Stavební prevence u Hasičských záchranných sborů krajů

Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, které má za následek:

• usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat;
• nebo při kterém došlo ke škodě na materiálních hodnotách nebo na životním prostředí.

Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém sice nedošlo ke škodě, ale byly ohroženy:

• životy a zdraví osob nebo zvířat;
• materiální hodnoty;
• životní prostředí.

Vzhledem k míře zavinění rozdělujeme požáry na úmyslně založené, požáry způsobené nedbalostí osob a požáry vzniklé z objektivních příčin, tj. požáry nezaviněné člověkem. O podstatné části zjištěných příčin požárů lze říci, že byly způsobeny nedbalostí a byly ve větší či menší míře ovlivněny lidským faktorem. Častý výskyt požárů a značný rozsah jimi způsobených škod řadí tyto jevy mezi významné faktory, které nepříznivě ovlivňují život a činnost fyzických osob, podnikajících fyzických či právnických osob.
Aby se mohlo těmto událostem a jevům předcházet a bránit jejich vzniku, je nutné přesné stanovení jejich příčin, vyhodnocení a podrobná analýza. V oblasti stavebnictví je nutné důsledně posuzovat a ověřovat, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb.

V praxi se posuzuje a ověřuje například:

• územně plánovací dokumentace;
• podklady pro vydání územního rozhodnutí;
• projektová dokumentace stavby ke stavebnímu řízení;
• dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením;
• dokumentace k řízení o změně v užívání stavby;
• dokumentace k nařízení nezbytných úprav.

Vyhláška Ministerstva vnitra ČR číslo 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) vymezuje pojem požární bezpečnost jako souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. V uvedené vyhlášce se pro oblast stavebnictví uvádí - s ohledem na druh výše zmiňované posuzované dokumentace nebo podkladu se zjišťuje:

• možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárem ohrožené stavby nebo její části do volného prostoru nebo do jiné požárem neohrožené části stavby;
• zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu;
• rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru na sousední objekty;
• zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu apod.) - zpřesnění vyhlášky: stupeň hořlavosti byl zvýšen k 31.12.2003 a plně nahrazen klasifikací reakce na oheň;
• určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními;
• vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku;
• opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce;
• navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
• rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.

V oblasti požární ochrany patří k povinnostem orgánů státní správy, kterými jsou v tomto případě Ministerstvo vnitra ČR a Hasičský záchranný sbor kraje (HZS kraje), i výkon státního požárního dozoru. Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor v oblasti stavebnictví posuzováním výše uvedené dokumentace a podkladů a dále ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace. Hasičský záchranný sbor kraje (HZS) toto koná u staveb na území kraje s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor (SPD) ministerstvo.
Ministerstvo vykonává státní požární dozor v oblasti stavebnictví obdobně jako HZS kraje s tím, že se jedná o stavby, které se mají realizovat na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí. U HZS krajů se tato činnost vykonává na odboru prevence, oddělení stavební prevence.

Státní požární dozor v oblasti stavební prevence u náhodně vybraných krajů
Z Výroční zprávy Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje:
V části stavební prevence se uvádí: Příslušníci HZS kraje v roce 2007 posoudili celkem 8252 projektových dokumentací různých stupňů, ke kterým následně vydali i písemná stanoviska. Ta jsou podkladem příslušným stavebním úřadům k dalšímu řízení podle stavebního zákona. Zároveň se zúčastnili 2964 kolaudačních a obdobných řízení, při kterých ověřili splnění požadavků požární bezpečnosti staveb. Kromě těchto stěžejních činností mají na kontě dalších 1979 řízení a ostatních úkonů.

Mezi nejvýznamnější stavby na území Středočeského kraje, jejichž dokumentaci posuzoval HZS kraje v uplynulém roce, patřily zejména:

• přístavba nového pavilonu Nemocnice Kolín;
• rozšíření Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi;
• série skladových hal v rámci logistického centra Tulipán parku Hostovice;
• montážní závod spotřební elektroniky v Kutné Hoře.

Kromě těchto staveb se již připravují další projektové dokumentace, například k silničnímu obchvatu kolem Prahy se sérií silničních tunelů a v neposlední řadě i modernizace železniční trati na území okresu Benešov, kde se rovněž plánuje výstavba několika železničních tunelů.
Přestože se příslušníci úseků stavební prevence snaží o maximální zajištění požární bezpečnosti všech posuzovaných staveb, výsledky kontrol při jejich následném užívání jednoznačně ukazují, že mnozí investoři a provozovatelé (především supermarketů) nevnímají problematiku dostatečně zodpovědně. Neoprávněnými a neodbornými zásahy do již zkolaudovaných staveb často dochází k velmi výraznému ovlivnění jejich požární bezpečnosti v negativním slova smyslu, a tím i k vyššímu ohrožení zdraví a životů osob, k vyššímu ohrožení materiálních hodnot, ale také i k znemožnění požárního zásahu a ohrožení zasahujících hasičů.

