Restaurování historických podlah budovy Nostického paláce v Praze

Významnou část rozsahu díla tvořily, po předchozím důkladném průzkumu, nejrůznější restaurátorské práce včetně restaurování původních podlah. V polovině roku 2002, kdy byla rekonstrukce prostor Nostického paláce téměř před dokončením, se při letní povodni vylila z břehů řeka Vltava. V srpnu 2002 byl tak suterén Nostického paláce zatopen v celé výšce, přízemí bylo zaplaveno zhruba do výše 0,6 m.
Vzhledem k faktu, že všechny podlahy v suterénu a v přízemí byly vystaveny dlouhodobému působení vody v důsledku záplav, došlo u postižených dřevěných podlah k jejich nabobtnání, radikální změně rozměrů a k jejich vydutí a zvlnění. Protože je proces bobtnání a vysychání dřeva nereverzibilní, nebylo možné docílit původního rozměru dřevěných segmentů ani po případném vysušení na vyhovující hodnotu (cca 9 %). Proto byla oprava formou repase na místě zamítnuta. Byl zvolen radikální postup. Stávající dřevěné podlahy byly demontovány, podkladní vrstvy vysušeny a následně položeny nové dřevěné podlahy. Nezbytnou součástí těchto oprav byla i výměna podkladních tesařských podpodlah včetně vložení nových izolačních materiálů (ty nebylo rovněž možné na místě vysušit).
Vzhledem k historické hodnotě paláce, který je zapsán jako nemovitá kulturní památka č. 1-847, byly veškeré práce prováděny pod přímým dohledem pracovníků Národního památkového ústavu a zvláštní komise ustanovené Ministerstvem kultury ČR. V roce 2003 byla tato stavba oceněna titulem Stavba roku.
Obecně lze říci, že rekonstrukce podlah byla, stejně jako řada jiných činností prováděných při rekonstrukci Nostického paláce, časově, technologicky a po odborné stránce velice náročná a také permanentně sledovaná a kontrolovaná všemi zúčastněnými subjekty (investor, generální dodavatel, Národní památkový ústav atd.). Celkem bylo restaurováno cca 3000 m² dřevěných podlah v šesti podlažích. Jednalo se o několik typů a vzorů dřevěných podlah ve dvou kvalitách (Výběr a Standard) a v provedení celomasívní 19 mm nebo sendvič 22 mm:

• čtverce Vídeň - dub, smrk;
• čtverce Dvojitý Kříž - dub;
• čtverce Chotkův palác - dub, modřín;
• palubky dub 19x60x800 mm, 21x100x1000 mm,
• 21x100/200x1500-3000 mm;
• bordury;
• repase původních intarzovaných parket.

Celý průběh restaurování dřevěných podlah tvořilo celkem šest na sebe navazujících a vzájemně propojených procesů.

¤ Vzkaz truhláře z roku 1899 svým budoucím kolegům

¤ Stav parketové mozaiky před její repasí

¤ Provizorní uskladnění dochovaných parket

¤ Podlaha po odkrytí parket

Restaurátorský záměr
Stav dřevěných podlah před restaurováním
Z převážné většiny byly parketové čtverce a ostatní dřevěné podlahy ve velmi špatném stavu, tzn. znečištěné, uvolněné, popraskané, poškrábané, pera a drážky rozlámané, okraje rozšlapané, chyběly některé části čtverců. Přibližně 20 % parket bylo původně vyrobeno z měkkého dřeva a nášlapná vrstva byla velmi opotřebená.

