Řešení Libeňského mostu se opět odkládá (aneb po nás potopa)
Základní uspořádání soumostí
Libeňský most a související objekty ulice Libeňský most (Libeňské soumostí) byly postaveny v letech 1924–1928. Celé soumostí (obr. 1) se skládá z mostu přes Vltavu (objekt V009) a dalších pěti mostů, z nichž jednopolová klenba (objekt X656) o světlosti 48 m přes původní koryto Vltavy má konstrukci obloukovou jako most přes Vltavu i se schodišti. Ostatní mosty mají různé konstrukce, včetně mostu přes Voctářovu ulici, který je z předpjatých nosníků I (podrobněji viz [1]). Mezi mosty je násyp, který tvoří přehradu pro řeku při povodni i pro komunikace rozvíjející se oblasti po obou stranách. Zatímco prostorové uspořádání na mostě směřovalo do budoucnosti – volba šířky mostu 21 m byla na tehdejší dobu velkorysá, koncepce nosné konstrukce mostu a použité materiály byly maximálně úsporné. Především použití násypu nad oblouky bylo zastaralé. Velkou část únosnosti klenby tak vyčerpává váha násypu. Ve 20. století to již byl anachronismus. Zachovat toto uspořádání ve 21. století je technický hřích. Zastaralé bylo i odmítnutí železobetonu, jež bylo zdůvodněno snahou o maximální úsporu. I starší mosty, např. o čtrnáct let starší Mánesův most, měly mostovku a její podpory železobetonové. Trojský most, otevřený v roce 1928, měl i železobetonové oblouky. Nemluvě o pokrokové železobetonové konstrukci paláce Lucerna, zprovozněném v roce 1921. Přestože Prahu postihla velká povodeň v roce 1890, varování nebylo vzato v úvahu a nové objekty ulice Libeňský most vytvořily významnou překážku toku Vltavy. Celková délka všech mostů ve 1200 m dlouhé přehradě přes údolí Vltavy, otevřených v roce 1928, byla pouhých 370 m, a to ještě část otvorů zakrývají schodiště. Současná jednopolová klenba (X656) je z hlediska protipovodňové ochrany Prahy nevyužitelná. Při zvýšených povodňových průtocích hlavní tok Vltavy směřuje do svého původního koryta, kde je v současné době násypové těleso. Dřevěné provizorium, které Libeňskému mostu předcházelo, bylo dlouhé 449 m.
Vývoj projektu do roku 2016
Degradace mostu, zejména rámových železobetonových polí, byla pozorována již koncem osmdesátých let, kdy došlo pouze k opravě tramvajového tělesa a povrchu komunikací (bez opravy izolačního souvrství). Od roku 1992 proto probíhaly průzkumy a práce směřující k návrhu opravy mostu. Na základě průzkumů mostu, které zahrnovaly i neúspěšné pokusy zvýšit pevnost betonu kleneb injektáží, bylo již v roce 1995 navrženo nahradit jej mostem novým. Na základě provedených prací a jejich výsledku bylo totiž konstatováno, že žádné opravy nedokáží zajistit potřebnou spolehlivost a zatížitelnost opraveného mostu. Povodně v roce 2002 zdůraznily význam Libeňského mostu (byl jako jeden z mála během povodní ponechán v provozu) a iniciovaly významnou revizi návrhu opravy. Výsledkem byl návrh celého soumostí dlouhého 1,2 km (obr. 2), který zahrnoval 285 m dlouhý obloukový most přes Vltavu, 165 m dlouhý inundační most a dva další kratší mosty přes Štorchovu a Voctářovu ulici. Původně navržená šířka mostu (21 m) byla zvětšena na 26,0 m tak, aby umožňovala jízdu tramvaje po samostatném tělese o šířce 7 m (ekonomičtější provoz, méně časté výluky), a dále obsahovala 2 × 2 pruhy (2 × 6,75 m) pro automobily a 2 × 2,75 m pruhy pro pěší a cyklisty. Návrh dokončený v roce 2006 získal všechna potřebná povolení včetně povolení stavebních v roce 2009. Vlastnímu návrhu předcházela architektonická studie, která doporučila, aby charakter vltavského mostu zůstal zachován jako obloukový, ovšem výrazně odlehčený. To by umožnilo i bezpečnější průtok povodní. V roce 2014 bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby a proběhlo první kolo, tedy předvýběr zhotovitele, které bylo ukončeno v roce 2016.