Ze zprávy o stavu požární ochrany v hlavním městě Praze
V části stavební prevence se uvádí: U HZS hl. m. Prahy kromě dílčích oddělení stavební prevence pro jednotlivé části hl. m. Prahy posuzují složitější projekty dvě specializovaná pracoviště:

• oddělení vybraných staveb;
• oddělení zvláštních staveb.

V roce 2007 bylo podáno celkem 8559 žádostí o vydání stanoviska. K územnímu řízení bylo přijato 521 pozvánek. Příslušníci HZS se také zúčastnili 3300 kolaudačních řízení. O spolupráci mimo rámec výkonu státního požárního dozoru bylo zažádáno v 380 případech.

Nejdůležitější stavební akce v hlavním městě Praze v roce 2007:

• prodloužení trasy C metra;
• budování základního komunikačního systému;
• výstavba silničního okruhu kolem Prahy;
• propojení a modernizace železničních uzlů na území hl. m. Prahy;
• pokračování výstavby kolektorů;
• výstavba Outlet centra Praha 15, Štěrboholy;
• výstavba Galerie Myšák, Praha 1, Nové Město;
• Hotel Crowne Plaza Strahov, Strahovská 128, Hradčany;
• Obchodně administrativní centrum Palladium, nám. Republiky, St. Město;
• Rekonstrukce komplexu budov - Hotel Štěpánská, Školská;
• Hotel Národní třída 1036/33, St. Město;
• VFN - rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky 1. NP a 2. NP, Apolinářská, Nové Město;
• Hotel Sokolská, Sokolská 68, Nové Město;
• Bytový komplex Na Slupi, Nové Město;
• Palác Flora, Jičínská, Žižkov;
• VŠE - Menza, nám. W. Churchilla 4, Žižkov;
• City Tower - A1, Pankrác;
• ČS CENTRUM - admin. budova EAST Building, Antala Staška, Krč;
• FTN - pavilon K, přestavba pro odd. MDR a TBC, Vídeňská, Krč;
• OD Prior (DBK) - Přístavba obchodních ploch a rekonstrukce 2. PP a 1. PP, Budějovická 1667/64, Krč;
• ÚPMD Podolí - rekonstrukce a dostavba (přístavba pavilonu F, rekonstrukce pavilonu E), Podolí;
• Novostavba IKEM, rozšíření stavby, Vídeňská, Krč;
• VFN - transfuzní stanice, K Interně 640, Zbraslav;
• VŠCHT - Centrální sklad chemikálií, Technická 3, Dejvice;
• Oasis Florenc (bývalý Palác Těšnov), mezi Sokolovskou a Pobřežní, Karlín;
• Polyfunkční objekt - D, Podvinný Mlýn, Libeň;
• Raab Karcher Staviva - prodejní sklad, Poděbradská ul., areál Tesla Hloubětín;
• Technologický park Praha Chodov, Roztylská ul.;
• Metropole Zličín - nákupní centrum, uživatelské změny, Zličín;
• Polyfunkční objekt LUKA I, Mukařovského, Stodůlky;
• Areál firmy Technimat, Horní Počernice;
• ZENTIVA - administrativní objekt, D. Měcholupy;
• 3x prodejna Lidl.

Analýza zjištěných poznatků: Spolupráce se stavebními úřady jednotlivých městských částí a se speciálními stavebními úřady probíhá většinou jen v rámci činností spojených s územním a stavebním řízením. Společných akcí mimo tento rámec je málo. Nedostatkem může být rozdílný výklad některých ustanovení stavebního zákona, v jehož důsledku jsou postupy při posuzování projektové dokumentace v jednotlivých městských částech často rozdílné.

Z Výroční zprávy Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
V části stavební prevence se uvádí: Oddělení stavební prevence se v roce 2007 podstatným způsobem podílelo na výkonu státního požárního dozoru, a to zejména posuzováním podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace staveb ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením, dokumentace k řízení o změně v užívání stavby apod. Bylo vydáno celkem 3890 stanovisek. V rámci spolupráce se stavebními úřady bylo dále posouzeno 32 žádostí nad rámec výkonu státního požárního dozoru.
Zásadní pozornost byla při výkonu státního požárního dozoru věnována projektovaným nebo dokončovaným stavbám, které slouží ke shromažďování většího počtu osob (například obchodní centra) nebo průmyslovým stavbám a průmyslovým zónám většího rozsahu.

Závěr
Pro úplnost je nutné uvést, že pro uvedenou oblast platí celá řada technických norem. K nejdůležitějším patří:

• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty;
• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty;
• ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení;
• ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb - Změny staveb;
• ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb - Budovy pro bydlení a ubytování;
• ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb - Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče;
• ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory;
• ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb - Sklady;
• ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou.

Další technické normy platné pro tuto oblast jsou uvedeny v příloze I Vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Použitá literatura
[1] Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
[2] Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
[3] Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
[4] MV-GŘ HZS ČR, odbor ochrany obyvatelstva: Pro případ ohrožení - příručka pro obyvatele