Postup restaurování

• Nejdříve byla provedena tzv. Pasportizace - technická inventura stavu (fotodokumentace a výkresová dokumentace). Fotodokumentace zachycovala:
  - směr kladení jednotlivých segmentů podlah;
  - nutné detaily;
  - návaznost na ostatní místnosti;
  - označení jednotlivých segmentů čísly.
• Následovalo vypracování výkresové dokumentace, jež zobrazovala:
  - osy založení parket;
  - přesné rozměry jednotlivých segmentů;
  - směr kladení; - nutné detaily;
  - očíslování jednotlivých segmentů podlah.
  Pro potřebu nezaměnitelné identifikace byly jednotlivé parkety v každé místnosti označeny zároveň číslem a písmenem.
• Třetí fází restaurátorských prací byla demontáž - opatrné oddělení jednotlivých segmentů od slepé podlahy a očíslování segmentů - každý segment byl trvale označen raznicí. Zajištění celistvosti segmentů vhodným způsobem (lepicí páskou, provázkem apod.). Pokud nebylo možné segment udržet v celku, byly jednotlivé části uloženy do pytlů s příslušným číslem.
• Čtvrtým krokem byla doprava a uskladnění. Po převozu do dílen zhotovitele byly segmenty uskladněny v klimatizovaných skladech.
• Následovaly samotné restaurátorské práce. Jednotlivé segmenty byly rozděleny na opravitelné a neopravitelné. Z neopravitelných čtverců se použitelné části využily jako materiál k doplnění opravitelných čtverců. Každý opravitelný čtverec byl rozebrán a restaurován tak, aby nedošlo k záměně jednotlivých parket ve čtvercích - v průběhu restaurátorských prací byly označené čtverce pohromadě, přičemž byla dodržována tato pravidla: byla-li poškozena hrana parkety, byla tato poškozená hrana ořezána (úbytek cca 3 %) a nahrazena nákližkem ze stejné dřeviny (důležitá byla hustota dřeva a směr probíhajících vláken). Přednostně bylo použito dřevo z nepoužitelných parket. Jednotlivé parkety byly spojeny buď prolepením v drážce a peru, nebo byly k sobě přisponkovány z rubové části segmentu. V případě, že nebyla poškozena obvodová hrana parkety, se formátování neprovádělo. U jednotlivých prvků byly drážky po obvodu očištěny a podle potřeby znovu prořezány. Části vícevrstvých čtverců, které nezůstaly přilepené v celé ploše ke střední vrstvě, byly vyměněny a řádně přilepeny. Chybějící části se nahrazovaly stejnou dřevinou. Spáry mezi jednotlivými lamelami čtverců byly tmeleny pouze do šířky 1 mm. Pokud měla spára rozměr větší než 3 mm, byla vyšpánována tak, aby byla zachována dřevina i kresba vzoru (špičky ve špánách musely navazovat, některé špány byly retušovány tónovaným olejem). Doplněné a opravené segmenty čtverců byly zpětně sesazeny a tloušťkově egalizovány broušením.
• Finální fází restaurátorských prací byla montáž. Jednotlivé zrestaurované segmenty byly dopraveny na stavbu před montáží minimálně dva týdny, aby došlo k aklimatizaci podlahy. Segmenty se kladly zpět ve stejném spárořezu podle vypracované dokumentace. Nově vyrobené segmenty byly umístěny v jednotlivých místnostech tak, aby jejich rozmístění co nejméně narušovalo výsledný dojem. V každém případě bylo jejich rozmístění konzultováno jak s pracovníkem autorského dozoru projektanta, tak s pracovníkem Pražského ústavu památkové péče. Skladby podlah byly v jednotlivých místnostech různé. Zrestaurované segmenty byly pokládány buď přímo na beton, stávající hrubou podlahu (prkenný záklop v kombinaci s kročejovou izolací), nebo na novou podpodlahu tvořenou dvěma vrstvami laťovek nebo OSB desek v kombinaci s pryžovými podložkami. Segmenty dřevěné podlahy se k podkladu lepily a přistřelovaly sponami (45°) nebo přibíjely hřebíky k prknům slepé podlahy. Pokud se jednotlivé segmenty lišily a vznikla mezi nimi spára větší než 3 mm, byla spára vyšpánována. Spáry menší než 3 mm byly ponechány. Po položení došlo k přebroušení parket a k celoplošnému zatmelení některých podlah. Přitom byly respektovány určité nerovnosti vzniklé dlouhodobým užíváním parket. Po přebroušení byly dřevěné podlahy ve dvou vrstvách olejovány. Některé plochy se musely i po přebroušení, vzhledem k enormním zbytkům hydrovosku, vymýt a vydrátkovat teplou vodou s přidáním sody a teprve poté bylo možné dokončit olejování. Na závěr byly instalovány dřevěné soklové lišty.

¤ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci

¤ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci (detail)

¤ Detail skladby parketové mozaiky v reprezentativním sále Nostického paláce

Základní údaje o stavbě
Název: Rekonstrukce a rehabilitace Nostického paláce, Praha 1, Maltézské nám. 1/471
Investor: Ministerstvo kultury ČR
Generální dodavatel: Metrostav a.s., Divize 9
Projektant: Architektonický ateliér Pavly Kupky, Ing. arch. Pavel Kupka
Dodavatel dřevěných podlah: Dřevovýroba Podzimek s.r.o.
Doba výstavby: 09/1998-03/2003

Užitečné odkazy
http://www.metrostav.cz/cz/reference/referencni_stavby/
http://www.podzimek.cz/drevovyroba