Dostavba dálnice D4 razí cestu využití PPP v Česku

Projekt PPP D4 realizuje sdružení Via ­Salis složené z francouzských firem VINCI ­Highways a Meridiam. Investice zahrnuje projektování, financování, výstavbu a údržbu 32 km dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci dalších 16 km již zprovozněných navazujících úseků. Stavba bude podle smlouvy se státem hotova v prosinci 2024 a dalších 25 let bude konsor­cium dálnici provozovat. O této první české dálnici v soukromé režii vyšel již úvodní článek v čísle 10/2021. Stavební práce provádí DIVia stavební, která patří do skupiny VINCI Construction CS, provoz a údržba na existujících téměř 16 km je od 1. července 2021 v rukou společnosti Via Salis Operations, vlastněné ze 100 % VINCI Highways. Stát začne dálnici splácet až po zprovoznění v roce 2025 a v roce 2049 ji plně převezmeme do své správy ve stavu, který lze označit jako téměř nový. Oproti tradičnímu modelu veřejného zadávání si stát nekupuje jen výstavbu, ale též garantovanou kvalitu a službu ve formě provozu i kvalitní údržby pro období 25 let. Jak ukazují příklady ze zahraničí, kde VINCI Highways a Meridiam působí a kde je PPP v současnosti již běžným modelem nejen v silničním stavitelství, koncesionář staví díky jasnému nastavení zodpovědnosti v souladu se stanoveným harmonogramem, kvalitně a za transparentních finančních podmínek.

Rychlé spojení na jih Čech

Dálnice D4 výrazně urychlí spojení mezi středními Čechami (Prahou) a jižními Čechami (Strakonice, Písek) a dále směrem k hranicím s Německem. Převedení provozu na D4 výrazně uleví řadě obcí v regionu, které jsou nyní zatěžovány intenzivní dopravou na silnici I/4. Nepochybně se také zvýší bezpečnost provozu, protože „Strakonická“ je nyní cestou s častými zácpami a dopravními nehodami. Nová D4 bude vedena z větší části v koridoru současné silnice I/4, která bude rozšířena tak, aby odpovídala dálničnímu standardu, tedy dvěma jízdním pruhům, zpevněné krajnici v každém směru a 3,5metrovému středovému dělicímu pásu. Šířka nové komunikace včetně středního pásu a krajnice se bude pohybovat mezi 22,5 a 27,5 m v závislosti na úseku. Vznikne tak moderní a především bezpečná komunikace, která zpřehlední provoz zejména v úsecích, kde dochází k častým dopravním nehodám. Patří sem např. nebezpečná křižovatka u Let, kde by namísto nepřehledného úrovňového křížení silnic první třídy číslo 4 a 19 měla vyrůst křižovatka mimoúrovňová. Podobná mimoúrovňová křižovatka vznikne u Těchařovic. Výrazně se uleví Čimelicím, které sužuje hustá doprava, časté dopravní kolony a s nimi spojené nadměrné exhalace. Denně touto obcí s tisícovkou obyvatel projede až 11 000 aut, značnou část z toho tvoří ka­miony. Projekt dostavby D4 počítá s obchvatem Čimelic a Krsic vedeným ve zcela nové trase, který místním přinese klidné životní prostředí a přispěje také k větší plynulosti provozu. Doprava však bude odstíněna i tam, kde dálnice prochází v blízkosti obcí – počítá se s výstavbou celkem 4 360 m protihlukových stěn.

Dvě části projektu

Projekt Via Salis tvoří dvě klíčové části.

Část Greenfield

Část Greenfield zahrnuje zajištění financo­vání, zpracování dokumentace pro provádění stavby a výstavbu 32kilometrové čtyř­pruhové dálnice D4 v úseku Háje – Mirotice. Konkrétní úseky:

• úsek č. 2, křižovatka II/118 (Háje) – Milín
• úsek č. 3, Milín – Lety
• úsek č. 4, Lety – Čimelice
• úsek č. 5, Čimelice – Mirotice
• úsek č. 6, Mirotice, rozšíření

Část Brownfield

Část Brownfield zahrnuje zajištění modernizace níže uvedených úseků dálnice D4 o celkové délce 16 km a jejich údržbu:

• úsek č. 1, Skalka – křižovatka II/118 (Háje)
• úsek č. 7, Mirotice – Třebkov
• úsek č. 8, Třebkov – křižovatka I/20 Nová Hospoda
• úsek č. 9, I/20 Nová Hospoda – Písek (Krašovice)

