Antonín Belada, význačné stavby z období před první světovou válkou
Antonín Belada, prostřední z bratrů – stavebních podnikatelů, se narodil 26. února 1881, rovněž v Křivsoudově. Stejně jako oba jeho bratři Bohumil a Karel významně ovlivnil stavitelství první poloviny 20. století, od předválečné spolupráce s architektem Chocholem na stavbách domů ve stylu architektonického kubismu až po funkcionalistické stavby třicátých let.
Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Dolních Kralovicích a ve Vlašimi, stavitelství studoval na Vyšší průmyslové škole v Praze, maturitní zkoušku složil v roce 1900. Praktikoval v architektonické kanceláři Osvalda Polívky (1859–1931) a ve studiu architekta Viktora Beneše (1858–1922). Stavitelské zkušenosti získával rovněž u firmy Ivan J. Zlatin v bulharské Sofii, kde se mimo jiné podílel na stavbě železnice Belovo – Kjustendil.
Po návratu do Čech se zabýval řešením průkopu letenského masivu a Letenského tunelu. V roce 1910 složil stavitelskou zkoušku a získal stavitelskou koncesi. Od roku 1912 samostatně podnikal ve vlastní firmě zaměřené na stavbu obytných domů, areálů škol a nemocnic, úzce spolupracoval s firmou obou svých bratrů. Bydlel v čp. 237/II na Novém Městě pražském, později se přestěhoval pod Vyšehrad na dnešní Rašínovo nábřeží 26.
První realizace Antonína Belady
V letech 1911–1913 vystavěl ve Vršovicích v Kodaňské ulici Katolický dům (čp. 61b/ XIII) ve stylu geometrické secese, ve stejné době zrealizoval projekt Františka Roitha (1876–1942) – nájemní dům čp. 382/II na Novém Městě pražském. S týmž architektem později v letech 1935– 1941 stavěl budovu Živnostenské banky čp. 864/II v ulici Na Příkopě. V roce 1913 realizoval Antonín Belada s architektem Josefem Chocholem (1880–1956) kubistický trojdům poblíž tunelu pod Vyšehradem na dnešním Rašínově nábřeží čp. 42/VI, 47/VIII, 71/X v Praze 2 a dům čp. 56/VI v Neklanově ulici.
Trojdům na Rašínově nábřeží čp. 42/VI, 47/VIII, 71/X v Praze 2
Trojdům pod vyšehradskou skálou byl navržen pro pražské stavitele Antonína Beladu, Františka Hodka a bratry Bayerovy. Jde o Chocholovo typické dílo ve stylu radikálního kubismu. Kompozice je klasicistní a vrcholí mohutným tympanonem prostředního domu, doplněným později o alegorický reliéf [4, str. 214]. Trojdům, stejně jako další Chocholovy stavby pod Vyšehradem realizované Antonínem Beladou, představují hodnoty mezinárodního významu.
Činžovní dům v Neklanově ulici 30 (čp. 98/VI)
Dům nacházející se na nároží ulic Neklanovy a Přemyslovy z let 1913–1914 je považován za Chocholovu vrcholnou práci z krátké éry architektonického kubismu. Vzhledem ke skutečnosti, že se nachází na kosém, svažitém pozemku, vyniknou dynamicky prolamovaná průčelí ukončená mohutnou římsou, kterou podpírá štíhlý pilíř [4]. Celkový vjem celku i kubistických detailů, jakými jsou podhled vestibulu, zábradlí schodiště nebo kování vstupních dveří, působí jako …vznosné, výmluvné a neobyčejně působivé dílo [4, str. 220].
Další stavby realizované do roku 1914
V letech 1912–1914 řešil zakázku na stavbu hotelu v Podolí, na Komenského (dnes Nedvědově) náměstí (čp. 100), v letech 1913–1914 rovněž nájemní dům na Hořejším náměstí na Smíchově a podle návrhu Františka Krásného (1865–1947) budoval kubisticko-novoklasicistní kancelářský dům čp. 962/II v Jeruzalémské ulici.
Během první světové války byl Antonín Belada mobilizován, ke stavebnímu podnikání se vrátil až po jejím skončení. V roce 1918 mu byl na základě vykonaných prací přiznán titul inženýra.
Ze staveb v období první republiky, na kterých se podíleli bratři Beladové
V letech 1925–1927 zrealizoval Antonín Belada stavbu vlastní rodinné vily v Plané nad Lužnicí v jižních Čechách (Ústrašická 12, Lhota – Samoty, Planá nad Lužnicí). S bratry Bohumilem a Karlem spolupracoval na zakázkách rodinné firmy Ing. Bohumil Belada & spol.
