Rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov

Rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov je situována 25 km jižně od centra města Ostravy (20 km od první evropské továrny automobilky Hyundai v Nošovicích). Díky své poloze má velmi dobrou dopravní dostupnost s možností využití silniční, železniční a letecké dopravy. Velkoryse koncipované rozvojové území je tvořeno souborem rozsáhlých ploch se specifickým určením. Jeho nedílnou součástí je mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Historie
Historie Letiště Leoše Janáčka Ostrava sahá až do prvního desetiletí minulého století. V tehdejší obci Harty žili bratři Josef a Vilém Žurovcové, regionální letečtí průkopníci, kteří zde v letech 1909-1914 prováděli své práce a pokusy. Místo, kde se nyní letiště nachází, bylo poprvé k leteckému provozu použito německou společností Luftwaffe, která po okupaci Československa v roce 1939 vybudovala polní letiště pro přípravu útoku na Polsko. V květnu 1945 je naopak používala první československá smíšená letecká divize. Následovalo období nečinnosti a půda byla vrácena svému původnímu účelu - zemědělské výrobě. Novodobá historie začala zahájením stavebních prací na současném letišti v roce 1956. Tehdy bylo určeno především potřebám armády. Oficiální zahájení civilního letového provozu je datováno 16. říjnem 1959, kdy byl současně přenesen veškerý provoz z již nevyhovujícího letiště Ostrava-Hrabůvka, nacházejícího se přímo v městské aglomeraci. Letový provoz zajišťovaný společností ČSA zahrnoval kromě vnitrostátní dopravy i nepravidelné zahraniční lety. Při nich se na půdě mošnovského letiště vystřídaly všechny typy dopravních letounů ČSA, ať již pístových nebo proudových. V 60. a 70. letech byl zaveden v té době dosti rozšířený provoz aerotaxi. V roce 1993 došlo k ukončení činnosti vojenské části letiště. V roce 2004 bylo letiště převedeno do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Provozovatelem se stala společnost Letiště Ostrava, a.s.

