Kvalifikace dodavatelů - technické kvalifikační předpoklady

Zákon rozlišuje technické kvalifikační předpoklady podle druhu veřejné zakázky a samostatně definuje tyto předpoklady pro veřejné zakázky na služby, samostatně pro veřejné zakázky na dodávky a samostatně pro veřejné zakázky na stavební práce. Zadavatel nemá právo požadovat technické kvalifikační předpoklady jednoho druhu veřejné zakázky u veřejné zakázky jiného druhu (je-li zadávána veřejná zakázka na dodávky, nelze využívat technických kvalifikačních předpokladů pro veřejnou zakázku na stavební práce).

Specifikace technických kvalifikačních předpokladů

I když jsou technické kvalifikační předpoklady vymezeny samostatně pro každý druh veřejné zakázky, je shoda těchto předpokladů u jednotlivých druhů poměrně značná. Popis je tedy uveden souhrnně jedenkrát a u každého dílčího technického kvalifikačního předpokladu je uvedeno, pro který druh veřejné zakázky je přípustný.
K prokázání technických předpokladů může tedy veřejný zadavatel vyžadovat následující:

• Seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních pět let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

U tohoto předpokladu se tedy vyskytují dva dokumenty, kterými musí uchazeč prokázat svoji kvalifikaci, tj. seznam staveb provedených dodavatelem a osvědčení objednatelů, přičemž pro obsah osvědčení zákon vymezuje povinný obsah. Je na dodavateli, aby si zajistil, že osvědčení objednatelů bude obsahem vyhovovat zákonu, přičemž dodavatelé by si měli uvědomit, že osvědčení bez zákonem taxativně vymezených údajů není řádným dokladem o splnění této části kvalifikace. U veřejných zakázek na stavební práce zákon na rozdíl od zakázek na dodávky a na služby nepřipouští náhradu osvědčení objednatele čestným prohlášením dodavatele. Zadavatel při stanovení tohoto požadavku musí respektovat lhůtu, ve které byly zakázky provedeny a kterou stanoví zákon, tedy za posledních pět let a nikoli období kratší nebo delší. Přitom na rozdíl od veřejných zakázek na stavební práce je pro veřejné zakázky na služby a na dodávky stanovena lhůta tři roky.
Úskalím je definice pojmu ?provedených?. Jediné, co snad lze bezpochyby dovodit, je, že provedených znamená dokončených v posledních pěti letech (rozpracované stavby nemohou být tedy pro prokázání kvalifikace využity), ale již nelze jednoznačně říct, zda tyto stavby musí nebo nemusí být v této lhůtě i zahájeny. Lze se jen domnívat, že požadavek na to, aby stavební práce byly jak zahájeny, tak dokončeny v posledních pěti letech, by byl požadavkem nesmyslným a že postačí k řádnému prokázání pouze skutečnost, že stavební práce byly ve vymezené lhůtě dokončeny, byť z pojmu ?provedených? lze spíše odvodit opak (provedeno = zahájeno i ukončeno). U veřejných zakázek na služby, kde se rovněž vyskytuje pojem ?poskytnutých?, by ale takovýto výklad znamenal, že služby musely být dokončeny, ale řada služeb je poskytována průběžně (údržba zeleně, úklid v nemocnicích apod.). U takových služeb lze tedy za referenční zakázku považovat i doposud probíhající zakázku (totéž platí u průběžných dodávek, např. spotřební materiál apod.).
Dalším úskalím je pak samotná lhůta ?za posledních pět let?. Nikde není vyjasněno, jaké roky měl zákonodárce na mysli, jestli kalendářní (od 1. 1. do 31. 12.), nebo roky časově průběžné (12 měsíců nazpět od data vyhlášení zadávacího řízení = 1 rok). Je tedy na zadavateli, aby tento pojem přesněji charakterizoval, protože jinak se při posuzování kvalifikace může dostat do problémů.
I u této části technické kvalifikace platí, že zadavatel musí vymezit odpovídající minimální úroveň pro prokázání splnění kvalifikace a i zde je nutné, aby toto vymezení nemělo diskriminační charakter. Pro požadavek zadavatele lze za nediskriminační považovat:
požadavek na uvedení nejvýše tří referenčních zakázek obdobného charakteru, přičemž u stavebních prací se obdobným charakterem rozumí příslušný obor stavebnictví (pozemní stavby, průmyslové stavby, vodohospodářské stavby, inženýrské stavby);
vymezení limitu (hodnoty) referenčních veřejných zakázek buď ve finančním vyjádření (v hodnotě nejméně 100 mil. Kč), nebo v technických jednotkách (nejméně 100 000 m³ vytěženého sedimentu, nejméně pro 15 000 EO apod.) tak, aby stanovená úroveň odpovídala nejvýše 80 % hodnoty zadávané veřejné zakázky.
V prvním případě lze považovat za prokázané, že pokud byly realizovány tři stavby obdobného charakteru, je dodavatel dostatečně zkušený pro realizaci zadávané veřejné zakázky, ve druhém případě musí být umožněno i menším či středním podnikatelům, aby postupným vývojem dosahovali na stále větší a větší zakázky. Zadavateli nikdo nemůže zakázat požadovat i hodnoty vyšší, ale v takovém případě musí zadavatel řádně a objektivně odůvodnit, proč tyto vyšší hodnoty požaduje právě u své zadávané veřejné zakázky.

• Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Otázka zajištění kontroly jakosti je sice na první pohled smysluplná, ale praktický význam má snad u speciálních staveb s vysokým podílem technologií. V době podávání nabídky, tedy kdy není vůbec jisté, zda uchazeč bude nebo nebude veřejnou zakázku provádět, půjde o verbální popis osob nebo útvarů, které by nakonec při vlastní realizaci nemusely být zcela totožné. Doporučení pro zadavatele u tohoto kvalifikačního předpokladu je jediné, nepoužívat jej.

• Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

Tento kvalifikační předpoklad lze uplatnit jen u veřejných zakázek na stavební práce a u veřejných zakázek na služby. U stavebních zakázek se jedná o osobu pověřenou vedením stavby. Za nediskriminační požadavky lze v tomto případě považovat:
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota nepřesáhne 20 mil. Kč, požadavek na SŠ vzdělání, nejméně 5 let odborné praxe a osvědčení o autorizaci nejméně v kategorii autorizovaný technik pro osobou odpovědnou za vedení stavby;
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota je v limitu 20-100 mil. Kč, požadavek na VŠ vzdělání, nejméně 8 let odborné praxe a osvědčení o autorizaci nejméně v kategorii autorizovaný inženýr pro osobou odpovědnou za vedení stavby;
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota přesáhne 100 mil. Kč, požadavek na VŠ vzdělání, nejméně 10 let odborné praxe a osvědčení o autorizaci nejméně v kategorii autorizovaný inženýr pro osobou odpovědnou za vedení stavby;
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je i dodávka a montáž technologických celků (zejména vodohospodářské a průmyslové stavby) bez ohledu na jejich finanční hodnotu požadavek na VŠ vzdělání, nejméně 10 let odborné praxe a osvědčení o autorizaci nejméně v kategorii autorizovaný inženýr pro osobou odpovědnou za montáž technologických zařízení.

• Opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky; veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odstavce 5.

Tento kvalifikační předpoklad lze uplatnit jen u veřejných zakázek na stavební práce a u veřejných zakázek na služby. Splněním tohoto kvalifikačního předpokladu dodavatel prokáže, že je schopen zabezpečit při realizaci veřejné zakázky určitá specifická opatření k ochraně životního prostředí. Opět nastává problém, že jejich minimální úroveň musí vymezit zadavatel a současně musí vymezit i způsob jejich prokázání. V době, kdy je podávána nabídka a kdy není zřejmé, zda dodavatel zakázku získá, je obtížné taková opatření specifikovat, pokud nejsou již přímo uvedena v projektové dokumentaci a kdy každý uchazeč, který podá nabídku, je musí plně respektovat. Kvalifikace má pouze prokázat, že je schopen je použít. Přitom není stanoveno, že opatření musí provést sám dodavatel, může je bez obav splnit jakoukoliv třetí osobou, zabývající se problematikou životního prostředí. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že oblastí této části kvalifikace bude spíše požadavek na předložení certifikátu podle Českých technických norem řady ČSN EN ISO 14000 nebo o předložení registrace v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS).
Za nediskriminační lze v tomto případě považovat:
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem jsou stavby pozemního stavitelství a předpokládaná hodnota nepřesáhne 20 mil. Kč, se prokázání této části kvalifikace nevyžaduje;
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem jsou stavby pozemního stavitelství a předpokládaná hodnota přesáhne 20 mil. Kč, ale nepřesáhne 50 mil. Kč, se prokazuje splnění této části kvalifikace certifikátem ČSN EN ISO 14001;
- u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem jsou stavby pozemního stavitelství a předpokládaná hodnota přesáhne 100 mil. Kč, a dále u staveb průmyslového stavitelství, vodohospodářských staveb a inženýrských staveb bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu lze požadovat prokázání této části kvalifikace vždy, a to buď příslušným certifikátem nebo osvědčením o registraci v EMAS.

• Přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky.

