Zpět na stavby

Brownfield v Praze se změnil v plnohodnotnou městskou čtvrť

11. července 2022
Ing. Martin Unger

Za rozvojem pražské lokality Brumlovka stojí ryze česká developerská a investiční společnost Passerinvest Group, kterou založil a doposud vede stavitel Radim Passer. Tato v podstatě svébytná čtvrť se postupně stala jedním z přirozených center Prahy 4. Denně jí projde zhruba 15 000–17 000 lidí, kteří tu bydlí, pracují i tráví volný čas.

Autor:


Technický ředitel Passerinvest Group, a.s., české developerské a investiční společnosti, která se od svého založení na konci roku 1991 původně věnovala realitnímu trhu, rekonstrukcím činžovních domů v Praze a následně výstavbě převážně administrativních objektů a několika rezidenčních projektů.

Historie Brumlovky v Michli

V roce 1895 obchodník Karel Brummel koupil v Michli (v místě současné Brumlovky) místní cihelnu i s přilehlými pozemky. Na nich následně nechal postavit deset domů (dnešní Jemnická ulice). Díky tomu v této lokalitě zlidověl místopisný název po původním majiteli – Brumlovka. Ve dvacátých letech minulého století tam byla nouzová kolonie, která následně zanikla. Z novodobé historie si toto místo lidé pamatují podle sportovní haly stejného názvu, která tu vznikla v sedmdesátých letech a fungovala až do přelomu tisíciletí. Na protilehlé straně Vyskočilovy ulice se zároveň rozprostíral obrovský stavební dvůr Pražské stavební obnovy včetně ubytoven pro stavební dělníky, kromě jiného jako zázemí při výstavbě Jižního Města. S příchodem listopadu 1989 a transformace celé ekonomiky však toto zařízení rychle ztratilo svůj smysl a z území se začal stávat zanedbaný brownfield, neprůchodná oplocená lokalita s nebezpečnými zákoutími.

Od plánování po počátky výstavby

Na konci roku 1992 otec Radima Passera v rámci privatizace koupil Pražskou stavební obnovu včetně pozemků, které se později staly základem pro budoucí výstavbu celého areálu, původně nazvaného BB Centrum.

V průběhu roku 1993 se odehrály klíčové kroky z hlediska dalšího směřování celé lokality. Radnice Prahy 4 vyhlásila urbanistickou soutěž na koncepční řešení a využití území, ve které se svým konceptem BRBA (Brumlovka Baarova) zvítězil architektonický ateliér Studio A, s.r.o. (později Aulík Fišer architekti, s.r.o.). Tato vítězná studie podpořená městskou částí Praha 4 a hlavním městem Prahou se stala základním kamenem pro rozvoj území, který probíhá až do současnosti. Zároveň v polovině roku 1993 tyto pozemky Radim Passer od svého otce odkoupil a započala dlouhodobá spolupráce s arch. Aulíkem a jeho týmem na urbanistickém projektu, tehdy nazvaném BB Centrum (B – Brumlovka B – Baarova). Samotná stavební činnost začala v roce 1996 a roku 1998 byla otevřena první administrativní budova v areá­lu – budova C (u nájezdu z Vyskočilovy ulice na magistrálu směřující do centra Prahy). Nutno dodat, že to byla stavba iniciační jak pro samotnou lokalitu, tak pro investora i autora návrhu, a dílo výrazně překročilo původní očekávání.

Současnost Brumlovky

V současné době zde na 25 ha najdeme dva rezidenční komplexy, multifunkční budovu Brumlovka s wellness a fitness klubem, společenské centrum Bethany, křesťanskou školku, základní a střední školu Elijáš. K tomu dva rozsáhlé zelené parky (každý o rozloze 1 ha), atletický stadion a několik dětských hřišť. Vznikla tu i dvě nová náměstí: náměstí Ellen G. Whiteové a náměstí Brumlovka, a také dvanáct administrativních budov mezi ulicemi Baarova, Želetavská a Vyskočilova, kde sídlí celá řada významných firem.

