K rychlejšímu řešení sporů ve výstavbě v rozhodčím řízení

Rozhodčí řízení – alternativa civilního procesu

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci (ať již ad hoc nebo jako rozhodců stálých rozhodčích soudů), který bývá využíván jako alternativa civilního procesu při řešení sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a obecně i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody. To platí zejména ve výstavbě, kdy obecné soudy rozhodují spory několik let, zatímco v rozhodčím řízení se jedná o délku v týdnech. Přitom na rozdíl od obecných soudů se v rozhodčím řízení vybírá arbitr, který má v oblasti značné zkušenosti.

V České republice jsou v souladu s právní úpravou tři stálé rozhodčí soudy.¹ Dva jsou specializované. Jsou to Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha, a.s., a Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze. Obecným rozhodčím soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se sídlem v Praze. Vzhledem k tomu, že jde o rozhodčí soud s obecnou působností, je toto pojednání orientováno na tento soud a jeho rozhodčí řád. Tento rozhodčí soud si přitom na základě sjednané rozhodčí smlouvy volí řada subjektů z České republiky, ze Slovenské republiky, ale také z dalších států, zejména z EU, ale i z jiných zemí z celého světa.

Rozhodčí soud

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR požívá mimořádné autority. O tom svědčí fakt, že v posledních letech rozhoduje několik stovek tuzemských i mezinárodních sporů ročně. To je počet, který u jiných rozhodčích soudů v ostatních zemích nebývá zdaleka dosahován.

Výhodou je, že rozhodčí nálezy jsou přitom na základě tzv. Newyorské úmluvy vykonatelné ve většině států světa. Tak široká vykonatelnost při rozhodování obecnými soudy není dána.²

Ze statistických údajů plyne, že spory ze smluv o dílo ve výstavbě tvoří v rozhodčím řízení druhou nejpočetnější skupinu sporů (po sporech z kupních smluv).

Řešení sporu před Rozhodčím soudem je výhodné, a to obecně i pro vysokou odbornost příslušných rozhodců.³ Ze seznamu rozhodců si lze zvolit právě ty rozhodce, kteří se na otázky výstavby výrazně orientují.

Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR (dále též jen RS) je jednou z prvních institucí v Evropě, která nabízí také rozhodčí řízení on-line. Jedná se o novou možnost vedení rozhodčího řízení, která může být efektivním nástrojem obzvláště při řešení jednodušších obchodních sporů. Celý proces probíhá elektronicky a celé řízení může trvat zhruba třicet dnů od elektronického podání žaloby včetně zaslání příloh přes úhradu poplatků, jmenování rozhodce, rozhodnutí a vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález je pak možné si vyžádat i v klasické listinné formě.

K zásadám rozhodování a řádu rozhodčího soudu

Rozhodování rozhodčích soudů je charakteristické zásadami:

• jednoinstančnosti;
• rychlého rozhodování;
• malé formálnosti;
• výběrem rozhodců (rozhodce) stranami;
• rozumnými náklady;
• kvalitní administrativní podporou sekretariáty RS
• a vedením sporu a rozhodováním v souladu s určenými pravidly.

Rozhodčí soud, resp. jeho řád umožňuje klientům ovlivnit rychlost řízení, vybrat si místo, kde bude probíhat případné ústní jednání (aby byla dostupnější účast zástupců stran a případných svědků, a to vzhledem k jejich pobytu a místu stavby), jmenovat kvalitního rozhodce a domoci se tak svých práv s tím, že rozhodčí řízení u rozhodčího soudu je ekonomicky dostupné právnickým i fyzickým osobám – tuzemským i zahraničním.

Nový řád rozhodčího soudu

V roce 2012 byl vydán nový řád RS v návaznosti na:

• novely právních předpisů, zejména pak novelizaci zákona č. 216/1994 Sb;⁴
• získané poznatky z dosavadního projednávání a rozhodování sporů;
• záměr vytvořit jeden řád místo dvou dosavadních;⁵
• tehdejší úpravu ochrany spotřebitelů.

