SIA ČR - Rada výstavby nabízí státu pomoc předních odborníků v oboru

Debaty se zúčastnili:
Ing. arch. Jan Fibiger, současný prezident SIA ČR - Rada výstavby;
Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT;
Ing. Václav Matyáš, prezident SPS v ČR;
Ing. arch. Dalibor Borák, předseda ČKA;
JUDr. Miroslav Hegenbart, čestný předseda České společnosti pro stavební právo;
Ing. Bohuslav Štancl, MBA, obchodně technický ředitel SPS v ČR;
Ing. Hana Dušková, redaktorka časopisu Stavebnictví a moderátorka debaty.

• Zhodnocení současné situace ve stavebnictví

Fibiger: Hospodářská deprese trvá a perspektivy pro české stavebnictví se zatím nezdají být příliš optimistické. Za této nepříznivé situace je SIA ČR - Rada výstavby, sdružení nevládních organizací ve stavebnictví, rozhodnuta apelovat na vládu České republiky, a v rámci řešení současné nepříznivé situace nabídnout ke spolupráci tým předních odborníků v oboru, kteří by napomohli řešit programové otázky výstavby a stavebnictví.

Matyáš: Je nutné, abychom se z úrovně SIA tuto problematiku pokusili znovu otevřít a definovat, čím by se měla vláda ve stavebnictví zabývat. Je ale otázkou, s kým tyto návrhy řešit. Opakovaně se setkáváme s nezájmem představitelů vlády a ministerstev nechat se informovat o stavu jednotlivých odvětví průmyslu, za která nesou jistým způsobem vrcholnou odpovědnost. Tyto pasivní přístupy ze strany politiků byly doposud z velké části motivovány konjunkturální situací, v níž se stavebnictví až do konce minulého roku nacházelo. Pokud se v současné situaci dosavadní přístup politiků a role a postoje státní správy nezmění, nebude naše úsilí smysluplné.

Křeček: Stav ve stavebnictví je rozdílný v období konjunktury a v současné situaci krize. Dnes samozřejmě nabývají otázky, o kterých chceme jednat, velkého významu. Zásadním problémem je vzájemná nekoordinovanost činnosti příslušných ministerstev. Jednotlivé resorty pracují úzce specializovaně, přičemž ale postrádají odborníky se znalostí širší problematiky. Vznikají pak vyhlášky, které nekorespondují s ostatními atributy resortu stavebnictví v souvisejících právních předpisech.

Hegenbart: V politické sféře ubývají, resp. téměř absentují vůdčí osobnosti, které jsou odborníky ve stavebnictví. To má za následek, že chybí někdo, kdo by vůbec vyslechl a pochopil problematiku, kterou mu prezentujeme. Já osobně si myslím, že je třeba v politickém spektru hledat odborníky, kteří by měli v této oblasti ctižádost budovat obecnou i osobní kariéru.

Borák: Je třeba zejména upozornit na problematiku v oblasti legislativy, která je v rámci územního plánování a stavebního řádu v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale v rámci stavební výroby a výroby stavebních hmot spadá pod gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jak už zde bylo řečeno, mezi jednotlivými ministerstvy chybí komunikace, jejich činnost není koordinována, je uplatňována různá politika a souvislost mezi danými předpisy není odpovídajícím způsobem zohledněna.

• Stanoviska z pohledu nevládních organizací působících ve výstavbě

Matyáš: Stanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je známé. Je třeba zejména reagovat na dosavadní roztříštěnost státní správy. Stavebnictví v České republice má v současné době resortní vazbu na pět ministerstev - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Základním předpokladem tedy je, aby se státní správa v oblasti stavebnictví a výstavby, včetně koordinace činností v rámci novely kompetenčního zákona, soustředila do jednoho místa.