Přerušení přípravy stavby
Potom se, vzhledem k odporu části veřejnosti, celý proces zastavil. Tento odpor má dva základní důvody, založené na současných společensko-politických trendech. Prvním je zdánlivě zbytečné rozšíření mostu, což je údajně v rozporu se snahou minimalizovat dopravní zatížení na pravém břehu Vltavy a zejména v Holešovicích. Automobilová doprava nejsou pouze soukromá auta, ale především služby. Jeden jízdní pruh v každém směru tuto dopravu při každé nehodě, opravě inženýrských sítí nebo tramvajové trasy zastaví. Smíšená doprava tramvají a aut ve stejném pásu je sice technicky možná, ale vyžaduje daleko častější opravy kolejí, o penězích ani nemluvíme. A představa, že cca sto současných tras inženýrských sítí nebude vyžadovat časté opravy, je také nereálná.
Obvykle tam, kde jsou v pražských ulicích 2 + 2 jízdní pruhy, bývá během dne jeden pruh v každém směru vyhrazen pro hromadnou dopravu a složky integrovaného záchranného systému. Druhý důvod k odporu vyplývá ze současného názoru chránit vše staré, pokud se to však netýká přímo vlastního pohodlí. Byl použit obvyklý způsob na zastavení stavby – požadavek na památkovou ochranu. Ministerstvo kultury zvážilo reálné možnosti opravy mostu a vzhledem k důležitosti této dopravní cesty a vzhledem k neutěšenému stavebnímu stavu konstrukce mostu udělení památkové ochrany již poněkolikáté odmítlo. Další průběh prověřování aktuálního stávajícího mostu dal ministerstvu za pravdu. Z původní konstrukce by na základě stavebně technického průzkumu zůstalo pouze torzo a kopie se z pohledu památkářů za památku nepovažují. Zde však vstoupila do hry politika a zejména skutečnost, že někteří politici si na rozdmýchávání odporu proti funkční stavební úpravě postavili svou politickou existenci.
Mezitím byl v rámci stavebně technického dohledu na mostě postupně omezován provoz. Od roku 2009 na něm není připuštěna nákladní a autobusová doprava, normální zatížitelnost mostu je omezena na pouhých 6 t. Tramvaje na něm mají sníženou rychlost a v určitých místech se nesmějí potkávat. Navíc jsou z provozu na mostě vyloučeny moderní tramvajové soupravy, které jsou těžší. Od roku 2018 jsou rovněž podepřeny rámové železobetonové konstrukce na holešovickém i libeňském předmostí.
V roce 2017 objednala TSK hlavního města Prahy, a.s., podrobný diagnostický průzkum a stanovení zatížitelnosti mostu přes Vltavu. Průzkum, provedený Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze, v podstatě potvrdil neopravitelnost konstrukce, a navíc zjistil další problémy, zejména vnitřní síranovou agresivitu v pilířích. V současné době není známa její příčina ani další vývoj. Zatěžovací zkouška provedená firmou Pontex, spol. s r.o., již v roce 2010 prokázala, že jednotlivé klenbové pásy vzájemně nespolupůsobí (obr. 3).
Kloknerův ústav (KÚ) ČVUT ve své konečné zprávě o průzkumu, dokončené začátkem roku 2018 [2], předložil i návrh na záchranu zejména fasádních prvků tím, že vnitřní klenby nahradí novými železobetonovými, spojenými s deskou, která částečně překryje i klenby zbývající (obr. 4).
Odborná veřejnost požaduje kontinuitu vývoje projektu
Proti tomuto řešení se postavila skupina mostních odborníků složená zejména z pedagogů pražské a brněnské stavební fakulty, pracovníků projektových a dodavatelských firem a dalších organizací (např. CACE nebo ČKAIT). Kvůli případnému napadení ze střetu zájmů se této aktivity ani později nezúčastnili projektanti, kteří navrhli stavební úpravy mostu v roce 2006 (PRAGOPROJEKT, a.s.). Z této skupiny následně vznikla Technická rada tehdejšího náměstka primátorky hl. m. Prahy pro dopravu Petra Dolínka. Jejím úkolem bylo posoudit varianty dalšího postupu z hlediska funkčnosti, celkových nákladů, rychlosti realizace, estetiky a dopadu do provozu v Praze při opravách ostatních pražských mostů. Bylo posuzováno několik variant, které by se daly zjednodušeně interpretovat třemi principy:
a) rekonstrukce stávajícího mostu se zachováním existujícího statického systému a různým stupněm výměny prvků;
b) výstavba nového mostu podle existujícího návrhu z roku 2006 s menšími úpravami a s respektováním požadavků všech stavebních povolení;
c) návrh zcela nového mostu včetně architektonické soutěže, který by vyžadoval nová stavební řízení.