Řád RS byl několikrát novelizován. Poslední novela je účinná k 1. lednu 2023. Z posledního znění vycházíme.

Pro rozhodování přípustných sporů před RS při HK ČR a AK ČR přitom zásadně platí, že spory rozhodující zásadně rozhodci zapsaní na listině rozhodců RS. Ti musí být nezávislí a nepodjatí.6 O vyloučení rozhodce na základě námitky podjatosti nebo o posouzení toho, zda k opožděně podané námitce vedly důvody hodné zvláštního zřetele, rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže nedojde k jejich dohodě nebo námitka směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje předseda rozhodčího soudu (námitku může předložit k rozhodnutí předsednictvu). Předseda rozhodčího soudu rozhoduje takto rovněž o námitce podjatosti v případech, ve kterých ještě nebyl ustaven rozhodčí senát.

Ve výjimečných případech může předsednictvo rozhodčího soudu na žádost některé ze stran rozhodnout o zápisu rozhodce do listiny rozhodců tzv. ad hoc, nejde-li o jediného rozhodce (který by rozhodoval spor sám) nebo o předsedu senátu.

Není-li v rozhodčí doložce výslovně uveden počet rozhodců nebo je-li rozhodčí doložka v tomto ohledu neurčitá, rozhoduje spor podle řádu senát složený ze tří rozhodců. Nedohodnou-li se rozhodci v určené lhůtě ode dne oznámení o jejich jmenování na předsedovi senátu, určí předsedu senátu předseda RS.

Možnost tzv. zvláštního jmenování předsedy senátu

V řádu je zavedena i možnost tzv. zvláštního jmenování předsedy senátu. V takovém případě na žádost některé ze stran zašle rozhodčí soud stranám seznam deseti rozhodců, ze kterých předseda rozhodčího soud hodlá jmenovat předsedu senátu. Každá ze stran pak má právo oznámit jména čtyř rozhodců, které odmítá, a předseda rozhodčího soudu následně jmenuje předsedu senátu z rozhodců, kteří nebyli žádnou ze stran odmítnuti. Tato zvláštní možnost je zpoplatněna. Tento způsob jmenování se využívá např. u „stavebních sporů“ o značné částky.

Řád deklaruje, že RS působí jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Rozhodčí soud rozhoduje spory, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor:

• z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami, nebo
• z mezinárodní smlouvy;
• a jde o věc, ve které lze rozhodčí smlouvu uzavřít.

Rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a výkon rozhodčích nálezů upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (v úplném znění).

Podle tohoto zákona se mohou strany dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednávání by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden či více rozhodců nebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle citovaného zákona se rozhodčí smlouva může týkat i všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). Jde o okruh velmi široký.

Rozhodčí doložka může znít např. takto: Všechny spory vznikající z této smlouvy o dílo na zhotovení stavby a spory v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci.

Rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku) však lze sjednat jen ve věcech, o nichž by účastníci mohli uzavřít smír.

Arbitrabilita v českém právním řádu má zásadně objektivní charakter vymezený třemi základními podmínkami, které musí být splněny kumulativně. Musí jít o spor mezi stranami rozhodčí smlouvy, spor musí mít majetkový charakter a strany mohou o předmětu sporu uzavřít smír.⁷ Obě strany sporu, resp. budoucího sporu, musí v rozhodčí smlouvě vyslovit souhlas s tím, aby jejich spor nebyl řešen a rozhodován obecnými soudy, ale rozhodci ad hoc nebo rozhodčími soudy.⁸

Řízení před rozhodčím soudem je zásadně jednoinstanční

Řád určuje, že spory rozhodují zásadně rozhodci zapsaní na seznamu rozhodců ke dni zahájení řízení (na tomto seznamu je v současnosti na 600 kvalifikovaných rozhodců z České republiky, Slovenské republiky⁹ a z širokého okruhu dalších států). V seznamu jsou zapsáni renomovaní odborníci ze všech oblastí – právních, ekonomických, ale i technických.¹⁰ Jsou v něm i rozhodci se zaměřením na výstavbu, kteří mj. znají i příslušné obchodní zvyklosti a obchodní podmínky.