Křeček: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků nemá zásadnější problémy jen s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které nám v oblasti tvorby nových předpisů vychází vstříc a Komora je zvána při této tvorbě ke spolupráci. Současný stavební zákon dnes není, i přes jeho některé nedostatky, tou hlavní brzdou v činnosti našich členů. Mezi problémy, které nás v současnosti pálí, patří například absence závazného Výkonového a honorářového řádu, mající za následek nedostatek kvalifikovaných inženýrů a pracovníků ve stavebnictví nebo nedostatečné společenské ohodnocení naší profese. Sledoval jsem televizní debatu s politiky, kde se mimo jiné hovořilo o výstavbě našich dálnic. Chápu, že se jednalo o zkratku a v takovýchto pořadech nelze podrobněji vysvětlovat všechny souvislosti, ale z úst ministra financí, který upozornil na vysoké náklady spojené s výstavbou těchto staveb, zde například nesprávně zaznělo, že honoráře projektantů za zpracování projektových dokumentací jsou dány výslednou výší investičních nákladů na stavbu. Dnes je přitom stanovena volná tvorba cen a jejich výše je určována dohodou. Zpracovatelé projektových dokumentací veškerých nadlimitních státních zakázek jsou vybíráni formou veřejných soutěží a každý uchazeč tedy vypracovává individuální nabídku. ČKAIT sice po vzoru německých a dalších evropských komor usilovala o závaznost výkonových a honorářových řádů, alespoň v oblasti minimálních potřebných nákladů na zpracování projektu, ale bohužel bez kladných výsledků. Myslím, že by bylo, minimálně po dobu současné krize, namístě výkony a honoráře projektantů stanovit podle závazných pravidel, kdy jsou obě strany - zhotovitel i zadavatel - přesně informovány o kvalitativních i kvantitativních podmínkách zadaných projektových prací, včetně podrobného rozlišení základních a zvláštních výkonových fází. V případě rozhodnutí o zavedení takového řešení je ČKAIT připravena pomoci.

Borák: V rámci České komory architektů jsme se v poslední době několikrát setkali se situací, kdy nás ministr přijal, byl informován, měl jakýsi záměr věci řešit. Návrh přešel na úroveň náměstků, ale na úrovni ředitelů se začal rozplývat a další úředníci už dokument dále neposunuli.

Matyáš: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR nutné změny ve vztahu státní správy k našemu odvětví avizoval a prezentoval je jak na úrovni politických stran, tak na úrovni Parlamentu ČR a apeloval v tomto smyslu i na nové ministry. Výsledkem byla nulová odezva.

Fibiger: Ano, na příslušných ministerstvech často chybí kontaktní osoby, které jsou odborníky v oblasti stavebnictví a výstavby.

Křeček: V oblasti stavebnictví a investiční výstavby je třeba se opírat o koncepčně pojaté podklady pro vytvoření optimálních podmínek jeho dlouhodobého rozvoje, a to z hlediska všech účastníků procesu. V současnosti je investorovi dovoleno v rozpočtu stavby šetřit i tam, kde je to nejen neracionální, ale i společensky nebezpečné. A na druhou stranu dochází k neefektivnímu čerpání státních investic, které pak nezbývají na to, aby se udrželo nastavené tempo u významných projektů - například u zmiňované výstavby dálnic.

Matyáš: V současné době spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí ČR a Státním fondem životního prostředí v rámci nového dotačního programu Zelená úsporám, protože očekáváme určitý přínos v oblasti zakázek především pro malé a střední firmy. Na dotace je letos pro žadatele vyčleněno deset miliard korun. Nicméně musím říci, že se jedná o naprosto nekoordinované a nesystémové řešení vzhledem ke stávajícím podmínkám dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Státního fondu rozvoje bydlení, kde byl letos navýšen objem peněz určených na dotace z 1,5 miliardy na 4,1 miliardy korun. Pokud by byla celá oblast stavebnictví spravována a koordinována jedním ministerstvem, předešlo by se takovéto neefektivní roztříštěnosti státní správy, rozmělňování prostředků ze státního rozpočtu a šetřily by se mandatorní výdaje.

