Rekonstrukce Velkého počernického rybníka v Praze - Dolních Počernicích

Rybník byl v roce 1988 vyhlášen přírodní památkou, je významnou ptačí lokalitou a je součástí přírodního parku Klánovice - Čihadla a Územního systému ekologické stability (ÚSES). Díky svému provázání s přilehlým zámeckým parkem a centrem obce Dolní Počernice je rybník také místem, kde se koná mnoho společenských a sportovních akcí.
Po dobu své existence nebyl Velký počernický rybník nikdy čištěn, a došlo tak k jeho značnému zazemnění. V 50. letech minulého století byly původní dřevěné objekty nahrazeny objekty betonovými, které však nebyly stavebně příliš dobře provedeny a po 50 letech provozu, kdy nebyly téměř udržovány, vykazovaly četné poruchy. Z toho důvodu se v roce 2004, po dvou letech příprav, přistoupilo k jeho celkové rekonstrukci. Vlastní realizace byla zahájena v říjnu 2004 a dokončena v létě 2006. Vzhledem k významu rybníka nebyla rekonstrukce pouze souborem technických opatření, ale bylo do ní zařazeno i mnoho prvků revitalizačních.

Stav před rekonstrukcí

Velký počernický rybník byl před zahájením celkové rekonstrukce ve velmi špatném technickém stavu. Rozdělovací objekt na nátoku do rybníka zajišťující převádění vody přes rybník nebo přes obtokovou strouhu byl nefunkční, technologie hrazení byla zkorodována a poškozena, betonové konstrukce objektu vykazovaly četné poruchy. Dělicí hrázka obtokové strouhy byla na několika místech protržena a v horní části rybníka zcela chyběla. Na hrázce rostly staré vrby, které svým kořenovým systémem narušovaly její stabilitu. Kamenný požerák protékal ve spodní konstrukci a pracovních sparách. Teprve po odhalení konstrukcí v tělese hráze bylo zjištěno, že v kamenném zdivu jsou až 30 cm hluboké kaverny a poruchy, které protékání způsobovaly. Odpadní kameninové potrubí bylo na několika místech poškozeno a z vývaru pod požerákem zbývalo jen torzo kamenných zdí. Hráz rybníka v okolí požeráku mírně prosakovala a návodní líc byl na některých místech značně oderodován abrazí. Původní pískovcové opevnění hráze bylo sesunuté k patě návodního líce. Nejhorší technický stav vykazoval bezpečnostní přeliv s mostem. Pískovcové zdivo mostu a kleneb bylo díky svému stáří a nevhodným úpravám značně degradované. První mostní klenba se zřítila a celý most byl sešroubován ocelovými táhly. Betonové skluzy bezpečnostního přelivu vykazovaly jen drobné poruchy, byly však nevhodně hydraulicky navrženy, a tak při velkých vodách docházelo k podemílání bočních opěrných zdí a vývaru. Vzhledem k tomu, že Velký počernický rybník nebyl nikdy od svého vzniku čištěn, bylo značné i jeho zabahnění. Plocha rybníka se vlivem nánosů zmenšila z původních 25 ha na 19,5 ha.