U dobře vedeného rozhodčího soudu si lze z listiny rozhodců vybrat procesně zdatného a odborně znalého rozhodce, který rozumí problematice předmětného sporu, a bude tedy dobrým arbitrem. Existují proto přesvědčení, že stálé rozhodčí soudy jsou tím nejlepším místem pro řešení obchodních sporů.¹¹

RS řeší spory podle hmotného práva, jímž se předmět sporu řídí; a v obchodních věcech též s přihlédnutím k obchodním zvyklostem.

Rozhodnutí podle zásad spravedlnosti

Spor může být rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

Je přitom určen minimální obsah žalobního návrhu a též je určeno, že žalobní návrh musí být podepsán oprávněnou osobou. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu sporu. To platí i v případech, kdy uplatněný nárok nebo jeho část má nepeněžitou povahu.

Strany sporu tím, že přijímají rozhodčí doložkou, uzavřenou ve vzájemné shodě, příslušnost rozhodce (rozhodčího soudu) projednat a rozhodnout spor, musí počítat s tím, že při řízení nebudou aplikována všechna pravidla jinak platná pro kontradiktorní řízení v civilních věcech před soudy a že respektování všech procesních pravidel pro dokazování před soudy není v podobě řízení rozhodčího ani možné, ani vhodné.

Základní kategorií důkazních prostředků jsou důkazy listinné (např. smlouvy o dílo na zhotovení stavby, stavební deníky, protokoly o zkouškách, atesty, zápisy o předání a převzetí apod.), jež s ohledem na povahu sporů ze smluv, které jsou v rozhodčím řízení projednávány, jsou většinou dostačující k prokázání skutkových tvrzení stran. Zákon ostatně stanoví, že důkazy výslechem účastníků, svědků či znalců – tedy druhy důkazních prostředků v civilním řízení před soudy zcela běžné a možno říci zásadní – mohou rozhodčí soudy provádět pouze tehdy, jestliže se uvedené osoby k řízení dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy mohou provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Příčinou této specifické úpravy průběhu dokazování je okolnost, že k provedení svých úkonů nedisponuje rozhodce ani rozhodčí soud státní donucovací mocí k nařízení. Může se nicméně stát, že provedení některého důkazu se ukáže v průběhu řízení jako nezbytné pro zjištění skutkového stavu.

Obecně i pro rozhodčí řízení platí, že jako důkaz lze použít vše, co může věrohodně prokázat skutkové či právní okolnosti věci, tj. toho, co je předmětem řízení nebo co z pohledu rozhodců může takové okolnosti prokázat. Přiměřené použití občanského soudního řádu (OSŘ) je v daném případě možné. Skutečností ovšem zůstává, že nepůjde o postup podle občanského soudního řádu, nýbrž může jít pouze o obdobu takového postupu, kdy úprava v OSŘ slouží spíše jako vodítko. Všechny tyto důkazy však musí být poskytnuty rozhodcům dobrovolně.¹²

Urychlené řízení

Řád též umožňuje urychlené řízení. Pro urychlené řízení jsou stanoveny podmínky včetně zvýšené poplatkové povinnosti a zkracování některých podmiňujících lhůt určených Řádem obecně. Urychlené řízení při zvláštní poplatkové povinnosti je obvyklé rovněž u rozhodčích soudů v jiných zemích.¹³ Je vhodné mj. pro spory u právě probíhajících staveb.

Pro rozhodčí řízení je pak významné a typické vedení stran k vyřešení sporu smírem. Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění. Uzavření smíru se ve značném počtu sporů daří.

