Vodní hrad Švihov – realizace obnovy jílových izolací

Obsah článku navazuje na článek Ing. Michaela Balíka, CSc. Dominanta venkovské krajiny hrad Švihov – izolace zdiva vodního příkopu, jenž byl uveřejněn v časopise Stavebnictví č. 11/2015.

Hrad v minulosti a stav jeho zdiva před obnovou

Pozdně gotický hrad, postavený na místě tvrze, má koncentrickou dispozici. Je situován v těsném sousedství Úhlavy. Vnitřní opevněné jádro je chráněno vodním příkopem. Okružní hradební zeď je zpevněna šesti okrouhlými a třemi hranolovými baštami při vodním příkopu. Předmětem sanačního námětu bylo posouzení stavu a návrh rehabilitace původních izolací.

Doklady o izolacích byly nalezeny sondami, které předepsal autor návrhu. Hrad byl již v gotické době izolován jílovými vrstvami promíchanými s plevami a tyto vrstvy se vkládaly do zvláštních konstrukcí, tvořených ztraceným bedněním. Původní izolace dožily a v roce 1989 byly částečně opravovány samostatným projektem SÚRPMO Praha. Tehdy byly nalezeny nejen zbytky jílových izolací, ale i dřevěných konstrukcí.

Vyhodnocením sond se zjistilo, že úpravy z roku 1989, a tedy i původní historická úprava, ztratily svou účinnost, zejména vlastnostmi navržených materiálů. Izolace byly rozpadlé a zčásti i zcela destruované, včetně částí ztraceného dřevěného bednění. Částečným vlivem, který zapříčinil tento stav, bylo i nedodržení technologií prací předepsaných projektovou dokumentací. Zásadní dopad na stav, zejména koruny, oblastí jílových izolací měl vliv kolísání vodní hladiny.

Obnova izolací – návrh rehabilitace

Předmětem nového návrhu a realizace bylo vyhodnocení tří variant z předchozí koncepce a projednání se zástupci památkové péče. Nové izolace se řešily odebráním části historických vrstev, plošnou izolací rubu zdiva, aplikací nových jílových vrstev a vytvořením koruny kamennými zlomky (obr. 11–15).

Volba materiálů pro obnovu byla zásadně volena tak, aby byly využity místní zdroje, respektive historicky doložitelné hmoty. Ztracené bednění se řešilo dubovými prvky – sloupky a zbytky původního ztraceného bednění doplněnými fošnami, pro kamennou korunu byly použity zlomky nalezené při rekonstrukci hradu. Dá se tedy říci, že materiály se vrátily na svá původní místa. Při výběru tvarů a velikosti (hmotnosti) kamenů probíhaly diskuse a lze jenom poděkovat dodavateli za vstřícnost při několika úpravách navržených investorem a projektantem. Jediným „novým“ prvkem v izolacích je utěsňující stěrka v ploše koruny (Multi-Baudycht) s příslušnou ochranou z geotextilie. Tato úprava je vyvolána kolísáním hladiny kanálu.

Pro volbu vlastních jílových izolací byl zvolen materiál z blízké cihelny, jehož vlastnosti se blíží vlastnostem předepsaným projektantem. Výsledná realizace je modifikací třetí va­rianty z předchozí koncepce (viz článek v č. 11/2015) s tím, že nebyla realizována konstrukce formou gabionu (obr. 7). Tato úprava byla „zkoušena“ z hlediska pevnosti a stability koruny, která je tvořena volně položenými kameny.

Provádění izolací

Příprava pro vlastní realizaci byla provázena rozsáhlými zemními pracemi – celkovým vypuštěním kanálu, rozsáhlým odbahněním atd. Tato úprava znamenala také odstávku blízké elektrárny a dočasný vliv na klima v okolí hradu. Práce se obešly bez budování projektovou dokumentací navrženého chodníčku. Pravidelné pochůzky během kontrolních dnů stavby a vlastních návštěv tedy neprobíhaly „z lodičky“, ale v bahně.

Práce byly dokončeny z hlediska projektanta ve velmi dobré kvalitě a smluvně byl dodržen předepsaný termín. Kanál je v současnosti již napuštěn a podél zdiva je viditelná hrana šikmé kamenné koruny. Předpokládá se, že tato koruna se částečně zabahní a zaroste náletovou vegetací.

Autorovi návrhu nezbývá než poděkovat investorovi, správci, kastelánovi objektu a dodavateli za vynikající spolupráci.