Technická normalizace a stavební právo - II. část

Technická normalizace v kontextu posuzování shody stavebních výrobků

Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise jako výkonné orgány Evropské unie věnují velkou pozornost oblasti stavebnictví, která je neoddělitelně spjata s problematikou uvádění stavebních výrobků na jednotný vnitřní trh, a hlásí se k technické normalizaci, v níž spatřují nedílnou součást svých politik. Je to dáno tím, že do jejich působnosti spadá úloha mj. napomáhat tvorbě lepších právních předpisů (Better Regulation). V tomto smyslu tyto orgány konkretizovaly svůj přístup v řadě zásadních dokumentů. Komise v nich identifikovala klíčové oblasti, ve kterých je možné a nutné dále zlepšit evropský systém pro technickou normalizaci a nástroje, které má politika evropské normalizace k dispozici. V souhrnu se má za to, že stávající systém pro evropskou normalizaci, který je v zásadě stanoven Směrnicí EP a Rady 98/34/ES, splnil, co se od něho očekává, tedy že je evropská technická normalizace stala úspěšným nástrojem pro dokončení jednotného trhu pro zboží.
Je zřejmé, že evropská normalizace se při podpoře legislativy harmonizující podle tzv. nového přístupu ukázala být úspěšným a nezbytným nástrojem pro dokončení modelu jednotného trhu. Nový přístup se osvědčil jako specifický model legislativy, pomocí něhož lze přiměřeně sloučit veřejný zájem, zejména ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti, ochranu spotřebitelů a životního prostředí, se zájmem soukromých podniků na vytváření norem odpovídajících nejnovějším poznatkům vědy a techniky v dané oblasti. Uvedený přístup umožňuje pružnější a v odůvodněných případech méně přísné formy legislativy v oblastech, ve kterých by jinak musel být každý detail určen samotným legislativním aktem.

Směrnice Rady 89/106/EHS
Rámcovým evropským legislativním předpisem pro oblast uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh je Směrnice Rady 89/106/EHS. Jedním z hlavních cílů této směrnice, jejímž gestorem je v České republice ÚNMZ, je přijetí všech nezbytných opatření k tomu, aby stavební výrobky, určené k použití ve stavbách mohly být uvedeny na trh pouze tehdy, jsou-li vhodné k tomuto určenému použití. Znamená to, že mají takové charakteristiky, aby stavby, do kterých mají být zabudovány, sestaveny, použity nebo instalovány, jsou-li řádně navrženy a provedeny, splňovaly základní požadavky definované touto směrnicí.
Harmonizované technické specifikace (HTS) dle čl. 4 Směrnice Rady 89/106/EHS jsou dokumenty, jejichž respektováním je možné zajistit splnění základních požadavků aplikovaných na stavební výrobky a části staveb. Proto je v dané oblasti zřejmá nezastupitelná role mandátů určených k vypracování HTS, které určují postupy prokazování shody stavebních výrobků, stanoví zásady používání označení CE a regulují další související oblasti.
Pojetí mandátu vychází ze zásady partnerství, spolupráce a jasného rozdělení úkolů mezi orgány veřejné moci a náležitě uznané evropské normalizační orgány. Orgány veřejné moci požadují prostřednictvím mandátu, aby tyto evropské organizace vypracovávaly technické specifikace normativní povahy, které splňují ?jejich? požadavky. V praxi to znamená, že tyto normy musí umožňovat výrobcům navrhovat a vyrábět výrobky, které splňují právní požadavky. Na jedné straně je povinností orgánů veřejné moci určovat přísné požadavky na ochranu veřejného zájmu. Na druhé straně je povinností těch, kteří jsou odpovědni za tvorbu norem, aby navrhovali vhodné normy, které splňují tyto požadavky a berou v úvahu ?stav techniky?. Proto se nejedná o delegování pravomocí, ale o uznávání konkrétních kompetencí každého aktéra. Jsou to právě mandáty, které popisují a zdůvodňují případ od případu, a které veřejná správa přiděluje evropským normalizačním organizacím. Na těchto mandátech závisí jednoznačnost role každé strany, komplementarita mezi předpisy a normami a rovněž kvalita evropské normalizace. Mandáty specifikují očekávání orgánů veřejné moci ve vztahu k evropským normalizačním orgánům.
Mandáty vyjadřují obecnou souvislost normalizačních prací s ohledem na danou evropskou politiku anebo na příslušné právní předpisy. Jedná se o jednostranný akt vyzývající evropské normalizační organizace k vypracování norem, které odpovídají určitým podmínkám - např. rizika, která se mají pokrýt - a předpokládají určité úkoly. Mandát se musí považovat za rámec, který se odvolává na požadavky veřejného zájmu a který umožňuje normalizačním orgánům tvořit kvalitní normu, což tyto požadavky splňují.
Mandát vycházející z rozhodnutí Komise (viz čl. 4 Směrnice Rady 89/106/EHS) je navrhován z iniciativy příslušného útvaru Komise. Je jím Generální ředitelství pro podnikání a průmysl. Formální procedura k vypracování mandátu stanoví, že dříve, než je mandát předložen výboru zřízenému Směrnicí EP a Rady 98/34/ES², musí být neformálně konzultovány různé zainteresované strany, zejména příslušné státní správy členských států, aby bylo jisté, že tento mandát bude akceptován a bude produkovat výsledky, které budou přijatelné. Komise musí zajistit, aby tyto neformální konzultace probíhaly v přiměřené lhůtě, postihnout správnou rovnováhu mezi požadavkem na předběžné konzultace s různými dotčenými stranami a potřebou vydat mandát co nejdříve.