Náklady rozhodčích řízení a sazebník nákladů

Součástí pravidel rozhodčích soudů jsou i pravidla o nákladech rozhodčího řízení a sazebník nákladů.

Existují však i některé překážky, které mohou bránit efektivitě v rozhodčím řízení: zejména nedostatečná pozornost při výběru rozhodců, zbytečná, obsáhlá a komplikovaná podání, předkládání podání dalších a mj. uskutečňování následných procesních návrhů na další procesní úkony (které není nezbytné provést).¹⁴

Pro rozhodčí řízení se jeví klíčové zvolení vhodného rozhodce (rozhodců). Důležité je též již v průběhu obchodního případu jeho pečlivé dokumentování a v průběhu rozhodčího řízení důkladné provedení dokazování. Pokud nedoloží strana sporu svoje tvrzení řádnými důkazy, nemůže být rozhodnuto v její prospěch.

 

1 K tomu srov.: Ve Slovenské republice se přitom rozhodčí soudy počítaly v desítkách, až stovkách, a i když se jejich počet snížil, stále se z našeho pohledu může jevit jejich počet vysoký. Nadále jsou jich desítky. K těmto otázkám viz mj. Kubíček, P. Rozhodcovské konanie a novela zákona o rozhodcovskom konaní, in Suchoža, J.; Husár, J. (eds). Právo, obchod, ekonomika V., sborník vědeckých prací. Košice: Univerzita P. J. Šafárika v Košicích, 2015, s. 238–241.
2 Viz mj. Janků, M. Rozhodčí řízení, Alternativní způsoby řešení sporů. VŠFS Praha, 2015, 143 s.
3 Matzner, J. Rozhodčí doložka – dobrý sluha, špatný pán. Právní rádce č. 1/2015, s. 38–39.
4 Důvody novelizací právních úprav mj. viz ve Bělohlávek, A. J.; D. Kovářová; K. HAVLÍČEK. Rozhodčí řízení v teorii a aplikační praxi. Sborník Pražský právnický podzim, 2015, 313 s.
5 Též viz LIPTÁK, F. Právne princípy v medzinárodnej obchodnej arbitráži, in SUCHOŽA, J.; J. HUSÁR (eds). Právo, obchod, ekonomika IV., sborník vědeckých prací. Košice: Univerzita P. J. Šafárika v Košicích, 2014, s. 547–558.
6 Viz MAISNER, M. Efektivita rozhodčího řízení. Bulletin advokacie, č. 9/2018, s. 46–50.
7 Blíže viz HORÁK, P. Objektivní arbitrabilita – možnost rozhodčího řízení. Bulletin advokacie, č. 9/2018, s. 23–25.
8 K tomu viz KINDL, M. Na co nezapomínat při sjednávání rozhodčí smlouvy. Bulletin advokacie, č. 9/2018, s. 29–32.
9 Např. ze Slovenské republiky mj. i profesoři dr. h. c. mult. prof. JUDr. M. Mamojka, CSc., prof. JUDr. J. Husár, CSc., prof. JUDr. J. Suchoža, DrSc.
10 Viz rozhovor A. J. Bělohlávka s M. Karfíkovou in Bulletin advokacie č. 9/2018, s. 11–13.
11 Rozhovor A. J. Bělohlávka s V. Horáčkem in Bulletin advokacie č. 9/2018, s. 14–15.
12 Blíže viz mj. Janků, M. Rozhodčí řízení, Alternativní způsoby řešení sporů. VŠFS, 2015, 143 s.
13 DOBIÁŠ, P. Standardy rozhodčího řízení v nových řádech mezinárodních rozhodčích soudů. Obchodní právo č. 12/2014, s. 514–524.
14 Viz KARFÍKOVÁ, M. a kol. Rozhodčí řízení; 70. výročí stálého rozhodčího soudu u nás... Soukromé právo, č.7-8/2019, s. 2-64; MAISNER, M.: Efektivita rozhodčího řízení, Bulletin advokacie, č. 9/2018, s. 46–50.