Technická rada doporučila variantu b), která jednoznačně vedla ke stavbě kvalitní nové konstrukce splňující veškeré současné technické, architektonické, ekonomické i časové požadavky a nevyžadovala nová stavební řízení. Umožnilo by se tak nejrychlejší zprovoznění celého soumostí a připravily by se podmínky pro opravy dalších pražských mostů. Tato varianta byla schválena Radou HMP 24. dubna 2018.
Do komunálních voleb v roce 2018 se tak projekt vyvíjel celkem plynule bez závažných změn základních parametrů projektu. To bylo zejména důležité s ohledem na mimořádně komplikovanou koordinaci výstavby velkého množství souvisejících objektů, které mají několik investorů a jsou vzájemně úzce provázány. Rovněž z hlediska povolovacích procesů se jedná o mimořádně komplikovanou stavbu, která musí být koordinována s více než čtyřiceti souvisejícími a podmiňujícími investičními akcemi.
Rozhodování o dalším vývoji po volbách v říjnu 2018
Po komunálních volbách v říjnu 2018 nová Rada HMP rozhodla o revizi postupu v případě projektu Libeňského mostu. Technická rada, která fungovala po krátkou dobu jako poradní orgán radního pro dopravu, již nebyla obnovena. Nová Rada HMP hned na jednom z prvních zasedání (27. listopadu 2018) politickým rozhodnutím schválila realizaci opravy Libeňského mostu přes Vltavu (objektu V009) formou „citlivé rekonstrukce“. Dále rozhodla zadat:
■ zpracování studie, která má porovnat varianty opravy Libeňského mostu (objektu V009) obsahující výměnu vnitřních obloukových pásů a opravu bez výměny vnitřních obloukových pásů
■ a realizaci oprav vnějšího líce zábradlí, sloupů osvětlení a schodišť Libeňského mostu (objektu V009) a dtto u objektu X656. (To je osamělá klenba světlosti cca 48 m na libeňské straně poblíž Voctářovy ulice – obr. 1 a 2).
Rozhodnutí zcela ignoruje souvislosti mostů s ostatními objekty. Realizace dílčích oprav je zcela nevhodná, protože při následném zesilování mostu by byly tyto práce s vysokou pravděpodobností znehodnoceny. Rada HMP se na základě odborně neoponované studie Kloknerova ústavu tak nepřímo rozhodla odložit dopravní a vodohospodářské řešení celé oblasti na neurčito. Investice vložené do přípravy tak budou znehodnoceny. Oprava se bude týkat pouze vnějších nepodstatných detailů a pokusu oddálit havarijní stav mostu.
Usnesení Rady HMP z 18. prosince 2018 ukládá příslušným radním zřízení odborných komisí, mimo jiné i komise pro mosty (v gesci radního pro dopravu) s termínem 29. ledna 2019. Tato velmi potřebná komise dosud nebyla ustanovena. Radou HMP požadovanou studii opravy vypracoval KÚ ČVUT a předložil koncem dubna 2019. Studie řeší pouze most přes Vltavu (objekt V009) bez jakýchkoli dalších souvislostí. Obsahuje čtyři varianty zesílení.
■ Varianta 1 je pouze opravou mostu a zejména izolací, která ponechává původní nosný systém mostu. Není tak dosaženo požadovaných parametrů mostu (zejména únosnosti a trvanlivosti mostu).
■ Varianta 2 (obr. 5) spočívá v odstranění povrchových vrstev, odtěžení násypu, zesílení obloukových segmentů nabetonováním vrstvy UHPC (beton o pevnosti C110/130 svlákny) v tloušťce cca 100–150 mm a uložení nového násypu. Statický systém trojkloubových oblouků je ponechán.
■ Varianta 3 (obr. 6) je převzata ze studie KÚ ČVUT z roku 2018. Navrhuje odbourání středních obloukových pásů a jejich náhradu železobetonovými, opět trojkloubovými oblouky. Ponechává násyp a starou koncepci mostu.
■ Varianta 4 spočívá v odbourání středních obloukových pásů, zúžení krajních obloukových pásů a v uvolněném prostoru výstavbu nových oblouků. Na nich byly navrženy svislé stojky, které nesou desku mostovky. Nová střední konstrukce je oddilatována od zbytků krajních obloukových pásů a čelních zdí, které zůstávají zachovány z původního mostu.
