Postupy HZS v oblasti ochrany obyvatel a civilního nouzového plánování

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcí vyhlášky k zákonu (vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; vyhláška č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území), které souvisejí s uplatňováním stanovisek, požadavků a postupů HZS krajů k ochraně obyvatelstva a civilního nouzového plánování v územním plánování, územním a stavebním řízení. Požadavky ochrany obyvatelstva jsou HZS kraje uplatňovány v rozsahu, který je stanoven vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Ochrana obyvatelstva a civilní nouzové plánování
Podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů se ochranou obyvatelstva rozumí plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale také další opatření prováděná k zabezpečení ochrany života obyvatelstva, jeho zdraví a majetku.
Terminologický slovník Ministerstva vnitra ČR, odboru bezpečnostní politiky z roku 2004 pak vymezuje pojem civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO a je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich podmínky. Do procesu plánování HZS krajů spadají: krizový plán kraje, havarijní plán kraje a vnější havarijní plány.
Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva vymezuje konkrétní požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany v části šesté. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánovaní se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace (§18). Citovaná vyhláška vymezuje rozsah uplatňovaných požadavků civilní ochrany pro:

• velký územní celek (§19);
• územní plán obce (§20);
• regulační plán (§21).

Současně vymezuje stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany (§22). Jelikož ve vyhlášce není sjednoceno názvosloví se stavebním zákonem, je potřeba pod pojmem velký územní celek chápat v kontextu názvosloví stavebního zákona zásady územního rozvoje, pod pojmem územní plán obce pak územní plán. Pro regulační plán se nepožaduje zpracování doložky civilní ochrany, protože pojem ?doložka civilní ochrany? stavební právo nezná.

Oprávnění HZS podle z. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
K uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva HZS kraje zmocňuje zákon o integrovaném záchranném systému v tomto rozsahu:

• HZS kraje je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva (§10 odst. 6);
• uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události (§10 odst. 5 písm. j);
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji (§10 odst. 5 písm. i);
• uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstva při přípravě na MU (§12 odst. 2 písm. i).

HZS kraje jako dotčený orgán
Podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jsou dotčenými orgány ty orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Dotčený orgán je příslušný k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Závazné stanovisko je úkon učiněný dotčeným orgánem na základě zákona. Závazné stanovisko není samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Jeho obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Dotčené orgány mají zákonem stanovená práva jako například poskytovat důležité informace pro řízení, nahlížet do spisu a z něj obdržet kopie, mohou činit společné úkony se správním orgánem s výjimkou vydání rozhodnutí. Ve správním řízení pak může být využito výsledků úkonu dotčeného orgánu.
Podle stavebního zákona chrání dotčené orgány veřejný zájem podle zvláštních právních předpisů. Dotčený orgán vydává pro rozhodnutí ve správním řízení podle stavebního zákona závazné stanovisko (§4 odst. 2 písm. a) a pro postupy, které nejsou správním řízením stanovisko (§4 odst. 2 písm. b). Závazná stanoviska pro potřeby správních řízení a stanoviska, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů, uplatňuje podle zvláštních právních předpisů a podle stavebního zákona. Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Přitom je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem.
Navazující stanovisko nebo navazující závazné stanovisko může dotčený orgán uplatňovat v téže věci pouze na základě:

• nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za nichž bylo původní stanovisko vydáno;
• skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladu pro rozhodnutí;
• jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního řádu.

Dotčený orgán může kontrolovat své stanovené podmínky ve stanovisku nebo závazném stanovisku v těchto případech:

• podmínky se stanou součástí výrokové části rozhodnutí;
• podmínky se stanou součástí opatření obecné povahy;
• podmínky se stanou součástí jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle stavebního zákona.

Vyřazování stálých úkrytů (SÚ) z evidence HZS
Důvody k vyřazení SÚ z evidence HZS kraje jsou následující.

Nevyhovující technický stav úkrytů, zjištěný při kontrole
Technický stav úkrytu se posuzuje s ohledem na požadavky předpisů, které platily v době jeho výstavby. Z evidence se vyřazují zejména:

• malokapacitní SÚ postavené v 50. a 60. letech minulého století;
• SÚ se zastaralým provozním zařízením nebo nevyhovující stavební části;
• SÚ dodatečně budované úpravou sklepních prostorů budov;
• pro nezajištění tlakové odolnosti a plynotěsnosti SÚ;
• pro značné náklady na opravu k uvedení do provozuschopného stavu.

