Zemní plyn se stává strategickou surovinou číslo 1

Výroba a dovoz zemního plynu

V České republice se těží konvenční zemní plyn na jižní Moravě, karbonský zemní plyn a degazační plyn na severní Moravě. Těžbě se věnuje pět firem a těžba kryje přibližně 2 % domácí spotřeby. Zásoby zemního plynu ve využívaných ložiskách se odhadují na 2 842 mil. m³ s životností 21 let. Karbonský plyn se získává tzv. degazací (těžbou z již uzavřených hlubinných dolů) uhelných slojí české části hornoslezské uhelné pánve.

Naše země je závislá na dovozu zemního plynu, a to téměř výhradně z Ruské federace. Od roku 1997 se menší objemy zemního plynu importovaly také z Norska, nejvíce – 3 000 mil. m³ – bylo dovezeno v roce 2009. Dovoz z Ruska ve stejném roce dosáhl 5 760 mil. m³. V dalších letech objemy plynu importovaného z Norska klesaly a v roce 2020 již odtud nebyl dovážen žádný plyn. V roce 2018 činil celkový dovoz zemního plynu 8 008 mil. m³, v roce 2019 vzrostl o 1 525 mil. m³ a v roce 2020 se naopak snížil na 7 590 mil. m³. Podle předběžných údajů za první až třetí čtvrtletí roku 2021 vzrostl meziročně dovoz plynu o 18,2 %, zatímco spotřeba jen o 13,3 %. Rozdíly mezi dovozem a spotřebou plynu se vyrovnávají čerpáním, nebo naopak doplňováním zásob.

Spotřeba zemního plynu

Zemní plyn se v roce 2021 podílel 16,8 % na hrubé domácí spotřebě paliv a energií a přiblížil se tak podílu jaderné energie, který činil 17,7 %.

V České republice je více než 2,8 mil. odběratelů zemního plynu, z toho 2,6 mil. domácností. V posledních letech dochází k velmi pozvolnému poklesu počtu zákazníků využívajících zemní plyn v domácnostech. Nejvíce odběratelů zemního plynu v kategorii domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 48 070, tj. o 2 %.

Po roce 2001, kdy bylo dosaženo historicky největší roční spotřeby zemního plynu (9,8 mld. m³, tj. 102,6 TWh), došlo v následujících letech ke stagnaci spotřeby a od roku 2007 do 2015 dokonce k výraznějšímu poklesu spotřeby. Stagnace a následný pokles spotřeby souvisel zejména se změnami v cenách energií, s ukončením státních dotací na plynofikaci, se snižováním tempa postupné plynofikace regionů, se snižováním energetické náročnosti odběrů (zateplování budov, modernizace spotřebičů), s tlakem na snižování nákladů firem, s úsporami výdajů za energii v teplotně přechodných obdobích, s absencí významnějších projektů na připojování nových velkoodběratelů a dalšími faktory. Od roku 2016 došlo k zastavení poklesu spotřeby zemního plynu a ta začala opět mírně stoupat.

Spotřeba zemního plynu se během roku liší v závislosti na počasí. V roce 2021 činil podíl spotřeby plynu v topném období 67,6 %, po zbytek roku 32,4 %.

Zemní plyn se u nás využívá především na přímé vytápění, výrobu elektrické a tepelné energie a také jako surovina v chemickém průmyslu. Z hrubé domácí spotřeby zemního plynu se spotřebuje 28,3 % v sektoru průmyslu, 25,0 % v domácnostech, 23,5 % na výrobu elektřiny a tepla a 16,3 % v komerčním a veřejném sektoru. Zbývající zemní plyn je spotřebován v sektorech dopravy, stavebnictví, zemědělství, lesnictví a rybolovu. Konečná spotřeba zemního plynu se oproti roku 2010 celkově snížila v roce 2020 o 15,3 %, z toho v sektoru průmyslu o 8,2 %, v domácnostech o 22,1 %, v sektoru dopravy naopak vzrostla o 55,9 % (doprava se však podílí na celkové spotřebě plynu velmi nízkým číslem, cca 1 %).

Plynofikace

K roku 2018 bylo v ČR alespoň částečně plynofikováno 4 079 obcí z 6 258, tj. 65,2 %, a žilo v nich 92,8 % obyvatel. Mezi kraje s nejvyšším podílem obcí bez plynofikace patřil Jihočeský kraj (58,7 %), Středočeský kraj (55,7 %) a Liberecký kraj (53,0 %). Naopak nejnižšího podílu obcí bez plynofikace dosahoval Jihomoravský kraj (6,4 %) a Zlínský kraj (6,5 %). Za alespoň částečně plynofikovanou obec je považována obec s počtem bytů vytápěných plynem ≥ 5.