Za tu dobu se stala lokalita Brumlovka jedním z přirozených center Prahy 4. Denně tudy projde zhruba 15 000–17 000 lidí, kteří tu bydlí, pracují, nebo tráví volný čas. Tato v podstatě svébytná čtvrť se tak stala významnou i finančním přínosem do veřejných rozpočtů pro Prahu i celou Českou republiku. Na Brumlovce vzniklo 15 000 pracovních míst a lokalita tak přispívá ročně do státního rozpočtu sumou kolem 5 mld. Kč.

V současnosti je zde proinvestováno přes 16 mld. Kč a z toho do neziskových projektů a občanské vybavenosti putovalo více než 1,6 mld. Kč. Příkladem těchto investic je například sportovní centrum Balance Club Brumlovka, společenské centrum Bethany s kostelem a mateřskou školkou nebo základní a střední škola Elijáš včetně tzv. školního pavilonu. Součástí těchto projektů je kvalitní veřejný prostor včetně parků a sportovišť, kultivace komunikačního a dopravního systému jak pro pěší a cyklisty, tak individuální a hromadnou dopravu, zahrnující systematické budování dobíjecích stanic pro elektromobily a provozování dvou linek lokálního kyvadlového autobusu.

Od BB Centra k Brumlovce

V letošním roce došlo také k podstatné změně v názvu lokality, ke kterému vedla dlouhá cesta, a toto rozhodnutí padlo z řady důvodů. Vliv měla jednak zpětná vazba od místních obyvatel a od lidí, kteří v ní pracují, tak i odezva ze vzdálenějších částí Prahy. Zhruba před rokem byl uskutečněn větší průzkum mezi obyvateli Prahy, ve kterém název Brumlovka rezonoval mnohem výrazněji a přirozeněji, přestože i název BB Centrum byl široké veřejnosti poměrně znám. Převládla tedy určitá tvorba místopisu, typická pro Prahu.

Celý záměr zároveň začíná naplňovat charakteristiku funkční části města, původní pojmenování bylo postupně obsahově překonáno a bylo třeba na takto vytvořenou městskou čtvrť adekvátně reagovat vhodným názvem. Z toho důvodu byla také nakonec zvolena změna názvu z BB Centra na Brumlovku.

Udržitelný rozvoj

Jedním z firemních principů je dlouhodobě zaměřit své aktivity při budování projektů nejen na výstavbu budov, ale z velké části také na kultivaci a rozvoj celé lokality v souladu s principy funkčního a udržitelného města krátkých vzdáleností. Tento pohled na udržitelnost je však nejen enviromentální, ale také ekonomický.

V enviromentální rovině se v současnosti kromě řešení již standardně vyžadovaných právními předpisy a různými certifikáty jedná především o otázku eliminace tepelných ostrovů a zadržování dešťové vody ve městě. V této souvislosti se zaměřujeme na práci s vegetačními střešními zahradami na budovách i s veřejným prostorem, který tyto domy obklopuje.

Vegetační střechy se zde začaly systematicky budovat od roku 2002 na budově Alpha. Nyní, po téměř dvacetileté zkušenosti, je jako určitá laboratoř poskytována i dalším projektantům či investorům se zdůrazněním, že vegetačních střech se není třeba bát a opravdu naplňují svůj enviromentální smysl. Finančně se z hlediska celkové investice také nejedná o podstatnou položku, i když efekty, které přináší, jsou společensky významné. Kromě příjemného prostředí pro uživatele je to především schopnost zadržovat dešťovou vodu, podporovat biodiverzitu formou výsadby druhově rozmanité zeleně, vytvářet příjemné mikroklima, efektivně izolovat střešní plášť budov, neakumulovat teplo, ale i tvorba kultivované střešní krajiny. Při komplexním řešení ve spojení s vhodně zpracovaným veřejným prostorem v okolí domu – komunikace, sadové úpravy za použití přírodních materiálů jako světlý kámen ve vhodné skladbě, umožňující zasakování dešťové vody a opět funkční eliminaci akumulace tepla, dochází v letních měsících v pozitivním smyslu k obrovským řádovým rozdílům z hlediska teplot a mikroklimatu oproti tradiční městské zástavbě. Takovéto propojení většího městského území je možno vnímat jako řešení současných klimatických problémů.