Nevyužitelnost SÚ

• v důsledku restrukturálních změn v hospodářství nelze využít pro ukrytí kategorie osob zaměstnanci (nevyhovující doběhové vzdálenosti k ukrytí obyvatelstva);
• kvůli nezájmu obecního úřadu, který zajišťuje ukrytí na území obce podle zákona o integrovaném záchranném systému;
• v případě realizace změny využití stavby SÚ k účelům uvedeným v žádosti vlastníka, tedy změny využití stavby SÚ k jinému účelu než k ukrytí.

Z výše uvedených důvodů se SÚ vyřazují z evidence vedené HZS kraje vyřazovacím zápisem.

Vyřazení SÚ pro účely stavebního řízení
Vydáním souhlasu s odstraněním stavby s vestavěným úkrytem nebo odstranění úkrytu samostatně stojícího. Vyřazení úkrytu z evidence HZS kraje se v tomto případě provádí koordinovaným stanoviskem.

Údržba SÚ
Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost (§3 odst. 4 SZ). Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence (§154 odst. 1 písm. a SZ). Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby (§139 odst. 1 SZ). U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení (§139 odst. 2 SZ). Údržba SÚ se provádí v rozsahu úkonů stanovených ČSN 73 9050 Údržba stálých úkrytů civilní ochrany. Pokud není údržba úkrytu jeho vlastníkem zajišťována, je zapotřebí ve spolupráci se stavebním úřadem uplatňovat postup podle stavebního zákona.

Součinnost ochrany obyvatelstva a prevence
V případě územně plánovací dokumentace, ke které může ochrana obyvatelstva uplatňovat požadavky podle vyhl. č. 380/2002 Sb., je nutné koordinovat stanovisko v úzké spolupráci s prevencí, a to k:

• návrhu zadání zásad územního rozvoje;
• návrhu zadání územního plánu;
• návrhu zadání regulačního plánu;
• změnám územně plánovací dokumentace.

Stavby, ke kterým mohou být uplatňovány stavebně technické požadavky ochrany obyvatelstva podle vyhl. č. 380/200 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou zejména:

• SÚ a zásahy do jejich konstrukcí;
• stavby financované s využitím státního rozpočtu, jako např. stavby škol, školská zařízení, ubytovny, stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče, apod.;
• stavby pro průmyslovou výrobu a skladování;
• velkokapacitní sklady nebezpečných látek.

Ve všech výše uvedených případech oddělení stavební a technologické prevence vydává pod svou hlavičkou výsledné stanovisko, kde zapracovává případné požadavky jak z hlediska stavební prevence, tak z hlediska ochrany obyvatelstva (koordinované stanovisko). HZS kraje, oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva, vydává pouze koordinované stanovisko k záměru vlastníka odstranit stavbu s vestavěným úkrytem civilní ochrany (samostatně stojícím úkrytem), které je současně vyřazovacím zápisem SÚ z evidence a z havarijního plánu kraje (pokud je SÚ v havarijním plánu zahrnutý).

Zásady územního rozvoje
Pořizují se pro celé území kraje. HZS kraje uplatňuje stanovisko k:

• návrhu zásad územního rozvoje;
• k upravenému a posouzenému návrhu zásad územního rozvoje.

Zastupitelstvo kraje před vydáním zásad územního rozvoje ověřuje, zda nejsou v rozporu se stanovisky dotčeného orgánu. Požadavky civilní ochrany (§19 vyhl. č. 380/2002 Sb.) se uplatňují stanoviskem k návrhu zadání územního rozvoje k zapracování území speciálních zájmů pro následující požadované potřeby:

• evakuace obyvatelstva a jeho ubytování;
• nouzového zásobování obyvatelstva vodou;
• ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území;
• ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost.

Územní plán
Pořizuje se a vydává pro celé území obce, hlavní město Prahu nebo pro vymezenou část Prahy. HZS kraje uplatňuje stanovisko k:

• návrhu zadání územního plánu (§20 vyhl. č. 380/2002 Sb.);
• konceptu územního plánu;
• návrhu územního plánu;
• k upravenému a posouzenému návrhu územního plánu.

Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části návrh ploch pro požadované potřeby:

• ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní;
• zón havarijního plánování;
• ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události;
• evakuace obyvatelstva a jeho ubytování;
• skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci;
• vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce;
• záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události;
• ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území;
• nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energii.

