Stavebnictví 08/2022

V aktuálním čísle 8/2022 časopisu Stavebnictví si můžete přečíst například tyto články:

Josef Zasche, německý architekt v Čechách

Stavební rada, člen kuratoria německé sekce Moderní galerie Království českého a starosta Společnosti německých architektů v Praze, Kotěrův a Janákův spolupracovník, tvořil zejména v Praze a v oblastech s převahou německy hovořícího obyvatelstva. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Wilfertoval vila Na Špejcharu, palác Urania či palác Adria. I když nikdy nebyl nacistou, byl po roce 1945 přes protesty českých kolegů vysídlen do Německa.

Sanace nestabilních železničních náspů v úseku Hájek – Dalovice

Dne 14. dubna 2018 došlo k sesuvu náspu železničního tělesa trati Chomutov – Cheb v úseku Hájek – Dalovice pod 2. traťovou kolejí. Sesuvem v objemu cca 6 800 m³ byl zcela poškozen železniční svršek a trakční vedení. Propad železničního svršku byl o více než 5,7 m. Sanace drážního tělesa byla provedena jako trvalá vyztužená zemní konstrukce s lícovým prvkem se sklonem 45–70°, z prvků GreenTerramesh. Během výstavby byly zastiženy velmi nestandardní podmínky uvnitř stávajícího zemního tělesa, které zapříčinily aktivaci rozsáhlého sesuvu. V roce 2020 bylo přistoupeno k realizaci rozsáhlé stavby Stabilizace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice, v km 181,100–182,200.

Geotechnická rizika při zakládání staveb

Zakládání staveb náleží k široké mu oboru geotechnického inženýrství, jež se zabývá chováním základové půdy a její interakcí se stavebními objekty při výstavbě a jehož cílem je zejména vytvořit nové stavební dílo, popř. jej sanovat či rekonstruovat. Přestože základy staveb byly navrhovány a prováděny již v dávné minulosti, neboť všechny stavby musí mít své základy, geotechnické inženýrství jako stavební obor vznikl relativně nedávno – začátkem minulého století – a jeho vývoj je spjat s vytvářením příslušných specializací, jimiž jsou mechanika zemin a hornin, zakládání staveb, podzemní stavby a enviromentální a zemní konstrukce.

Dvacet let od povodně na Vltavě

V srpnu uplynulo dvacet let od poslední katastrofální povodně na Vltavě, která vrcholila v Praze 14. srpna 2002. Bylo o ní řečeno a napsáno mnoho a každý, kdo ji prožil, vzpomíná na tuto dobu trochu jinak. Ing. Pavel Uher ve své vzpomínce popisuje, jak byla povodeň na Vltavě řešena a koordinována a jak vznikala protipovodňová ochrana města. Povodeň byla ničivá a dramatická. Byla ale také dobře organizačně a technicky zvládnuta. Nikdo nezahynul, nábřeží a mosty zůstaly nepoškozeny a po povodni okamžitě začaly sloužit svému účelu. Pražská kanalizace a vodovody, plynovody a energetická soustava fungovaly po celou dobu povodně.

Další číslo časopisu Stavebnictví vyjde 6. září 2022.