K těmto stavbám lze řadit například pavilony Nemocnice Na Bulovce v Praze-Libni, malý stadion na Strahově, budovy polikliniky a ošetřovatelské školy na Karlově náměstí (1936, spolupráce více firem), prosektury Vinohradské nemocnice v Praze nebo školy na Pražačce (pozdější gymnázium) rovněž v Praze na Vinohradech.
Z dalších staveb uveďme například nástavbu 2. patra na někdejší německý univerzitní anatomický ústav čp. 1563/II v ulici U Nemocnice (1924–1925), úpravu interiérů v domě U Bílého lva v Celetné ulici čp. 555/I (1928–1929), spolupráci na projektu Josefa Fanty (1856–1954) budovy Ministerstva průmyslu a obchodu v ulici Na Františku čp. 1039/I (1925–1933) nebo projekt Josefa Sakaře (1856–1936) budovy Filosofické fakulty UK čp. 1/V, Josefov, na dnešním náměstí Jana Palacha (1924–1930).
Palác Valdek
Dům Valdek s kavárnou a kinem na náměstí Míru na Vinohradech, čp. 620/ XII dokončila stavební firma bratří Beladů v roce 1930. Stavebníkem domu byla dcera Františka Novotného (1835–1881) Hana Staňková, která pověřila svého synovce, Antonína Beladu, vypracováním návrhu. Belada pro konstrukci paláce navrhl železobetonovou kostru vyplněnou dutými tvárnicemi. Konstrukci zhotovila firma Ing. Jaroslava Wimmera.
Dům byl původně plánován jako obchodní a nájemní. Ve dvou suterénních patrech se nacházel biograf Valdek (později za okupace přejmenovaný na Astoria, po roce 1945 Varšava) s kapacitou 722 míst k sezení. Sedmipatrový dům měl průčelí orientované k Náměstí Míru.
V přízemí budovy byly prostory určené pro obchody a v mezaninu se nacházela v období první republiky známá kavárna pana Štěrby. Ostatní patra byla určena pro byty a kanceláře. Nejvyšší patro odstupovalo o 2,5 m od líce fasády a vznikly zde terasy. Příchod k těmto prostorám zajišťovalo schodiště obložené bílým mramorem.
Zmíněná kavárna vyžadovala na svou dobu dokonalou vzduchotechniku, kterou dodala firma Ing. R. Müller. Do větrací komory v suterénu se nasával vzduch ventilátorem umístěným na střeše. Vzduch se čistil na kovových filtrech, předehřál, navlhčil a plechovým potrubím se pak vháněl výdechovými mřížemi do prostor kavárny. Nasávacími mřížemi byl nad střechu budovy odváděn vydýchaný vzduch a kouř. Rovněž veškeré výpary ze sporáků a pecí se zachycovaly digestořemi a ventilátory vytlačovaly nad střechu.
Budova měla ústřední topení, v přízemí a mezaninu byla tělesa ústředního topení vyhřívána parou a v dalších patrech teplou vodou. Palác měl rovněž centrální vysávání prachu, které dodala firma Technochema spol. s r. o. Palác prošel řadou úprav, k největším změnám došlo po roce 1989, kdy byl Palác Valdek, nyní Valdek House, přebudován pro potřeby bankovního ústavu a dalších zařízení.
Závěr
Významná stavební firma Ing. Bohumil Belada & spol. byla znárodněna v roce 1948. Antonín Belada se znárodnění nedožil, zemřel ve věku 55 let dne 20. dubna 1936. Karel Belada zemřel 8. prosince 1953 ve věku 70 let. Bohumil, který přežil oba bratry, zemřel 31. října 1964 ve věku 90 let.Návrhy na řešení pražské podzemní dráhy navržené Ing. Bohumilem Beladou a profesorem Vladimírem Listem přes nepřízeň doby neupadly v zapomnění. První provozní úsek I. C z Florence (tehdy stanice Sokolovská) na Kačerov, který měl devět stanic a délku 6, 6 km, byl uveden do provozu 9. května 1974, právě před půl stoletím.
Zdroje
[1] 25 let stavíme pro ČSSR. Vodní stavby. SNTL, 1975.
[2] ŠVÁCHA, R. Od moderny k funkcionalismu. Praha: Victoria Publishing, 1995.
[3] VLČEK, P. a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004.
[4] LUKEŠ, Z. Praha moderní II. 1900–1950 Historické centrum. Nakladatelství Paseka, 2012.
[5] LUKEŠ, Z. Praha moderní III. 1900–1950 Pravý břeh Vltavy. Nakladatelství Paseka, 2014.
[6] ZÁZVORKA, P. Osobnosti stavitelství. Praha: INFORMAČNÍ CENTRUM ČKAIT, s.r.o. a Národní památkový ústav, 2016.
[7] Encyklopedie Prahy 2. Dostupné z https://encyklopedie.praha2.cz