Od počátku výstavby areálu je kladen také důraz na řešení odtoku dešťové vody. Součástí dešťové kanalizace jsou velké retenční nádrže, které zpozdí odtok této vody především z velkých zpevněných ploch. Zároveň je minimalizace odtoku dosahováno jejich přímým využitím jako závlah nebo následným zasakováním do ploch v okolí jednotlivých objektů. Maximálním využíváním dešťových vod pro zálivku i na střešních zahradách je samozřejmě kromě enviromentálního účinku snahou sledovat i efekt ekonomický. Systém zálivek je inteligentní a minimalizuje spotřebu vody jako takové, protože v suchém období je třeba využívat standardní dodávky vody.

V ekonomické rovině je nutno také zdůraznit, že kanceláře nejsou jen místem určeným pro práci, ale že se jedná o skrytý motor celé ekonomiky. Moderní výstavba obecně, i rekonstrukce administrativních budov v Praze, neustále zvyšuje produkci ČR díky multiplikačnímu efektu. Kanceláře mají přidanou hodnotu také v tom, že se dají považovat za zdroj investic do výstavby i veřejného prostoru. Následný provoz admi­nistrativních budov přispívá do rozpočtu města a také k jeho celkovému rozvoji. Vybudování a správa takového veřejného prostoru nestojí město, respektive veřejné rozpočty, žádné prostředky. V případě Brumlovky doposud město investičně ušetřilo 1,6 mld. Kč, které odpovídají investicím do neziskových a veřejných projektů. Stejně tak tím veřejný rozpočet šetří za údržbu veškerých veřejných prostranství a provoz občanské vybavenosti, jako jsou parky, náměstí, dětská hřiště, atletický stadion, ale i školky či školy. Veškeré tyto náklady se hradí z poplatků za služby kancelářských nájemců, soukromých firem, které přirozeně chápou odpovědnost k místu a lokalitě, kde působí. Kanceláře tak nejsou jen místem pro práci, ale i prostředkem pro rozvoj města, stejně jako nástrojem pro úsporu veřejných rozpočtů, města i státu, a tedy nás všech.

Pokud jde o řešení dodávek energií do lokality, jako je elektřina a teplo, tak i zde je snahou dlouhodobě zohledňovat environmentální pohled. Celý areál je napojen na dálkový zdroj tepla, horkovod Pražské teplárenské. Snahou je také nevytvářet lokální zdroje s využitím plynu uvnitř města a podporovat myšlenku jednoho efektivního a enviromentálně kvalitně zvládnutého zdroje, ochráněného od města.

Samozřejmě je také cílem reagovat na současný vývoj a u projektů v přípravě se již počítá s významným využitím tepelných čerpadel. Stejně tak se postupuje u dodávek elektřiny, kde je v současné době připravován projekt výstavby vlastního obnovitelného zdroje ve formě fotovoltaické elektrárny mimo území Prahy. Standardem u nových domů budou zároveň také instalace fotovoltaických panelů. Chystaná řešení budou opět systémová, není cílem jít pouze cestou nepodstatných symbolických deklarací, ale smysluplným a funkčním naplněním nastavených cílů v rámci politiky ESG.