U všech variant se předpokládá zbourání rámových konstrukcí na předmostích a jejich náhrada kopiemi a též zesílení základů – v případě variant 1 až 3 s rozšířením pilířů a v případě varianty 4 i s novým pilotovým základem. Kloknerův ústav ČVUT doporučil postup podle varianty 2. Současně se studií Kloknerova ústavu ČVUT byla zpracována studie vedení inženýrských sítí, které jsou v rámci celého projektu Libeňský most zásadní pro jejich funkci a pro organizaci prací. Tato studie hodnotí i navrhované způsoby vedení sítí na mostě přes Vltavu ve studii KÚ a vesměs je nedoporučuje k realizaci.
Vybrané řešení vedoucí k ohrožení bezpečnosti, zvýšení nákladů a zpoždění
Ihned po předložení studie KÚ ČVUT se další kroky seběhly velmi rychle.
■ Dne 10. dubna 2019: vypsání výběrového řízení na zesílení základů. To skončilo jeho zrušením, protože se všichni vyzvaní účastníci omluvili.
■ Dne 23. dubna 2019: výbor pro dopravu Zastupitelstva hlavního města Prahy doporučil realizovat opravu podle varianty 2 studie KÚ ČVUT.
■ Dne 29. dubna 2019: Rada HMP odsouhlasila opravu mostu podle doporučení výboru pro dopravu. Současně na tomto jednání Rada HMP zrušila výběrová řízení na zhotovitele stavby a na správce stavby Libeňský most v celém rozsahu (o délce úseku cca 1,2 km).
■ Dne 27. května 2019: vypsání výběrového řízení na projektovou dokumentaci opravy pouze mostu přes Vltavu podle varianty 2 studie KÚ ČVUT. V termínu (16. července 2019) podal žádost jediný účastník.
Celé jednání je poněkud překotné a nelze pominout, že studie KÚ ČVUT nebyla předmětem žádné odborné diskuse nebo oponentury, přestože jde o výhradně technický problém. Zastánci tohoto řešení argumentují zahraničním posudkem, který však nikde zveřejněn nebyl a ani není součástí žádné dokumentace. To svědčí jednoznačně o politickém zájmu prosadit určité řešení bez ohledu na jeho technickou oprávněnost, ekonomické zhodnocení nebo dobu výstavby. Samozřejmě bez ohledu na souvislost s ostatními objekty, které se vůbec nikde neřeší.
Náměstek primátora hlavního města Prahy a člen Rady HMP pro dopravu Ing. Adam Scheinherr, MSc., Ph.D., na tuto zcela zásadní skutečnost reagoval jasně:
„Nezvažuji udělání oponentního posudku, protože nyní již soutěžíme projektanta. Projektant se pod tu rekonstrukci bude muset podepsat, pokud on navrhne nějakou modifikaci rekonstrukce, že by tohle bylo nereálné, tak samozřejmě on se nepodepíše pod něco, co by bylo nereálného, takže můžeme považovat výběr projektanta jako v podstatě oponenta, protože samozřejmě Kloknerův ústav nebude sám ten most projektovat.“
„Nezvažuji udělání oponentního posudku, protože nyní již soutěžíme projektanta. Projektant se pod tu rekonstrukci bude muset podepsat, pokud on navrhne nějakou modifikaci rekonstrukce, že by tohle bylo nereálné, tak samozřejmě on se nepodepíše pod něco, co by bylo nereálného, takže můžeme považovat výběr projektanta jako v podstatě oponenta, protože samozřejmě Kloknerův ústav nebude sám ten most projektovat.“
(Citaci uvádíme ze stenozápisu 8. zasedání Zastupitelstva hl. města Prahy z 20. června 2019 v původním, neupraveném znění [5], str. 167.) Je to zajímavý přístup k principu zodpovědnosti, podmínkám veřejné soutěže a nakládání s veřejnými prostředky, tedy penězi daňového poplatníka. Na základě oprávněného požadavku opozice byla problematika opravy Libeňského mostu diskutována na jednání Zastupitelstva HMP 20. června 2019. Informace na něm podaná však byla zcela jednostranná.
