Suchá podlaha – rychlé řešení zejména pro rekonstrukce

Základem konstrukce suché podlahy je v první fázi vytvoření vyrovnávací a izolační vrstvy, která se nejčastěji řeší prostřednictvím lehkého keramického kameniva Liapor vyrobeného z expandovaného jílu. Pochopitelně mluvíme o fázi, kdy je stará podlaha již rozebrána, odklizena a podklad je očištěn od hrubých nečistot. Výhodu Liaporu lze spatřovat především v jeho nízké hmotnosti, která se u frakce 1–4 mm pohybuje okolo 500 kg/m³. Podsyp z Liaporu tak zatěžuje stropní konstrukci mnohem menší hmotností než klasický beton. Malá zrna vyplní všechny nerovnosti, a tak je možné snadno vytvořit celistvý, a hlavně rovnoměrný podklad. Mezi benefity keramického kameniva je třeba zařadit také jeho tepelněizolační vlastnosti, které přispívají k celkové pozitivní tepelné bilanci podlahy. Díky porézní struktuře a keramické podstatě je tedy součinitel tepelné vodivosti u zmíněné frakce Liaporu 0,11 W/m·K. Všechny tyto vlastnosti lze s úspěchem využít také u jiných aplikací, například u zásypů stropů nebo střech, které lze spatřit u rekonstrukcí historických budov, případně do lehkých tepelněizolačních betonů.

Vraťme se ale k tématu suché podlahy. Bude-li nová podlaha postavena na dřevěném stropě, je třeba před aplikací liaporového podsypu nejprve položit na starou podlahu separační geotextilii. U betonového podkladu nic takového nutné není. Ukládání, urovnání a hutnění Liaporu do požadované výšky se provádí pouze ručně, většinou hliníkovou stahovací latí s přispěním hladítek a vodováhy. Vždy je nutné dbát na to, aby minimální výška podsypu byla 20 mm a maximální 100 mm v jedné vrstvě. V některých situacích je ale potřebné mít výšku podsypu větší, pak si lze pomoci tím, že v polovině požadované výšky vložíme mezi dvě vrstvy Liaporu klasickou sádrokartonovou desku (White), čímž se lze dostat na dvojnásobek výšky, tedy na 200 mm. Ještě před aplikací podsypu je nutné kolem celého obvodu místnosti položit dilatační pásku (vždy do skutečné výšky podlahy) z kamenné vlny. Jedním z důvodů jsou akustické vlastnosti podlahy. Finálním krokem u takto realizované podlahy je pokládka sádrokartonových nebo sádrovláknitých desek v doporučené tloušťce 25 mm. Už z tohoto důvodu je lepší si vybrat sádrovláknitou desku, která je v této tloušťce dodávána již z výroby, a proto je pokládka rychlejší a jednodušší. Sádrovláknitá deska je také pevnější v celé ploše desky. Sousedící desky se k sobě lepí v polodrážce, a nakonec se prošroubují. Zbývá pak jen přetmelit spáry a potom položit finální nášlapnou vrstvu, např. keramickou podlahu, dřevo, aj. Pozor, pokud si investor zvolí moderní vinyl, je nutné podlahu předem ještě vyrovnat samonivelační stěrkou. Do vrstvy podsypu je možné také ukládat instalace, jen je třeba dodržet minimální krytí v horizontálním i vertikálním směru tloušťky 20 mm.

Příklady realizací lze nalézt prakticky všude. Většinou se jedná o rekonstrukce, ale najdou se i realizace v novostavbách bytových nebo rodinných domů. Své místo mají samozřejmě historické stavby, ale i komerční realizace. www.liapor.cz