Samostatnou a neméně důležitou jak pro fungování lokality, tak optikou udržitelného rozvoje a kvality života ve městě, je kapitola dopravy. Zvládnutí dopravní obslužnosti je klíčovým parametrem, a proto se od počátku rozvoje Brumlovky pracuje s dopravním modelem celé oblasti, včetně přesahů do celé městské části. Model je průběžně aktualizován, aby bylo možno v reálných podmínkách průběžně ověřovat jeho aktuálnost a funkčnost jak z pohledu areálu, tak širšího napojení na město. Výsledkem je optimální nastavení dopravních uzlů/křižovatek, správné dopravní vazby, např. oddělení dopravy rezidenční od komerční, vytváření dostatku parkovacích míst včetně veřejných parkovišť především v podzemí jednotlivých domů tak, aby nebyl zatěžován veřejný prostor. Součástí této práce je také rozvoj a podpora cyklodopravy, v rámci které se v každém domě vytváří kapacitní a kvalitní zázemí pro cyklisty. Zároveň byly v rámci areálu vybudovány dílčí trasy cyklostezek, které jsou dále součástí nadřazeného městského systému. Navazující a významnou kapitolou je městská hromadná doprava, která je podporována a rozvíjena formou bezplatné kyvadlové dopravy (tzv. shuttle bus) mezi stanící metra linky C – Budějovická a Brumlovkou. V rámci této kyvadlové dopravy byly zřízeny dvě linky. Ty samostatně obsluhují severní a jižní část Brumlovky a jejich provoz je zajištěn také elektrobusy (v rámci pravidelné MHD první v Praze). V této návaznosti je samozřejmě také jako součást dopravy nutno zmínit elektromobilitu. Kromě provozování zmíněných elektrobusů je dlouhodobým cílem podporovat rozvoj elektromobility budováním sítě dobíjecích stanic, které jsou instalovány v podzemních parkovištích u nájemců, na veřejných parkovištích v podzemí i na povrchu. S ohledem na současný vývoj je přesto tato síť, která hustotou převyšuje pražský standard, dále rozšiřována.

Moderní architektura na Brumlovce

Budova Alpha
Osmipodlažní budova Alpha je jedním z nejatraktivnějších administrativních projektů Brumlovky. Charakterizuje ji oblouková fasáda, která kopíruje sjezd z magistrály 5. května směrem k Vyskočilově ulici. Oblí­beným místem nájemců budovy je střešní terasa, kde mají možnost během pracovního dne relaxovat v prostředí vzácných dřevin a rostlin. V průběhu roku 2021 byla terasa vybavena novými stínicími pergolami pro příjemné posezení a doplněna o další zeleň. Neméně architektonicky zajímavá je budova i zevnitř. Pohled na prosklenou dvoranu s vertikálním sklonem přes všechna podlaží okouzlí jak při pohledu z nejvyššího patra, tak z přízemí. V přízemí objektu se vstupem z Vyskočilovy ulice je pro nájemce i veřejnost k dispozici kantýna a bistro. Významným benefitem je také velmi dobrá dopravní dostupnost – přímo před budovou je autobusová zastávka Brumlovka a ke stanici metra Budějovická lze pěšky dojít za několik minut.

Celková pronajímatelná plocha: 12 300 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 230
Počet nadzemních podlaží: 8
Počet podzemních podlaží: 4
Rok dokončení/modernizace: 2003/2016
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budova Beta
Administrativní budova Beta je atraktivní zejména svou polohou v centrální části lokality u náměstí Brumlovka. Svým nájemcům i veřejnosti nabízí rozmanité možnosti stravování. V přízemí budovy se nacházejí restaurace. Všechny provozovny od jarních měsíců disponují venkovními zahrádkami situovanými směrem k přilehlému náměstí. Jedná se o oblíbené místo setkávání i relaxace, konají se zde také sezonní trhy i různé kulturní a společenské akce. Během pracovního dne mají nájemci Bety možnost využívat k odpočinku střešní terasu s příjemným posezením. Nájemce posledního podlaží má navíc k dispozici ještě další samostatnou terasu. V interiéru dodávají prostoru eleganci přírodní materiály, zejména dřevo, kámen a sklo.