Oprava bezpečnostního přelivu a přemostění

¤ Řezy bezpečnostním přelivem a přemostěním

Oprava bezpečnostního přelivu a přemostění byla nejsložitější částí rekonstrukce. Podle původního návrhu měly být mostní klenby přelivných polí zpevněny pomocí injektáže. Díky zřícení jedné z kleneb těsně před zahájením rekonstrukce se však zjistilo, že klenby jsou vyskládány pouze z jedné řady kamenů a prostor nad klenbou je vyplněn hlínou a kamenivem. Z toho důvodu bylo nakonec namísto injektáže provedeno kompletní sejmutí celé mostovky včetně zábradlí a odhalena stavba klenby. Prostory mezi jednotlivými kameny kleneb byly z obou stran vyplněny pojivem a svrchu obetonovány. Prostory mezi klenbami byly vyplněny odlehčeným keramzitbetonem, na který byla provedena železobetonová roznášecí deska, včetně hydroizolace. Odvodnění mostovky bylo řešeno v každé klenbě samostatně odvodňovací gulí ve vrcholu klenby. Boční zdivo mostu se dozdilo a opravilo.
Vozovka byla provedena z kamenné dlažby do štěrkopísku. Dlažba je lemována pískovcovou římsou, na které je umístěno zábradlí. Právě vzhled zábradlí mostu byl předmětem mnoha diskuzí. Investor akce proto nechal zpracovat 3D vizualizaci mostu a bezpečnostního přelivu s různými variantami zábradlí. Přesvědčivě nakonec vyhrála varianta dřevěného zábradlí s kamennými pískovcovými sloupky a krycí deskou.
Oba původní monolitické železobetonové přelivy měly být zcela odstraněny. Při realizaci však došlo ke změně a přelivy byly nakonec částečně využity jako základ nových kamenných skluzů. Ty již byly navrženy v hydraulicky mnohem výhodnějším tvaru a ukotveny do betonových prahů s kamenným pohledovým lícem. Vývar bezpečnostního přelivu byl opevněn těžkým kamenným záhozem z kamenů o váze 500 kg, ukotvených do betonu a zavázaných mezi betonové prahy s kamenným obkladem. Levobřežní nárazová zeď byla provedena ze stejně velkých kamenů, vyskládaných na sucho jako taras s betonovým základem. Součástí objektu byla i oprava obou bočních zdí přelivu a středové rozdělovací zdi. Původní česlová stěna před celým bezpečnostním přelivem byla z hlediska zvýšení bezpečnosti zrušena a byla provedena pouze před dvěma prvními hradicími poli.
Vzhledem k tomu, že veškeré původní kamenné konstrukce byly provedeny z pískovce, byla při rekonstrukci použita kombinace křemičitého porfýru a pískovcových kamenořezů. Díky nažloutlé barvě těchto kamenů působí celá stavba mnohem přírozenějším dojmem a lépe zapadá do svého okolí.

Most po opravě

Rekonstrukce funkčních objektů rybníka

Realizace návrhu začala v lednu 2005 výstavbou obslužné komunikace na pravém břehu rybníka a v podhrází. Poté byly postupně opravovány všechny funkční objekty.

Rozdělovací objekt

Po vytěžení nánosů a odvodnění staveniště se zjistilo, že betonové konstrukce nevykazují takový stupeň degradace, jak se původně předpokládalo. Na základě zkoušek se provedla sanace objektu speciálními sanačními materiály. Technologie hradidel byla repasována, doplněna o chybějící prvky a znovu osazena. Před a pod rozdělovacím objektem bylo provedeno opevnění dna kamennou dlažbou do betonu.

Dělicí hrázka obtoku

V zimních měsících se vykácela náletová a nežádoucí vegetace. Ve spodní polovině se odtěžilo původní opevnění a bylo provedeno nasypávání těsnicí části hrázky a její svahování ve sklonech 1 : 2-1 : 4. U hráze byla provedena snížená rampa pro přístup k vodě, která byla stabilizována kamennou dlažbou a třemi schodišti do rybníka. Na koruně hrázky byla od hráze až k bývalému objektu Broukárny vybudována nová štěrková cesta s informačními cedulemi o území. V zadní části dělicí hrázky, kde z hlediska ochrany přírody nebyla zpevněná cesta vybudována, byly svahy provedeny ve sklonu 1 : 4 a větším, aby vzniklo litorální pásmo. Jako vrchní vrstva byl použit rákosem prokořeněný materiál z nově hloubených tůní v zadní části rybníka. Na jaře roku 2007 pak byla hrázka osázena duby, olšemi a směsí mokřadních rostlin.

Hráz

Hráz po opravě

Na základě dendrologického posudku byly v zimních měsících vykáceny nevyhovující a přestárlé dřeviny na hrázi rybníka. Staré opevnění hráze se odtěžilo. Dále využitelný kámen byl přebrán a složen k dalšímu použití při opravě pískovcového mostu. Po vytyčení zemníků a provedení dodatečných zkoušek vhodnosti zemin byla navážena zemina na návodní líc hráze, který byl dotvarován do pozvolného sklonu 1 : 2. Návodní svah hráze byl do výšky maximální hladiny opevněn kamennou dlažbou z křemitého porfýru. Na hrázi byla vybudována nová štěrková cesta šířky cca 3 m. Součástí opravy hráze byla i výstavba nového sjezdu a schodů k lovišti a dosadba hrázové lipové aleje.

