Současný stav zavádění Eurokódů

V současnosti je již v České republice zavedeno všech 58 částí Eurokódů přeložených do češtiny a doplněných národními přílohami, které umožňují aplikaci těchto norem v českých podmínkách. Česká republika patří mezi několik málo členských států CEN, které již mají zavedenou celou soustavu nových evropských norem pro navrhování konstrukcí. V současnosti se dokončují překlady národních příloh do angličtiny.
Záměrem Evropské komise je, aby se konstrukce ve všech zemích CEN navrhovaly podle jednotného systému evropských norem. Současná existence více než 1600 národně stanovených paramet- rů (NDP) a možnost jejich národní volby původně zamýšlenou harmonizaci značně znesnadňuje. Technická komise CEN/TC 250, která je pověřena tvorbou Eurokódů, se proto snaží ve spolupráci s výzkumným centrem JRC (Joint Research Centre) o snížení počtu těchto parametrů. JRC připravila databázi, umožňující sběr parametrů NDP, zvolených v jednotlivých členských zemích CEN. Tyto parametry se mají analyzovat právě s cílem jejich sjednocení a snížení celkového počtu. Zde je potřebné vyzdvihnout, že se ČR aktivně podílí na tvorbě podkladů pro plánovanou harmonizaci a drží si absolutní prvenství v počtu parametrů zadaných členskými zeměmi do databáze JRC. Toto prvenství bylo umožněno včasným vypracováním českých národních příloh, v nichž jsou parametry NDP specifikovány.
V mnoha zemích se však zavádění Eurokódů do systému národních norem opožďuje. Mezi hlavní příčiny patří neochota některých států přijmout nové evropské normy, nedostatek zkušeností způsobený zejména neúčastí těchto zemí na zasedáních technické komise CEN/TC 250 a jejích subkomisích a v neposlední řadě také nedostatek finančních prostředků. Zavádění norem v členských zemích CEN naráží také na mnohé nedostatky v Eurokódech, jako jsou nepřesnosti nebo chyby v originálních textech, na nejednoznačnost výkladu některých pokynů a přítomnost alternativních postupů. Většinu problémů se sice podařilo odstranit během překladů a příprav národních příloh, přesto se však některé nedostatky mohou ještě vyskytovat. Technická komise CEN/TC 250 vydává opravy (korigenda) k příslušným částem Eurokódů, které by měly většinu chyb odstranit. Kromě chyb edičního charakteru se však v některých případech vyskytují i chyby technického rázu, pro které bude třeba připravit změny příslušných částí Eurokódů.

Zavádění Eurokódů v zemích CEN
Stav zavádění Eurokódů v členských zemích CEN podle informací ze zasedání skupiny Evropských korespondentů pro Eurokódy (skupina ENC) v lednu 2009:

Belgie
V současnosti se připravují překlady některých částí Eurokódů do vlámštiny. Plánují se přeložit všechny národní přílohy do angličtiny. Požaduje se urychlené vydání korigend, aby bylo možné práce na zavádění Eurokódů včas dokončit.

Česká republika
V únoru 2009 byly publikovány poslední dvě části ČSN EN 1999 pro navrhování hliníkových konstrukcí. Nyní se uplatňuje období současné platnosti ČSN a ČSN Eurokódů.

Dánsko
Pro navrhování pozemních staveb se od počátku roku 2009 používají výhradně Eurokódy. Části pro mostní konstrukce nejsou dosud přeloženy, vydají se během roku 2010. Národní přílohy se přeloží do angličtiny.

Finsko
Nyní chybí zavést poslední soubor Eurokódů pro mostní konstrukce, který se má dokončit v dubnu 2009. Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách www.eurocodes.fi, kde je také národní helpdesk. Finsko nepotřebuje EN 1998 pro navrhování konstrukcí na seizmické účinky. Opožďování korigend má dopad na dokončování národních příloh, neboť se očekává potřeba zpracovat doplňující národní ustanovení.