Uvádění stavebních výrobků na trh v ČR
Základní právní rámec k uvádění výrobků na jednotný evropský trh na území ČR upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z něj vycházejí dvě nařízení vlády, která jsou transpozicí Směrnice Rady 89/106/EHS do právního řádu ČR. Jsou jimi:

• nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády 128/2004 Sb. (nařízení vlády č. 190/2002 Sb.). Pro výrobky spadající pod toto nařízení byly již vydány technické specifikace (tj. harmonizované normy (hEN) a evropská technická schválení (ETA), viz čl. 4 Směrnice Rady 89/106/EHS;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. (nařízení vlády č. 163/2002 Sb.), které pokrývá oblast stanovených stavebních výrobků, pro něž dosud nebyly vydány hEN a ETA.

Nařízení vlády č. 190/2002 Sb.
Toto nařízení vlády se vztahuje na stavební výrobky, pokud požadavky pro ně jsou stanoveny:
a) harmonizovanými českými technickými normami nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu;
b) evropskými technickými schváleními, nebo
c) určenými normami vztahujícími se k tomuto nařízení, kterými jsou české nebo zahraniční technické normy, které byly oznámeny Komisí v případě, že v příslušné oblasti neexistují harmonizované evropské normy nebo evropská technická schválení podle písmene a) nebo b).

Vzhledem k tomu, že žádná taková určená norma podle písmena c) dosud neexistuje, přichází v úvahu pouze existence harmonizovaných norem nebo evropských technických schválení.

Pokud se tedy na výrobek bude vztahovat harmonizovaná norma nebo evropské technické schválení, pak tento výrobek:

• může být posouzen podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb., a opatřen označením CE, pokud ještě neskončilo období souběžné platnosti pro harmonizované normy;
• musí být posouzen podle nařízení vlády č. 190/2002 Sb., a opatřen označením CE, pokud již skončilo období souběžné platnosti pro harmonizované normy.

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Toto nařízení se vztahuje na výrobky z tzv. neharmonizované oblasti, pro které neexistují harmonizované normy ani technická schválení a jsou výrobcem nebo dovozcem určeny k trvalému zabudování do stavby, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby (požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku a úsporu energie a ochranu tepla), uvedených v příloze č. 1 tohoto nařízení.
Toto nařízení vlády je pojato jako národní úprava. Přehled stavebních výrobků, na něž se vztahuje, obsahují přílohy tohoto nařízení. Konkrétní technické požadavky na výrobky jsou pak uvedeny v tzv. určených normách. Přehledy harmonizovaných a určených norem k uvedeným nařízením vlády jsou uvedeny na speciálním informačním portálu ÚNMZ zaměřeném na stavební výrobky na internetových stránkách www.unmz.cz v sekci Státní zkušebnictví.

