Vady zateplených fasád a jejich příčiny ve vztahu k životnosti ETICS

Rozdíl mezi nutnou dobou návratnosti investovaných nákladů a životnosti předmětu investice představuje dobu, kdy tato investice přináší zisk. Je ale otázkou, s jakou dobou životnosti se dá počítat u zateplovacích systémů ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems - vnější tepelněizolační kompozitní systém, který je složený z průmyslově zhotovených výrobků a výrobce ho dodává jako konkrétní pevnou certifikovanou skladbu).
U systémů ETICS schvalovaných podle evropských harmonizovaných technických specifikací musí být pozitivně ověřen, mimo jiné, předpoklad životnosti minimálně 25 let. Tento předpoklad nebývá v praxi vždy splněn. Pokud má být systém ETICS výhodnou investicí, tak je potřeba použít nejen systém, který vyhověl všem souvisejícím požadavkům, ale i jeho správný výběr, jeho odborné zabudování do stavby a také odpovídající údržba a užívání. Vlastní výběr spočívá ve vhodném sladění charakteristik podkladu charakteristikami ETICS.

Výběr systému ETICS
Charakteristiky podkladu pro výběr
Uplatnění systémů ETICS vyžaduje vhodný podklad. U běžných systémů s omítkou spojovaných s podkladem pomocí lepicí hmoty nebo lepicí hmoty a hmoždinek musí být dodrženy dané požadavky u těchto charakteristik podkladu: soudržnost, reakce na oheň, vlhkost, přítomnost prachu, přítomnost mastnot, přítomnost zbytků odbedňovacích a odformovacích prostředků, přítomnost výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotické napadení, přítomnost aktivních trhlin, přítomnost průvzdušných neaktivních trhlin a spár, savost.

Charakteristiky ETICS pro výběr
Každý výrobce ETICS musí deklarovat jeho základní charakteristiky: možné délkové rozměry ETICS, způsob upevnění, přídržnost lepicí hmoty k podkladu, odolnost na hmoždinku, odolnost osazené hmoždinky proti vytržení, činitel prostupu tepla pro hmoždinku, reakce na oheň, odolnost proti mechanickému poškození ETICS, světelnou odrazivost omítky.

Samotný výběr systému ETICS ovlivňují přímo tyto charakteristiky podkladu:

• odchylka rovinnosti;
• přítomnost povrchové úpravy;
• délkové rozměry zateplovaného podkladu (stěny).

Z uvedených charakteristik vyplývá, že musí být kladen důraz na stav podkladu - zajištění soudržnosti s aplikovaným systémem ETICS. Stejně tak musí být věnována maximální pozornost prvkům ETICS zajišťujícím jeho stabilitu na podkladu.

¤ Vstupni podminky pro dosaženi předpokladane životnosti systemu ETICS

Součásti systému ETICS
Jedním z hlavních důvodů, proč je nutné chápat ETICS jako ekvivalent stavebního výrobku, je nutnost, aby jeho jednotlivé součásti vzájemně nenarušovaly výslednou funkci systému. Z těchto důvodů musí být sestava součástí nejen navržena, ale i ověřena, zda je po zabudování do stavby schopna, na základě součinnosti jednotlivých součástí, plnit dané požadavky. Vzhledem ke skutečnosti, že za ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a ověřuje vždy on.
ETICS musí mít jednoznačně určeny nejméně tyto součásti:

• lepicí hmotu;
• mechanicky připevňovací prostředky, pokud jsou součástí ETICS;
• tepelněizolační materiál;
• základní vrstvu z jedné nebo více vrstev;
• výztuž - skleněná síťovina;
• konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativní nátěr.

Soupis jednotlivých komponentů pro užití v daném systému musí výrobce deklarovat.

Montáž systému ETICS
Základem kvalitní montáže ETICS je bezpodmínečné dodržení technologických postupů daných výrobcem dokumentací ETICS v jednotlivých technologických operacích:

• příprava podkladu;
• lepení desek tepelné izolace;
• kotvení hmoždinkami;
• provádění základní vrstvy;
• provádění konečné povrchové úpravy.

V České republice platí ČSN 73 2901 - Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů ETICS. Problémy vyplývající z nedodržování technologické kázně se projevují ve všech základních technologických operacích. Nedodržování technologických postupů stejně jako nedodržení skladby ETICS je často tolerováno na základě dohody o nižší ceně montáže. Tato krátkozraká úvaha však vede jednoznačně k zodpovědnosti za případnou destrukci systému, při které může dojít k ohrožení života, zdraví a majetku třetích osob.
Většina vad padá jednoznačně na vrub chybám při aplikaci ETICS z hlediska nedodržení předepsané technologie montáže. Pokusy o zjednodušování při ignoraci technických principů má za následek nedostatečnou stabilitu ETICS na podkladu, praskliny v základní vrstvě nebo povrchové úpravě apod. V konečném důsledku však vede k enormnímu snížení životnosti ETICS. Vady se objevují prakticky ve všech základních technologických operacích a nelze určit bez návazných souvislostí jejich jednotlivou míru závažnosti.