Spotřeba zemního plynu závisí na počasí

V roce 2018 byla průměrná teplota vzduchu vysoká; proto byla spotřeba plynu v uvedeném roce nejnižší a následně se meziročně zvyšovala. Na rozdíl od elektřiny, u níž se na vývoji spotřeby projevil covidový lockdown, spotřebu zemního plynu protiepidemická opatření zásadně neovlivnila. Vývoj spotřeby v konkrétních odběratelských katego­riích (velkoodběratelé, střední odběratelé, maloodběratelé a domácnosti) probíhal v jednotlivých letech odlišně. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v roce 2018 vzhledem k velmi teplému počasí poklesla meziročně spotřeba u všech kategorií odběratelů. U velkoodběratelů a středních odběratelů však v dalších letech meziročně rostla. V roce 2020 dosáhla celková spotřeba v těchto dvou kategoriích 5 109 mil. m³ a za první až třetí čtvrtletí roku 2021 dále vzrostla o 11,3 %. V případě maloodběratelů spotřeba v roce 2019 vzrostla a v roce 2020 se opět snížila na 1 198 mil. m³. Spotřeba domácností v roce 2019 meziročně klesla a v roce 2020 se zvýšila o 3,3 % na 2 245 mil. m³. V prvním až třetím čtvrtletí roku 2021, kdy bylo chladněji, spotřeba maloodběratelů vzrostla o 8,2 %, a domácností dokonce o 17,4 %.

Spotřeba zemního plynu v průmyslu

Největší podíl na spotřebě zemního plynu v průmyslovém sektoru má výroba nekovových minerálů, k níž patří mj. výroba skla, cementu, vápna či omítek. V roce 2019 na toto odvětví připadlo více než 25 % z celkové spotřeby zemního plynu v průmyslu. Další významnou oblastí spotřeby plynu je výroba potravin, nápojů a tabáku, na kterou připadá více než 13 % z celkové spotřeby průmyslu. Přes 12 % spotřebovává chemický a petrochemický průmysl a necelých 12 % zemního plynu strojírenství. Naopak nejméně zemního plynu spotřebovávají obory jako těžba dřeva a výroba dřevěných výrobků nebo výroba textilu a zpracování kůže.

V domácnostech hlavně na vytápění

V roce 2019 odebíralo zemní plyn 2 619 793 do­mácností, o rok později pak došlo k mírnému snížení na 2 614 120 domácností. I přes tento pokles tvoří domácnosti stále více než 90 % odběrných míst zemního plynu. Na jednu domácnost připadala v roce 2019 průměrná spotřeba 829 m³ zemního plynu, v roce 2020 to bylo již 859 m³. Z kompletního mixu paliv a energií používaných v domácnostech tvořila v roce 2019 spotřeba zemního plynu 27,5 % (druhé místo). Největší podíl (30,2 %) zaujímaly obnovitelné zdroje energie, mezi které se řadí palivové dřevo, dřevěné brikety a pelety a energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů. Z hlediska účelu užití bylo v domácnostech nejvíce zemního plynu spotřebováno na vytápění. V roce 2019 spotřebovaly domácnosti na vytápění 65,7 % z celkové spotřeby zemního plynu, na ohřev vody to bylo 22,8 % a na vaření 11,5 %.

Podíl nově dokončených bytů s hlavním způsobem vytápění zemním plynem na celkovém počtu nově dokončených bytů vykazuje dlouhodobě klesající trend. Z hodnoty 55 % v roce 2010 se snížil na hodnotu 34 % v roce 2020.

Aktuální stav zásobníků v Evropě

Česká republika má naplněné zásobníky zemního plynu na 72 %, což pokryje cca třetinu obvyklé české spotřeby. Německo má naplněné zásobníky z 63 %, tím pokryje 13 % obvyklé spotřeby. Evropské státy mají být schopny snížit roční spotřebu cca o 15 %. V ČR prudce stoupl zájem o fotovoltaiku a tepelná čerpadla, což přinese další snížení spotřeby plynu v domácnostech. Ruský plyn lze také nahradit jiným zdrojem, např. LNG.

Závěr

Vysoké ceny a obavy o dodávky kvůli válce na Ukrajině zpomalí v příštích letech růst poptávky po zemním plynu. Celosvětová poptávka v letech 2021 až 2025 se tak zvýší „jen“ o 140 mld. m³. To je méně než polovina dříve předpokládaného růstu a méně než růst v roce 2021, který činil 170 mld. m³. Vyplývá to z aktualizované prognózy, kterou uveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Revizi výhledu způsobilo převážně očekávání pomalejšího ekonomického růstu, méně pak to, že odběratelé budou přecházet od plynu k uhlí, ropě nebo obnovitelným zdrojům energie. Spalování plynu vypouští méně oxidu uhličitého než jiná fosilní paliva. Při jeho těžbě se však uvolňuje metan, který také významně přispívá ke změnám klimatu.

Mezinárodní agentura pro energii IEA odhad­la, že snahy zemí Evropské unie odpojit se od ruského plynu sníží vývoz z Ruska do EU prostřednictvím plynovodů o 55 až 75 %.

Kapacita produkce plynu je podle IEA částečně omezena minulým propadem investic do plynárenské infrastruktury a zpožděním výstavby v souvislosti s pandemií. Nedávné nové investice pravděpodobně ovlivní dodávky plynu až po roce 2025. 

Zdroj:
ČSÚ, ERÚ, MPO, ČHMÚ, Česká spořitelna