Křeček: Všechny organizace v rámci SIA ČR - Rady výstavby jsou zřízeny buď státem, nebo pracují jako dobrovolné asociace. Komory jsou institucemi se státem přenesenou povinností výkonu státní správy, ale bez jakékoliv finanční pomoci. Nepracujeme se státními penězi ani za státní prostředky. Naší snahou je, abychom pomohli odborné veřejnosti v přístupu k obchodu, k produktu, a to s co nejmenšími potížemi. Ale stát nám v tom nepomáhá, spíše naopak.

• Návrhy řešení současné situace z úrovně SIA ČR - Rady výstavby

Fibiger: I přes současnou pesimistickou zkušenost je třeba apelovat na vládu a zhodnotit současnou situaci a příčiny zhoršujícího se stavu na stavebním trhu.

Matyáš: Apel z úrovně SIA by neměl být předložen jen v obecné rovině, ale musí se konkretizovat, co je třeba změnit a co má význam z úrovně státní správy v oblasti stavebnictví a výstavby řešit. I když se na výsledek dívám dost skepticky.

Fibiger: Současné negativní krizové momenty jsou jistou šancí, že předložení tohoto návrhu bude smysluplně využito.

Křeček: Na současnou situaci bychom měli jako SIA ČR - Rada výstavby reagovat také vzhledem k budoucímu vývoji zakázek. Pokud se současný stav českého stavebnictví začne pozitivně měnit, dojde k pozitivním změnám nejdříve do jednoho roku. Objednané projektové práce pak budou - vzhledem k tomu, jak dlouho trvá předprojektová příprava staveb - znamenat pro stavební dodavatele přístup k zakázkám ještě až o cca tři-čtyři roky později. A tuto situaci dnes nikdo neřeší.

Borák: Zatím jsme zde zmiňovali současný neutěšený stav v oblasti stavebnictví a jeho příčiny. V rámci přístupu k řešení dané situace navrhuji, abychom se jako znalci profesního prostředí nejprve pokusili definovat vhodné podmínky pro vytvoření ideálního modelu role státní správy v oblasti stavebnictví a výstavby.

Hegenbart: Souhlasím s tím, že při hledání řešení současné kritické situace ve stavebnictví bychom měli nejprve vytvořit abstraktní model role státní správy. Jsou v podstatě možné tři cesty. Buď ministerstvo s ústavním činitelem, které komplexně spravuje stavebnictví a výstavbu, nebo nový ústřední orgán státní správy se zákonem upravenou věcnou a územní působností (příkladem je Český báňský úřad, který ve vládě zastupuje ministr průmyslu, a třetí možností je pak vytvoření stabilní organizace uvnitř ministerstva (jako je například Generální ředitelství HZS ČR).

Borák: Zavedení funkce náměstka pro výstavbu na určitém ministerstvu by bylo sice praktickým a užitečným krokem, ale globálně danou situaci nevyřeší. Pokud tedy navrhujeme vznik samostatného ministerstva nebo nového ústředního orgánu státní správy pro oblast stavebnictví a výstavby (například ministerstva veřejných prací nebo podobně), ohradil bych se při definování jeho funkce proti pojmu ?řízení? stavebnictví. Myslím si, že většina z nás být centrálně řízena nechce, v ničem. Na místě je spíše výraz ?koordinace stavebnictví?.

Matyáš: Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se mě kdysi zeptal, jestli stojíme o to, aby stavebnictví někdo řídil. Odpověděl jsem, že ne. Nechceme žádný institut na řízení stavebnictví, ale poukazujeme na to, že státní správa nevykonává směrem k našemu odvětví ty činnosti, jež jsou z hlediska zákonem daných kompetencí a odpovědností privátní sférou nezastupitelné.

