Zpět na osobnosti, rozhovory

Úroveň práce stavbyvedoucího je přímo úměrná kvalitě jeho týmu

29. září 2009
Petr Zázvorka

Richard Lajksner, hlavní stavbyvedoucí odštěpného závodu oblasti Čechy - východ, akciové společnosti Eurovia, získal za významný přínos práce stavbyvedoucího na stavbě přeložky silnice I/14 Liberec - Kunratická, II. a III. etapa Cenu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Autor:


Pracoval téměř třicet let jako redaktor a posléze vedoucí tiskového odboru firem Vodní stavby Praha a Zakládání staveb. Od vzniku časopisu Stavebnictví je členem jeho redakce, kde mimo jiné vede rubriku Osobnosti stavitelství. Svůj dlouhodobý zájem o historii stavebního odvětví promítl do stejnojmenné knihy vydané v roce 2016.

Díky zálibě v zeleni, kterou se snaží maximálně prosazovat jako součást nově budovaných dopravních staveb, si vysloužil u některých spolupracovníků přezdívku zahradník.

Jak se projevuje sloučení funkce hlavního stavbyvedoucího dopravních staveb s pozitivním vztahem k přírodě?
Celý život zastávám skautské ideály, baví mě sport a mám rád přírodu. Ta je v okolí Liberce, kde bydlím, krásná. Byl bych asi hodně nešťastný, kdyby moje dlouholetá práce krajině škodila a v padesáti letech názory měnit rozhodně nebudu.

Ekologičtí aktivisté proti dálničním stavbám ostře protestují.
Někteří kritizují poškozování přírody oprávněně a věcně, ale těch není většina. Pak tu jsou dvě skupiny takzvaných aktivistů. Jsou to jednak lobbisté kalkulující s prodejem pozemků, jejichž cenu se snaží maximálně navýšit, a dále ti, kteří věří pohádkám o neposkvrněné přírodě a jsou ochotni tyto fiktivní představy stejně iracionálně prosazovat. V té druhé skupince najdeme i regulérní ekoteroristy, protože ti svým počínáním této zemi prokazatelně škodí a ještě si berou její obyvatele, čekající dlouhé roky na vyřešení dopravní situace, za rukojmí. Osobně se domnívám, že rychlostní komunikace a obchvaty vhodně zakomponované do krajiny jsou z ekologického hlediska daleko šetrnější a z obecně lidského hlediska také bezpečnější než kapacitou nevyhovující silnice protínající vesnice či města. Začlenění dopravní stavby do reliéfu krajiny naopak může dobře estetický působit, vhodnou výsadbou okolní zeleně ji lze v krajině učinit téměř nepostřehnutelnou. Příkladů v zahraničí i v České republice je dost. Bát se proto například zhoršení výhledu z vrchu Kozákova na okolní krajinu, kterou povede dálnice směrem na Hradec Králové, je nesmysl. Jde o to kvalitně stavbu navrhnout, dobře ji zrealizovat a myslet na ekochody a ochranné ploty. A abych nebyl alibista, tak říkám, že i z pozice stavbyvedoucího lze v tomto ohledu mnohé pokazit, ale také zlepšit.

Ing. Richard Lajksner
Ing. Richard Lajksner

To je ten důvod, proč se vám říká zahradník?
Snažím se vždy přírodu rozumným způsobem hájit. Například ochranné oplocení dopravních komunikací by mělo být zhotovené z velmi kvalitních materiálů, nesmí se podceňovat ani následná údržba. Sloupky plotů bývají například velmi brzy po jejich dokončení povalené, pletivo stržené, a to třeba jen proto, aby si nějaký hazardér zkrátil cestu přes dálnici. Dokonce se stává, že zloději pletivo odstřihnou, stočí a odvezou. Ještě častější jsou krádeže vysazené zeleně. V jednom případě nepomohl na kruhovém objezdu v Liberci ani silný řetěz, jímž jsme vysazené stromky zabezpečili. Přitom exponovaný střed tohoto kruhového objezdu, který připomínal japonskou zahradu, mohl zdobit okolní sídliště řadu let.

Dobrý stavbyvedoucí dokáže rychlou reakcí na konkrétní situaci ušetřit stavbě čas i peníze. Pokud mu v tom ovšem nebrání státní administrativa.

