Smaragdová kniha a Zlaté zásady FIDIC

Nejčastěji jsou zakázky u nás zadávány postupem podle Červené knihy, zejména ve stavbách patřících do resortu Ministerstva dopravy, ve kterém mají zadavatelé staveb pro své potřeby k Obecným smluvním podmínkám jednotlivých knih vypracováno standardní výchozí znění Zvláštních podmínek. Roste však i popularita zadávání v režimu design-build podle Žluté knihy, a to jak v odvětví staveb dopravní infrastruktury, tak i mimo něj. Vzory FIDIC se staly v Česku jediným široce zavedeným smluvním standardem ve stavebnictví. Červená a Žlutá kniha jsou pravděpodobně nejpoužívanější smluvní podmínky FIDIC i celosvětově.

FIDIC v mezičase publikoval aktualizaci smluvních podmínek – druhé vydání 2017 Červené a Žluté knihy a druhé vydání 2021 Zelené knihy. Edice 2017 je zahraniční odbornou veřejností na jedné straně přijata kladně, protože přináší různá vylepšení předchozího vydání, ale na druhou stranu je text mnohem delší a méně srozumitelný pro začátečníky. V době psaní tohoto článku již probíhá překlad druhého vydání Červené knihy do českého jazyka.

V roce 2019 byla vydána publikace Zlaté zásady FIDIC, která reaguje na téma nadměrné modifikace Obecných smluvních podmínek FIDIC prostřednictvím Zvláštních podmínek. Tato příručka stanovuje pět základních pravidel nazvaných „Zlaté zásady“, které musejí být dodrženy, aby výsledná Smlouva tvořená Obecnými podmínkami ve znění konkrétních Zvláštních podmínek mohla být považována za Smlouvu FIDIC. Český překlad této publikace je k dispozici zdarma na webu CACE a na www.stavebni-smluvni-standardy.cz.

Dále byla v roce 2019 vydána tzv. Smaragdová kniha FIDIC, která vznikla na základě poptávky odborné veřejnosti po smluvním vzoru vhodném pro stavby s vysokou mírou geotechnického rizika, jako jsou tunely a podzemní stavby obecně. ­

V současné době se dokončuje český překlad této publikace s předpokládaným vydáním do konce roku 2024.

Zlaté zásady FIDIC

Jak již bylo zmíněno, Zlaté zásady byly formulovány v reakci na přílišné, neodborné, nevyvážené nebo jinak nevyhovující modifikace Smluvních podmínek FIDIC prostřednictvím Zvláštních podmínek. Jednotlivé zásady zní následovně:

• Zlatá zásada 1 – Povinnosti, práva, závazky, role a odpovědnosti všech Účastníků smlouvy musí být obecně takové, jaké vyplývají z Obecných podmínek, a musí odpovídat požadavkům projektu.
• Zlatá zásada 2 – Zvláštní podmínky musí být formulovány jasně a jednoznačně.
• Zlatá zásada 3 – Zvláštní podmínky ­nesmí měnit poměr rozdělení rizik a odměn stanovený v Obecných podmínkách.
• Zlatá zásada 4 – Všechny lhůty stanovené ve Smlouvě pro Účastníky smlouvy k plnění jejich povinností musí být přiměřeně dlouhé.
• Zlatá zásada 5 – Není-li to v konfliktu s rozhodným právem Smlouvy, všechny formální spory musí být postoupeny Radě pro předcházení a rozhodování sporů (nebo Radě pro rozhodování sporů, je-li to relevantní) k prozatímnímu závaznému rozhodnutí jako podmínka předcházející rozhodčímu řízení.

První Zlatá zásada apeluje na to, aby objednatelé vybírali pro zadání takové smluvní podmínky, které jsou vhodné a přiměřené pro daný projekt, a varuje před tvorbou hybridních podmínek, ve kterých objednatel přenáší na zhotovitele geotechnická rizika způsobem, jaký by odpovídal Stříbrné knize FIDIC.

Druhá Zlatá zásada apeluje na věcnou i formální správnost formulace Zvláštních podmínek a zajištění jejich plné kompatibility se všemi ostatními dokumenty smlouvy.