Nařízení EP a Rady o stavebních výrobcích
Zkušenosti s aplikací Směrnice Rady 89/106/EHS ukázaly, že změny v právním řádu členských zemí zaměřené na dosažení cíle a účelu předpokládaného touto směrnicí nenaplnily očekávání Komise, protože ne vždy vedly k jednotnému výsledku. Komise jako orgán odpovědný za provádění Směrnice Rady 89/106/EHS proto v letech 2005 až 2008 provedla revizi, aby vedle řady známých pozitivních faktorů, které se příznivě odrazily v oblasti uvádění stavebních výrobků na jednotný vnitřní trh, identifikovala slabá místa směrnice. Revize, které se aktivně účastnily také pracovní a poradní skupiny Komise, a zejména Stálý výbor pro stavebnictví?, doložila, že horizontální předpisy a normy pro společný evropský právní rámec, tzv. nový přístup, nejsou ve vybraných oblastech zcela vhodným nástrojem k přípravě nového právního předpisu určeného k zajištění volného oběhu a použití stavebních výrobků. Rada EU v rámci iniciativ Strategie pro zjednodušení právního prostředí proto v květnu 2008 přijala návrh Komise na zrušení Směrnice Rady 89/106/EHS náhradou za Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále také Nařízení EP a Rady o stavebních výrobcích). Budoucí předpis převezme dobré a osvědčené prvky směrnice včetně zachování harmonizovaného právního rámce, a to při respektování subsidiarity v oblasti stavebnictví, kdy pravidla pro navrhování a provádění staveb zůstávají v kompetenci členských států, tedy na ?národní? úrovni, zatímco právní předpisy EU zajišťují vnitřní trh se stavebními výrobky na ?evropské? úrovni. Nařízení kromě odstranění překážek způsobených rozdílnou transpozicí směrnice do právních řádů jednotlivých členských zemí sleduje snížení administrativní a ekonomické zátěže podniků, posílení důvěryhodnosti systému, zejména upevněním kritérií pro jmenování a oznamování tzv. třetích subjektů působících v systému, a zlepšení koordinace dozoru nad trhem. Z vývoje jednání je zřejmé, že Parlament, Rada EU i Komise si přejí dosáhnout vzájemné dohody a nařízení během ledna 2011 přijmout. Pokud se tak stane, nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, které je zatím stanoveno na 1. červenec 2011 s tím, že články 3 až 21, 26, 27, 28, 46 až 50, 52 a 53 a přílohy I, II, III a V se použijí ode dne 1. července roku 2013.

Význam označení CE
Je skutečností, že stavební výrobek označený CE nelze prohlásit za výrobek ?bezpečný?. Stavební výrobek může plnit bezpečnostní ukazatele stavby ve vztahu k základním požadavkům na stavby teprve poté, co byl na základě svých deklarovaných vlastností správně vybrán a následně správně zabudován do stavby. Označení CE v případě stavebních výrobků osvědčuje, že deklarované informace o vlastnostech výrobku byly získány v souladu se Směrnicí Rady 89/106/EHS, musí být považovány za přesné a spolehlivé, a označení CE je jediným označením osvědčujícím soulad s vlastnostmi uvedenými v prohlášení ES o shodě s příslušnými požadavky souvisejícími s harmonizačními právními předpisy Unie.
Stávající právní úprava však přesto připouští možnost použít vedle označení CE také jiná dobrovolná značení za předpokladu, že umožní zlepšit ochranu uživatelů stavebních výrobků a že se na tato značení nevztahují harmonizační právní předpisy Unie.
V ČR je příkladem nepovinného označení stavebních výrobků česká značka Osvědčeno pro stavbu, která je výstupem úkolu vypracovaného v rámci Plánu standardizace - Plánu podpory rozvoje státního zkušebnictví, zadaného Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zpracovateli a současnému vlastníkovi značky, kterým je Svaz zkušeben pro výstavbu. Potvrzuje, že příslušný stavební výrobek má vlastnosti nezbytné pro zajištění výsledné kvality stavby, ověřené a dozorované nezávislou organizací (akreditovanou zkušebnou). Je zárukou pro všechny osoby a subjekty, které přicházejí do styku se stavebním výrobkem, že konkrétní výrobek je v souladu s českými předpisy pro výstavbu a je vhodný pro zabudování do konkrétního typu stavby na území ČR.
Udělování licence pro používání značky Osvědčeno pro stavbu je koncipováno jako dobrovolný certifikační systém otevřený stavebním výrobkům bez ohledu na jejich původ (ČR, státy EU, třetí země), v rámci kterého je posuzována jejich vhodnost ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také stavebního zákona), jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících technických předpisů ČR. Obecně je možno značku Osvědčeno pro stavbu použít pro potvrzení, že:

• stavební výrobky uvedené na trh mají vlastnosti ověřené v souladu s požadavky stavebního zákona a s technickými požadavky na stavby a úroveň jejich ověření odpovídá úrovni ověření výrobků obdobného určeného použití;
• vlastnosti stavebního výrobku uváděného na trh v souladu s požadavky nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., splňují požadavky ve smyslu § 13a tohoto nařízení;
• vlastnosti stavebního výrobku uváděného na trh v souladu s požadavky nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů, a jejich úrovně a třídy odpovídají požadavkům stavebního zákona a souvisejících technických předpisů ČR a jsou vhodné pro použití ve stavbách v ČR v souladu se svým určeným použitím;
• vlastnosti stavebního výrobku uváděného na trh podle jiných předpisů (např. zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků) a jejich úrovně odpovídají požadavkům stavebního zákona a souvisejících technických předpisů ČR a jsou vhodné pro použití ve stavbách v souladu se svým určeným použitím.