Přípravné práce

Stavba byla oficiálně zahájena v červnu 2021. Zejména loňský rok, ale i první měsíce roku letošního byly zasvěceny desítkám činností, které lze souhrnně zařadit do „kolonky“ přípravné práce. Především byla zmapována a vytyčena celá trasa, došlo k odstranění lesní i mimolesní zeleně, byla realizována řada průzkumů: archeologický, hydrogeologický, geotechnický, pyrotechnický a další. Proběhla pasportizace komunikací a budov v okolí stavby i přeložky inženýrských sítí. Zhotovitelé rovněž instalovali celkem 16 km speciálních zábran pro ochranu obojživelníků. V trase stavby proběhla také skrývka ornice a podornice, v jejímž rámci se celkem odtěží a během stavby přemístí přibližně 685 000 m³ ornice a více než 1,3 mil. m³ zeminy. Skrytá pod­ornice se použije při terénních úpravách a při konečné úpravě zářezů a náspů se znovu využije 295 000 m³ ornice. Dalších bezmála 390 000 m³ kvalitní ornice poslouží zemědělcům. V koridoru budoucí dálnice se uskutečnila řada archeologických výzkumů, které přinesly desítky cenných objevů. V trase dálnice byla odhalena tři sídliště s osídlením z různých fází doby železné a na počátku doby římské, tedy v období kolem přelomu letopočtů. Na sídlišti u Rakovic se podařilo zachytit osídlení z úplného konce doby laténské a počátku doby římské.

Stavba již běží naplno

Letošní rok je velmi intenzivní, odhadem se prostaví cca pětina z celkového objemu prací, ve financích to bude přibližně 30 %. Proběhly práce na sanaci podloží a byly zahájeny hrubé zemní práce na budování výkopů a náspů. To je spojeno i se zlepšováním zemin, tedy úpravou jejich vlastností přísadami (nejčastěji vápnem pro snížení vlhkosti), aby byly stabilnější a pevnější. Současně probíhají práce na přeložkách inženýrských sítí. U křižovatky Lety vznikla výrobna materiálu pro stavbu. Tento prostor je strategicky umístěn přibližně uprostřed budovaného úseku. Na začátku června byl u Mirotic odstraněn v trase I/4 most a na jeho místě bude vybudován nový, podle dálničních parametrů. Jednou z největších akcí letošního roku je odtěžení velkého skalního masivu u obce Milín tak, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro těleso dálnice. Odstřely masivu proběhnou s maximálním ohledem na místní obyvatele. Využije se speciální skandinávská metoda drill and blast, která výrazně sníží hluk, prašnost a otřesy z těchto prací. Začaly i práce na budování mostních objektů, jejich pilotovém založením pomocí vrtných souprav a následně se pokračuje i s výstavbou základů, pilířů a opěr. Vrtací práce probíhají na třech mostech zároveň.

D4 bude ekodálnicí

Projekt D4 není unikátní jen formou financování, ale i velkým důrazem na ekologické aspekty stavby. Na nové D4 vznikne několik ekoduktů pro bezpečný pohyb divoké zvěře. Společně s propustky pod dálnicí bude po zprovoznění celého úseku dálnice v roce 2024 takových přechodů a podchodů pro zvěř existovat dvacet. Především obojživelníky chrání v průběhu stavby 16 km speciálních mobilních zábran, které později vystřídají pevné naváděcí stěny. Při vlastní stavbě se klade důraz na cirkulární ekonomiku a maximální opětovné použití vytěženého materiálu. Na D4 se zrecykluje 60 % vyfrézovaného asfaltu. Zemina, která byla z budoucí trasy dálnice odstraněna, poslouží k pokrytí náspů i zářezu, ornice pak poslouží zemědělcům pro zvýšení bonity jejich polí. Pro budování podkladových vrstev dálnice se používá kamenivo především z lokálních zdrojů, čímž se snižují zejména emisní zátěže plynoucí z dopravy na velké vzdálenosti. Podobně s důrazem na snížení dopravní zátěže byla umístěna obalovna v prostoru u křižovatky Lety. Tento prostor, jak již bylo zmíněno, je velmi výhodný pro dopravu materiálů, protože se nachází cca v polovině celé trasy, což napomůže zmínit zátěž komunikací od nákladních vozidel a má i vliv na životní prostředí.