Na jednání vystoupil Ing. Jan Zemánek z oddělení správy mostů TSK, a.s., který na autorizovaného inženýra velmi neobvyklými závěry podpořil navrženou rekonstrukci (viz [5], str. 165 a 166). Pro informaci citujeme z jeho vystoupení jen několik odstavců (citaci uvádíme ze stenozápisu v původním, neupraveném znění):
„Životnost mostu. Říká se 100 let nový, 50 let rekonstruovaný. 50 let jsme nastavili jako cílový stav, kdy za 50 let sdělíme, nebo naše děti svým vnoučatům, co je s mostem potřeba udělat, aby se mohlpřeklopit do dalších 50 let. Janák s Menclem neudělali nic jiného, než navrhli mostna 100 let, a my za 100 let sdělujeme, že mu prodloužíme životnost na dalších 50 let. Za 50 let nebude most v havarijním stavu. Za 50 let sdělíme možná, že most je v tak skvělé kondici, že dalších 50 let bude moci fungovat bez údržby. Ale je dost možné, že u nového mostu vám sdělíme něco podobného, jako u mostů, které v současné době musejí dolů.“
„Životnost mostu. Říká se 100 let nový, 50 let rekonstruovaný. 50 let jsme nastavili jako cílový stav, kdy za 50 let sdělíme, nebo naše děti svým vnoučatům, co je s mostem potřeba udělat, aby se mohlpřeklopit do dalších 50 let. Janák s Menclem neudělali nic jiného, než navrhli mostna 100 let, a my za 100 let sdělujeme, že mu prodloužíme životnost na dalších 50 let. Za 50 let nebude most v havarijním stavu. Za 50 let sdělíme možná, že most je v tak skvělé kondici, že dalších 50 let bude moci fungovat bez údržby. Ale je dost možné, že u nového mostu vám sdělíme něco podobného, jako u mostů, které v současné době musejí dolů.“
„Tzn., most z prostého betonu, který nemá armaturu, tam vlhkost nikdy nedojde k tomu, aby poničila tu železobetonovou konstrukci.“
„Tzn., most z prostého betonu, který nemá armaturu, tam vlhkost nikdy nedojde k tomu, aby poničila tu železobetonovou konstrukci.“
„My navíc na ten prostý beton nabetonujeme železový beton, který přikryjeme primární izolací a nad to pod vozovku dáme sekundární izolaci. Opět velká změna proti novostavbě. Novostavba bude mít pouze jednu izolaci pod vozovkou, my budeme mít dvě duální izolace, kdy jedna bude pojišťovat druhou. Tzn., životnost dvou izolací v rekonstruovaném mostu součtově nás povede k tomu, že na tomto mostě se bude moci na izolaci a na protékání vody spolehnout. Ne tak na novém mostě.“
„My navíc na ten prostý beton nabetonujeme železový beton, který přikryjeme primární izolací a nad to pod vozovku dáme sekundární izolaci. Opět velká změna proti novostavbě. Novostavba bude mít pouze jednu izolaci pod vozovkou, my budeme mít dvě duální izolace, kdy jedna bude pojišťovat druhou. Tzn., životnost dvou izolací v rekonstruovaném mostu součtově nás povede k tomu, že na tomto mostě se bude moci na izolaci a na protékání vody spolehnout. Ne tak na novém mostě.“
„Co se týče základu, u základu nemáme obavy, základy posílíme natolik, že je nebudeme posilovat, ale dáme je do obálky, poněvadž naši předkové ty základy postavili na suchu a nepředpokládali, že proudění Vltavy bude proudit přes základy. Tzn., my jakmile zastavíme proudění vody přes základy, zastavíme i určitou korozi, která je tam diagnostikovaná.“
„Co se týče základu, u základu nemáme obavy, základy posílíme natolik, že je nebudeme posilovat, ale dáme je do obálky, poněvadž naši předkové ty základy postavili na suchu a nepředpokládali, že proudění Vltavy bude proudit přes základy. Tzn., my jakmile zastavíme proudění vody přes základy, zastavíme i určitou korozi, která je tam diagnostikovaná.“
„Co se týče nákladů, já jsem přesvědčen, že náklady na tento rekonstruovaný most po dobu životnosti budou nižší, než náklady na novostavbu, protože životnost je číslo, které si nikdo neumí dopředu spočítat, a má řadu neznámých. Jedna neznámá dokonce je, neberte mě za slovo, který technik a dozor tu stavbu dozoroval? Viz Trojská lávka. To je jedna neznámá.“
„Co se týče nákladů, já jsem přesvědčen, že náklady na tento rekonstruovaný most po dobu životnosti budou nižší, než náklady na novostavbu, protože životnost je číslo, které si nikdo neumí dopředu spočítat, a má řadu neznámých. Jedna neznámá dokonce je, neberte mě za slovo, který technik a dozor tu stavbu dozoroval? Viz Trojská lávka. To je jedna neznámá.“
„Tzn., novostavba, kterou vracíme zpátky do původního bezúdržbového mostu, má daleko menší počet neznámých, než bude mít novostavba. Tzn., my se můžeme dočkat, že novostavba nás překvapí, co se týče zkrácené životnosti oproti rekonstruovanému mostu.“
„Tzn., novostavba, kterou vracíme zpátky do původního bezúdržbového mostu, má daleko menší počet neznámých, než bude mít novostavba. Tzn., my se můžeme dočkat, že novostavba nás překvapí, co se týče zkrácené životnosti oproti rekonstruovanému mostu.“
Dáváme ke zvážení, zda je toto vystoupení hodné autorizovaného inženýra. Zcela překvapivé a revoluční je například zjištění, že novostavba má kratší životnost ve srovnání s rekonstruovaným, evidentně nekvalitním mostem.