Francie
Dosud se vydalo 45 národních příloh. Problémy jsou se schvalováním EN 1998. Překlady národních příloh do angličtiny se neplánují. Ve Francii se již Eurokódy používají pro navrhování mostních konstrukcí pozemních komunikací.

Lotyšsko
Překládá se 22 částí, jsou problémy s překlady některých materiálově zaměřených norem. Plánuje se přechodné období platnosti obou systémů norem.

Kypr
Eurokódy se zatím nepřekládají, jsou k dispozici v angličtině, nyní se připravují národní přílohy k EN 1991, EN 1994 a EN 1995. Národní přílohy k dalším řadám Eurokódů jsou téměř dokončeny.

Maďarsko
17 Eurokódů je přeloženo, 30 národních příloh schváleno, do konce 2009 se plánuje zavést 39 norem. Pro nedostatek finančních prostředků se zatím překlady národních příloh do angličtiny neplánují.

Německo
Dokud nebudou schváleny a vydány národní přílohy, nesmí se Eurokódy v Německu používat. Nyní jsou Eurokódy ověřovány. Po notifikaci národních příloh se Eurokódy vydají v letech 2010 až 2011. Přechodné období platnosti obou soustav norem bude 2 až 3 roky. Na anglické verze národních příloh zatím nejsou finanční prostředky.

Nizozemsko
Nyní je dokončen soubor Eurokódů pro pozemní stavby, na souboru pro mosty se pracuje. Národní přílohy se překládají do angličtiny a poskytují do databáze JRC.

Norsko
Většina částí EN 1991 je zavedena, na některých se ještě pracuje nebo jsou ve stavu schvalování. Národní přílohy budou k dispozici v angličtině.

Polsko
32 Eurokódů bylo vydáno s národními přílohami koncem roku 2008, zbytek norem se plánuje vydat v roce 2009. EN 1998 se nebude překládat, EN 1999 pro navrhování hliníkových konstrukcí se vydá s národními přílohami v roce 2011. Národní přílohy se přeloží do angličtiny.

Portugalsko
Do konce roku 2009 se vydají Eurokódy s národními přílohami, čeká se však na korigenda a změny. Možnost překladů národních příloh do angličtiny se zatím neprojednávala.

Rakousko
Všechny Eurokódy jsou zavedeny, počátek výhradního uplatňování Eurokódů se na základě požadavků uživatelů posunul z ledna na květen 2009.

Řecko
Práce na Eurokódech jsou dokončeny, k dispozici jsou národní přílohy.

Švédsko
Probíhá období současné platnosti Eurokódů a národních norem, obě soustavy norem nelze vzájemně kombinovat. Od roku 2011 se budou používat pro navrhování konstrukcí pouze Eurokódy. K dispozici jsou parametry NDP pro 21 částí Eurokódů, dosud je oficiálně schválených 6 národních příloh. Informace o parametrech lze nalézt na webových stránkách www.boverket.se. Asi dvě třetiny norem se plánuje přeložit do švédštiny. Všechny národní přílohy se přeloží do angličtiny.

Slovenská republika
Nyní je přeloženo 34 Eurokódů a vydáno 23 národních příloh, uplatňuje se přechodné období platnosti obou soustav předpisů. Práce nyní probíhají hlavně na EN 1993 pro navrhování ocelových konstrukcí. Většina částí EN 1998 dosud chybí a nezačaly se připravovat části EN 1999.

Švýcarsko
V roce 2003 byly publikovány zkrácené verze Eurokódů, k dispozici jsou i originální Eurokódy ve třech jazykových verzích. Parametry NDP se schvalují s objednatelem.

Turecko
Nyní probíhají práce na zavedení EN 1990 a EN 1991. Volně dostupné národní přílohy mají být k dispozici na webových stránkách Dánska, Finska a Švédska.

Velká Británie
V současnosti je 42 národních příloh vydaných, vydání EN 1991-1-2 pro zatížení požárem je v plánu na konec roku 2010.