K zachování biodiverzity přispívá i zákaz používání pesticidů na stavbě. To mimo jiné znamená, že veškerá zeleň v trase budoucí komunikace musela být odstraněna výhradně mechanicky. Nulové používání pesticidů bude platit i po dokončení stavby a zahájení provozu D4. K péči o životní prostředí patří vybudování retenčních nádrží na srážkovou vodu i fakt, že na dvou dálničních odpočívkách s čerpacími stanicemi vzniknou rychlonabíjecí stanice pro elektromobily. Provozní budovy na D4 budou osazeny solárními panely a získají tak energetickou soběstačnost. Kromě ekologických získají nové úseky D4 také high-tech prvky. Nová dálnice bude stoprocentně pokryta kamerovým systémem, což je významný přínos nejen pro řízení provozu, ale i pro složky integrovaného záchranného systému. Stav počasí bude zjišťovat deset meteorologických stanic, hustotu a plynulost dopravy zase speciální senzory, analyzátory dopravního proudu. O aktuální informace však nepřijdou ani řidiči, projekt počítá s tím, že na dálničních konstrukcích bude zavěšeno 28 variabilních dopravních značek a informačních tabulí.

Stavbu řídí BIM

Při výstavbě je uplatněna technologie BIM. V rámci BIM usnadňuje řízení stavby informační databáze a komunikační platforma CDE (Common Data Environment). Obsahuje korespondenci, projekty, rozpočty, výkresy, výkazy, faktury, stavební deníky, fotodokumentaci, smlouvy. Velmi přesně je nastavena hierarchie, která určuje práva přístupu jednotlivých subjektů. Každý účastník má přístup jen k těm informacím, které jsou relevantní z hlediska jeho role při výstavbě. V rámci CDE on-line probíhá veškerá pracovní komunikace týkající se stavby D4. Platforma umožňuje sdílení informací a dat, připomínkování nebo například schvalování dokumentů. Odpadají přitom jakékoli problémy plynoucí třeba z nekompatibility softwaru jednotlivých účastníků. Všechny informace se dají v případě potřeby z CDE exportovat.

Součástí projektu Via Salis a BIM je i vytvoření „digitálního dvojčete“ celé dálnice D4. Až do nejmenších detailů bude D4 vlastně paralelně vybudována jako počítačový 3D model. Vytvoření modelu není samoúčelné. Model například pomáhá rychle a přehledně srovnat optimální (modelovou) situaci se skutečným stavem stavby v terénu. Dovoluje také simulovat průběh stavby a sledovat její vývoj v čase. Může tedy například přehledně zobrazit, na jakých místech v budoucnu budou stát propustky, svodidla, kde budou lávky, technické budovy, a upřesnit řadu dalších parametrů. Model rovněž poskytuje přehledné vizualizace, které dávají vynikající podklad pro operativní rozhodování v průběhu stavby a umožňují prezentovat informace pochopitelným způsobem i netechnickému publiku. BIM model v podrobnosti LOD 300 dokončené dálnice bude také sloužit i při provozování dálnice pro její správu a údržbu.

Zahraniční zkušenosti koncesionářů

Společnosti VINCI a Meridiam společně realizovaly mnoho úspěšných projektů. Zůstaneme-li v Evropě, patří mezi ně například několik dálnic v sousedním Německu nebo dálnice R1 na Slovensku s délkou 52 km. Projekt R1, stejně jako D4 v České republice, obsahoval vypracování projektové dokumentace, výstavbu, financování, provoz i údržbu a vznikl rovněž za účelem zlepšení důležitého dopravního koridoru pro západní Slovensko a také s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu. V reálném provozu se to potvrdilo: počet smrtelných dopravních nehod se snížil o více než 90 %.

D4 jako reference pro další PPP projekty

Historicky první stavba, která v ČR vzniká na základě PPP modelu, bude hrát významnou roli i jako referenční projekt pro další zvažovanou výstavbu dálniční sítě formou partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. V této souvislosti se zvažují některé dálniční úseky nebo vysokorychlostní železniční koridory. Dosavadní průběh pilotního projektu již na svém srpnovém zasedání projednávala vláda a označila jej za úspěšný. Vláda proto schválila záměr Ministerstva dopravy zafinancovat tímto způsobem i plánovanou výstavbu dálnice D35 mezi Ostrovem a Mohelnicí v délce téměř 80 km, což je v současné době jeden z nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších dálničních projektů v zemi.