Je třeba připomenout, že ve všech zprávách a průzkumech provedených během řady let KÚ ČVUT i ostatními organizacemi (Pontex, Inset) se konstatuje, že kvalita betonů na Libeňském mostě je velmi špatná a heterogenní. Beton oblouků lze lokálně zařadit do pevnostní třídy C16/20, ale oblouky obsahují i místa, kde je pevnost betonu téměř nulová. Pilíře mají pevnosti ještě řádově menší, C8/10, a jejich základy pouze C4/5. To se v současnosti nepřipouští ani pro podkladní beton.
Pro doplnění uvádíme tři citace ze zprávy KÚ ČVUT z roku 2019, která je hlavním a jediným podkladem pro rozhodnutí Rady HMP.
Str. 34: V případě komplexní rekonstrukce Libeňského mostu V009 je nutno počítat s tím, že trvanlivost a životnost zejména materiálů obvyklou pro novostavby (požadavky a zkušební testy podle aktuálně platných předpisů) nebude možné u ponechaných původních částí mostu zajistit žádnými sanačními metodami
Str. 34: V případě komplexní rekonstrukce Libeňského mostu V009 je nutno počítat s tím, že trvanlivost a životnost zejména materiálů obvyklou pro novostavby (požadavky a zkušební testy podle aktuálně platných předpisů) nebude možné u ponechaných původních částí mostu zajistit žádnými sanačními metodami
Str. 37: Míra rozdělení přenosu zatížení mezi nadbetonávku a stávající konstrukci není přesněstanovitelná a z hlediska pravděpodobnosti může mít vysokou variabilitu. Dosažení plné zatížitelnosti je založeno na dokonalém spolupůsobení nadbetonávky a stávající konstrukce. Statické posouzení je provedeno v příloze 1. Odchylka od předpokladů návrhu může znamenat změnu zatížitelnosti a tím zvětšení pravděpodobnosti porušení v nějaké reálně blízké době.
Str. 37: Míra rozdělení přenosu zatížení mezi nadbetonávku a stávající konstrukci není přesněstanovitelná a z hlediska pravděpodobnosti může mít vysokou variabilitu. Dosažení plné zatížitelnosti je založeno na dokonalém spolupůsobení nadbetonávky a stávající konstrukce. Statické posouzení je provedeno v příloze 1. Odchylka od předpokladů návrhu může znamenat změnu zatížitelnosti a tím zvětšení pravděpodobnosti porušení v nějaké reálně blízké době.
Str. 54: Varianta 2 představuje možnost zvýšit únosnost oblouků klasickou metodou nadbetonování vrstvy na obloukové pásy, avšak v tomto případě unikátním vysokopevnostním materiálem nazývaným UHPC. Studie obsahuje výpočet v příloze 1 dokládající, že tak lze zajistit požadovanou zatížitelnost obloukové části a bude dosaženo požadované zatížitelnosti, aby provoz na mostě mohl probíhat bez omezení. V maximální míře je zachováno autentické konstrukčního řešení a materiálu obloukové části mostu. Posílit tímto způsobem lze i boční stěny mostu. Nevýhodou varianty 2 je riziko, že statické působení může být ovlivněno možným horším stavebnětechnickým stavem konstrukce.