Rozdíly mezi vydáními 1999 a 2017

Základní rozdíly mezi vydáními 1999 a 2017 jsou obecně platné i pro Smaragdovou knihu FIDIC. Nejdůležitější z nich jsou shrnuty níže:

• Rozsah textu je zhruba o 50 % větší.
• Jsou zavedeny nové definice nebo pozměněny definice stávající, např. pro Oznámení, Claim, Spor nebo Oznámení o neuplatnění námitek, které nahrazuje souhlas Správce stavby s Dokumenty zhotovitele.
• Zvláštní podmínky jsou rozděleny na dvě části, část A – Smluvní údaje a část B – Zvláštní ustanovení. Smluvní údaje (de facto údaje o zakázce) hrají stejnou roli jako doposud známá Příloha k nabídce a Zvláštní ustanovení mají stejný význam, jako měly doposud Zvláštní podmínky.
• V případě Variací a ukončení smlouvy objednatelem má Zhotovitel nárok na kompenzaci za ušlý zisk a další související ztráty a škody.
• Požadavky na Správce stavby jsou výrazně podrobnější. Tuto roli musí vykonávat odborník s kvalifikací, zkušenostmi a kompetencemi pro výkon této funkce. Je zvýšen důraz na neutrální určování, při kterém neplatí, že Správce stavby jedná za Objednatele. Jiné požadavky se váží na efektivní a včasné řešení Claimů.
• Je zaveden nástroj Včasného upozornění, známý z jiných smluv. Včasné upozornění musí být podáno v případě vzniku rizika negativního dopadu na činnosti Personálu zhotovitele, negativního dopadu na výsledný výkon ­dokončeného Díla, zvýšení Smluvní ceny anebo zpoždění provádění Díla anebo Sekce.
• Přepracováno je Prodloužení doby pro dokončení. Není už potřeba podávat Claim na Prodloužení doby vyplývající z Variace, které je nyní součástí procesu Variace. Mimořádně nepříznivé klimatické podmínky jsou klasifikovány jako nepředvídatelná událost. U Červené knihy je 10 % a vyšší nárůst výměr důvodem pro Prodloužení doby. Je také uvažován souběh zpoždění.
• Claimy jsou popsány odděleně od Sporů a nově mají stejná pravidla, postup i lhůty pro Objednatele i Zhotovitele.
• Ustanovení o vyšší moci jsou terminologicky nahrazena pojmem Mimořádné události.
• Spory a rozhodčí řízení jsou popsány v samostatné kapitole. Rada pro rozhodování sporů (DAAB), je nahrazena Radou pro předcházení a rozhodování sporů, která má při standardním postupu trvalou funkci od zahájení stavby a má možnost neformální asistence pro předcházení sporům.
• Doprovodné pokyny jsou značně rozšířeny. Jsou zahrnuty i pokyny pro projekty využívající informační modelování staveb BIM, avšak v tomto směru je avizováno vydání samostatné příručky FIDIC v blízké budoucnosti.

Smaragdová kniha FIDIC

Smaragdová kniha FIDIC má plný název Smluvní podmínky FIDIC pro podzemní díla projektovaná zhotovitelem podle referenční projektové dokumentace objednatele a Geotechnical Baseline Report. Jak již bylo zmíněno, byla vytvořena pro uspokojení poptávky odborné veřejnosti v rámci mezinárodní komunity po smluvním vzoru, který by specificky pojednával tunely a podzemní stavby, případně stavby s vysokou mírou rizika základové půdy. Tato kniha byla zpracována pracovní skupinou TG10 vzniklou na základě spolupráce mezinárodních organizací FIDIC a ITA-AITES (Mezinárodní asociace pro tunelování a podzemní prostory). Jedná se o první smluvní vzor FIDIC, který vyžaduje a explicitně používá Geotechnical Baseline Report (GBR) jako nástroj pro řízení nepředvídatelnosti a rizik plynoucích ze základové půdy.

