Funkční a prostorové uspořádání území Masarykovo nádraží - Florenc

Proces ověřování možností a variant nového využití území byl zahájen v roce 2005 zpracováním Dopravně urbanistické studie daného území, kterou objednalo hl. m. Praha ve variantách:

• cílového řešení (zrušení Masarykova nádraží) - varianta C
• posun Masarykova nádraží východním směrem pod mostní těleso severojižní magistrály - varianta B
• souběžně byla také ověřována varianta Etapového řešení s částečnou plošnou redukcí kolejiště Masarykova nádraží - varianta A.

V průběhu prověřování variant byla jako nevyhovující označena možnost posunu Masarykova nádraží - varianta B.
Souběžně s uvedenými studiemi se pracovalo na celoměstském ověřování výhledového řešení zapojení železničního subsystému do městského a regionálního sy- stému veřejné hromadné dopravy osob v Praze a jejím okolí. V rámci tohoto - systémově nadřazeného - prověřování bylo doporučeno dále sledovat jako cílové řešení tzv. průjezdný železniční model. Tedy řešení, při němž bude ze systému vypuštěno hlavové Masarykovo nádraží. Tato problematika je v současné době zpracována ve dvou základních variantách výhledového řešení: - Starší varianta, která převádí odbavení cestujících z Masarykova nádraží do minus druhé úrovně východní části kolejiště Hlavního nádraží, je označována jako Nové spojení II - Hlavní nádraží. - Novější varianta z konce roku 2007, navrhující tunelový souběh Karlínské trati a Negrelliho viaduktu přes raženou stanici Opera do tunelového rozpletu vyúsťujícího na nádražích Vršovice a Smíchov, je označována jako Nové spojení II - OPERA.

Základní principy a zásady rozvoje území ve dvou časových horizontech
Pro definování základních principů a zásad rozvoje území ve dvou časových horizontech je třeba soustředit výsledky veškerých dosud zpracovaných podkladů.

• Prvý - návrhový horizont Územního plánu hl. m. Prahy vytipovává rozsah území, ve kterém může dojít k transformaci funkčního využití, aniž bude znemožněna výhledová aplikace obou dosud sledovaných variant výhledového řešení průjezdného modelu.
• Druhý - výhledový (časový) horizont, pak počítá již s realizací tzv. cílového řešení železniční infrastruktury ve formě průjezdného modelu a uvolňuje pro funkční transformaci další plochy, které budou do rozhodnutí o variantě průjezdného modelu pro jeho výhledovou aplikaci chráněny v návrhovém horizontu územního plánu stavební uzávěrou.

Z uvedeného je zřejmé, že výsledné řešení daného rozvojového prostoru MNF musí prokázat adaptabilnost na výsledné cílové uspořádání celoměstské železniční sítě v dotčené oblasti.

¤ Území MNF. Stávající stav, situace.

¤ Území MNF. Návrhový horizont Územního plánu hl. m. Prahy, situace

¤ Území MNF. Výhledový (časový) horizont Územního plánu hl. m. Prahy, situace

Stávající stav území
Území MNF obsahuje drážní pozemky prostoru Masarykova nádraží, plochy autobusového nádraží Florenc a plochy ve vlastnictví ČR (Česká pošta, s.p. a Národní technické muzeum).
Značná část ploch v oblasti Masarykova nádraží není v současnosti využívána pro zajištění provozu železnice. Obdobně neorganizované jsou plochy autobusového nádraží Florenc se stávajícím blokem bývalých činžovních domů Pod Výtopnou - Trocnovská. Svou polohou v centru města představuje stávající stav těchto ploch zásadní bariéru pro zcela jedinečný rozvoj města.

¤ Území MNF. Stávající stav, prostorové uspořádání.

¤ Území MNF. Návrhový horizont Územního plánu hl. m. Prahy, prostorové uspořádání

¤ Území MNF. Výhledový (časový) horizont Územního plánu hl. m. Prahy, prostorové uspořádání

Etapa - Návrhový horizont Územního
plánu hl. m. Prahy

Urbanistický rozvoj území etapy i výhledu vychází z jednotného kompozičního principu vkládání nových urbanistických os a propojení historického jádra města s Karlínem a Žižkovem.

• V centrálním místě protnutí zastavovacích struktur podél nového propojení ulic Pernerova - Na Florenci vzniká nový prostor náměstí, které vymezují nově navrhované objekty ve výškové úrovni stávající blokové struktury
• Uvolněné plochy jsou využity pro městský charakter zástavby i s uplatněním bydlení.
• Návrh předpokládá vyvážené zapojení a využití všech památkových staveb. Velkoryse jsou založeny plochy veřejné a parkově upravené zeleně.
• Funkce kolejiště zůstává zachována, redukován je počet kolejí na devět.
• Těžiště využití ploch pro provoz autobusového nádraží je potvrzeno na stávajícím dolním nádraží s výstupními hranami na horním nádraží, které umožňuje napojení na stanici metra Florenc a ve výhledu na nově uvažované dvě železniční zastávky (na Negrelliho viaduktu a na Karlínské trati).

¤ Území MNF. Stávající stav ÚPn - Z 1000/00

¤ Území MNF. Návrhový horizont. Návrh změny ÚPn

¤ Území MNF. Výhledový (časový) horizont, varianta Nové spojení II - OPERA

Výhledový horizont Územního plánu hl. m. Prahy
Umožní dokončit plnohodnotné propojené městských os:

• Nové Město - Petrská čtvrť (ulice Opletalova - Na Florenci);
• Nové Město - Karlín (ulice Na Florenci - Pernerova);
• Nové Město - Žižkov (Florenc - Vítkov).

V uvolněných plochách železnice budou realizovány především parkové plochy zeleně. Navrhovaná změna bude ve smyslu metodiky obsahovat ve svém územním rozsahu oba časové horizonty - návrhový horizont ÚPn a výhled ÚPn.

Základní údaje o studii
Zadavatel: Hlavní město Praha
Zpracovatel: ateliér FNA, SUDOP Praha a.s., ETC s.r.o.
Vedoucí projektu - koordinace: Ing. arch. František Novotný
Termín: 02/2005

Podklady
[1] ÚPn hl. m. Prahy v platném znění změny Z 1000/00
[2] Masarykovo nádraží - Florenc, ověřovací dopravně-urbanistická studie Termín: 08/2005
[3] Multikriteriální analýza Praha, Masarykovo nádraží Termín: 09/2005
[4] Studie obsluhy hl. m. Prahy a Středočeského kraje městskou a regionální hromadnou dopravou osob Termín: 11/2005
[5] Koncepční studie - podmínky transformace území Masarykova nádraží v Praze Termín: 02/2008
[6] Rozvojová studie zástavby autobusového nádraží Florenc, etapy, výhled Termín: 12/2007
[7] Praha, Nové spojení II. etapa, městský železniční tunel Termín: 11/2007