Dodatečné snižování vlhkosti konstrukcí historických staveb

Návrhy sanace, které respektují nalezené historické úpravy jsou ovlivňovány nejenom „mantinely“ památkové ochrany, ale také respektem autora návrhu k práci našich předků. Je však třeba říci, že nebyli neomylní a často lze najít i technicky nevhodné úpravy. V těchto případech je třeba podrobně vyhodnotit původní podmínky stavby a konfrontovat je s podmínkami současnými. Nalezené historické úpravy jsou však jednoznačně příkladem – inspirací pro návrhy izolací nových.

1. Návrhy odvlhčení zdiva historickými úpravami založenými na proudění vzduchu a utěsnění jílovými vrstvami

Úpravy založené na proudění vzduchu jsou jednoznačně historicky nejstarší. Jsou doloženy již např. na stavbách staroegyptských chrámů, nejčastěji však byly navrhovány v Evropě v době baroka a potom hlavně ve druhé polovině 19. století.

Součástí těchto úprav bývají nové výdechové otvory ve fasádách, nutné provádění stavebních drážek v historickém zdivu a vazby na ochranu nalezených zbytků původních podlah a ploch omítek. Tyto úpravy bývají často diskutovány z hlediska památkové ochrany a často nejsou doporučovány.

Za historickou úpravu, lze jednoznačně považovat také aplikaci utěsňovacích bloků vrstvami jílových materiálů. Tyto úpravy jsou doloženy již např. z doby gotiky, autor článku se setkal např. se zbytky jílových vrstev z doby před 500 lety na gotickém hradu. Jistými úskalími těchto návrhů jsou malé zkušenosti stavebních firem a nezbytné technické vlastnosti jílových zemin.

2. Sanační úpravy provedené historickými technologiemi, doplňované řešeními novodobými

Dodatečné hydroizolační úpravy inspirované historickými metodami a doplněné metodami současnými jsou navrhovány zejména u staveb, kde původní hydroizolace nebyly doloženy.

V sanačních návrzích se uplatňují zkušenosti s použitím dané úpravy a snaha o vyloučení destrukčních zásahů do památkově chráněných konstrukcí.  

Náhrada neexistující nebo již nefunkční horizontální izolace je řešena vytvořením plošné bariéry – clony proti vzlínání vlhkosti z podzákladí a variantně proti pronikání vody z boků. Další technickou komplikací pro návrh odvlhčení je zdivo zapuštěné do terénu. Ve všech těchto případech lze s úspěchem využít metodu chemických clon, tj. vytvoření plošné bariéry pomocí infuzních vrtů. Autor článku se v případě historických staveb zásadně vyhýbá metodě „podřezání“. Je příliš radikální, jistým způsobem destrukční. Kombinace chemických clon s plošnými povlaky a eventuálně jílovými izolacemi je úspěšná a modifikovaně mnohokrát realizovaná.

3. Dodatečné sanační úpravy, které využívají fyzikálních přírodních vlastností tuhých a kapalných materiálů, tedy zdiva a vody

Reprezentační úprava založená na principu „odsunu“ vlhkosti pomocí elektrického pole ve zdivu je metoda mírné elektroosmózy. S touto technologií se setkáváme již koncem 19. století, není tedy novodobá. V současné době využívá vlastností materiálů, které dlouhodobě nepodléhají korozi. Obecně se jedná o ovlivnění pohybu mineralizované vody pórovitou pevnou fází (materiálem) účinkem stejnosměrného elektrického proudu. Tato metoda řeší odstranění příčin zevní vlhkosti a svým způsobem nahrazuje i svislou izolaci, především u stěn s větší šířkou.

Prvky elektroosmózy nijakým způsobem nezasahují do podstaty zdiva a vysušují i z hlediska vlhkosti dlouhodobě ve zdivu nahromaděné. Nesouvisí se zemními úpravami.

1.1  Jihlava, kostel sv. Ducha

Kostel je postaven v bývalém prostoru hřbitova, dnešního parku. Půdorysně klasická loď s dlouhým pětibokým presbytářem je „opřena“ celkem 18 kamennými opěráky. Stavba je situována v relativní rovině, zdivo je kamenné a smíšené. Hlavní podmínkou pro sanační návrh z hlediska památkové péče je v maximální míře ochránit historické zdivo.

Návrh snížení vlhkosti zdiva vychází přímo z výsledků průzkumu podmínek z hlediska stavebních úprav a památkové ochrany:

· aplikací jílové izolace při obvodu v pracovní rýze;

· provedením dutiny podél obvodů v interiéru, která bude pasivně „zprovozněna“ systémem vdechových a výdechových otvorů (resp. „falešných“ svodů);

· aplikací vápenných omítek.

1.2  Třebíč, bazilika sv. Prokopa – krypta

Prostor krypty je tvořen podélnou lodí dělenou sloupovým systémem, který vytváří trojlodí uzavřené pětibokým presbytářem. Na severu a jihu jsou boční kaple se segmentovým závěrem. Na jižní podélné straně je boční vstup s vyrovnávacím schodištěm. Prostor je do cca výšky parapetu okének zapuštěn v terénu.