¤ Přidržnost lepici hmoty k podkladu

Vady a poruchy v jednotlivých fázích montáže ETICS
Vady v přípravě a posouzení podkladu
Tato etapa se ve většině případů pomíjí, provádí se pouze ojediněle, a to v rovině penetrace. Podklady před aplikací ETICS jsou často zvětralé a nesoudržné. Při spolupůsobení dalších nedostatků v následujících operacích se jednoznačně podílí na destrukci zateplení.
V ČSN 73 2901 je uvedena řada diagnostických zkoušek podkladu, které mohou pomoci při stanovení vhodných opatření pro zajištění stability systému na podkladu. Většinu z nich lze nahradit zkouškou přídržnosti lepicí hmoty k podkladu. Kromě zjištění jedné z charakteristik ETICS tato zkouška může zjistit, zda je nutné podklad očistit, odmastit, odstranit původní povrchovou úpravu, upravit jeho savost apod. Toto zjištění nejen pomůže při zajištění stability ETICS na podkladu, ale může snížit náklady na vlastní zateplení.

¤ Postup provaděni zkoušky přidržnosti lepici hmoty k podkladu. Minimalni hodnota přidržnosti lepici hmoty k podkladu musi byt nejmeně 0,08 MPa.

Lepení desek tepelné izolace
V této technologické operaci dochází nejčastěji k následujícím závadám.

• Nesprávný způsob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolace z pěnového polystyrénu (EPS) a z minerální vlny (MW) z hlediska správného umístění hmoty na desce a z hlediska velikosti lepené plochy, obr. 1, 2.
• Nelepení desek tepelné izolace na sraz a následný nesprávný způsob vyplnění jejich spár, obr. 3.
• Nedodržování správného způsobu osazení a lepení desek tepelné izolace u výplní otvorů, obr. 4.
• Nedodržování přesahů (tj. vazby) desek při lepení a požadavku na nejmenší přípustnou velikost desek.
• Nezateplování ostění otvorových výplní a neřešení dalších opatření tepelně technického charakteru, pokud zateplení - hlavně z důvodu nedostatku místa - nelze reálně provést.

¤ Obr. 1.-4. Přiklady některych nespravnych postupů lepeni (obr. 1: důsledek lepeni ?na terče?; obr. 2: podušovy efekt)

Kotvení hmoždinkami
Druh, počet, délku kotvení a rozmístnění hmoždinek v ploše desek tepelné izolace a v místě jejich styků a v ploše vrstvy tepelně- izolačního materiálu určuje projektová dokumentace v souladu se specifikací ETICS. U ETICS musí být prováděny výtažné zkoušky pro určení charakteristické únosnosti plastových kotev ve všech případech, kdy základní materiál (podklad pro kotvení) na stavbě je vzhledem k typu materiálu nebo minimální pevnosti nebo uspořádání otvorů jiný než základní materiál použitý při laboratorních nebo posuzovacích zkouškách (obr. 5, 6). Lze předpokládat, že únosnost zkušebního betonu bude jiná než únosnost 30 let starého panelu.

¤ Obr. 5. a 6. Přístroj pro tahovou zkoušku a tahová hlava umístěná na hmoždinku

ETAG č. 014 stanoví minimální tloušťku podkladu pro kotvení - 100 mm. U sendvičových panelů není tato podmínka dodržena. V tomto případě je nutno provádět tahovou zkoušku vždy.
Nejčastější závadou při osazování hmoždinek je používání nesy- stémových typů, které nejsou do skladeb ETICS ověřeny (obr. 7. a 8.). Závažnou závadou je nedostatečné stanovení délky hmoždinek, kdy kotevní část hmoždinky není zcela v nosné části podkladu. Nepevně nebo nesprávně osazené hmoždinky lze považovat za nefunkční.

¤ Obr. 7. a 8. Důsledek použiti nesystemovych hmoždinek, neověřena odolnost na hmoždinku - hmoždinka neposouzena podle ETAG 004, 014

Provádění základní vrstvy
Hlavními závadami v této technologické operaci je neprovádění vzájemných přesahů pásů skleněné síťoviny při jejím ukládání do stěrkové hmoty, stejně tak jako vadné nebo nedostatečné uložení skleněné síťoviny ve stěrkové hmotě základní vrstvy. Naprosto nepřípustné je nanášení stěrkové hmoty přes už předem provizorně mechanicky připevněnou síťovinu na deskách tepelné izolace. Nutné je provádění zesilujících vyztužení jednak v oblasti rohů otvorů výplní (jedná se obvykle o diagonální zesilující vyztužení pruhem síťoviny), obr. 9 a 10.

¤ Obr. 9. a 10. Přiklady zavad při provaděni zakladni vrstvy. Důležity prvek zakladni vrstvy - diagonalni zesilujici vyztuženi (vlevo). Důsledek neprovedeni diagonalniho zesilujiciho vyztuženi (vpravo).

Provádění konečné povrchové úpravy
Závady při povrchové úpravě vrstvy při dodržení základních předpokladů - předchozí určená penetrace a použití systémové omítkoviny, lze chápat jako závady spíše estetické.

Nutná údržba
Působením klimatických podmínek dochází k namáhání vnějšího souvrství ETICS. Účinné preventivní opatření pro zvýšení odolnosti vnějšího souvrství proti povětrnosti je nanesení ochranného nátěru po 15 až 20 letech od realizace systému. Nátěr významně prodlužuje životnost ETICS a odstraňuje drobné nedostatky vzniklé při původní realizaci. Další údržbová opatření jsou neprodlené opravy případného mechanického poškození a popřípadě čištění povrchové úpravy.

Závěr
Při dodržení zmíněných pravidel, zejména uvedené ČSN 73 2901, a vyvarování se zbytečných chyb lze u ETICS očekávat životnost až dvojnásobně vyšší, než bylo uvedeno, jak uvádí poznatky ze zahraničí, kde začali se zateplováním dříve.