Regulační plán
Regulační plán se zpracovává pro řešenou plochu části obce, obce nebo více obcí. Regulační plán (RP) nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí. HZS kraje uplatňuje stanovisko k:

• návrhu zadání RP (§21 vyhl. č. 380/2002 Sb.);
• návrhu regulačního plánu .

Na základě stanoviska se do regulačního plánu stanoví požadavky na využití pozemků pro:
a) opatření vyplývající z určení záplavových území a zón havarijního plánování;
b) umístění stálých a improvizovaných úkrytů;
c) ubytování evakuovaného obyvatelstva;
d) skladování materiálu civilní ochrany;
e) zdravotnické zabezpečení obyvatelstva;
f) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území;
g) umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu;
h) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace;
i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou;
j) zřízení humanitární základny;
k) požární nádrže a místa odběru vody k hašení požáru.

Textová část stanoví požadavky na pozemky a požadavky na jejich využití, grafická část obsahuje podle potřeby znázornění pozemků obsažených v textové části.

Územní řízení
Umísťovat stavby, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, chránit důležité zájmy lze na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, mimo stavby vyjmenované stavebním zákonem, u kterých to zákon nepožaduje. Územní řízení může být spojeno se stavebním řízením podle správního řádu. Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní rozhodnutí. Pokud rozhoduje stavební úřad ve zjednodušeném územním řízení, musí být žádost doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů. Ty musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas s jeho vydáním.

Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany (CO)
Stavebně technické požadavky na stavby CO nebo stavby dotčené požadavky CO (§ 22 vyhl. č. 380/2002 Sb.)

• U staveb financovaných s využitím prostředků státního rozpočtu, staveb škol a školských zařízení, ubytoven a staveb pro poskytování osoby nebo podnikající fyzické osoby do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, a to již ve stádiu projektové přípravy. Lze uplatnit požadavek na vybudování a umístěním sirény k zajištění varování, k řešení vyrozumění, evakuace a ukrytí (§23 odst. 1 písm. b zákona č. 239/2000 Sb.). zdravotní nebo sociální péče se uplatňuje požadavek na využitelnost uvedených staveb jako improvizovaných úkrytů (§22 odst. 1 písm. c).
• Velkokapacitní sklady nebezpečných látek, například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umísťují za hranice vymezeného zastavitelného území obce (§22 odst. 4). Zastavitelná plocha je plocha vymezená v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje k zastavění. Tedy zastavitelné území tvoří plochy, které lze převádět bez problémů na stavební pozemky, a proto jsou významným stimulátorem zájmu případných investorů o výstavbu v obci.
• Improvizované úkryty se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout SÚ (§22 odst. 3).
• Požadavky na navrhování stálých úkrytů (§22 odst.2). Základním požadavkem je dodržení ČSN při jejich výstavbě a předpisů, podle kterých byly projektovány při jejich opravách a rekonstrukcích. Při projektování a údržbě SÚ musí být dodrženy následující normy:
  - Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany, ČSN P 73 9010;
  - Stálé tlakově odolné úkryty civilní obrany (pro výpočet ekvivalentních statických zatížení), ČSN 73 9001;
  - Údržba stálých úkrytů civilní ochrany (pro zkoušku a hodnocení plynotěsnosti), ČSN 73 9050.
• Požadavky na ochranné systémy podzemních dopravních staveb (§22 odst. 1 písm. b).
• Požadavky na stavby pro průmyslovou výrobu a skladování (§22 odst. 1 písm. d). Ty lze specifikovat v závislosti na upozornění k zařazení vzniklé právnické

Stavební dokumentace
Dokumentace pro ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení obsahuje Souhrnnou technickou zprávu, jejíž součástí je i bod 10. Ochrana obyvatelstva, kde musí být uvedeno splnění základních požadavků na situování a stavební řešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva (vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha 1, písm. B. bod 10).