Str. 54: Varianta 2 představuje možnost zvýšit únosnost oblouků klasickou metodou nadbetonování vrstvy na obloukové pásy, avšak v tomto případě unikátním vysokopevnostním materiálem nazývaným UHPC. Studie obsahuje výpočet v příloze 1 dokládající, že tak lze zajistit požadovanou zatížitelnost obloukové části a bude dosaženo požadované zatížitelnosti, aby provoz na mostě mohl probíhat bez omezení. V maximální míře je zachováno autentické konstrukčního řešení a materiálu obloukové části mostu. Posílit tímto způsobem lze i boční stěny mostu. Nevýhodou varianty 2 je riziko, že statické působení může být ovlivněno možným horším stavebnětechnickým stavem konstrukce.
Uvedené citace poukazují na rizika spojená s využitím heterogenního betonu stávajících oblouků. Varianta 2 je doporučena přesto, že je u ní velmi významné riziko nespolupůsobení nového a starého betonu oblouků. Zároveň je patrný rozpor mezi výsledkem průzkumných prací a interpretací těchto výsledků na jednání zastupitelstva.
Reakce odborné veřejnosti a varování – tisková konference ČKAIT
Protože Rada HMP žádnou diskuzi nepřipouští (bojí se jí?), bylo rozhodnuto o prezentaci většinového názoru odborné veřejnosti, který dlouhodobě podporuje např. i výbor ČKAIT oblasti Praha nebo předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček (dopis primátorovi z 19. června 2019), formou tiskové konference. Tisková konference, kterou zorganizovala ČKAIT, proběhla 26. června 2019 [6]. Hlavní myšlenkou konference bylo upozornit technickou i laickou veřejnost na to, že se zcela potichu kompletně změnila koncepce celého projektu opravy Libeňského soumostí, a zároveň upozornit na to, jaké dopady takové rozhodnutí může mít nejen na opravu Libeňského mostu, ale též na to, jak tato problematika souvisí s opravami dalších pražských mostů. Na konferenci bylo jasně ukázáno, že schválený postup je nebezpečný, vede k neúměrně drahým řešením s omezenou dobou živostnosti a nerespektuje žádné souvislosti s ostatními stavbami. Kdyby se měla oprava realizovat podle záměru Rady HMP, vznikne časové prodlení a riziko kolapsu dopravy v Praze vlivem uzavírek dalších opravovaných mostů.
Na tiskovou konferenci reagoval Ing. A. Scheinherr, MSc., Ph.D., náměstek primátora hlavního města Prahy a člen Rady HMP pro dopravu. Mimo jiné uvedl:
„My vycházíme z nezávislého posouzení Kloknerovým ústavem, který předkládá pouze fakta, detaily o mostní konstrukci jsou veřejně dostupné na stránkách Technické správy komunikací. Studii také nezávisle posoudil profesor švýcarské univerzity v Lausanne a specialista na rekonstrukce mostů Eugen Brühwiler. Obávám se, že cílem je jen brzdit práce na Libeňském mostu právě v momentě, kdy se po letech konečně úspěšně rozjely.“
„My vycházíme z nezávislého posouzení Kloknerovým ústavem, který předkládá pouze fakta, detaily o mostní konstrukci jsou veřejně dostupné na stránkách Technické správy komunikací. Studii také nezávisle posoudil profesor švýcarské univerzity v Lausanne a specialista na rekonstrukce mostů Eugen Brühwiler. Obávám se, že cílem je jen brzdit práce na Libeňském mostu právě v momentě, kdy se po letech konečně úspěšně rozjely.“
Asi by bylo vhodné, aby si zprávu KÚ ČVUT pořádně přečetl. Posudek prof. Brühwilera nikde nebyl publikován a není, jak již bylo konstatováno výše, součástí žádné dokumentace.
Vyjádření ČKAIT na tuto reakci je možné najít v odkazu [7]. Zatímco se snažíme podporovat, aby se začalo okamžitě stavět podle současného stavebního povolení, rozhodnutí Rady HMP začátek stavby odkládá do vypracování nového návrhu. Pak se bude žádat o změny stavebních povolení, popř. o zcela nová stavební povolení, včetně územního rozhodnutí. Následovat bude výběr zhotovitele. Poté se teprve teoreticky bude moci stavba zahájit. Pokud by se postupovalo podle v současnosti schváleného návrhu z roku 2006 (podle vydaného územního rozhodnutí a platných stavebních povoleních), mohlo být už v této době realizováno celé soumostí Libeňského mostu.
