Nové veřejné osvětlení v památkové zóně města Český Krumlov - Plešivec

Z historie veřejného osvětlení (stručně z díla PhDr. Jana Müllera)

V průběhu staletí se venkovní osvětlení ulic a náměstí proměňovalo podle dobových technických znalostí i podle finančních možností obce, která je pořizovala. Prosperita nebo stagnace města se obrazila jak v rozsahu venkovního osvětlení, tak v tvarování svítidel, stožárů a konzol.
Kdysi louče, pak lampy na olej, plynové lucerny (1. pol. 19. století), petrolejové lampy (50. léta 19. století), svítidla s elektrickými žárovkami (konec 19. a počátek 20. století) a dnes elektrické výbojky. Design svítidla, stožárů nebo konzol tohoto technického doplňku veřejných prostor se vyvíjel také, a to nejen podle druhu použitého média a finančních možností pořizovatele. Výběr svítidel vycházel i z významu veřejných prostor, a také z dobových architektonických názorů. Ve veřejných prostorech postupně koně a potahy vystřídaly automobily, a tak vzrůstaly nároky na bezpečnost chodců.
V Českém Krumlově se, mimo výše uvedená fakta, lišil charakter venkovního osvětlení zámeckých nádvoří, historického jádra a okraje města, dnes památkové zóny. Například na konci 19. století osvětloval zámecké nádvoří složitý a zdobný litinový dodnes dochovaný kandelábr s petrolejovou lucernou, na periferii města byly petrolejové lampy umístěny na dřevěném sloupu.
V roce 1906 umožnila elektrifikace iluminaci města elektrickým osvětlením. Konzolová svítidla sestávala z obloukové konzoly, talířovitého stínidla a žárovky. Dále existovala svítidla zavěšená na laně mezi domy a na významných místech stály stožáry se svítidlem. O designu svítidel je možné usuzovat z nabídkových dobových firemních letáků, ale především z historických fotografií.

Projektová příprava nového veřejného osvětlení

Památkovou zónu Plešivec tvoří cca 15 ulic, které se rozkládají v jižní a jihozápadní části Českého Krumlova, a obdobně jako historické jádro, jsou položeny ve značně dramatickém terénu. Názvy ulic přibližují různorodý charakter této lokality: například Rybářská ulice podél Vltavy, Linecká, jako páteřní ulice s budovou soudu, od Vltavy příkře stoupající ulice Horská, Strmá nebo Plešivecká ulice vedoucí k Plešiveckému náměstíčku se středověkými budovami a ulice Krásné údolí, která se ztrácí v sadech.
Město zadalo studii veřejného osvětlení a výběr vhodného typového svítidla jako předstupeň před návrhem rekonstrukce inženýrských sítí. Zadání obsahovalo pochopitelně požadavek na soulad s platnými normami, ale i na návrh intenzity osvětlení, vycházející nejen z dopravního režimu, ale i z charakteru jednotlivých ulic. Studie prokázala, že pro zachování hierarchie ulic, atmosféry prostředí, ale i rovnoměrného osvětlení jednotlivých veřejných prostor, bude nutná kombinace jak různých nosičů svítidel (stožár, parkový stožárek, konzola), tak zřejmě i kombinace vizuálně odlišných svítidel.
Charakter svítidel byl určen na základě vynikajícího elaborátu Dějiny veřejného osvětlení Českého Krumlova (PhDr. Jan Müller). Z hlediska designu měla svítidla harmonicky doplnit prostředí památkové zóny a odlišit se i od tzv. "pražské" lucerny, použité v historickém jádru města. Svítidlo mělo být pasířsky nebo zámečnicky provedeno v jednoduchém tradičním tvaru s důrazem na vhodnou kombinaci svítidla a konzoly. Ta byla nezbytná kvůli úzkým ulicím, jež neumožnily osazení stožárů. Prezentace typových svítidel přímo v Českém Krumlově nepřinesla uspokojivé řešení.
Následující fáze projektové činnosti zahrnovala tvarový design a technický návrh atypických svítidel, včetně různých druhů nosičů. Cílem architekta bylo vytvořit sestavy vizuálně odlišných svítidel při zachování stejného základu, splňujícího soudobé elektrotechnické normy.