Klíčovým rozhodnutím pracovní skupiny bylo postavit Smaragdovou knihu jako samostatné smluvní podmínky, a nikoliv jako dodatek nebo zvláštní podmínky k jiné knize. Jako základ pro Smaragdovou knihu byla zvolena Žlutá kniha 2017, a to z důvodu, aby měl Objednatel možnost nechat Zhotovitele projektovat, pokud to považuje za vhodné, a to v takové míře, v jaké to požaduje za vhodné. Pakliže by Zhotovitel neměl projektovat vůbec, doporučují autoři zvážit použití Červené knihy 2017 doplněné zvláštními podmínkami o GBR a další vhodná ustanovení Smaragdové knihy.

Možnost podílet se na technickém řešení a volbě postupu provádění motivuje zkušené a inovativní zhotovitele. Není ovšem účelné přenést na Zhotovitele rizika, která nemůže řídit. Od Objednatele se očekává důkladná příprava zadávací dokumentace, k čemuž mají pomoci podrobné pokyny zařazené do knihy jako pomůcka pro objednatele. Smaragdová kniha předpokládá existenci Referenční projektové dokumentace objednatele jako součásti nebo přílohy Požadavků objednatele. Žlutá kniha (1999) s referenční projektovou dokumentací napřímo neoperuje. Ze Smaragdové knihy naopak nepřímo vyplývá podrobnost této předběžné dokumentace, která musí být taková, aby fungovaly ostatní nástroje, které se na tuto dokumentaci odkazují, např. co se týče tříd provádění ražby a tunelového ostění. Další podrobnosti jsou v této knize uvedeny v části s pokyny pro přípravu zadávací dokumentace. V této části jsou obsaženy i doporučení pro případ nabídek založených na alternativním technickém řešení anebo způsobu provádění.

Z hlediska rozdělení rizik základové půdy vychází Smaragdová kniha z následujících zásad:

• Riziko základové půdy náleží Objednateli. Objednatel tedy musí strpět vyšší Náklady nebo pozdější uvedení Díla do provozu, jestliže jsou skutečné poměry základové půdy méně ­příznivé než předpoklad. Na druhou stranu ­Objednatel hradí nižší Náklady nebo uvede Dílo do provozu dříve, jestliže jsou skutečné poměry základové půdy příznivější.
• Zhotoviteli náleží riziko technologie provádění v předpokládaných podmínkách základové půdy, zejména tedy riziko proveditelnosti a rychlosti postupu provádění. Jestliže Zhotovitel postupuje v očekávaných podmínkách pomaleji, než uvedl v Nabídce, jde to k jeho tíži. Jestliže naopak Zhotovitel postupuje v předpokládaných podmínkách základové půdy rychleji, než uvedl v Nabídce, jsou mu hrazeny časové náklady, jako kdyby stavěl rychlostí uvedenou v Nabídce.

Smaragdová kniha pracuje s pojmem Podzemní dílo, které představuje zejména Ražbu provádění tunelového Ostění. Přestože vychází ze Žluté knihy, Smaragdová kniha pro Podzemní dílo zavádí a vyžaduje princip měření, a to velmi sofistikovaným způsobem pomocí následujících vzájemně provázaných nástrojů:

• Tříd provádění
• Geotechnical Baseline Report (GBR)
• Směrných plánů (Baseline Schedules)
• Harmonogramu dokončení (Completion Schedule)
• Výkazu výměr pro ražbu a provádění ostění.

Měření a úpravám v rámci Podzemního díla nepodléhají pouze Náklady, ale nově také Doba pro dokončení Díla. Pro práce mimo rozsah Podzemního díla platí stejná nebo obdobná pravidla (použití paušální částky) jako ve Žluté knize (2017).

Výše uvedené rozdělení rizik a zvolené nástroje jsou motivovány a implementovány způsobem, jehož cílem je snaha o automatizaci všech standardních situací výstavby tunelu, aby nutnost podávat Claimy byla minimální a běžné situace byly řešeny jako standardní správa smlouvy.