Shrnutí
Záměrem tohoto článku je upozornit technickou veřejnost na podivné a nebezpečné způsoby jednání politické reprezentace v Praze. Zároveň i ukázat, jak se mohou názory některých – i autorizovaných – osob měnit v závislosti na politické objednávce. Pokud se situace má zlepšit, je bezpodmínečně nutné, aby se na rozhodování o technických problémech zásadně podíleli odborníci, kteří mají na takovou činnost kvalifikaci. V případě projektování mostů, resp. jejich oprav, je jednoznačně nutné požadovat, aby zodpovědné osoby byly autorizovány v oboru mosty a inženýrské konstrukce. Dále je nutné upozornit na praxi ve vyspělých zemích, kde se navrhovaná projektová řešení nechávají kontrolovat nebo oponovat jinou autoritou (v Německu např. Prüfingenieur, nebo jinde jiná projektová kancelář). Pokud se jedná o studie jako v tomto případě, je běžné i třeba na Ředitelství silnic a dálnic ČR, že se na navržené řešení udělá nezávislá expertiza. To se v tomto případě nestalo a důsledky mohou být závažné. Není nejpodstatnější to, o jaké verzi zachování obálky mostu přes Vltavu (protože moc jiného z něj nezůstane) se rozhodne. Daleko důležitější je to, že se ignoruje připravené komplexní dopravní a vodohospodářské řešení mezi Holešovicemi a Libní. Zachování současné šířky komunikace zásadně omezuje rozvoj přilehlých částí vnitřní Prahy, zejména Holešovic.
Řešení schválené Radou HMP neřeší ani hydrologické a vodohospodářské problémy „Libeňské přehrady“. Nutné rozšíření pilířů zmenšuje už tak malý průtočný profil pod mostem, o ignorování proplachovacího kanálu nemluvě. Zatímco politická rozhodnutí by měla být obecná, měla by určovat dlouhodobý směr vývoje, současná reprezentace se upíná na nevýznamné detaily a svými překotnými politickými rozhodnutími ohrožuje další vývoj komplexního projektu Libeňského i jiných mostů v Praze. Dále je nutné zmínit, že nikdo ze zúčastněných prosazovatelů schválené varianty za ni neponese zodpovědnost. Tu převezme projektant a zhotovitel.
Závěr
Projekt Libeňského soumostí by měl být veden těmito osmi zásadami:
■ bezpečnost;
■ spolehlivost;
■ životnost sto let;
■ kontinuita vývoje projektu;
■ součást hlavního dopravního skeletu Prahy;
■ umožnění rozvoje významných oblastí hlavního města;
■ optimalizace nákladů na údržbu v celoživotním cyklu;
■ protipovodňová ochrana.
Navržené řešení (varianta 2 podle návrhu KÚ ČVUT) opravy mostu z těchto zásad nic nesplňuje.
Zdroje:
[1] MACH, V. a J. VÍTEK. Libeňský most. Stavebnictví. Praha: INFORMAČNÍ CENTRUM ČKAIT s.r.o., 2016, roč. X, č. 12, str. 54–57.
[2] Expertnízprávač.1700J019-01 KÚ ČVUT, Pontex, Inset (Společnost Libeňský most [V009]). Stanovení zatížitelnosti Libeňského mostu V009 a zhodnocení jednotlivých prvků konstrukce ve smyslu proveditelnosti, použitelnosti, životnosti nebo případného zásahu. 31. 1. 2018.
[3] Expertní zpráva č. 1900J022 KÚ ČVUT. Studie rekonstrukce Libeňského mostu ev. č. V009. 20. 3. 2019.
[4] Technické řešení souboru mostních objektů a komunikací ulic Libeňský most, Voctářova a křižovatky Jankovcova – Dělnická v Praze 7 a 8, vypracované v letech 2003–2006 (PRAGOPROJEKT, a.s.).
[5] Stenozápis z 8. zasedání Zastupitelstva hl. města Prahy z 20. června 2019. Dostupné z: http://www.praha.eu/public/22/77/13/3000750_1008780_ zhmp190620.pdf, str. 165–166.
[6] Tisková zpráva – Rekonstrukce Libeňského mostu se odkládá aneb kdo převezme odpovědnost za osud mostu? Dostupné z: http://www.ckait.cz/content/tiskova-zprava-rekonstrukce-libenske-ho-mostu-se-odklada-aneb-kdo-prevezme-odpovednost-za-osu.
[7] Stanovisko k tiskové konferenci ze dne 26. 6. 2019. Dostupné z: http://www.ckait.cz/content/stanovisko-tk-2019-lm.
Všichni členové autorského týmu mají kromě autorizace mosty a inženýrské konstrukce dlouholetou praxi v oboru a za sebou řadu nových nebo opravených mostů.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 08/2019).