Podle požadavku Evropské komise by se Eurokódy měly začít výhradně používat od dubna 2010. Protože se však některé projekty mohou v té době nacházet ve fázi příprav, mělo by se uplatňovat přechodné šestiměsíční období. Pro nově začínající projekty se však budou používat výhradně Eurokódy.
Stav zavádění Eurokódů k 01/2009 vyjádřený v procentech je znázorněn na obrázku 1. Je patrné, že v původním anglickém znění je v zemích CEN zavedeno více než 80 % Eurokódů, přeloženo je přibližně 60 až 70 % Eurokódů a zpracováno 20 až 40 % národních příloh (NP) podle jednotlivých řad EN 1990 až EN 1999. Bez zavedení národních příloh je však používání Eurokódů velmi obtížné. Národních příloh v angličtině (NP EN) je zatím k dispozici velmi málo, což ztěžuje zadávání parametrů NDP do databáze JRC.
V řadě států CEN se zavádění Eurokódů značně opožďuje a může mít vliv na splnění oficiálního termínu počátku výhradního používání Eurokódů k dubnu 2010. Znesnadňuje se tím plnění databáze JRC a posouvá možnost provedení analýz a sjednocování parametrů NDP (viz obr. 2).
Postup plnění databáze JRC jednotlivými zeměmi je patrný z obrázku 3, kde je zřetelné prvenství ČR. Nyní do databáze zadává své parametry 13 zemí, 9 zemí se do databáze pouze zaregistrovalo a 10 zemí se dosud nezaregistrovalo.

¤ Obr. 1. Stav zavádění Eurokódů v Evropě k lednu 2009

¤ Obr. 2. Stav plnění databáze JRC k lednu 2009 (v procentech)

¤ Obr. 3. Plnění databáze JRC (v procentech) podle jednotlivých zemí CEN k lednu 2009

Střednědobý plán udržování a dalšího rozvoje Eurokódů
Dokument The Eurocodes and the construction industry připravený technickou komisí CEN/TC 250 pod vedením jejího předsedy J. A. Calgary uvádí střednědobý plán dalšího rozvoje, udržování a propagace Eurokódů. Dokument má umožnit získat mandáty EK pro další činnost technické komise CEN/TC 250, na jejichž základě by byly k dispozici finanční prostředky potřebné pro práce na nových částech Eurokódů. V současnosti je možné tento dokument připomínkovat, konečná verze se má schválit na příštím zasedání skupiny ENC v červnu roku 2009. Na základě získaných mandátů komise CEN/TC 250 provede v letech 2010 až 2015 přípravné práce na revizích nebo dalším rozvoji Eurokódů a připraví technické zprávy pro některé nově navrhované části. V letech 2015 až 2020 se očekává vydání nové generace Eurokódů.
Dokument se také zabývá stavem evropského stavebnictví v roce 2008, rozvojem Eurokódů, jejich sjednocováním, udržováním, propagací a dalším prenormativním výzkumem. V přílohách A až G jsou uvedeny návrhy na některé nové části Eurokódů. Dokument se rovněž zabývá potřebou tvorby pokynů pro trvale udržitelný rozvoj stavebnictví a dopady pro Eurokódy.
Podle doporučení Evropské komise 2003/887/EC se klade důraz na zavedení zásad Eurokódů do vzdělávacích programů na odborných školách a univerzitách a také na další rozvoj Eurokódů včetně zabudování nových poznatků a potřeb při navrhování stavebních konstrukcí. Zavedení Eurokódů má mít příznivý vliv na celoevropský trh se stavebními výrobky, včetně možnosti uplatnění nových materiálů, výrobků a technologických postupů. Eurokódy se budou podrobněji zaměřovat na otázky trvanlivosti a robustnosti konstrukcí, používání nových materiálů a na některé typy zatížení.
Zřetelněji se objevují nové společenské potřeby, mezi které patří udržování kulturního dědictví a trvalá udržitelnost přírodních zdrojů. Směrnice rady 89/106/EHS, která uvádí šest základních požadavků na stavby (mechanická odolnost a stabilita, protipožární ochrana, zabezpečení hygieny, ochrany zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energií), bude nahrazena nařízením pro stavební výrobky (Construction Product Regulation, CPR), které navíc k šesti základním požadavkům připojí sedmý požadavek pro trvalou udržitelnost přírodních zdrojů.
Rozvoj Eurokódů bude probíhat ve čtyřech základních oblastech, kam patří udržování Eurokódů, sjednocování národních příloh, propagace Eurokódů i v mimoevropských zemích a další rozvoj Eurokódů.