Borák: Centrální řízení brzdí trh, a proto je potřeba deregulovat, roztříštit a nezavádět uvnitř trhu žádné silné krusty. Myslím, že bychom se v této souvislosti měli zabývat také otázkami regulace. Nedávno jsem se v Bruselu zúčastnil jednání s názvem Pozitivní regulace (v konečném znění pak ?lepší? regulace). Jde o to definovat, co je třeba regulovat, a co ne, abychom vývoj na stavebním trhu neovlivnili negativně.

Matyáš: My o žádnou regulaci zájem nemáme - jen stojíme o to, aby státní správa plnila svoji nezastupitelnou roli v té odpovědnosti, která je jí dána zákonem. Nelze vydávat předpisy, kterými se stát neřídí.

Borák: Mluvím o tom, že na evropské úrovni nastává obrat. Oproti dosud uplatňovanému postoji direktoriátu pro ochranu volné soutěže, který v rámci výběru zpracovatele zakázky napadá jakékoliv standardy výkonů, jakékoliv honorářové řády a zákony směřující k skupinovému popisu činnosti, se prosazuje stále více názor, že některé části výkonu profese je vhodné regulovat. Měli bychom o tom vědět a zavést shodnou terminologii.

Fibiger: Zastupujeme silné sdružení stavebních organizací, které je schopno nabídnout odbornou pomoc. Například vytvořením jakéhosi oficiálního poradního orgánu, kde by měli odborníci možnost efektivně do daného problému vstoupit.

Matyáš: Nemyslím si, že z pohledu stavebních organizací je cestou k řešení vytvoření poradního orgánu, který by fungoval bez určitých přenesených kompetencí. Ale apel ze strany SIA považuji za nutný. Měl by zaznít právě v této době nejlépe formou otevřeného dopisu na adresu předsedy vlády, který by na straně jedné obsahoval analýzu současné situace a na straně druhé prezentoval, jaká řešení považujeme v určité časové posloupnosti za nezbytné přijmout.

(Pozn. redakce: Ing. Václav Matyáš se omlouvá a odchází poskytnout rozhovor pro Českou televizi. V další debatě prezidenta SPS v ČR zastupuje Ing. Bohuslav Štancl).

Hegenbart: Všimněte si, v posledních dnech je to typické, že televizi poskytuje v oblasti dopravních staveb rozhovor buď prezident SPS v ČR Matyáš nebo děkan Fakulty dopravní ČVUT profesor Moos, ale nikdo z představitelů státní správy, kde zcela zjevně chybí kompetentní osoba.

Štancl: Shodli jsme se tedy zatím na tom, že napíšeme otevřený dopis premiérovi s návrhem, aby byl navržen nový orgán státní správy, který by v sobě zastřešoval odpovědnost a pravomoci v rámci vytváření pravidel na stavebním trhu. Pokusme se také specifikovat potřebné kompetence v rámci navrženého modelu orgánu státní správy.

• Kompetence v rámci navrženého modelu nového orgánu státní správy

Borák: Jediné ministerstvo, které v současné době koordinuje postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky, je Ministerstvo životního prostředí ČR, a to v environmentálních otázkách. Ale ministerstvo, které by mělo přesah kompetencí v otázkách vystavěného prostředí jako celku, případně v otázkách technických, v ČR neexistuje. Takový ústřední orgán státní správy by měl mít přesah jak v oblasti technických aspektů, tak v oblasti kvality prostředí, které v současné době od sebe nelze odtrhnout. S tím také samozřejmě souvisejí aspekty kulturní. Zvlášť bych uvedl ještě aspekty ekonomické. Otázkou je, o jaké přesahy v pravomoci by se jednalo a v jakém rozsahu bychom to vůbec chtěli.

Štancl: Nedávno se účastníci kulatého stolu na Žofíně shodli na tom, že nejlepším řešením by bylo sloučit Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR do jakéhosi ministerstva hospodářství.

