Josef Mocker, 2. díl

Rekonstrukce a dostavby

Karlštejn
Výčet dalších rekonstrukcí a dostaveb Josefa Mockera je více než úctyhodný. V letech 1873 až 1899 měl na starosti řadu výrazných úprav památek, které jsou významnou součástí našich dějin. V roce 1886 například připravoval pro Friedricha Schmidta návrhy na opravu Karlštejna (hrad je národní kulturní památkou od roku 1962), která pak byla v dalších letech realizována. Od roku 1891 vedl tuto stavbu samostatně až do své smrti (puristická rekonstrukce pak pokračovala až do roku 1905). Výsledek restaurace přinesl řadu problémů. Některé části hradu byly zbourány a místo nich byly postaveny nové. Silueta hradu změnila svou podobu, původní gotický hrad byl zbaven pozdějších hodnotných renesančních přestaveb a úprav.

Křivoklát, Konopiště, Kutná Hora
Spolu s Kamilem Hilbertem se Mocker podílel rovněž na puristické úpravě a dostavbě nové věže Křivoklátu v letech 1882 až 1884 (hrad byl po velkém požáru v roce 1826 znovu obnovován až do roku 1929, další opravy však byly dokončeny až v roce 1952). Roku 1888 vypracoval plány a v letech 1889 až 1894 provedl pro následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d‘Este novogotickou přestavbu Konopiště (v zámku se změnily půdorysy věží), účastnil se obnovy chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře (v letech 1883 až 1896). V roce 1896 se zabýval také úpravou Zelené brány v Pardubicích a současně rovněž připravoval rekonstrukci Bechyňské brány a Kotnovské brány v Táboře.

V letech 1879 až 1883 vypracoval a realizoval návrhy na obnovu chrámu svatého Bartoloměje v Plzni, v roce 1880 a poté znovu v roce 1892 pracoval na návrzích týkajících se celkové obnovy kostela svatého Bartoloměje v Rakovníku (kde také roku 1880 vyprojektoval plány na obnovu radnice). Zvláště v Praze se podílel na rekonstrukcích historických památek, které jsou v současnosti součástí městské památkové rezervace, vedené od roku 1991 na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Staronová synagoga, pražské kostely
V roce 1883 provedl puristickou obnovu Staronové synagogy (mimo jiné v ní byly vyměněny krovy a gotický štít směrem do Pařížské ulice), na pražském hradě nahradil starší středověkou zástavbu budovou Nového probošství ve stylu severoněmecké cihelné gotiky (v letech 1878 až 1890), roku 1883 navrhl úpravu kaple svaté Ludmily v Týnském chrámu na Starém Městě pražském, na jehož obnově spolupracoval i v letech 1888 a 1890. K dalším Mockerovým pracím v Praze patří v letech 1876 až 1879 regotizace kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty, založeného v 15. století na Novém Městě pražském, a úprava kostela svatého Štěpána. Plány předložil Mocker již v roce 1874, v dalších letech se podle nich postupovalo, kdy ze západu byla přistavěna novogotická kamenná předsíň.

Když se ve zdech kostela svatého Apolináře založeného Karlem IV. na nedalekém Větrově objevily trhliny ohrožující jeho statiku, bylo rozhodnuto o regotizaci, která měla odstranit pozdější dostavby v letech 1893 až 1898. Mocker odstranil v západní části kostela gotickou tribunu a nahradil ji replikou, v oknech nahradil poškozené kružby za nové, kromě dalších úprav byl vyměněn i krov. V interiéru Mocker odhalil původní gotické nástěnné malby, upravil vstup do věže a opravil vnitřní schodiště. Zcela přestavěn a opraven byl architektem Mockerem i kostel svatého Petra na Poříčí. Založil jej již ve druhé polovině 12. století Vratislav I. jako románskou baziliku a dále se upravoval v období gotiky i v pozdějším období podle dobového vkusu. V letech 1874 až 1879 byl kostel na náklady Nového Města pražského přestavěn v historizujícím stylu, byla odstraněna barokní omítka až na kameny a byl zbořen barokní štít hlavní lodi včetně portálu.

Novostavby

Kostel na Královských Vinohradech a na Žižkově
V historizujícím stylu Mocker projektoval i novostavby. Kostel svaté Ludmily v centru rozrůstajícího se bohatého satelitu Prahy – Královských Vinohrad stavěl Mocker spolu s Františkem Mikšem, který ho na stavbě zastupoval v letech 1888 až 1893. Kostel byl navržen jako cihlová trojlodní bazilika s příčnou lodí ve tvaru kříže, dominantu tvoří dvě hranolové věže v západním průčelí, vysoké 6 0 m. Na výzdobě kostela se podílely dvě desítky významných umělců té doby, jako jsou sochaři Josef Václav Myslbek (1848–1922), Antonín Procházka (1849–1903), František Hergesel (1857–1929) nebo malíři František Ženíšek (1849 –1916), Adolf Liebscher (1857–1919) či František Urban (1868 –1919), elektrické osvětlení schodiště dodala firma Františka Křižíka (1847–1941).

Dominantu dalšího pražského předměstí – Žižkova – tvoří kostel svatého Prokopa. Navrhl a realizoval ho v letech 1898 až 1903 Josef Mocker opět s Františkem Mikšem, který stavbu po jeho úmrtí dokončil. Chrám o délce 51 m pojme až dva tisíce osob, jeho věž je vysoká 73 m, šířka je 17 m, výška křížové klenby dosahuje 16 m.

Kostel ve Zvoli a v Dolních Hbitech
Mimo Prahu postavil Mocker například novogotický kostel svaté Markéty ve Zvoli (v letech 1892 až 1894), kde nechal obložit zdi pálenými neomítnutými cihlami. V tomto kostele navrhoval rovněž zařízení interiéru (v současnosti je kostel kulturní památkou). Dále zcela přestavěl původní pozdně gotický jednolodní kostel svatého Jáchyma a svaté Anny v Jáchymově, zničený požárem v roce 1873, na chrám v trojlodním půdorysu. Délka lodi je 50,5 m, celková šířka 28,5 m, zdi jsou 15 m vysoké a střecha zvyšuje jeho výšku o dalších 14 m, kostelní věž je vysoká 56 m. Kostel je rovněž chráněn jako kulturní památka. V novorománském stylu postavil v letech 1868 až 1872 Mocker kostel svatého Jana Křtitele v Dolních Hbitech (zcela dokončen byl v roce 1875). Jednolodní kostel je rovněž od roku 1998 chráněn jako kulturní památka.