Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví
První roky třetího tisíciletí charakterizuje určitá stagnace celkové zaměstnanosti, když meziroční přírůstek či úbytek počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním osciloval do roku 2004 v intervalu od +37,2 tis. v roce 2002 do -26,6 tis. v roce 2004.
V roce 2005 se však zřetelně projevilo zvýšení zaměstnanosti o 57,4 tis., tj. nárůst proti předcházejícímu roku o 1,2 %, a v roce 2006 dosáhl meziroční přírůstek dokonce 1,3 % (absolutně 64,1 tis.).
Odvětvová skladba pracujících se v porovnání s devadesátými léty vyvíjela relativně klidněji. Pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru národního hospodářství o 59,0 tis. na 181,7 tis., tj. 3,8 % celkové zaměstnanosti. Počet pracujících v sekundárním sektoru (všechny průmyslové obory a stavebnictví) se proti poklesu v devadesátých letech naopak zvýšil o 60,9 tis. osob a 40 % podíl na celkové zaměstnanosti byl v roce 2006 o 0,5 % vyšší než v roce 2000. Počet pracujících stoupl výhradně ve zpracovatelském průmyslu, a to o 80,0 tis., zatímco v ostatních průmyslových činnostech, včetně stavebnictví, se počet pracujících osob s bydlištěm na území ČR snížil.
Přestože rostla nejvíce zaměstnanost ve službách, je pro ekonomiku České republiky z mezinárodního hlediska typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Tato skutečnost vyplývá z nejvyššího zastoupení zpracovatelského průmyslu v rámci celé Evropské unie. Podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2006 o 10 % vyšší než v EU 27 a o 11 % vyšší než v zemích původní patnáctky.
Odvětví |
2006 |
Rozdíl 2006-2000 |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
celkem |
4.828,1 |
2.741,9 |
2.086,1 |
96,5 |
66,2 |
30,3 |
z toho: | ||||||
zemědělství, myslivost, lesnictví |
178,3 |
120,7 |
57,6 |
-59,5 |
-41,3 |
-18,2 |
těžba nerostných surovin |
54,9 |
47,6 |
7,3 |
-15,6 |
-12,5 |
-3,1 |
zpracovatelský průmysl |
1.361,5 |
855,6 |
505,9 |
80,0 |
74,9 |
5,1 |
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody |
76,7 |
60,0 |
16,7 |
-0,8 |
0,0 |
-0,8 |
stavebnictví |
436,3 |
403,0 |
33,3 |
-2,7 |
0,6 |
-3,2 |
obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost |
613,6 |
286,4 |
327,2 |
0,7 |
1,6 |
-0,8 |
ubytování a stravování |
187,0 |
84,6 |
102,4 |
30,7 |
18,2 |
12,5 |
doprava, skladování a spoje |
361,0 |
259,2 |
101,7 |
-12,2 |
3,4 |
-15,7 |
finanční zprostředkování |
92,2 |
34,1 |
58,1 |
-7,4 |
0,2 |
-7,6 |
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelská činnost |
321,3 |
185,0 |
136,3 |
55,3 |
38,2 |
17,1 |
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení |
325,6 |
170,3 |
155,3 |
-17,3 |
-35,9 |
18,6 |
vzdělávání |
287,6 |
72,7 |
214,9 |
-11,4 |
2,5 |
-13,8 |
zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti |
329,9 |
65,1 |
264,8 |
39,2 |
6,6 |
32,6 |
ostatní veřejné, sociální a osobní služby |
193,0 |
93,3 |
99,7 |
17,2 |
10,1 |
7,1 |
¤ Zaměstnanost v odvětvích národního hospodářství v roce 2000 a 2006 (v tisících osob). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ.
Zaměstnanost cizinců
V roce 2006 pracovalo podle administrativních zdrojů a dopočtů ČSÚ na území ČR celkem 273,0 tis. cizinců a jejich podíl na celkovém harmonizovaném počtu pracujících dosáhl 5,4 %. V některých odvětvích se cizinci na zaměstnanosti podílejí významně. Nejvíce jich pracovalo ve stavebnictví (58,4 tis., tj. 12,0 % všech pracujících v odvětví) a také v kategorii činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti podíl přesáhl desetiprocentní hranici (40,3 tis., tj. 11,3 %). Vietnamská komunita pracuje především v obchodu, ve kterém pracovalo v roce 2006 celkem 61,0 tis. cizinců, tj. 9,2 % celkové zaměstnanosti v odvětví. I když podíl pracujících cizinců nedosáhl ve zpracovatelském průmyslu ještě pěti procent, pracovalo v této kategorii odvětví cizinců absolutně nejvíce (69,5 tis.).