Udržování Eurokódů
Složitost udržování Eurokódů již vyplývá z objemu asi 5000 stran obsažených v 58 částech Eurokódů. Mezi několika částmi Eurokódů může být vzájemná provázanost, takže potřeba změny jedné části může mít dopad do dalších částí. Udržování Eurokódů bude zahrnovat nejen opravy chyb podle vnitřních pravidel CEN (dokument CEN/TC250/N778), ale také opravy nepřesných překladů, analýzy technických odlišností v národních přílohách, zachycování a reakce na odezvy uživatelů a také analýzy vnitřních nekonzistencí v Eurokódech nebo v normách pro výrobky, pro provádění nebo zkoušení. Udržování Eurokódů bude zaměřeno na zlepšení současných verzí Eurokódů a na jejich další rozvoj.

Sjednocování Eurokódů
Některé členské státy si stěžují, že musí vynakládat značné úsilí a finanční prostředky pro určení národně stanovených parametrů do svých národních příloh. Příkladem jsou intervaly hodnot užitných zatížení pro jednotlivé kategorie užitných ploch v budovách. Zde se plánuje porovnat parametry NDP zvolené v národních přílohách a zjistit nejčastěji používané hodnoty nebo alternativy. Provede se analýza odchylek vzniklých při výběru parametrů NDP a vyhodnotí se nekonfliktní, doplňující informace uvedené v národních přílohách. Podkladem pro hodnocení má být databáze JRC. Cílem je omezení počtu parametrů NDP v příští generaci Eurokódů.

Propagace Eurokódů
Záměrem Evropské komise je propagovat a šířit Eurokódy také v mimoevropských zemích. Některé země, které používaly britské normy, zřejmě přejdou na Eurokódy, neboť se původní normy Velké Británie již nebudou udržovat. Kromě toho jsou také další země, které plánují revidovat své normy a mají zájem o Eurokódy. Propagací Eurokódů se zabývá technická komise CEN/TC 250 ve spolupráci s výzkumným centrem JRC. Uskutečnilo se několik konferencí, například v roce 2006 pro oblast středozemních států, v minulém roce v Beijingu, v Moskvě a v Bangkoku. Příští rok na jaře se plánuje v Dubrovníku významná IABSE-fib konference Codes in Structural Engineering, Developments and Needs for International Practice.