Celková pronajímatelná plocha: 19 000 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 330
Počet nadzemních podlaží: 9
Počet podzemních podlaží: 3
Rok dokončení/modernizace: 2005/2016
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budova Delta
Administrativní budova Delta je největším a zároveň nejzelenějším projektem Brumlovky. Nájemci Delty využívají rozsáhlé střešní terasy na ploše téměř 1 900 m2 s bohatou zelení a relaxačními místy.
Budovu Delta tvoří dvě samostatné stavby v půdorysu tvaru písmen H, které mohou být navíc na každém podlaží propojeny spojovací lávkou. Díky ní lze na jednom patře získat kancelářskou plochu dosahující až 4 500 m2. V přízemí Delta nabízí kantýnu i restauraci, které slouží nejen nájemcům, ale i veřejnosti. Západní část budovy je lemována zeleným pásem s umělým říčním korytem, které využívá zachycenou dešťovou vodu. Na jižní stranu objektu volně navazuje park Brumlovka.

Celková pronajímatelná plocha: 40 800 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 880
Počet nadzemních podlaží: 8
Počet podzemních podlaží: 6
Rok dokončení: 2015
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budova Filadelfie
Zajímavé architektonické pojetí, strategická poloha i výhledy do všech světových stran řadí budovu Filadelfie k velmi atraktivním kancelářským projektům. S výškou 70 m tvoří dominantu Brumlovky a je viditelná již z dálky z několika míst v Praze. Díky skleněnému plášti působí interiér vzdušně, proniká do něj velké množství světla a uživatelům nabízí panoramatické výhledy v podstatě z jakéhokoliv místa. Součástí budovy jsou dvě střešní terasy s bohatou zelení a relaxačními místy pro nájemce, kantýna, několik restaurací a obchodní pasáž v přízemí. Atraktivitu objektu ještě umocňuje přilehlý Baarův park s velkou vodní fontánou a relaxačními místy, např. v podobě pétanquového hřiště, kde se rádi odreagují v obědové pauze zaměstnanci zdejších firem.
V roce 2021 byla dokončena rekonstrukce vstupního lobby kancelářské části budovy včetně hlavní recepce. Došlo k většímu otevření prostor směrem k obchodní pasáži, proměně vstupní části od Želetavské ulice a rovněž ke zkvalitnění a zpříjemnění odpočinkových zón. V prostorách vznikly velkoplošné vegetační stěny s živými rostlinami, tzv. vertikální zahrady. Stěna za recepcí je nově obložena velkoformátovým keramickým obkladem, jenž je nejen vysoce estetickým prvkem, ale slouží navíc jako projekční plocha pro vnitřní mapping, který je aktivním prvkem doplňujícím design celého interiéru.

Celková pronajímatelná plocha: 34 000 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 940
Počet nadzemních podlaží: 17
Počet podzemních podlaží: 6
Rok dokončení: 2010
Návrh: DAM architekti s.r.o.

Budova Brumlovka
Budova Brumlovka je ojedinělá nejen svou polohou v srdci lokality Brumlovka, ale také neobvyklou architekturou. V obchodní pasáži situované v přízemí budovy se nacházejí restaurace a obchody, ve 2. a 3.NP pak wellness a fitness Balance Club Brumlovka s 25metrovým bazénem.
V roce 2021 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce klubu zahájená v roce předchozím, kdy byl z důvodu pandemie dočasně uzavřen. Modernizováno bylo klientské centrum, fitness, recepce, šatny a sprchy, zázemí personálu, ale i celé wellness včetně střešní terasy. Nově byl osazen nerezový 25metrový bazén s pozvolným vstupem a vodou vyhřívanou na 28 °C a také prostornější nerezová vířivka.