Současnost
Letiště Leoše Janáčka Ostrava¹⁾ se stalo dynamicky se rozvíjejícím organizmem a důležitým partnerem pro rozvoj celého moravskoslezského regionu. Dnes jsou zde vidět letouny nejrůznějších dopravců z celého světa na charterových letech, stejně jako stroje domácích leteckých společností. Generel rozvoje letiště 2005-2013 Strategický cílem je vybudovat moderní regionální letiště, s vysokou úrovní poskytovaných služeb ve všech segmentech letecké přepravy cestujících a zboží, jako důstojnou bránu do regionu. Letiště disponuje jednou vzletovou a přistávací dráhou o nadstandardní délce 3500 m a šířce 63 m. Hlavní událostí roku 2006 v oblasti investic bylo otevření nové odletové a odbavovací haly, která svými parametry odpovídá světovým standardům pro bezpečné a komfortní odbavování cestujících. Jedná se o dvoupodlažní stavbu, která je provozně rozdělena na část veřejnou a neveřejnou. Nedílnou součástí jsou i nástupiště ve třech jízdních pruzích před halou (dvě plně krytá, jedno částečně). Celková výše investičních nákladů na stavbu haly byla cca 330 mil. Kč, přibližně polovina investované částky byla vynaložena na nejmodernější bezpečnostní a odbavovací technologie. K profinancování této investice byla využita dotace ze strukturálních fondů EU ve výši téměř 43 mil. Kč. Otevřením haly byla zvýšena kapacita letiště na 500 osob za hodinu, což významně posílilo konkurenceschopnost letiště, zejména s ohledem na vstup České republiky do Schengenského prostoru ke dni 31. 12. 2007.²⁾
V roce 2007 byl soukromým investorem, firmou ACO (Air Cargo Operations), uveden do provozu nový Cargo terminál, který je určen pro odbavování nákladových letů směřujících z a do Ostravy.
V obchodněpodnikatelském areálu, který bezprostředně sousedí se strategickou průmyslovou zónou a je ve správě Společnosti pro využití Letiště Ostrava-Mošnov, a.s., je nyní umístěno cca 40 firem s celkovým počtem zhruba 300 pracovních míst. Operují zde také dvě servisní centra - Ceam a Job Air.
Důvodem realizované úpravy pojezdové dráhy E a rekonstrukce severní odbavovací plochy byla příprava letištní plochy pro provoz nového opravárenského centra letadel. Pro projekt tohoto servisního centra získal investor Job Air - Central Europe Aircraft Maintenance a.s. podporu v podobě investičních pobídek a druhé místo v soutěži Investor roku. Hangár o obřích rozměrech (délka 146 m, šířka 80 m a výška 34,5 m), je schopen přijmout na servisní a opravárenské práce největší současné letouny. Plánovaný stav kvalifikovaného personálu je přibližně 400 zaměstnanců. Stavba byla oceněna v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2007 v kategorii průmyslové stavby (článek o soutěži Stavba Moravskoslezkého kraje 2007 na str. 71).
Cílem prací na osazení nových světelných a elektroenergetických systémů startovací a přistávací dráhy je zvýšení kategorie dráhy na CAT II, tzn. provádění přesnějšího přístrojového přiblížení a přistání za nízkých dohledností. Pokračuje také projekt výstavby obslužné komunikace kolem perimetru letiště se současným vybudováním nového oplocení, které lépe splňuje požadavky na bezpečnost a zmenšuje střežený prostor letiště o 145 ha, což přináší úspory v údržbě zelených ploch letiště. V zájmu zlepšení dopravní dostupnosti letiště se v roce 2010 počítá s přímým kolejovým napojením nového tříkilometrového úseku z letiště na regionální trať Studénka-Veřovice, kterou čeká také rekonstrukce (a tím i na 2. železniční koridor). Počítá se i s novou zastávkou v přilehlé průmyslové zóně, jejím zavlečkováním a se stavbou přestupního terminálu pro cestující.

Provoz letiště
V posledních letech došlo k významnému nárůstu počtu odbavených cestujících. V pravidelné dopravě dominovala linka do Prahy provozovaná společností ČSA, jejíž podíl na počtu cestujících činil 31 %. V průběhu roku 1996 byl společností Cirrus Airlines ukončen pravidelný provoz na lince do Mnichova. Naopak významně narostl počet cestujících na pravidelné lince do Vídně provozované společností Job Air. Prudce vzrostl segment nepravidelných letů. Cestovní kanceláře spolu s leteckými společnostmi stále více usilují o maximální pohodlí svých klientů, přičemž blízkost letiště je jedním z rozhodujících parametrů. Nejvyšší podíl na nepravidelné osobní dopravě měly společnosti ČSA a Travel Service. V loňském roce letiště odbavilo více než 330 000 cestujících, což bylo o 10 % více než v roce 2006. Z Mošnova odlétají dvě pravidelné linky do Vídně a Prahy. Do 26 zemí startují nepravidelné charterové lety. Do deseti let by se počet odbavených cestujících měl zvýšit na 1,5 milionu. Pomoci by k tomu mělo plánované zavedení pravidelných linek, nejprve do Moskvy, dále do Bruselu, Londýna, Amsterodamu a dalších evropských regionů, odkud na sever Moravy přicházejí strategičtí investoři.
Významného meziročního nárůstu dosáhl i další klíčový ukazatel, kterým je objem nákladní přepravy. V roce 2006 bylo poprvé odbaveno více než 2000 t leteckého nákladu a tento objem stále stoupá. Nejvýznamnějším klientem v této oblasti je Česká pošta, s. p., která provozuje pravidelné letecké poštovní linky mezi Prahou a Ostravou. Poptávku po všech druzích dopravy, včetně letecké, zvyšuje automobilka Hyundai v Nošovicích a další výrobní subjekty v regionu.

Rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov

Podmínky pro příchod zahraničních investic
Na přelomu minulého a tohoto století procházelo socioekonomické prostředí statutárního města Ostravy i převážné části regionu - Moravskoslezského kraje - procesem postupné, stále ještě neukončené restrukturalizace. Hospodářství mělo díky vysoké koncentraci průmyslových aktivit a vysoké hustotě obyvatel nejen ve městě, ale v rámci celého regionu, poměrně velký potenciál růstu, který však nebyl zdaleka využit, zejména kvůli malému růstu místní ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.
Za této dlouhodobě tíživé ekonomické i sociální situace, navíc s nejistou prognózou dalšího vývoje, přistoupili představitelé statutárního města Ostravy po přípravě ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturou CzechInvest i s dalšími subjekty k praktickému uplatnění proinvestičních faktorů. Tento krok se opíral o několikaleté poznatky a zkušenosti, plynoucí většinou z oboustranně náročných rozhovorů zástupců města a rozvojových institucí s potenciálními investory. Postupně se podařilo identifikovat hlavní bariéry, bránící příchodu významnějších zahraničních investorů, mezi které především patřilo nedostatečné dopravní napojení (nebyla dokončena výstavba silnice R 48, výstavba dálnice D 47 dosud nebyla zahájena); nepružné a diskriminační právní předpisy, absence škol s cizím vyučovacím jazykem nebo chybějící mezinárodní destinace (Frankfurt, Vídeň, apod.) a nevhodné časy příletů a odletů mezi Prahou a Ostravou na letišti v lokalitě Ostrava-Mošnov. Stěžejním argumentem byla neexistence kvalitních nemovitostí pro podnikání v podobě vhodných nájemních hal či revitalizovaných bývalých průmyslových areálů (tzv. brownfields). Jako způsob zahájení řešení a odstranění těchto bariér byla zvolena alokace finančních prostředků do programů na podporu průmyslových zón, včetně regenerace brownfields a výstavby a rekonstrukce nájemních hal. Restrukturalizace průmyslu na území města i regionu získala věcnou a institucionální podporu vlády České republiky, samosprávy města Ostravy a Moravskoslezského kraje i dalších subjektů.

¤ Rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov

¤ Rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov, vizualizace

V letech 1999 až 2000 bylo proto prvními etapami zahájeno budování průmyslových zón Ostrava-Hrabová, Mošnov a Vědeckotechnologického parku Ostrava. Na plochách 20 ha, 22,5 ha a 10 ha započala výstavba inženýrských sítí, komunikací a budov. K financování výstavby byly využity prostředky státních dotací a Evropské unie z fondu PHARE.
Dnes se velkoryse koncipovaná rozvojová lokalita Ostrava-Mošnov, tvořená souborem ploch se specifickým určením, nachází v sousedství mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava (s přístupem k pojezdové dráze). Na vlastní letiště navazuje v současnosti rozvíjené administrativní a obchodní centrum o rozloze 20 ha, kde je plánováno vybudování terminálu kolejového napojení letiště, hotelu, retailu a administrativních a kancelářských prostor. Veřejná logistická zóna má k dispozici 43 ha. Pro účely malého a středního podnikání je vyčleněna plocha 10 ha a 32 ha tvoří tzv. Malou rozvojovou zónu.
Nejvýznamnější je Strategická průmyslová zóna Letiště Leoše Janáčka Ostrava, která je dnes, po osmi letech existence a rozvoje, vhodným prostředím pro investory, kteří mají zájem těžit z dlouhodobého procesu obnovy průmyslu a výroby v regionu. Průmyslová zóna je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. Zvláště vítána je spolupráce s místními výrobci a dodavateli. Zóna je akreditována agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a podporována státem. Pozemky vlastní statutární město Ostrava. Současná rozloha zóny činí 200 ha, přičemž území obsazené investory má rozlohu 35 ha. Plocha 90 ha je vyčleněna pro strategického investora. Jde o parcely s rovným povrchem, který nevyžaduje další úpravy a nehrozí zde žádná ekologická rizika. Potřebná technická infrastruktura (voda, plyn, elektřina, digitální telefonní ústředna, kanalizace) bude k dispozici v prvním pololetí roku 2009.
V zóně se etablovaly významné investiční společnosti z oboru automobilového průmyslu. Německá společnost Behr vyrábějící klimatizaci a chladiče (s cílovým počtem 500 pracovních míst), jihokorejská firma Plakor s výrobou plastových dílů (550 prac. míst) a italská společnost Cromodora s výrobou litých kol (300 prac. míst). O obsazení zbývajících volných ploch, na kterých je možné začít ihned stavět, probíhají intenzivní jednání s potenciálními zájemci, včetně strategického investora.