Odvětví |
EU 27 |
EU 15 |
CZ |
DE |
GR |
FR |
HU |
NL |
AT |
PL |
SK |
SE |
UK |
|
celkem |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
z toho: |
||||||||||||||
zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb |
5,7 |
3,6 |
3,6 |
2,3 |
11,9 |
3,9 |
4,8 |
3,1 |
5,3 |
15,3 |
4,2 |
2,2 |
1,4 |
|
průmysl a stavebnictví celkem: |
27,7 |
26,5 |
39,9 |
29,8 |
22,3 |
24,0 |
32,8 |
19,2 |
28,9 |
30,1 |
39,0 |
21,9 |
21,9 |
|
těžba nerostných surovin |
0,4 |
0,3 |
1,2 |
0,3 |
0,4 |
0,1 |
0,4 |
0,1 |
0,3 |
1,6 |
0,7 |
0,2 |
0,4 |
|
zpracovatelský průmysl |
18,2 |
17,2 |
28,2 |
21,9 |
12,7 |
16,0 |
22,4 |
12,5 |
19,5 |
20,4 |
26,7 |
14,8 |
12,7 |
|
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody |
0,9 |
0,7 |
1,6 |
0,8 |
1,0 |
0,9 |
1,6 |
0,5 |
0,8 |
1,5 |
1,8 |
0,6 |
0,7 |
|
stavebnictví |
8,1 |
8,2 |
9,0 |
6,7 |
8,3 |
7,0 |
8,3 |
6,0 |
8,3 |
6,7 |
9,8 |
6,3 |
8,2 |
|
služby celkem: |
66,3 |
69,6 |
56,4 |
67,9 |
65,9 |
71,9 |
62,5 |
73,4 |
65,8 |
54,5 |
56,8 |
75,6 |
76,4 |
|
obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží |
14,4 |
14,5 |
12,6 |
14,3 |
17,5 |
13,3 |
14,9 |
14,5 |
15,9 |
14,1 |
12,8 |
12,2 |
14,8 |
|
ubytování a stravování |
4,1 |
4,5 |
3,8 |
3,9 |
6,7 |
3,5 |
4,2 |
4,1 |
5,8 |
1,9 |
4,3 |
2,9 |
4,3 |
|
doprava, skladování a spoje |
6,1 |
6,0 |
7,5 |
5,5 |
6,2 |
6,1 |
7,6 |
6,2 |
5,8 |
6,9 |
7,0 |
6,2 |
6,8 |
|
finanční zprostředkování |
3,0 |
3,3 |
1,9 |
3,6 |
2,6 |
3,3 |
2,1 |
3,3 |
3,3 |
2,3 |
2,3 |
1,9 |
4,3 |
|
nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti |
9,4 |
10,4 |
6,8 |
10,1 |
6,7 |
10,5 |
7,3 |
12,0 |
8,9 |
5,7 |
5,9 |
14,2 |
11,7 |
|
veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení |
7,0 |
7,2 |
6,8 |
7,4 |
8,5 |
9,4 |
7,1 |
6,9 |
6,5 |
6,3 |
6,9 |
5,7 |
6,9 |
|
vzdělávání |
7,0 |
7,0 |
5,9 |
5,7 |
7,4 |
7,0 |
7,9 |
6,6 |
5,6 |
7,7 |
7,0 |
11,2 |
9,1 |
|
zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti |
9,5 |
10,5 |
7,0 |
11,3 |
5,2 |
12,1 |
6,9 |
15,5 |
8,6 |
5,9 |
6,9 |
15,7 |
12,2 |
|
ostatní veřejné, sociální a osobní služby |
4,6 |
4,9 |
4,1 |
5,6 |
3,4 |
4,4 |
4,5 |
4,2 |
5,0 |
3,6 |
3,5 |
5,4 |
5,7 |
¤ Struktura patnáctiletých a starších osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle kategorie odvětví v zemícnh EU ve 4. čtvrtletí (v %)
Mzdy
Rozkolísanost mzdového vývoje v prvních letech existence ČR se po roce 2000 zklidnila. Meziroční nárůsty nominální mzdy se pohybovaly mezi 5 a 9 %, což (podle míry inflace) reálně znamenalo nárůst nad 2 %. Nejvyšší nárůst reálné mzdy byl zaznamenán v roce 2003 (6,5 %), v dalších letech zůstává okolo 4 %.