Celková pronajímatelná plocha: 6 700 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 140
Počet nadzemních podlaží: 4
Počet podzemních podlaží: 3
Rok dokončení: 2007
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budova A
Administrativní budova A je nepřehlédnutelná především díky barevně měnitelnému nasvícení konstrukce fasády. V roce 2018 prošel objekt kompletní rekonstrukcí exteriéru i interiéru. Původní omítku nahradily hladké kazety v bílé barvě a předsazená ocelová konstrukce směrem na Vyskočilovu ulici byla zvýrazněna tyrkysovým nátěrem. Čistota a jednoduchost dispozičního řešení budovy byly zachovány, stejně jako prosklený vršek atria, díky němuž prostupuje celou budovou přirozené denní světlo. Součást atria tvoří také barevný světelný vodopád, který spadá z úrovně osmého patra až do přízemí.
V 7.NP je pro zaměstnance v budově k dispozici střešní zahrada o rozloze 1 400 m2 s altánky, zelení a odpočinkovými zónami. Další zelené plochy se potom rozprostírají v prosklených atriích v přízemí. Přímo před budovou A se nachází autobusová zastávka Brumlovka, která nabízí spojení se stanicí metra trasy C Budějovická i s dalšími pražskými lokalitami.

Celková pronajímatelná plocha: 21 600 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 370
Počet nadzemních podlaží: 8
Počet podzemních podlaží: 4
Rok dokončení/modernizace: 2002/2018
Návrh: A8000 s.r.o.

Budova B
Budova B leží v centrální části lokality, na hlavní Vyskočilově ulici, a je dobře viditelná také z pražské magistrály. V roce 2019/2020 prošla kompletní rekonstrukcí, díky níž se stala opět velmi reprezentativní administrativní budovou. V souvislosti s rekonstrukcí budovy B vznikla i nová veřejná prostranství. U hlavního vstupu do objektu se nyní nachází nové náměstí Ellen G. Whiteové se vzrostlými stromy, posezením a vodními prvky. Z druhé strany budovy pak mají nájemci i široká veřejnost možnost relaxovat v moderně upraveném atriu s přírodními prvky, lavičkami a vodními fontánkami. Střešní terasa s bohatou zelení a místy k odpočinku během pracovního dne je k dispozici výhradně nájemcům.

Celková pronajímatelná plocha: 16 600 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 175
Počet nadzemních podlaží: 8
Počet podzemních podlaží: 3
Rok dokončení/modernizace: 1999/2020
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.
Návrh modernizace: A8000 s.r.o.

Budova D
Administrativní budova D nabízí svým nájemcům variabilní uspořádání a technologickou vybavenost. Všem nájemcům je k dispozici nová terasa s bohatou zelení a řadou relaxačních míst, další soukromá terasa je součástí kancelářských prostor v 6.NP. Díky rekonstrukci v roce 2018 se může budova D kromě nových teras pochlubit také zcela novou recepcí a vstupním lobby, zmodernizováno bylo i veškeré hygienické zařízení a část budovy byla opláštěna tahokovem. Budova D patří ke komornějším projektům a její významnou přidanou hodnotou je přilehlý Baarův park s velkou vodní fontánou. Odpočinout si tam je možné také při hře pétanque na zdejším hřišti.

Celková pronajímatelná plocha: 4 000 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 60
Počet nadzemních podlaží: 6
Počet podzemních podlaží: 2
Rok dokončení/modernizace: 2002/2018
Návrh: Petr Kordovský
Návrh modernizace: Michal Bernart a Igor Hobza, Monom

Budova G
Administrativní budova G kopírující horní část Michelské ulice je atraktivním projektem nejen díky své výborné dopravní dostupnosti. Nájemci i jejich hosté oceňují dostatek parkovacích stání v podzemních garážích, autobusová zastávka je přímo před budovou. Vnitroblok, který není při pohledu z ulice patrný, nabízí nájemcům budovy rozlehlé relaxační prostory s bohatou zelení, nechybí ani zastřešené posezení. Vstup do těchto prostor je možný i ze všech přízemních retailových jednotek. Budova G disponuje velkou střešní terasou se zelení a pozoruhodným výhledem do okolí. Zaměstnanci tam rádi relaxují nejen v čase oběda, ale i v průběhu celého pracovního dne.