Další rozvoj Eurokódů
Další rozvoj Eurokódů bude vycházet z potřeb členských států CEN a Evropské komise. V současnosti se požaduje, aby se v Eurokódech neprováděly velké změny, protože se teprve začínají používat a nejsou s nimi zkušenosti. Některé úpravy budou však nezbytné, cílem je vyjasnit nebo zjednodušit některé pokyny. Některá hlediska však v Eurokódech dosud chybí, příkladem jsou pokyny pro aplikaci skla v nosných konstrukcích, pro používání FRP polymerů a vysokohodnotných betonů.
V Eurokódech dosud chybí pokyny pro hodnocení existujících konstrukcí. Eurokódy jsou totiž určeny zejména pro navrhování nových konstrukcí a je potřebné zpracovat doplňující pokyny pro existující konstrukce. V nové části Eurokódů by se měly uvést metody sběru, hodnocení a aktualizace dat, doporučení pro používání metody dílčích součinitelů, případně také pro přímé pravděpodobnostní navrhování konstrukcí. Důležité bude určit směrnou úroveň spolehlivosti existujících konstrukcí s uvážením zbytkové doby životnosti, následků a nákladů na bezpečnostní opatření. Měly by se zde uvést zásady pro opravy existujících konstrukcí.
Plánuje se také konverze některých ISO norem do nových částí Eurokódů, například ISO 12494 pro zatížení námrazou (jako nová část EN 1991-1-8) a ISO 21650 pro zatížení vlnami a proudy na pobřežních konstrukcích (jako EN 1991-1-9). Předpokládá se přitom spolupráce s mezinárodními výzkumnými organizacemi, například s JCSS (Joint Committee on Structural Safety), fib (Fédération internationale du béton), ECCS (European Convention for Constructional Steelwork), IABSE (International Association for Bridges and Structural Engineering), ISSMGE (International Society for Soil Mechanics and Geotechnical Engineering) a také spolupráce s evropskou technologickou platformou.
Plánuje se výzkum v oblasti seizmických účinků, protipožárního navrhování, v oblasti zatížení a jejich účinků na konstrukce. Předpokládá se zpracování celoevropských map pro zatížení sněhem, námrazou, pro rychlosti větru a seizmické oblasti podle velikosti referenčního zrychlení podloží. Bude se provádět výzkum v oblasti robustnosti konstrukcí, zejména s ohledem na omezení poruch a zabránění zřícení neúměrným původním příčinám. Uvažuje se i o opatřeních v případě předem neidentifikovatelné příčiny, jako je teroristický útok.
Důležitá je rovněž problematika trvalé udržitelnosti ve stavebnictví, pro kterou se vybrané zásady uvedou v příštích vydáních Eurokódů.

Závěrečné poznámky
Počátkem letošního roku se podařilo České republice jako jedné z mála evropských zemí zavést všechny Eurokódy pro navrhování konstrukcí do systému ČSN. Nyní v České republice platí pro navrhování konstrukcí souběžně původní ČSN a ČSN EN Eurokódy. Provádějí se revize ČSN a připravuje se zrušení národních norem, které jsou v rozporu s Eurokódy. Česká republika si již několik let udržuje prvenství v počtu parametrů NDP zadaných do databáze JRC.
Z přehledu poskytnutého zeměmi CEN je zřejmé, že se zavádění Eurokódů v řadě zemí značně opožďuje a termín konec března 2010, požadovaný Evropskou komisí jako počátek výhradního používání Eurokódů, se zřejmě nepodaří splnit. Znesnadňuje se tím naplnění databáze JRC národně stanovenými parametry a posouvá možnost provedení analýz a sjednocení těchto parametrů.
Technická komise CEN/TC 250 představila svůj plán na další udržování a rozvoj Eurokódů. Plánuje se harmonizace parametrů NDP, redukce jejich počtu, zjednodušení nebo zpřesnění některých pokynů. Eurokódy pro některá zatížení a materiály dosud chybí. Očekává se příprava technické zprávy JRC jako podkladu pro tvorbu nové části Eurokódů pro hodnocení existujících konstrukcí. Zde je vhodné poznamenat, že se podařilo zavést do soustavy národních norem mezinárodní normu ISO 13822, která je založena na stejných zásadách jako Eurokódy, a připravit několik národních příloh, které umožňují operativní používání této normy pro hodnocení existujících konstrukcí v České republice (ČSN ISO 13822:2005 Zásady navrhování konstrukcí - Hodnocení existujících konstrukcí). Pro odbornou stavební veřejnost - především autorizované osoby v oboru statika a dynamika staveb, mosty a inženýrské konstrukce a geotechnika - se ve druhé polovině roku 2009 a k začátku roku 2010 připravují ve spolupráci ČKAIT, Kloknerova ústavu a stavebních fakult v Praze, Brně a Ostravě odborné semináře k jednotlivým Eurokódům. Bude se také monitorovat odezva uživatelů, která se využije pro zpracování národních připomínek jako podklad pro příští revizi Eurokódů.

Tento příspěvek vznikl jako součást řešení projektu Transfer of Innovations Provided in Eurocodes, CZ/08/LLP-LdV/TOI/134020, podporovaného programem Leonardo da Vinci, a projektu č. 103/08/1527 podporovaného GA ČR.