavní vstupní koridor do podzemní pískovny Močálka. Aby si budoucí turisté odnesli z návštěvy podzemí jenom ty nejlepší vzpomínky, je nutné při návrhu trvalé obezdívky štoly postupovat velmi obezřetně. Důležitou roli zde hraje zejména výběr materiálů, které budou použity.
Základem je vytvořit určitou rozmanitost v obezdívce. Nejprve je nutné realizovat kvalitní trvalou výztuž ze stříkaného betonu na ocelovou betonářskou síť v tl. 100 mm. Takto zajištěná štola dosáhne vhodných parametrů pro zařazení do návštěvního okruhu v podzemí, negativně však zasáhne do původního charakteru historického podzemního díla. Z toho důvodu budou do takto zajištěné štoly vestavěny nenosné kulisy, imitující různé historické způsoby zajišťování podzemních děl, jako jsou např. klasická dveřejová výdřeva, kamenná klenba, kombinace tunelovacích rámů a dřevěných pažnic, cihelné klenební pasy a podobné materiály. Cílem je navodit pocit, že návštěvník se pohybuje v historickém důlním díle, nikoliv v novodobé podzemní štole zajištěné moderními vyztužovacími metodami. Jednotlivé způsoby zajištění stability výrubu přístupové štoly ukazují obr. 3 až 5.
Podobný postup by měl být použit i v rámci prací na zpřístupňování vlastního historického podzemí pískovny Močálka. Jedním ze zásadních problémů při zpřístupňování těchto prostor bylo zajistit dostatečnou podchodnou výšku tak, aby návštěvníci pohodlně procházeli podzemím a užívali si prohlídku. Řešení tohoto problému bylo naštěstí celkem jednoduché a v zásadě i levné. V rámci podrobného speleologického průzkumu byla mimo jiné mnoha kopanými sondami do počvy chodeb ověřována míra zanesení jednotlivých chodeb nánosy bahna a písku. Ukázalo se, že v některých místech tyto nánosy dosahují značné mocnosti až 1 m a jejich odkopáním se výrazně zvýší podchodná výška v chodbách a tím i bezpečný průchod pro návštěvníky. Stačí tedy relativně snadno vytěžit tyto nánosy a průchozí kapacita se na mnohých místech zvýší téměř dvojnásobně.
Podle výsledků podrobného speleologického průzkumu byly jednotlivé nezajištěné podzemní chodby rozděleny na rizikové a bezpečné partie a na základě tohoto rozdělení byla stanovena nejvhodnější prohlídková trasa vedená pouze bezpečnými chodbami. Většina bezpečných podzemních chodeb Močálky vhodných pro zpřístupnění (zejména v severní části) je vytesána v pevném a stabilním pískovcovém masivu a jakékoliv zásahy nejsou potřeba. Bohužel i tam se nacházejí ojedinělé pukliny, které je nutné zajistit a vyztužit. Při sanaci puklin je však nutné citlivě použít takové technologie, které nepoškodí historický ráz podzemní pískovny. Jako nejvhodnější použitý materiál se jeví místní kámen – pískovec přímo z podzemí, získaný při čištění chodeb, popř. jiný podobný pískovec z obdobných objektů, anebo také klasické cihly. Ze všech těchto materiálů je možné vytvořit klenební obloukové pasy, které jsou nejvhodnější pro zajištění menších puklin. Důležité je nepoškodit tradiční ráz podzemních chodeb pískovny a zachovat zdání historického důlního díla.
Naopak jižní část podzemního systému Močálky je vlivem své polohy na okraji Prosecké plošiny naprosto nevhodná pro zpřístupnění veřejnosti. Chodby jsou velmi nestabilní, jsou téměř v celé výšce zaneseny pískem, spadanými kameny a nánosy bahna. V klenbě jsou na mnoha místech uvolněné skalní bloky a zajistit takové chodby by bylo nejenom finančně nákladné, ale i velmi nebezpečné. Výsledek se zajištěním chodeb stříkaným betonem by naprosto neodpovídal vynaloženému úsilí a investičním nákladům. Návštěvníci by se v podstatě pohybovali jako v kolektorové síti bez přímého kontaktu s původním vzhledem a stavem díla. Tyto chodby byly proto vyhodnoceny jako nebezpečné a do projektu zpřístupnění nebudou zahrnuty.
Podzemní expozice Město pod městem
Pro zvýšení atraktivity prohlídky podzemí Proseka bude do chodeb instalována rozsáhlá expozice s názvem Město pod městem pojednávající o podzemních objektech pod Prahou. Expozice bude tematicky rozdělena podle jednotlivých skupin (např. historická důlní díla, kanalizace, pražské metro, historické podzemní prostory, protiletecké kryty apod.) na prosvětlených infor- mačních panelech, popř. na fyzických modelech rozmístěných vhodně v chodbách pískovny. Prohlídka podzemí tak bude mít i vzdělávací efekt.
Závěr
Zpřístupnění historického podzemí Proseka veřejnosti je naplněním snu tří generací speleologů. Praha tím získá unikátní podzemní turistickou atrakci, která ve střední Evropě nemá obdoby. V současné době probíhá stavební řízení, vydání platného stavebního povolení se předpokládá na konec roku 2019 a zahájení zpřístupňovacích prací v roce 2020. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2021 by bylo možné přivítat první návštěvníky tohoto unikátního podzemního labyrintu.
Zdroje:
[1] KAMENICK Ý, J. Projekt pro zpřístupnění historického podzemí Proseka – DSP, 2013–2017.
[2] KAMENICKÝ, PRIBIL, VANĚK. Studie ke zpřístupnění Proseckého podzemí, se zvláštním zřetelem na zachování historického rázu podzemí, 10/2005.
[3] CÍLEK, V.; KORBA, M.; MAJER, M. Podzemní Praha. Praha: Eminent, 2008.
Koordinační situace viz archiv čísel.
