Vliv výhybkových konstrukcí na okolní akustické poměry
Příspěvek se věnuje měření a srovnání akustických parametrů dvou různých typů výhybkových konstrukcí s cílem ohodnotit jejich vliv na okolí. Součástí příspěvku je rozbor metodiky měření a hodnocení včetně doporučení pro praxi.
Úvod do problematiky
Růst dopravy se v posledních desetiletích velmi zrychlil. Rozvojem a modernizací dopravní sítě dochází nejen ke stimulaci ekonomického růstu daného regionu, ale také k negativním účinkům dopravy na okolní životní prostředí. V železniční dopravě patří k hlavním negativním účinkům především hluk a vibrace. Není proto divu, že se v rámci každého projektu modernizace (či optimalizace) věnuje pozornost i protihlukovým a protivibračním opatřením.
K nejúčinnějším opatřením, která lze provést, patří ta, jež se realizují přímo u zdroje, tedy na konkrétní železniční soupravě či na železniční infrastruktuře. V běžné koleji se jedná především o akustické kolejnicové absorbéry (bokovnice), na voze pak o aplikaci různých akustických absorbérů na kola.
Jedním z mnoha možných protivibračních a protihlukových opatření, která lze provést přímo na konstrukci koleje, je také použití výhybek s pohyblivým hrotem srdcovky, které sice nejsou primárně vyvinuty za tímto účelem, nicméně teoreticky poskytují i tyto výhody.
U výhybek s pohyblivým hrotem srdcovky nedochází k přerušení pojížděné hrany a z hlediska pohybu vlakových souprav je možné průjezd touto výhybkou přirovnat k jízdě v běžné koleji - oproti výhybkám klasické konstrukce, kde kola vlakové soupravy musí překonat mezeru mezi hrotem srdcovky a křídlovou kolejnicí, přičemž vzniká poměrně velký dynamický ráz [1], který se může projevovat vyšší hladinou impaktního hluku.
Příspěvek obsahuje popis experimentálních měření a srovnání akustických parametrů výhybky s pohyblivým hrotem srdcovky s výhybkou s klasickou konstrukcí srdcovky. Cílem je stanovit přínos srdcovky s pohyblivým hrotem ke snížení hluku emitovaného do okolí výhybky oproti výhybce se srdcovkou s pevným hrotem.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2012).