Hegenbart: Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem výstavby vydrželo sloučeno v řadě zemí, v Anglii je doposud. Vždyť i v České republice bylo Ministerstvo životního prostředí a investičního rozvoje.

Štancl: Ve Francii jsou takto sloučena tři ministerstva, ještě Ministerstvo dopravy.

Hegenbart: Otázky výstavby a stavebnictví, které jsou dnes rozptýleny v řadě ministerstev, je nutné koordinovat z jednoho místa. Je třeba ustavit skupinu, která by zpracovala určitý abstraktní model a definovala základní oblasti. Například koordinaci technických předpisů ve výstavbě. Jedním z rozhodujících předpokladů pro rozvoj výstavby a stavebnictví je vždy podmínka, aby byly v příslušném ústředním orgánu státní správy vyváženy dvě části - průřezové funkce (např. územní plánování, stavební řád apod.) s funkcemi technicko-ekonomickými (projektování, výstavba). Zjednodušeně řečeno, aby fúzovalo MPO s MMR. Pokud tato koordinace chybí, je výsledkem například současný byrokratický proces ve stavebním řádu.

Fibiger: Upřesněme si, jak je v tomto kontextu definována výstavba.

Hegenbart: Výstavbou jsou právě ty průřezové činnosti, jako územní plánování a stavební řád - v širším slova smyslu. Stavebnictvím byla vždy výroba stavebních hmot, dílců a konstrukcí.

Hegenbart: V určité formě by měla také být koordinována projektová činnost ve výstavbě. U některých veřejných zakázek má také význam zavedení technicko-ekonomické expertizy. Tato povinnost je například na Slovensku zavedena, zde se jí stále vyhýbáme.

Fibiger: Měla by být odstraněna zejména nekompetentnost rozhodování za celek, za konečný projekt. V okamžiku, kdy se v daném území realizuje jedna z investic bez koordinace s ostatními, není reálné, aby byl projekt ve výsledku funkční a konzistentní.

Borák: Za důležitou považuji v tomto směru i všeobecnou vzdělanost společnosti v oblasti vystavěného prostředí. Jak toto prostředí vzniká a proč, jak se užívá a udržuje a v čem spočívá jeho kvalita.

Fibiger: Z diskuze vyplývá, že nový orgán státní správy by měl být schopen zajistit potřebnou regulaci a koordinaci záměrů v území při uplatnění nástrojů územního plánování, včetně veřejných investic, jejich přípravy a efektivnosti. Zajišťovat koordinaci státních dotačních programů a daňových nástrojů ovlivňujících výstavbu a péči o vystavěné území, metodicky stanovovat hlediska environmentální, ekonomická, energetická. Je třeba zajistit systém ochrany spotřebitele, koordinaci právních předpisů, technických norem, efektivní zkušebnictví apod. Kritická je situace v zajištění nové generace řemeslných profesí, ale i obecná znalost o architektuře, stavitelství a péči o vystavěné prostředí. V procesu evropské integrace se ČR dostala do pozice pasivního příjemce předpisů ES. To vše jsou úkoly pro nový orgán, soustavně zajišťující trvalou udržitelnost rozvoje našich měst a obcí, k jehož vzniku by SIA ČR - Rada výstavby měla napomoci.

Závěr
Všichni účastníci debaty se shodli na tom, že je nezbytné, aby vznikl otevřený dopis (viz níže), který by popisoval nevyhovující současný stav resortu, protože stávající krize není z úrovně státu dostatečně řešena. Tento otevřený dopis bude v souvislosti se strukturou účastníků této debaty dopisem SIA ČR - Rady výstavby a bude adresován předsedovi vlády České republiky.

Časopis Stavebnictví bude další vývoj v této oblasti sledovat a bude-li třeba, uspořádá další podobné setkání. Nicméně redakce pokládá za nezbytné, aby se následujícího setkání, má-li být smysluplné, účastnil i kompetentní zástupce vlády.