Třídíme-li průměrné mzdy podle odvětví národního hospodářství, vidíme, že jejich výše je velmi rozdílná. Nejvyšší, téměř dvojnásobné průměrné mzdy jsou dlouhodobě v odvětví finanční zprostředkování. Naopak hluboce pod průměrem jsou mzdy v odvětvích primární sféry - zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb, dále v odvětvích ubytování a stravování a ostatní veřejné, sociální a osobní služby.
Odvětví |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
|
celkem |
13.614 |
14.793 |
15.866 |
16.917 |
18.041 |
18.992 |
20.207 |
|
zemědělství, myslivost, lesnictví |
10.284 |
11.247 |
11.640 |
12.016 |
13.140 |
13.875 |
14.843 |
|
rybolov a chov ryb |
11.908 |
12.786 |
13.398 |
14.474 |
14.683 |
15.986 |
16.836 |
|
těžba nerostných surovin |
16.603 |
17.729 |
18.837 |
19.717 |
21.247 |
22.505 |
24.190 |
|
zpracovatelský průmysl |
13.188 |
14.130 |
14.897 |
15.842 |
17.067 |
17.877 |
19.012 |
|
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody |
17.163 |
18.464 |
19.916 |
21.287 |
22.603 |
24.090 |
26.331 |
|
stavebnictví |
13.531 |
14.666 |
15.695 |
16.847 |
18.055 |
18.952 |
20.258 |
|
obchod; opravy motor. vozidel a výr. pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost |
14.171 |
15.354 |
16.367 |
17.096 |
18.263 |
18.986 |
20.038 |
|
ubytování a stravování |
10.425 |
11.539 |
11.997 |
12.389 |
12.997 |
13.459 |
14.051 |
|
doprava, skladování a spoje |
14.842 |
16.052 |
17.247 |
18.266 |
19.408 |
20.556 |
21.811 |
|
finanční zprostředkování |
25.630 |
29.136 |
31.570 |
33.200 |
35.552 |
37.330 |
39.706 |
|
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti |
14.950 |
16.349 |
17.510 |
18.365 |
19.611 |
21.045 |
22.474 |
|
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení |
15.064 |
16.448 |
18.073 |
19.486 |
20.489 |
21.869 |
22.896 |
|
vzdělávání |
11.283 |
12.447 |
13.612 |
15.311 |
16.416 |
17.186 |
18.358 |
|
zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti |
11.747 |
13.356 |
15.051 |
16.311 |
16.755 |
17.510 |
19.021 |
|
ostatní veřejné,sociální a osobní služby |
11.440 |
12.234 |
13.171 |
13.993 |
14.781 |
15.750 |
16.569 |
¤ Vývoj Průměrných mezd v odvětvích za roky 200-2006 (v Kč). Zdroj: Výkaznictví ČSÚ.
Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví - komentář
Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví překračoval již od 70. let 400 000 osob. V období dosavadního trvání samostatné České republiky, tj. v letech 1993 až 2006, nedoznal podstatnějších změn. S výkyvy se pohyboval mezi cca 430 000 až 480 000 osobami; k nárůstu došlo přibližně po polovině 90. let, následoval pokles zejména v roce 1999 na úroveň cca 430 000 osob až do roku 2002, aby v roce 2005 došlo ke zvýšení na 458 500 osob, tj. přibližně na úroveň roku 1995. V roce 2006 pak počet pracujících ve stavebnictví koncem roku dosáhl úrovně 436 300 osob. V těchto číslech není vyjádřen vliv ?šedé ekonomiky?, problémem je rovněž vyjádření zaměstnanosti v malých firmách i nalezení adekvátního vztahu k vykazované produkci. Pouhý pohled na počty pracovníků, zaměstnanců bez hlubšího pohledu na jejich vnitřní strukturu mnoho nenapoví.
Počet dělníků na stavebních pracích se pohybuje v současné době přibližně na dvou třetinách celkového počtu zaměstnanců. Ve stavebnictví působí několik desítek tisíc zahraničních pracovníků, kteří zřejmě nejsou vždy vykazováni v počtech zaměstnanců sledovaných statistikou.
Pro zaměstnanost ve stavebnictví jsou charakteristická tři specifika:
-
nízký podíl pracovníků se statutem zaměstnance, přibližně 64 %, což je výrazně nejméně ze všech odvětví a výrazně pod celkovým průměrem;
-
vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných, tj. podnikatelů (?sebezaměstnaných?);
-
silně podprůměrný podíl žen, přibližně 8,4 %.