Sestava kombinací "lampy" se stožárem, výložníkem a konzolou

Sestava kombinací "lucerny" se stožárem, výložníkem a konzolou

Základní idea návrhu

Malebná památková zóna Plešivec se svou přívětivou atmosférou bydlení je i vyhledávaným turistickým cílem. Otázka zní, zda obyvatelé a návštěvníci hledají v technickém vybavení lokality, jakým veřejné osvětlení je, to módní a soudobé. Charakter a atmosféra památkové zóny se staly podkladem pro návrh jednoduchých tvarů a detailů inspirovaných tradiční výrobou. Snad právě tady je na místě Hand made in Czech Republic. ?Soudobý? návrh odráží současné architektonické a výtvarné trendy. Výsledkem je určitý kontrast mezi původním a novým. Nový prvek může dokonce hrát dominantní vizuální roli, a to jak v pozitivním, tak i negativním slova smyslu. Zdařilé příklady vytvářejí vzájemnou souhru a obohacení, méně zdařilé jsou disharmonií - nesouzvukem. Rizikem může být rychlé "zestárnutí" nevydařeného módního designu, což lze jen obtížně předvídat.
"Tradiční, kontextuální" návrh vychází z dlouhodobě ověřených architektonických a výtvarných principů i z kontextu, do kterého nový prvek vstupuje. Jde o symbolické dání přednosti, "smeknutí" projektanta před tím, co se vyvíjelo po desítky let, nebo dokonce po staletí. V některých případech může být pro investora a projektanta určitým zklamáním to, že veřejnost změnu málo vnímá. Opravdu zdařilý tradiční design se však může stát nadčasovým. Nelze jej sice zařadit mezi módní trendy, ale dodržení klasických zásad je vnímáno pozitivně.
Investor i architekt se rozhodli podpořit atmosféru památkové zóny jednoduchým designem barevného osvětlení.

Architektonický návrh jako podklad pro výrobu prototypu

Atypické svítidlo veřejného osvětlení

Na základě architektonického návrhu byly vyrobeny prototypy a vybraný dodavatel musel zajistit příslušné elektrotechnické certifikáty. Ve výběrové komisi byli zástupci města Český Krumlov, zástupci památkových orgánů, projektant, ale i zástupce Technických služeb města, který posuzoval především praktickou stránku instalace a údržby tohoto svítidla.

Tvarový a technický základ:

• tubus s elektrotechnickým zařízením, tvořící horní části svítidla (materiál měděný tlačený plech);
• tvarované stínidlo (materiál měděný tlačený plech);
• typový jednoduše vyměnitelný skleněný kryt zdroje.

Z tohoto základu vznikla dvě svítidla, která se liší uchycením k nosiči:

• "lucerna" - svítidlo je osazeno na nožkách/vzpěrách na stožáru, konzole;
• "lampa" - svítidlo je zavěšeno například na výložníku, konzole atd.

Architekt navrhl kombinaci "lucerny" a "lampy" s různými stožárky a konzolami, čímž vznikly sestavy svítidla a nosiče, vyhovující jak z technického, tak estetického hlediska. Pro jednotlivé ulice pak byly vybrány vhodné kombinace, v návrhu doplněny zákresy jednotlivých svítidel do fotografií a odsouhlaseny příslušnými institucemi. Atypické svítidlo pro Český Krumlov nabídlo vysokou variabilitu v možnosti instalace, ale vyhovělo i požadavkům na soudobé technické řešení. Svítidlo má minimální požadavky na údržbu. Je vyrobeno z mědi, která má neomezenou životnost a netrpí deformací slunečním zářením, tak jako plasty. Svítidlo je vybaveno zdrojem 70 W SHC, splňuje příslušné elektrotechnické požadavky např. IP 43, je v souladu s normami EU a bylo pro ně vydáno ES prohlášení akreditovanou laboratoří.

Základní údaje
Architekt: Ing. akad. arch. Hana Zachová
Inženýr elektro silnoproud: Ing. Bohumil Tejnor
Statický posudek půlkruhové konzoly: Ing. Michael Trnka, CSc.
Investor: Město Český Krumlov Výrobce: Firma Josef Pechlát