Na plochách kamenných zdí se dlouhodobě projevují poruchy z hlediska vlhkosti a salinity. Dochází zde k povrchové destrukci, lokální i hloubkové. Hlavní příčinou poruch je voda naakumulovaná v přímém okolí, která proniká z boků do zdiva, a částečně voda do zdiva vzlínající z podzákladí. Původní hydroizolace nejsou doloženy. Odborným odhadem podílu obou vlivů, založeném na zkušenostech s podobnými stavbami a podmínkami, lze konstatovat, že voda vzlínající z podzákladí je příčinou max. 30 % celkových závad. Další zásadní příčinou je kondenzace vlhkosti na povrchu vlivem tepelnětechnických rozdílů. Výrazným vlivem je „náhlé“ proudění vzduchu z exteriéru při otevření dveří, tělesná teplota návštěvníků a vodní pára, kterou vydechují (autor zaznamenal, že při setrvání 15 lidí po dobu 18 min. se zvýší teplota o 1,8 °C a relativní vlhkost o téměř 2 %).

Návrh řešení snížení vlhkosti:

· odsolením vytipovaných ploch;

· aplikací jílové izolace při obvodech v pracovní rýze;

· aplikací vápenných omítek;

· úpravou návštěvní doby.

2.1  Rakovice, obytná budova mlýna

Obytné křídlo historického mlýna uzavírá dvůr ze strany východní. Je částečně nepravidelně podsklepen. Zdivo je smíšené, v oblasti soklů převážně kamenné, zavlhlé téměř v celém rozsahu obvodů. Předmětem sanačního návrhu je odstranění poruch, které výrazně ovlivňují vnitřní prostředí daných prostor určených pro byty.

Zdivo a podlahy budou odvlhčeny:

· chemickou hydroizolační clonou v celém rozsahu nosných zdí;

· vytvořením vzduchové dutiny pod podlahami a systému vdechových a výdechových otvorů.

Koncepce návrhu snížení vlhkosti vychází přímo z výsledků analýzy a je řešena radikálně:

· realizací chemické clony na všech nosných zdech;

· provedením výkopu, rubové hydroizolace a utěsněním jílovou vrstvou v určených úsecích;

· povrchovými úpravami, tj. provedením nových omítek.

2.2  Praha, řadový dům Na Petřinách

Řadový bytový dvojdům z cca padesátých let 20. století je cihelná stavba situovaná relativně v rovině. Dům je v celém rozsahu podsklepen. Poruchy v suterénu z hlediska vlhkosti se projevují téměř v celém rozsahu obvodů, částečně i na středních nosných zdech. Zavlhlé zdivo suterénů má negativní vliv také na kvalitu vnitřního prostředí prostor.

Hlavními příčinami poruch zdiva z hlediska vlhkosti jsou:

· vliv volné vody naakumulované pod plochami přímého okolí (obvodu domu), která druhotně proniká z boků do zdiva;

· voda, která vzlíná z podzákladí;

· nefunkční původní vertikální a horizontální izolace.

3.1  Poděbrady, kostel Povýšení sv. Kříže

Gotický kostel, s úpravami a doplňky z doby pozdější, je orientovaný a nachází se ve velmi mírném terénním zářezu. Zdivo je vesměs kamenné a smíšené. Vnější sokl je dodatečně opatřen maltou s vysokým obsahem cementu. Při obvodě presbytáře a části severní a jižní fasády byl v minulosti vybudován „vzduchový“ kanál zastropený kamennými deskami, který je dnes v havarijním stavu.

Poruchy z hlediska vlhkosti se projevují zejména u obvodových a částečně i u vnitřních zdí, na jejichž zavlhlých plochách dochází k postupné dílčí destrukci povrchů a částečně i zdiva.

Původní hydroizolace nejsou doloženy. Poruchy jsou znásobeny nevhodnými materiály (cement) dodatečného soklu. Další příčinou poruch je částečně rozpadlý a vcelku zanesený vzduchový kanál, který se dnes stává „jímkou“ vody při fasádách.

Návrh snížení vlhkosti:

· provedením jílových izolací do pracovní rýhy včetně těsnicích povlaků; současný betonový sokl bude odbourán, včetně „vzduchového“ kanálu;

· realizací metody mírné elektroosmózy u obvodových zdí a malé části zdí vnitřních;

· aplikací vápenných hydrofobizovaných omítek na poškozené oblasti (s pojistkou úrovní v interiéru 500 mm od okrajů poruch);

· aplikací soklových vápenných

3.2  Olomouc, palácová stavba

Čtyřkřídlý areál palácového charakteru je situován v mírném příčném i podélném zářezu. Trakt do hradeb je částečně podsklepen. Zdivo je vesměs smíšené. V oblastech zavlhčení dochází k destrukci povrchových vrstev a částečně i vlastního zdiva. Budovy jsou dlouhodobě pouze částečně udržovány včetně instalací, dešťových svodů atd.

Způsob sanace nesmí poškozovat historické zdivo.

Návrh snížení vlhkosti:

· provedením podlah s dutinou, která bude provětrávána systémem vdechových a výdechových otvorů;

· aplikací metody mírné elektroosmózy u určených zdí;

· použitím vnitřně hydrofobizovaných vápenných omítek.