Celková pronajímatelná plocha: 6 700 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 140
Počet nadzemních podlaží: 4
Počet podzemních podlaží: 3
Rok dokončení: 2013
Návrh: A8000 s.r.o.

Budova E
Architektonicky unikátní budova E pochází z dílny architektonického studia Aulík Fišer architekti, s.r.o., a byla dokončena v roce 2007. Vzhledem k umístění budovy v blízkosti magistrály bylo nutné řešit odraz hluku od pláště objektu. V tomto případě bylo použito originální řešení tzv. prolamované fasády a akusticky pohltivých materiálů, které působí jako architektonický motiv. Budova o sedmi nadzemních a čtyřech podzemních podlažích nabízí 14 700 m2 pronajímatelných ploch a podzemní parkoviště má kapacitu 330 parkovacích míst. V prvním nadzemním podlaží je situován gastronomický provoz a konferenční prostory s posuvnými stěnami, které umožňují širokou variabilitu. Půdorysně trojúhelníkové kryté atrium propojuje jednotlivá patra panoramatickými výtahy a zároveň umožňuje pronikání denního světla do kanceláří orientovaných do atria. Budova disponuje také střešní terasou se zelení.

Celková pronajímatelná plocha: 14 700 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 330
Počet nadzemních podlaží: 7
Počet podzemních podlaží: 4
Rok dokončení: 2007
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budovy Villas
Administrativní objekt Villas tvoří soubor dvou komorních budov stojících na společném přízemním podlaží. Do obou recepcí se vstupuje z Želetavské ulice, která v roce 2020/2021 prošla kompletní proměnou a její funkce se více přiblížila pěší zóně se vzrostlými stromy a relaxačními místy. Z druhé strany projektu se nachází malebný Baarův park. Vizuální podobu objektu ozvláštňují skleněné slunolamy a dlouhé pásy oken, které do budovy propouštějí dostatek denního světla.

Celková pronajímatelná plocha: 7 800 m2
Počet podzemních parkovacích stání: 210
Počet nadzemních podlaží: 6
Počet podzemních podlaží: 2
Rok dokončení: 2002
Návrh: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Budoucnost území

Již letos se Brumlovka rozroste o další projekt Rezidence Oliva se 72 novými byty. V multifunkční budově Olivka, která vzniká souběžně v těsném sousedství a bude umístěna do parku Brumlovka, přibude další školka, kavárna se zázemím. Bude tu také k vidění unikátní model švýcarské železnice s 35 modely vlakových souprav a 500 m kolejí.

Plánované kapacity bytové výstavby v areá­lu Brumlovka mohou a určitě i přinesou určité požadavky na zázemí občanské vybavenosti včetně školky a školy nebo např. sportoviště. Z dnešního pohledu je lokalita optikou těchto počtů velmi napřed, protože tyto kapacity byly již před lety vybudovány s velkou rezervou (mateřská školka se dvěma třídami pro celkem padesát dětí a základní škola včetně středoškolského lycea) a naopak je suplována práce města saturováním požadavků rodičů ze širokého okolí. Zároveň jsou tato zařízení vybavena veřejnými sportovišti v Baarově ulici (přímo u základní školy) a následně atletickým stadionem mezi ulicemi Baarova a Ohradní. Navíc letos přibude další školka s kapacitou cca třicet dětí v Hodonínské ulici. Plánované bytové kapacity přitom nedosahují takových objemů, které by tyto již postavené kapacity naplnily.

Nájemní bydlení
Ve výhledu následujících deseti let by se na Brumlovce mohly uskutečnit další tři až čtyři projekty, jejichž součástí bude kromě jiného velmi žádané nájemní bydlení a služby – vše samozřejmě doplněno o kvalitní veřejný prostor a zeleň. Nejbližšími etapami jsou multifunkční objekty Hila a Orion zahrnující jak prostor pro administrativu, tak služby a významný podíl nájemních bytů.