Renovace farního úřadu v pražské Michli do téměř pasivního standardu

V rámci renovace byla provedena půdní vestavba s vikýřem tak, aby v ní mohly být umístěny pokoje pro ubytování hostů. Fasáda domu byla kompletně zateplena expandovaným polystyrenem s profilací a tím byly zachovány profilované bosáže, šambrány a římsy. V budově je instalováno řízené větrání s rekuperací, dům je vytápěn malým kondenzačním kotlem na zemní plyn, pro ohřev vody v letních měsících jsou instalovány tři termické kolektory nad jižním vikýřem. Budova je nově více propojena se zahradou a dvorem, kde vznikl nový přístřešek nejen pro parkování auta, ale především pro velký stůl pro pořádání venkovních setkání.

Úvod – záměr projektu

Na podzim roku 2015 byl autor článku osloven michelským farářem ohledně potřebné rekonstrukce střechy, ale i dalších částí budovy fary. Soklové zdivo vykazovalo vlhkost, špaletová okna byla plesnivá. V patře bylo ve vícero místnostech zvlhlé zdivo od vody zatékající střechou. Otopná soustava byla v nevyhovujícím a dožívajícím stavu. Také vyvstal požadavek na pokud možno zobytnění podkroví s ubytovací krátkodobou kapacitou, umístění kaple a kanceláře úřadu do vstupního podlaží a k tomu ještě instalace přístřešku ve dvoře – tedy vlastně na celkové zvelebení domu, který se nacházel v dosti zuboženém stavu. Po první prohlídce stavby bylo vcelku jasné, že objekt si vyžaduje celkovou rekonstrukci.

I když měl farář přislíbenu nemalou částku od místního mecenáše, bylo zjevné, že připravený peněžitý dar jistě nebude na celou renovaci stačit. Bylo jasné, že pokud se má realizovat celková smysluplná renovace budovy, která pomůže odstranit všechny vady budovy, a má se dospět k uživatelskému komfortu s příjemným vnitřním prostředím, bude nutné zevrubné řešení. Při celkovém zateplení, kompletní výměně výplní otvorů, zavedení řízeného větrání s rekuperací v kombinaci s ještě jedním zařízením pro získávaní energie z obnovitelných zdrojů jsou dobré šance dosáhnout pasivního nebo alespoň jemu blízkému standardu. Po jednání s farní radou bylo navrženo kontaktovat firmu zabývající se výpočty a zprostředkováním získání dotací ze Státního fondu životního prostředí.

Konstrukční řešení budovy

Klíčovým prvkem pro zobytnění podkroví byl návrh vikýře tak, aby mohly při jižní fasádě vzniknout pokoje s výhledem do ulice a přitom zůstaly zachovány velké vazné trámy. Navržen byl systém ocelových svorníků a výměn, aby bylo možné velkou část krokví zkrátit a mohly vzniknout smysluplně velké kóje s podchodnou výškou pro pokojíky. Samotný vikýř byl navržen jako dřevostavba z lehčených stěnových trámečkových I nosníků s tenkostěnnou pásnicí. Pro zateplení byla zvolena foukaná celulóza, aby bylo zaručeno celkové a důkladné vyplnění všech částí krokevních i nadkrokevních komor. Obklad vikýře je z cemento-vláknitých desek s loďovým kladením pro lepší trvanlivost a odolnost vůči povětrnosti.

Podlaha ve vstupním podlaží byla vybrána až po udusanou zeminu a po aplikaci podkladní vrstvy štěrku i podkladového betonu a hydroizolační vrstvy byla instalována větraná mezera z vysoké nopované tvrzené fólie pro odvětrání vlhkosti na fasádu v soklové části. Pro odvětrání se také částečně využily i volné komínové sopouchy vedoucí na střechu. Podlaha byla následně důkladně zateplena podlahovým polystyrenem. Poté již následovala vrstva cementového potěru s nášlapnou vrstvou.

Pro fasádu byl použit pěnový extrudovaný polystyren pro jeho tvarovatelnost, jelikož bylo třeba zachovat a částečně i obnovit neorenesanční šambrány a římsy, které byly při poslední renovaci v sedmdesátých letech zredukovány. Následovala silikonová omítka ve dvou odstínech. Přístřešek ve dvoře byl vybudován z hoblovaného borového řeziva a KVH profilů. Střecha přístřešku je navržena jako zelená s akumulačním souvrstvím a teplomilnými sukulentními společenstvy, především rozchodníky.

Technické řešení a zařízení

Jako hlavní pasivní prvek pro stínění vikýře byl navržen přesah střechy a pro okna ve 2.NP se využila atika přesahu střechy. V rámci jednoho z hlavních požadavků, jímž bylo stabilní vnitřní prostředí, byly na všechna jižní okna v podkroví instalovány screenové clonicí rolety, aby bylo zaručeno, že se interiér nebude přehřívat. Vnitřní špaletová okna v 1.NP a 2.NP, byť jsou těsná velmi málo, byla zachována jako znak původní stavby a jako čtvrtá vrstva skel. Součást těchto oken tvoří navíc vnitřní dřevěné deskové okenice, které v letních měsících mohou sloužit jako další dílčí ochrana proti přehřívání interiéru.

Jako aktivní pasivační prvek bylo použito řízené větrání s rekuperací, s důrazem na dostatečné množství kvalitních tlumičů hluku tak, aby ve všech částech budovy nebyl patrný absolutně žádný zvukový šum, včetně ložnic a kaple. Vytápění a ohřev TV se vyřešil vzhledem k zavedenému zemnímu plynu malým plynovým kondenzačním kotlem v kombinaci se zásobníkem tepla o objemu 500 l. Ohřev TV v letním období pak z velké části pokrývají tři termické panely umístěné na šikmé části střechy nad vikýřem.

Zkušenosti z navrhování a realizace stavby

Navrhování renovace fary bylo náročné s ohledem na množství požadavků v zadání, ale zároveň i radostné, a to zejména od momentu, kdy bylo jasné, že se půjde cestou celkového technického řešení s principy pasivního domu. Projekt se pak stal vyvažováním mezi opatřeními, která je nutno vyřešit již v první etapě, a interiérovými pracemi, jež počkají do druhé fáze. Projekt limitovaly také finance a hranice nadlimitní veřejné zakázky, která byla jedním z požadavků získání dotace.

Samotná stavba pak probíhala na vysoké technické i profesionální úrovni díky vysoutěžení zakázky zkušenou firmou z branže energeticky úsporných domů. Bylo dosaženo i vcelku slušného zatěsnění, což bylo u takto starého domu obtížné a zejména u podlahy v 1.NP a u zhlaví stropních trámů nad 2.NP to představovalo velmi nesnadno řešitelný problém.

Závěr 

Klíčové pro úspěšnost celého projektu byla osvícenost zástupců zákazníka, ale i solidnost a preciznost provádění dodavatele stavby. Důležitým odrazovým můstkem pro úspěšný projekt byl dostatečný časový prostor na projektové práce, a to ve všech výkonových fázích, včetně provádění autorského dozoru. Svou nezastupitelnou roli sehrál i kvalitní nezávislý technický dozor investora. V neposlední řadě je nutno ocenit roli donátora, který byl od začátku do projektového procesu zapojen a také pravidelně navštěvoval stavbu.