Domníváte se, že máte dost pravomocí, abyste mohl ovlivnit realizaci projektu?
Odpovědnosti za kvalitu odvedené práce na stavbě se samozřejmě nezbavím, přestože výsledek většinou závisí na řadě profesí, jejichž součinnost je nezbytná. Hodnota stavbyvedoucího, máme-li posuzovat kritéria jeho práce, jednoduše záleží na kvalitě jeho týmu. Nemusím zdůrazňovat, že dát dohromady kvalitní tým lidí v jakémkoliv oboru je složité. Nicméně ve stavebnictví máme ještě pár překážek navíc, jako třeba chronicky známý nedostatek řemeslných profesí. Nebo špatné pracovní podmínky stavebních techniků, jichž je v terénu na stavbách daleko méně, než bychom potřebovali. Řada jich po ukončení studia na střední škole totiž opouští stavebnictví a stávají se z nich třeba obchodní zástupci. Dostanou ihned při nástupu do zaměstnání manažerský plat, auto a mobilní telefon. Pokud ale přijde některý z maturantů na stavbu, trvá mu nejméně rok, než se začne v konkrétní problematice vůbec orientovat, a další rok, než se zapracuje. Navíc celou zimu prožije v holínkách a vatované bundě. Třetím rokem teprve mohu posoudit, jestli se takový nováček k náročné práci hodí, a až za několik let z něho může být dobrý stavbyvedoucí se zkušenostmi, s nimiž může optimálně reagovat na vznikající problémy provázející každou velkou zakázku, a v konci třeba může snížit náklady na stavbu. Například na nedávno dokončeném úseku stavby rychlostní komunikace mezi Libercem a Jabloncem křižovala stavba tramvajovou trať, která ji měla překlenout novým mostem. Kromě výluky provozu tramvají byly plánovány i přeložky inženýrských sítí a řada navazujících prací. Vše bylo zkalkulováno, cena stavby mostu včetně přeložek se samozřejmě promítla v nabídnuté ceně. Při realizaci stavby jsme zjistili, že i Dopravní podnik města plánuje v letních měsících dvouměsíční výluku tramvajové linky. Operativní změna harmonogramu našich prací pak umožnila výstavbu mostu s předstihem. V noci z 31. 6. na 1. 7. 2007 nastoupili naši pracovníci na uvolněnou trať, začali provádět odpojení sítí a zemní práce. V průběhu dalších dní jsme vyhloubili v poli jámu o rozměrech 30x50 m o hloubce 5 m. Za dva měsíce byly hotové přeložky, postavil se přejezd pro tramvaje a již za jejich provozu jsme most dokončili. Díky ušetřenému času i nákladům se stavba stala i za poměrně nepříznivých podmínek ziskovou. Na jiném úseku této komunikace bylo zase možné, díky výměně parcel mezi vlastníky okolních pozemků a vhodné úpravě terénu, zachránit cíp lesa, původně nešťastně oddělený a nepřístupný. Podobné změny projektu může stavbyvedoucí iniciovat, pokud je na ně ještě čas a dokáže posoudit konkrétní situaci přímo na místě stavby. Bohužel podobné užitečné změny často narazí na neprůchodnost státní administrativy.

Projevují se ve vaší práci důsledky hospodářské recese?
Bohužel ano. Zakázek ubývá, i když v případě naší firmy se přibližně z osmdesáti procent jedná o zakázky státní. Finanční potíže investorů se z pohledu stavbyvedoucího projevují zejména v časovém rozvrhu nasazení jednotlivých profesí, jejichž činnost na sebe při provádění prací navazuje. Dříve jsme dokázali tyto pracovníky využít v rámci regionu a logistika činností byla výrazně jednodušší. Nyní pro naše pracovníky sice stále ještě práci máme, musíme je ovšem převádět často i na poměrně vzdálené stavby. V minulých letech, v době růstu ekonomiky, jsme v průběhu letních měsíců rovněž zaměstnávali sezónní zahraniční dělníky, což v letošním roce již nepadá v úvahu, ponecháváme si pouze nejužší ?kádr? osvědčených pracovníků. Na krizi doplácejí i naši subdodavatelé, jimž nedokážeme poskytnout tolik zakázek jako dříve. Přes uvedené problémy zatím situaci v našem regionu zvládáme a nová etapa komunikace mezi Bílým Kostelem a Hrádkem nad Nisou je z finančního hlediska zajištěna.

Co soudíte o nejbližší budoucnosti českého stavebnictví?
Ve stavebnictví se projevuje značná setrvačnost. Když se začínalo mluvit o hospodářské krizi, poměrně dlouho trvalo, než se ve velkém stavebnictví projevila. V současnosti se celá republika potýká s úbytkem investičně zajištěných staveb. Zlepšení situace ve stavebním průmyslu může nabrat oproti ostatním hospodářským odvětvím zpoždění zhruba dvou let.