Rušení věcného břemene ke SÚ
Zrušení věcného břemene lze docílit:

• Návrhem na výmaz vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni adresovanému místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Přílohou návrhu je smlouva o zrušení věcného břemene uzavřená mezi oprávněným, kterým je HZS kraje (dříve okresní úřad), a povinným, kterým je vlastník SÚ. Tento způsob lze použít tehdy, pokud přešly povinnosti ochrany obyvatelstva k věcným břemenům zřízeným pro SÚ z působnosti okresních úřadů na HZS kraje delimitační smlouvou, a to v případě ?živých? i vyřazených úkrytů z evidence. K návrhu na vklad je nutné v příloze se smlouvami o zrušení věcného břemene zaslat část delimitační smlouvy týkající se věcných břemen, dále výpis z obchodního rejstříku a výpisy týkající se oprávněného (podpisový vzor, který lze nahradit ověřením podpisu; jmenování Ministrem vnitra ČR do funkce ředitele HZS kraje; oznámení Českého statistického úřadu o přidělení IČ). Výpisy není nutné dokládat, pokud jsou již ve sbírce listin na katastrálním úřadu založeny a navrhovatel se na ně odkáže a prohlásí, že údaje v nich uvedené se nezměnily.
• Potvrzením o zániku práva zapsaného doposud v katastru, které vydává osoba, v jejíž prospěch je zaniklé právo v katastru dosud zapsáno, tedy dříve okresní úřad, nyní HZS kraje. Potvrzení o zániku práva, které se vydává podle §40 odst. 2 písm. b katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., musí mít tyto náležitosti (§40 odst. 4 katastrální vyhlášky):
  - označení HZS kraje, který potvrzení vydává (název, adresa sídla a identifikační číslo);
  - označení HZS kraje, jehož právo zaniklo (název, adresa sídla a identifikační číslo, dříve okresní úřad);
  - označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
  - označení práva, které podle potvrzení zaniklo;
  - odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého k zániku práva došlo (§151p odst. 1. a 2. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník);
  - uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva (nastaly takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, a to vyřazením úkrytu z evidence HZS kraje a z havarijního plánu kraje).

Tento způsob se použije v případech, kdy již byly SÚ vyřazeny z evidence HZS kraje a z havarijního plánu kraje. Přitom je nutné respektovat tu skutečnost, že další přílohou Potvrzení zániku práva zapsaného doposud v katastru nemovitostí musí být alespoň část delimitační smlouvy, kterou se prokazuje, že je HZS kraje osobou, v jejíž prospěch je právo v katastru zapsáno.

Poskytování údajů pořizovateli územně analytických podkladů (ÚAP)
Údaje o území jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k části území (plocha, pozemek, přírodní útvar, stavba) a vznikly na základě právních předpisů. Údaje o území zahrnují informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (§27 odst. 2 SZ). Údaje o území poskytuje pořizovateli územně analytických podkladů orgán veřejné správy (poskytovatel údajů) především v digitální formě po jejich vzniku nebo zjištění; zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost.
HZS kraje poskytuje údaje o sledovaných jevech uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., části A, a to o objektech CO (SÚ) a objektech požární ochrany. Prvotní údaje byly poskytnuty v souladu se zákonem úřadům územního plánování a krajským úřadům v roce 2007. Úplná aktualizace se provádí každé dva roky, tedy další proběhne v roce 2009. Poskytovatel potvrzuje správnost, úplnost a aktualizaci použitých údajů také na základě výzvy do tří měsíců. Pokud poskytovatel neplní povinnosti, je povinen uhradit náklady na aktualizaci a změny.

Mimořádné postupy
Stavební zákon vymezuje stavbu jako veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, a to bez zřetele na účel využití a dobu trvání. Pokud je třeba při bezprostředně hrozící živelné pohromě bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, je možné se odchýlit od postupů stanovených stavebním zákonem. Například tak, že opatření na pozemcích spočívající podle okolností v provádění staveb, terénních úpravách, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího souhlasu nebo jiného opatření daného stavebním zákonem. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že tato opatření jsou prováděna.

Závěr
S ohledem na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 se připravuje novelizace vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, která bude více upřesněna a konkretizována. Do její novelizace je nutné postupovat v souladu s doposud platným zněním a požadavky ochrany obyvatelstva v mezích této vyhlášky uplatňovat.

Použitá literatura
[1] Zákon č. 239/200 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS) ve znění pozdějších předpisů
[2] Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva
[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[4] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
[6] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území
[7] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
[8] Terminologický slovník MV ČR, odboru bezpečnostní politiky, 2004
[9] Pokyny MV, GŘ HZS ČR, Čj. PO-335-4/OOB-2007
[10] Katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb.
[11] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
[12] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2013, MV, GŘHZS ČR, Praha 2008