Vývoj jaderné energetiky a havárie v japonské elektrárně Fukušima I

Důsledkem nárůstu poptávky bude napjatá situace v dodávkách ropy a posléze zemního plynu, dojde tedy k příklonu ke zbývajícím primárním zdrojům energie - uhlí, obnovitelným zdrojům energie (OZE) a jaderné energetice.
Celosvětová politika se snaží zabránit klimatickým změnám snížením emisí CO₂ na úroveň 13,5 Gt CO_2ekv do roku 2050. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) proto průběžně analyzuje scénáře nasazení nových technologií tak, aby došlo ke snížení znečištění ovzduší skleníkovými plyny oproti roku 2007 o 50 %.
Tohoto cíle lze pravděpodobně dosáhnout zejména snížením znečištění ovzduší oxidem uhličitým (CO₂) ve všech oblastech energetiky. Znamená to posun k jaderné energetice, k zachycení a oddělenému uložení nebo využití oxidu uhličitého (CCS) a k obnovitelným zdrojům (OZE), zejména ve výrobě elektřiny. Přímé nasazení málo znečišťujících technologií v ostatních oblastech konečné spotřeby je obtížné, a proto jej musí doprovázet postupné nahrazování konečné spotřeby v těchto oblastech elektřinou nebo bezuhlíkovým nosičem energie, jako je např. vodík. Jako doplněk sem patří také ověřování účinných a dostupných řešení, zejména vzhledem k jejich využití v rozvojových zemích a v regionech velkých zemí s velkým a rostoucím užitím energie (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Japonsko patří se svými 54 reaktory a firmami TOSCHIBA nebo HITACHI jednak k zemím, které významně využívají jadernou energetiku, jednak představuje zemi s pokročilou technologií, uplatnitelnou i v eventuální ?jaderné renesanci?. Z předchozích úvah je zcela zřejmé, že všechny potenciální scénáře rozvoje světové energetiky do roku 2050 dle OECD s jadernou energetikou zcela určitě počítaly, ať už v menší, větší nebo velké míře.

¤ Následky výbuchů vodíku s porušením hermetičnosti obálky u bloku 3