Spodní výpust

Vzhledem k velmi špatnému technickému stavu zděné konstrukce se původní spodní výpust ubourala až na základovou spáru. Nová spodní výpust byla na tomto základu vyzděna z kamene v původním tvaru a velikosti. Hrazení je nově zajištěno třídlužovou hradicí stěnou a česlemi. Původní kameninové potrubí DN 500 bylo vyvložkováno pomocí PE trouby DN 400 zatažené do potrubí. Součástí tohoto objektu byla i oprava vývaru pod spodní výpustí, který dostal tvar půlkruhové laguny s dřevěným zábradlím.

Odbahnění

Odbahnění rybníka

V rámci odbahnění se z rybníka vytěžilo 59 000 m³ sedimentu, který byl uložen do vytěžených zemníků Běchovice a Počernice. Zemník Běchovice byl po skončení prací zalesněn a na zemníku Počernice bylo v rámci odbahnění zrekultivováno 3,5 ha skládky stavební suti. Část sedimentu byla použita i na výstavbu ostrova a dotvarování litorálního pásma. Nově zbudovaný ostrov je 50 m dlouhý a 25 m široký. Na ostrově byly vyhloubeny dvě menší prohlubně, které slouží jako mělké tůňky. Součástí odbahnění bylo i vytvoření několika tůní v rákosinách v zadní části rybníka.

Revitalizační prvky v rámci rekonstrukce

Vzhledem ke krajinotvornému a ekologickému významu rybníka bylo do rekonstrukce zařazeno mnoho revitalizačních prvků, které tento význam podpoří a dále rozvinou. Jedná se o:

• vytvoření litorálního pásma s výsadbou mokřadních rostlin v celé délce obtokové stoky, jako klidové části, zejména pro živočichy a rostliny vázané na vodní prostředí;
• výstavbu ostrova;
• výsadbu a dosadbu břehových a doprovodných porostů;
• vyhloubení několika lagun a tůní na ostrově a v okolí rybníka pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů;
• extenzivní chov ryb.

Závěr

Realizace projektu přispěla ke zvýšení rekreačního potenciálu celého území, respektuje kulturní a historické dědictví pražské městské části Dolní Počernice a v neposlední řadě také revitalizuje významnou přírodní lokalitu. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2, jednalo se o první pražský projekt, který v daném opatření tuto dotaci získal. Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka je součástí projektu ?Obnova a revitalizace pražských nádrží?, který byl zahájen v roce 2002 a v rámci kterého se k dnešnímu dni podařilo opravit 11 pražských rybníků. Mezi cíle projektu patří nejen rekonstrukce a oprava všech objektů vodních nádrží, a tím zajištění bezpečnosti vodních děl při povodňových stavech, ale také ochrana pražského životního prostředí (zvýšení biodiverzity, ochrana vzácných druhů a zvýšení čistoty vody v pražských vodních tocích a rybnících). Voda v městské aglomeraci navíc pozitivně reguluje městské mikroklima, zabraňuje přehřívání území a snižuje prašnost, což má příznivý vliv na život obyvatelstva.

Důležité parametry rybníka
Typ nádrže: průtočná
Zatopená plocha při provozní hladině: 19,4 ha
Objem nádrže při provozní hladině: 310 tis. m³
Hloubka: 0,2-3,0 m
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz, výška 5,5 m
Účel nádrže: krajinotvorný, ekologický, vodohospodářský, rekreační, extenzivní chov ryb
Kategorie vodního díla: IV

Základní údaje o stavbě
Projektant: VODNÍ DÍLA - TBD a.s.
Investor: hlavní město Praha zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Dodavatel: Lesy hl. m. Prahy - stavební část, PAS PLUS s.r.o. - odbahnění
Doba realizace: říjen 2004-červenec 2006
Celkové náklady: 56,3 mil. Kč

Celkový pohled na nově zrekonstruovaný rybník