Od větrného mlýna k větrným elektrárnám
Využívání větrné energie je společné dvěma objektům v Rakousku. Oba jsou snadno dostupné ?na jeden zátah? po trase mezi Znojmem a Bratislavou, lze se přitom vyhnout Vídni (a tudíž nutnosti mít rakouskou dálniční známku). Zatímco v Retzu vítr mlel (a dodnes může mlít) obilí, u městečka Bruck an der Leitha pohání vítr rotor moderní větrné elektrárny. V Retzu šlo tedy o přímé využití energie větru k mechanické práci, u větrné elektrárny je získaná elektrická energie prostředkem k jejímu dalšímu využití.
Větrný mlýn v Retzu
Větrný mlýn v Retzu je příkladem tzv. holandského typu mlýna. Zděné stavby tohoto typu větrných mlýnů jsou buď kamenné, nebo cihlové, mají kruhový půdorys a válcový, nebo zkosený kuželový tvar, jejich střecha je uložena otočně a spolu s křídly je možné ji natáčet proti směru větru. Současná podoba mlýna v Retzu je z roku 1853, kdy byl postaven na místě původního dřevěného mlýna tzv. sloupového (německého) typu, který se proti větru otáčel celý, protože jeho stavba byla otočně uložena na středovém sloupu. Tento mlýn koupil roku 1833 Johann Bergmann a stal se tak zakladatelem mlynářského rodu, který vlastní tento objekt dodnes. Podobný větrný mlýn u obce Lesná na Znojemsku (v současnosti součást restaurace) postavili také předkové současných majitelů mlýna v Retzu.
Mlýn v Retzu byl v provozu do roku 1924, poté se mu dostalo památkové ochrany. Do roku 1955 však stál bez dalšího využití. V současnosti je dominantou architektonického souboru hospodářských, obytných i vinařských budov, včetně obydlí mlynáře, a také živou památkou s kompletním vybavením v provozuschopném stavu. Při uvádění mlýna do chodu je také možné vidět natáčení střechy s rotorem proti směru větru pomocí vnějšího kotveného rumpálu a také zavěšování výplní do rámů křídel. Prohlídky mlýna jsou možné i s česky mluvícím průvodcem. Při vhodné síle větru je mlýn předváděn v provozu.
Retz leží asi 15 km jihozápadně od Znojma, 3,5 km od hraničního přechodu Hnánice - Retzbach. Z centra Retzu je cesta ke mlýnu značena. Webové stránky www.windmuehle.at s dalšími informacemi jsou i v češtině.
Větrné elektrárny u Brucku an der Leitha
V Rakousku vyrostly po roce 2000 stovky větrných elektráren, většina z nich právě v rovinaté a větrné oblasti Dolního Rakouska a Burgenlandu mezi Vídní a Bratislavou. Počeštěný název města zní Mosty nad Litavou a dostal se i do Osudů dobrého vojáka Švejka (právě tam totiž přivázali poblíž polní kuchyně nenasytného Balouna). V současnosti je však Bruck zrniňován jako energeticky soběstačná obec, na čemž mají nemalý podíl právě větrné elektrárny.
Západně od města stojí jeden ze tří a městu nejbližší větrný park s pěti elektrárnami Enercon E66/18.70 s průměrem rotoru 70 m, výkonem 1,8 MW a s celkovým instalovaným výkonem parku 9 MW. Jedna z této skupiny elektráren slouží současně jako rozhledna. Právě ta je největší a evropsky unikátní atrakcí celého parku. Pod její vejčitou gondolou je ve výšce 60 m umístěna kruhová prosklená vyhlídková plošina, k níž vede uvnitř tubusu věže elektrárny točité schodiště se 279 stupni. V gondole nad hlavami návštěvníků je umístěn generátor s výkonem až 1,8 MW. Turisté se tak nacházejí přímo u zdrojů ?nesnesitelného hluku?, tak často uváděného jako argument odpůrců větrných elektráren. Škoda, že se sem nepřijeli podívat, možná by svůj názor změnili.
Při pohledu do krajiny je za listy otáčejícího se rotoru možné napočítat desítky dalších větrných elektráren v okruhu 10-15 km, záleží na viditelnosti. Některé z nich jsou součástí projektu Energiepark. Na sever od města jsou to další dva větrné parky: park Petronell-Carnuntum se dvanácti elektrárnami Enercon s rotory o průměru 70 a 90 m na 98 m
vysokých stožárech s celkovým instalovaným výkonem 21,6 kW a další park Hollern s devíti Enercony s rotory průměru 70 a 80 m a celkovým výkonem 16,2 MW.
Bruck an der Leitha leží 45 km jihovýchodně od Vídně nebo 35 km severozápadně od Bratislavy. Z Moravy je možná cesta z Břeclavi přes Poštornou. Webové stránky www.energiepark.at informují i o dalších stavbách projektu Energiepark (solární instalace, biomasa, vodní elektrárna) i o možnostech exkurze na větrnou elektrárnu s rozhlednou.
Při porovnávání obou lokalit a popsaných objektů je zajímavé zjištění, jak v čase vzrostly rozměry, výkon a efektivita obou technologií. Větrný mlýn v Retzu má průměr lopat (tedy rotoru) 15 m, jejich osa je ve výšce 8,7 m a odhadovaný výkon potřebný pro mletí byl asi 20 kW. Popisovaná větrná elektrárna s rozhlednou má rotor s osou ve výšce 65 m (v porovnání s větrným mlýnem tedy poměr výšky 1 : 8), průměr rotoru větrné elektrárny je 70 m
(1 : 4,7) a při optimální síle větru má větrná elektrárna výkon 1,8 MW (1800 kW), tedy poměr 1 : 90