Základní podmínkou rozvoje stavebnictví a jeho konkurenceschopnosti v evropském prostředí je dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Problém výkonové a kvalitativní kapacity stavebnictví je tedy závislý nejen na celkovém množství pracovníků, ale i na jejich profesní struktuře a motivaci. Věkový průměr zaměstnanců se trvale a značnou rychlostí zvyšuje. V profesní skupině manuálních pracovníků je stav nejsložitější, nepříznivý stav se dále prohlubuje. Nutným předpokladem ke změně nepříznivého trendu vývoje věkové struktury je zvýšení počtu zaměstnanců z řad mládeže vstupující do povolání. V současné době se připravuje na výkon povolání ve stavebnictví (řemesla) ve všech ročnících cca 12 000-13 000 žáků, tj. o více než polovinu méně než před dvanácti lety. Ve stavebnictví ročně odchází přes 10 000 pracovníků mimo odvětví z titulu zdravotního stavu a odchodu do důchodu. Na jejich místo může z učilišť přijít ročně pouze cca 3000-4000 vyučenců.
Počet zaměstnanců ve firmě |
PP 2006 |
PP 2008 |
20-24 |
1 263,4 |
1 437,9 |
50-74 |
1 503,4 |
1 724,9 |
200-299 |
2 326,8 |
2 696,0 |
500-999 |
2 796,4 |
3 638,3 |
OKEČ 452 |
2 217,8 |
2 700,2 |
¤ Výběr produktivity práce různě velkých podniků jen za obor 452 v roce 2006 a odhad pro rok 2008 podle velikosti. PP = Produktivita práce podle OKEČ 452 v tisících Kč v běžných cenách na hlavu v roce 2006 a 2008 u různě velkých podniků.
Prognóza vývoje počtu pracovních sil a mezd ve stavebnictví
Poptávka zvýšila přechodně počty zaměstnanců v roce 2007, následně stimulovala mzdy. V roce 2008 ekonomika zpomalí, meziroční vzestup HDP může být kolem 5,6 %. Vyšší stavební produkci budou zabezpečovat u velkých firem zhruba současné počty pracovníků. Vysvětlení je v tom, že produktivita u podniků nad 500 zaměstnanců ve srovnání s malými a středními firmami poroste (už v roce 2006 1700 firem od 20 do 49 zaměstnanců vyrobilo stavebních prací za 63,7 miliardy Kč, zatímco 27 podniků s 500 a více zaměstnanci odvedlo prací za 134 miliard).
Odhady pro rok 2008 jsou podle kvocientu posloupnosti od roku 2000 do roku 2006. V roce 2006 objem výroby v OKEČ 452, který zhotovil jeden zaměstnanec největších firem s 500 a více zaměstnanci, by v podniku s 20-24 lidmi dělali skoro čtyři lidé (3,71), ve firmě se 100 až 199 by vyrábělo takový objem 2,54 zaměstnanců. V roce 2008 by objem produkce, který připadne na jednoho zaměstnance v největší firmě, dělali v podniku s 20-24 lidmi více než čtyři (4,41) zaměstnanci.
Krátkodobý růst stavební produkce v polovině roku 2007 vyvolal vzestup mezd reálně asi kolem 5 %, přičemž výjimečně byl větší růst u nízkopříjmových profesí. Bouřlivý růst mezd ale závěrem roku 2007 skončil. Ceny energií, dopravy, potravin, vliv změny daně z přidané hodnoty zbrzdí růst reálných mezd ve stavebnictví v roce 2008. Ty stoupnou asi o 2 % meziročně v průměru. U kvalifikovanějších zaměstnanců na devátém decilu řady mezd, u nejlepších ředitelů, konstruktérů, tesařů i zásluhou daňového systému stoupnou mzdy o 2,5 až o 5 % reálně. Při výhledu je třeba brát v úvahu, že dochází ke změnám v konstrukci mzdy. Část odvodů z mezd dílem platil zaměstnavatel, ale statistika mezd je neuváděla. Od ledna 2008 se začne počítat superhrubá mzda (následující odhady jsou ve srovnatelné struktuře stavu do konce roku 2007, nejsou započteny změny daní). Pro účely tohoto článku jsou mzdy nikoliv za všechny zaměstnance ve stavebnictví (ty se konečně stejně pouze odhadují), ale podle Českého statistického úřadu za firmy s 20 a více zaměstnanci.
Související článek:
Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví - Další statistické údaje