Tento kvalifikační předpoklad je obdobný výši obratu v rámci ekonomických kvalifikačních předpokladů. Obsahuje možnost vyžadovat po dodavateli dva údaje (průměrný počet zaměstnanců a počet vedoucích zaměstnanců; u vedoucích zaměstnanců není definován počet jako průměrný) a není zřejmé, zda musí být vyžadovány současně, nebo si zadavatel může vybrat pouze jeden z nich. Co je však pravděpodobné (u zaměstnanců jednoznačné), je skutečnost, že jde o průměrný počet za poslední tři roky (zde spíše předchozí roky kalendářní), tedy o jedno číslo, nikoliv o stav pracovníků v každém z uvedených let.
Zadavatel pak pro smysluplnost tohoto kritéria musí opět vymezit, jaký počet těch či oněch pracovníků je pro kvalifikaci minimální, a zde může být kámen úrazu, protože nelze přehlédnout, že vedle klasického dodavatelského systému existuje legálně i inženýrský způsob výstavby (zcela běžný v jiných zemích Evropské unie), kde průměrný počet zaměstnanců bude nepoměrně nižší než u běžné stavební firmy, naopak bude vyšší počet vedoucích zaměstnanců.
Přitom se velmi těžko dovozuje, jaký počet zaměstnanců je pro určitou zakázku (stavbu nebo službu) dostatečný, protože tato část technické kvalifikace není vztažena k pracovníkům podílejícím se na realizaci zakázky, ale je definována za dodavatele jako celek, a údaj tak slouží jen k prokázání skutečného stavu zaměstnanců, aniž by bylo zřejmé, kolik z nich bude na veřejnou zakázku nasazeno. Přes všechny výhrady jde ale o zákonné právo zadavatele a i u tohoto předpokladu musí zadavatel, pokud jej použije, stanovit kromě způsobu prokázání (nejčastěji formou prohlášení, ale lze i příslušnými výkazy) minimální úroveň pro splnění kvalifikace. Obvyklou vazbu u veřejných zakázek na stavební práce určující vztah mezi počtem zaměstnanců a rozsahem veřejné zakázky ukazuje tab. 1.

¤ Tab. 1. Vztah mezi počtem zaměstnanců a rozsahem veřejné zakázky

Upozornění: U tohoto kvalifikačního předpokladu je definována lhůta, za kterou má dodavatel průměrný počet zaměstnanců prokazovat ?za poslední tři roky?, tedy ne nejvýše za tři roky, ale vždy a pouze za tři roky. Přitom u tohoto předpokladu chybí ustanovení (obdobné, jako je u ekonomického předpokladu o výši obratu), které by chránilo nově začínající dodavatele. I ten dodavatel, který je na trhu pouze dva roky, by měl průměr stanovit za poslední tři roky.

• Přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

Tento technický kvalifikační předpoklad lze vymezit u specializovaných veřejných zakázek na stavební práce (lze jej použít i u veřejných zakázek na služby), kde provedení stavby je vázáno na použití specializovaných technologií (např. razicí štíty, jeřáby apod.). Přitom dodavatel nemusí mít vše ihned na počátku k dispozici, protože řadu vybavení si najímá a najme si jej samozřejmě až ve chvíli, kdy má jistotu, že předmětnou zakázku bude realizovat. Formulace ?má k dispozici? nemůže znamenat fyzické vlastnictví v době prokazování kvalifikace, a to zejména s ohledem na možné budoucí subdodavatelské zabezpečení tohoto zařízení. Za ?má k dispozici? je tedy nutné považovat i doklad (listinu) prokazující, že dodavatel má zajištěno, že v případě, kdy mu bude zakázka přidělena, bude příslušným zařízením disponovat.

• Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou. Veřejný zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Veřejný zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.

Tento technický kvalifikační předpoklad je uveden v samostatném ustanovení v odstavci 4 § 56 zákona, ale platí pro něj vše, co se týká obecných požadavků na technické kvalifikační předpoklady. Tento předpoklad lze vyžadovat u všech druhů veřejných zakázek (stavební práce, služby, dodávky), ale pouze v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž zejména u stavebních zakázek lze konstatovat, že každá stavba vyžaduje určitý zavedený systém řízení jakosti, takže požadavek na předložení certifikátu podle norem řady ČSN EN ISO 9000 je u veřejné zakázky na stavební práce zcela oprávněný (lze dovodit, že je oprávněný skoro u každé dodavatelské činnosti). Z hlediska splnění kvalifikace je dostatečné předložení příslušného certifikátu vydaného v kterékoliv zemi Evropské unie. Pro veřejného zadavatele je zákonem uložena povinnost uznat i jiný doklad prokazující rovnocenná opatření k zajištění jakosti, ale kdo posoudí, zda jiný doklad je rovnocenný, již zákon neříká a ponechává tuto část na zadavateli, což samozřejmě může být předmětem sporu. Zadavatel nemá možnost uznat nebo neuznat jiný doklad, uznat jej musí vždy, prokazuje-li rovnocenná opatření jako příslušný certifikát ČSN EN ISO 9000.