Kromě definice nových pojmů Podzemní dílo, Ražba a Ostění je doplněn také pojem Nepředvídatelné a Podčlánek o Nepředvídatelných fyzických podmínkách staveniště. Zavedením GBR je stanoveno, že všechny podmínky základové půdy uvedené a popsané v GBR se považují za předvídatelné a všechny podmínky mimo rozsah definic, tříd a popisů uvedených v GBR se považují za nepředvídatelné, což usnadňuje posuzování geotechnických rizik. Jsou-li skutečně zastižené poměry základové půdy v rámci popisů v GBR, probíhá během stavby zatřiďování, měření a případné související úpravy podle nového Podčlánku 13.8 bez nutnosti podávat jakýkoli Claim. Naopak v případě zastižení podmínek základové půdy spadajících mimo rozsah popsaný v GBR lze situaci automaticky posoudit a řešit podle Podčlánku 4.12. Protože Smaragdová kniha vychází ze Žluté knihy, je dokumentace spojená s měřením, zatřiďováním a administrací úprav prováděna Zhotovitelem a podléhá přezkoumání Správcem stavby, který k ní, je-li v pořádku, vydává Oznámení o neuplatnění námitek.

Smaragdová kniha podobně oproti Červené a Žluté knize rozšiřuje o použití GBR také Podčlánek 4.10 (Užití údajů o staveništi). Požaduje, aby Nabídka i Návrh zhotovitele v rozsahu Podzemního díla byly založeny na podmínkách definovaných v GBR, a to bez ohledu na případné rozpory nebo nejasnosti mezi GBR a dalšími dokumenty popisujícími poměry Staveniště, které Zhotovitel dostal k dispozici v souladu s novým Podčlánkem 2.5 (Údaje o staveništi). Podčlánek 4.10 Smaragdové knihy dále zavádí použití Geotechnical Data Report (GDR), představující zhruba souhrn faktografických geotechnických údajů o Staveništi, pro případy alternativních návrhů technického řešení, způsobu provádění anebo pro posouzení podmínek, o kterých se GBR napřímo nezmiňuje.V této souvislosti je nutné poznamenat, že při přípravě GBR nelze „slepě“ nebo rutinně postupovat například podle americké příručky ASCE pro GBR, protože ta je založena na jiném smluvním ustanovení o odlišných podmínkách na staveništi. Je nutné zvážit definici a roli, kterou má GBR plnit v rámci zadání podle Smaragdové knihy FIDIC.

V rozsahu Podzemního díla se předpokládá zavedení „tříd provádění“ použitých ve vzájemném souladu v jednotlivých nástrojích Smlouvy následovně:

• Jednotlivé předpokládané třídy provádění (např. technologické třídy výrubu u ražby NRTM) jsou nadefinované, zobrazené a popsané v Referenční projektové dokumentaci objednatele.
• GBR pro každou třídu provádění specifikuje očekávané poměry základové půdy.
• Výkaz výměr pro ražbu a provádění ostění obsahuje odpovídající položky pro jednotlivé třídy.
• Pro každou třídu existuje směrný plán stanovující v souladu s výše uvedeným výměry k provedení a předpokládané překážky a zdržení, k nimž se přiřazuje rychlost provádění a dopočítává se doba na provedení.

Při provádění Podzemního díla pak na základě GBR dochází k zatřiďování a měření skutečně provedeného rozsahu v jednotlivých třídách na základě skutečně zastižených podmínek základové půdy. Důvod pro Claim na základě Nepředvídatelných fyzických podmínek staveniště zadávají pouze takové poměry základové půdy, které jsou mimo rozsah definic GBR a mají negativní dopad na Náklady anebo Dobu pro dokončení.

Ve Směrných plánech jsou Objednatelem uvedeny úvodní předpoklady o množství provádění v jednotlivých třídách a dále všechny očekávané překážky nebo přerušení provádění včetně jejich odhadovaného množství. Zhotovitel ve své Nabídce k jednotlivým položkám přiřadí rychlost provádění anebo dobu zdržení. Dohromady pak ze Směrných plánů vyplývá předpokládaná doba provádění jednotlivých částí Podzemního díla. Směrné plány tak zjednodušeně řečeno představují výkaz výměr na čas. Na základě zatřiďování podle GBR a měření skutečného rozsahu tříd provádění během výstavby a na základě dokumentace skutečně zastižených překážek se upraví výměry ve směrných plánech a přepočítá skutečná časová náročnost provádění, přičemž jednotkové rychlosti nebo doby zdržení zůstávají dle Nabídky zhotovitele. Směrný plán a GBR bývají dohromady nazývány „smluvní základ“ (Contractual Baseline).