Orgány vydávající značku shody jsou pověřené certifikační orgány, zkušební laboratoře subjektů sdružených ve Svazu zkušeben pro výstavbu, které jsou akreditovány v odpovídajícím rozsahu podle příslušné normy ČSN EN pro akreditaci. Svaz zkušeben pro výstavbu stanovil pravidla, kterými se řídí používání značky shody Osvědčeno pro stavbu. Vydávání značky shody Osvědčeno pro stavbu je založeno na přijatém schématu certifikačního postupu, které mimo jiné, přesně upravuje tvorbu technických podkladů k posouzení výrobku (technické specifikace). Ty navazují na příslušný technický pokyn, jehož účelem je zajistit jednotný postup certifikačních orgánů při posuzování stavebních výrobků z hlediska jejich vhodnosti do stavby. Pravidla pro používání a správu značky Osvědčeno pro stavbu jsou veřejně dostupná na internetových stránkách Svazu zkušeben pro výstavbu (http://www.szv.cz).

Technická normalizace v oblasti stavebního práva

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), stanoví v § 169 odst. 1 právnickým osobám, fyzickým osobám a příslušným orgánům veřejné správy povinnost respektovat při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy.
Obecnými požadavky na výstavbu se podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem.

Jedná se zejména o tyto vyhlášky:

• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• Vyhláška č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze;
• Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa;
• Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla;
• Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;
• Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah;
• Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Některé vyhlášky obsahují buď přímé odkazy na konkrétní české technické normy anebo na normovou hodnotu, kterou se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení. Požadavek je obsažený v příslušné české technické normě a jeho dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení vyhlášky. Pokud jde o přesnost, jedná se o tzv. nedatovaný odkaz, což znamená, že platí vždy poslední aktuální stav technické normy a případná revize technické normy neznamená potřebu novelizovat právní předpis. Pokud jde o sílu odkazu, jedná se o indikativní odkaz, kdy shoda s technickou normou je jedním ze způsobů, jak požadavky stanovené v technickém předpise lze splnit. Soustavu obecných požadavků na výstavbu, které náleží do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR, tvoří:

• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Vyhláška č. 501/2006 Sb. obsahuje jediný přímý odkaz na konkrétní českou technickou normu, a to v § 20 odst. 5 písm. a): Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky. Jedná se o ČSN 736110 - Projektování místních komunikací, která je včetně změny Z1 (z února 2010) v souladu s § 196 odst. 2 stavebního zákona bezplatně veřejně přístupná na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR na adrese http://www.mmr.cz - Územní plánování a stavební řád - Právo a legislativa - Přehled platných právních předpisů - Další předpisy.
Vztah k technickým normám je ve vyhláškách č. 268/2009 Sb. a 398/2009 Sb. řešen odkazy na normovou hodnotu, což umožňuje flexibilitu právního řádu při vydávání právních aktů. Zvolená forma odkazů umožňuje, aby právní předpisy nebyly zatěžovány technickými podrobnostmi a nebylo nutné je často novelizovat z důvodů změn technických parametrů, nových způsobů řešení, atp. Pro plnění požadavků vyhlášky, která odkazuje na normovou hodnotu, je nutné vždy vycházet z aktuálního znění konkrétní ČSN.
Jak bylo výše uvedeno, stavební zákon v § 169 ukládá účastníkům všech fází procesu výstavby povinnost postupovat podle obecných požadavků na výstavbu. V jednotlivých odůvodněných (výjimečných) případech lze povolit výjimku z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Pro územní souhlas se výjimka nepřipouští. O výjimce rozhoduje příslušný stavební úřad ve správním řízení a podmínkou jejího povolení je, mimo jiné, dohoda nebo souhlas dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká. I když dotčený orgán s výjimkou souhlasí, neznamená to, že stavební úřad musí výjimku povolit. Ve své podstatě má povolení výjimky (ale i zamítnutí žádosti) charakter rozhodnutí o předběžné otázce a do značné míry tak předurčuje rozhodnutí ve věci samé. Z dikce § 169 odst. 2 až 6 stavebního zákona vyplývá, že na povolení výjimky není právní nárok.
V případě výše uvedených vyhlášek, které jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jsou výjimková ustanovení uvedena v:

• § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb.;
• § 54 vyhlášky č. 268/2009 Sb.;
• § 14 vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Další možnost odchylného řešení od požadavků vyhlášky č. 268/2009 Sb. připouští ustanovení § 55 odst. 2 této vyhlášky: Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8. Přičemž v § 8 jsou stanoveny základní požadavky na stavby, které musejí stavby splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.
Podobně § 15 odst. 2 vyhlášky č. 398/2009 Sb. připouští odchylky od norem, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně požadavkům těchto norem.

Závěr

V článku se autoři snažili podat celkový přehled o současném stavu technické normalizace v ČR. Věříme, že tato souhrnná informace bude inspirací pro větší zájem a případnou přímou účast v procesu tvorby technických norem i pro zakoupení přístupu do systému ČSN online.
Technická normalizace v ČR je částí evropského normalizačního systému, proto považujeme za vhodné připomenout základní atributy a vize technické normalizace na evropské úrovni - technická normalizace je dobrovolný proces tvorby technických specifikací založený na konsenzu mezi všemi zúčastněnými stranami (průmysl včetně malých a středních podniků - spotřebitelé, environmentální nevládní organizace, orgány veřejné správy, atd.). Toho je dosaženo prostřednictvím nezávislých normalizačních organizací, které působí na národní, evropské a mezinárodní úrovni.
Konsenzus mezi různými zainteresovanými zájmovými oblastmi společnosti, nutný pro dosažení vzájemně prospěšných normalizačních řešení, je v ČR zajišťován formou účasti pověřených zástupců příslušných orgánů, organizací a podnikatelů v Technických normalizačních komisích (TNK). Síť TNK je otevřená, průběžně se aktualizuje a doplňuje podle potřeb a požadavků technické veřejnosti.
Zatímco používání norem zůstává dobrovolné, Evropská unie od poloviny osmdesátých let minulého století, stále více využívá technické normy na podporu svých politik a právních předpisů. Technická normalizace významně přispěla k dotvoření vnitřního trhu v rámci právních předpisů nového přístupu, který se odkazuje na evropské normy vypracované evropskými normalizačními organizacemi.
Mimo to evropská technická normalizace podporuje evropské politiky v oblasti konkurenceschopnosti, informačních a komunikačních technologií (ICT), inovace, interoperability, životního prostředí, dopravy, energetiky, ochrany spotřebitele atd. Klíčovou výzvou evropského systému technické normalizace je posílit jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti malých a středních podniků.
Potřeba přihlédnout ke specifickým potřebám malých a středních podniků, zejména vzhledem k tomu, že tyto podniky mohou být mezi zpracovateli norem nedostatečně zastoupeny, jsou evropskými normalizačními organizacemi přijímána opatření, která napomáhají zpracovatelům norem brát v normách potřeby těchto podniků dostatečně v úvahu.
Technická normalizace se všemi svými atributy se potvrzuje jako vynikající nástroj pro usnadnění mezinárodního obchodu, hospodářské soutěže a přijetí inovací na trzích.

Použitá literatura:
[1] Připravovaný dokument Technické normy v právních předpisech - ÚNMZ
[2] Uplatňování českých technických norem - Jareš, Novák; Sborník technické harmonizace ÚNMZ 2004 (http://www.unmz.cz/sborniky_th/sb3/uplatnovani_ctn.pdf)
[3] webové stránky ÚNMZ a MMR ČR
[4] Informační portál ÚNMZ specializovaný na právní a technické dokumenty v oblasti uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh: http://www.unmz.cz/urad/informacni-portal-unmz-specializovany-na-pravni-a-technicke-dokumenty-v-oblasti-uvadenistavebnich-vyrobku-na-jednotny-evropsky-trh-c233
[5] Informace o normách ČSN, které mají návaznost na právní předpisy z oblasti územního plánování a stavebního řádu: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Pravni-predpisy/Dalsi-predpisy
[6] Pracovní pomůcka k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Pracovni-pomucka-k-vyhlasce-c-398-2009-Sb---o-tech
[7] Pracovní pomůcka k vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby - seznam českých technických norem: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Pracovni-pomucka-k-vyhlasce-c--268-2009-Sb---o-tec