¤ Budoucí administrativní a obchodní centrum, navazující na Letiště Leoše Janáčka Ostrava, vizualizace

¤ Budoucí administrativní a obchodní centrum, navazující na Letiště Leoše Janáčka Ostrava, vizualizace

Závěr

Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a na navazujících odvětvích - hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí, avšak hutnictví a těžké strojírenství i nadále dominují. Tato odvětví však procházela významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, kompenzovanými novými akvizicemi v oborech výroby a služeb, ale i vývoje nových technologií. V posledních letech zažívá Ostrava - metropole Moravskoslezského kraje a třetí největší město v České republice - nevšední ekonomický boom a přísun investic do průmyslových zón, developmentu či budování hotelů. Je místem, kde našlo sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí. O stabilitě města svědčí i vysoký úvěrový rating, výhodou je rovněž kvalifikovaná pracovní síla, zázemí tří vysokých škol s více než 32 000 studenty, 1^st International School, rozvíjející se mezinárodní letiště a kvalitní infrastruktura. Míra nezaměstnanosti v Ostravě již k 30. června 2008 poklesla na hodnotu 8,1 % a dále klesá. Atraktivitu města rozšíří i dobudování dálnice D 47.
V minulosti byla Ostrava výrazně podinvestovaná, na pokraji zájmu investorů a developerů. V současnosti se situace obrací, je zde citelný příliv investic, který bude v příštích letech ještě stoupat. Vznikají projekty administrativních a rezidenčních staveb, připravují se realizace logistických center.
V současné době se pozornost města začíná zaměřovat na využití ploch tzv. brownfields. Prvním příkladem je území Nová Karolina, kde po letech dekontaminace a příprav začíná výstavba nového městského centra Ostravy. Dalším strategickým cílem města je pak v kooperaci s univerzitami, vědecko-výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou rozvíjet výzkum a transfer pokročilých technologií a podporovat komercializaci jeho výsledků, zejména prostřednictvím rozvoje Vědecko-technologického parku Ostrava a Centra transferu technologií.

Vizualizace vycházejí ze zpracovaného záměru, který vytvořil Krajský úřad Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s městem Ostrava.

Použitá literatura
[1] Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005-2013, Odbor ekonomického rozvoje MMO, Ostrava 2005
[2] Výroční zprávy statutárního města Ostravy za léta 2000 až 2007, Magistrát města Ostravy
[3] Výroční zprávy Letiště Ostrava, a.s.
[4] Archiv dokumentů, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Praha, Ostrava

¹⁾ Na letišti působí organizace: Letecké společnosti České aerolinie a Central Connect Airlines; Řízení letového provozu - Letiště Ostrava; Celní úřad - středisko Mošnov - letiště; Cizinecká policie; Letecká meteorologická služba; spediční společnosti - DHL Logistics, s.r.o., DHL Express, Transexpress a UPS, Svobodné celní pásmo - Free Zone, a.s.
²⁾ Z 20 mezinárodních letišť v Česku je 14 certifikovaných pro schengenské lety. Na pěti z nich stavební úpravy umožnily fyzicky oddělit cestující v rámci Schengenského prostoru a cestující, kteří míří mimo EU.