Směrné plány jednotlivých dílčích činností jsou shrnuty do vzájemných návazností, posloupností a logických vazeb v Harmonogramu dokončení, který byl zaveden i do hierarchie smluvních dokumentů, ve které harmonogram jako samostatná položka dosud nefiguroval. Jedná se o psaný (tabulkový) ekvivalent řádkového harmonogramu pracující se všemi činnostmi se směrným plánem, základními Milníky a dalšími činnostmi uvedenými Objednatelem. Používá se na vyhodnocení, zda na základě měření a zatřiďování má být provedena úprava Doby pro ­dokončení.

Jestliže po úpravách Směrných plánů na základě měření a zatřiďování dojde v Harmonogramu dokončení k posunu na kritické cestě, upraví se příslušným způsobem Doba pro dokončení Díla výsledným směrem. Může tedy dojít také ke zkrácení Doby pro dokončení. Tím se liší úpravy Doby pro dokončení podle Podčlánku 13.8 od klasického Prodloužení doby pro dokončení podle Podčlánku 8.5, které samozřejmě zůstává v platnosti pro použití v případě Variací nebo Claimů.

Aby výše uvedený systém fungoval i z hlediska Nákladů, požaduje Smaragdová kniha rozdělení položek Výkazu výměr pro ražbu a provádění ostění na následující typy:

• Paušální položky
• Položky účtované dle provedeného množství
• Položky závislé na čase
• Přirážky (např. za pojištění).

Paušální položky se použijí pro části Díla jiné než Podzemní dílo jako u Žluté knihy. Speciální paušální položkou musí být „provoz stavby“ související s prováděním Podzemního díla po dobu podle úvodního Harmonogramu dokončení. Položky účtované podle provedeného množství se použijí klasickým způsobem u měřených činností. Časové položky se uplatní při vyúčtování úhrad souvisejících s upravenou (prodlouženou nebo zkrácenou) Dobou pro dokončení. Jsou-li zastižené podmínky základové půdy méně příznivé, než bylo očekáváno v zadávací dokumentaci, má Zhotovitel nárok na úhradu prodlouženého provozu stavby dle výše popsaného systému měření a ­zatřiďování. Byly-li podmínky příznivější, platí to naopak. Stavěl-li Zhotovitel rychleji, než stanovuje tato „účetní“ rychlost provádění, je to k jeho dobru a má nárok na časovou úhradu, jako by stavěl účetní rychlostí. Staví-li Zhotovitel pomaleji, budou na něj uplatněny příslušné smluvní ­mechanizmy.

Připouští-li zadávací dokumentace nabídky založené na alternativním technickém řešení anebo postupu provádění, musí tomu zadavatel přizpůsobit proces výběrového řízení. Znění některých dokumentů, zejména GBR a Směrných plánů, může být v takové situaci nutné upravit, například na základě jednání o nabídce. Příručka ASCE pro tuto situaci doporučuje v případě GBR následující postup:

• Objednatel pro zadávací dokumentaci vypracuje GBR obsahující fyzické výchozí hodnoty základové půdy a prázdná místa určená pro doplnění výchozích hodnot behaviorálních, tedy odezvy základové půdy na provádění.
• Zhotovitelé v rámci svých nabídek doplní návrh behaviorálních výchozích hodnot vycházející z jimi navrhovaného technického řešení a technologie provádění.
• Podle konkrétní metodiky výběrového řízení může být nutné jednání s jedním nebo více uchazeči v jednom nebo více kolech. Na základě těchto jednání je s vítězným uchazečem dohodnuto konečné znění obsahující fyzické a dohodnuté behaviorální výchozí hodnoty.

ZávěrSmaragdová kniha FIDIC je poměrně nový nástroj a zkušenosti z jejího použití se teprve sbírají. Mohla by představovat velmi lákavé řešení pro smluvní zajištění velkých podzemních staveb. Aby však správně fungovala, musí být velmi pečlivě kompetentním týmem vypracována adekvátní zadávací dokumentace a Správce stavby musí být vybaven dostatečným personálem a zdroji pro adekvátní správu zakázky na Staveništi.