Prodloužení Baťova kanálu do Hodonína plavební komorou Rohatec

Výrazně se tedy posílí turistický potenciál celého Baťova kanálu a zároveň se odstraní jeho dlouhodobě nesplavný úsek, který v současné době výrazně limituje celkové využití kanálu.

Úvod

Staveniště se nachází na levém břehu Moravy a na obou březích Radějovky. Tok Radějovky byl v minulosti regulován, napřímen a jeho osou prochází státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Na Radějovce, jejíž oba břehy jsou porostlé vzrostlou zelení, je vybudován stavidlový, ručně ovládaný jez Sudoměřice, sloužící současně jako protipovodňová ochrana území. Na jez navazují povodňové hráze, které na slovenské straně sledují tok Radějovky, na straně české tok této řeky sledují v délce cca 500 m a poté je hráz vedena vpravo, ve směru proti proudu Moravy. Po dokončení stavby se nová plavební komora a splavný úsek Radějovky stanou součástí Baťova kanálu.

Baťův kanál

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice – Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934 až 1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Stavba byla zahájena 16. října 1934, její celkový rozpočet, který byl v té době odhadnut na 25,4 mil. korun, se postupem času navýšil až na 35 mil. korun. Toto navýšení bylo způsobeno mimo jiné i povodní v roce 1937, jež nedokončenou stavbu poškodila. Veškeré práce na této organizačně náročné stavbě pak skončily na podzim roku 1938. Země Moravskoslezská se s firmou Baťa dohodla, že zajistí projektovou dokumentaci a realizaci zemních prací i betonových konstrukcí a firma Baťa projektovou dokumentaci a dodání veškerých kovových konstrukcí plavebních komor, mostů a jezů.

První velké opravy na Baťově kanále bylo nutno provést po 2. světové válce, protože ustupující německá armáda zničila veškeré mosty, potopila lodě a poškodila jezy. V padesátých letech 20. století kanál sloužil pro dopravu uhlí a stavebních materiálů a k zavlažování. Provozovatel kanálu Průmyslové stavby Gottwaldov však v roce 1961 na vodní cestě zastavil provoz, během dalšího roku rozprodal lodní park a neudržovaný Baťův kanál včetně jeho zařízení dalších takřka třicet let chátral.

První pokus o oživení kanálu se objevil v roce 1989 – jeho stav byl ovšem v té době tristní. První loď na kanál znovu vyplula v květnu 1995. Ve stejném roce byla založena Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, která dodnes sdružuje obce, přispívající ke zpřístupnění této přírodní a technické památky. Roku 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci jeho užívání, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu. V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena a stala se technickou památkou. Zprovozněno je třináct plavebních komor a je umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat osmi přístavů a šestnácti přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou, která částečně vede po řece Moravě, uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami.

V rámci navrhované stavby nové plavební komory Rohatec bude vystavěna plavební komora, která následně umožní plavbu přes stávající jez Sudoměřice. Tímto krokem bude umožněno splavnění celého Baťova kanálu až po jez v Hodoníně. Stavba je součástí sledované dopravně významné využívané vodní cesty podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Technické řešení nové stavby

V rámci stavby nové plavební komory Rohatec bude také vystavěna horní a dolní rejda, která bude obsahovat čekací stání pro proplouvající lodě. Nedílnou součástí je elektro a strojní část plavební komory, automatizace stávajícího jezu a dále provozní objekt se zázemím pro obsluhu. Rovněž bude upraven stávající příčný profil vodního toku Radějovky až po soutok s Moravou. Vzhledem k podjezdným výškám dvou stávajících mostů bude muset být provedena úprava horního a dolního mostu, spočívající ve vybudování nových mostů s vyšší podjezdnou výškou. V rámci této stavby bude rovněž upraveno značení státní hranice a stávající biokoridor.

Celkové architektonické a designové řešení plavební komory je zpracováno podle architektonické studie Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec – architektura a design plavební komory (Kotas & Partners, s.r.o.). Jedná se zejména o prvky zábradlí, oplocení, zpevněné plochy, informační systém, vrata, svodidla a povrchy stěn plavební komory (PK). Vzhledem k tomu, že stavbou prochází státní hranice ČR a SR, byla projektová dokumentace rozdělena na dvě části – českou a slovenskou, čemuž odpovídají i povolení ke stavbě vydávaná příslušnými úřady obou států. Výstavba je v projektové dokumentaci rozdělena do níže uvedených inženýrských objektů a provozních souborů.

SO 01 – Horní rejda
Horní rejda se nachází v úseku ř. km vodního toku Radějovka 0,866–0,925 a její celková délka činí 59 m. Je vybavena dvěma čekacími stáními o rozměru 20 × 5 m, která jsou umístěna u pravého břehu. Dno rejdy je v úrovni 163,60 m n. m., což při minimální plavební hladině (min. pl. hl. = 165,27 m n. m.) zajišťuje minimální hloubku 1,5 m. Břeh rejdy je tvořen novou hrází s návodním lícem ve sklonu 1 : 1,5 do výšky 0,5 m nad maximální plavební hladinu (max. pl. hl. = 165,67 m n. m.) a dále ve sklonu 1 : 2,5. Vzdušní líc hráze je ve sklonu 1 : 2. Na koruně hráze se nachází nová obslužná komunikace třídy dopravního zatížení V s asfaltovým povrchem. Návodní svah je do výšky 0,5 m nad max. pl. hl. opevněn kamennou rovnaninou tl. 300 mm s vyklínováním na štěrkopískovém podsypu tl. 200 mm. Opevnění je opřeno o záhozovou patku z lomového kamene min. 500 kg s urovnáním líce. Dno rejdy je opevněno pouze do 5 m od horního zhlaví plavební komory (PK), a to kamennou dlažbou tl. 0,3 m do betonu. Následně je opevněno ještě 2,0 m kamennou rovnaninou. Hráz bude nasypána z vhodného materiálu podle ČSN a návodní svah bude chráněn proti usmyknutí dvěma dvouosými geomřížemi, uloženými 1,2 m pod bodem napojení hráze na stávající terén. Čekací stání je vybaveno vázacím trámcem délky 40 m a šířky 0,5 m. Návodní bok čekacího stání bude obložen dubovými oděrkami. Na vázacím trámci se osadí úvazné prvky – rohatinky v rozteči 2,5 m. Celkově bude čekací stání osazeno šestnácti rohatinkami. Prostor mezi čekacím stáním a plavební komorou je vybaven ocelovými svodidly. Šířka mezi svodidly u PK činí 5,5 m.

SO 02 – Plavební komora
Plavební komora je navržena o užitné délce 38,5 m a užitné šířce 5,3 m s hloubkou nad záporníkem od minimální plavební hladiny min. 1,5 m. Vodní cesta Otrokovice – Rohatec, s historickým názvem Baťův kanál, je podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, zařazena mezi sledované dopravně významné využívané vodní cesty třídy 0. Minimální plavební hladina dolní vody je na úrovni minimální provozní hladiny jezu Hodonín 162,94 m n. m., maximální plavební hladina je na kótě 163,61 m n. m. Minimální plavební hladina horní vody je na kótě 162,27 m n. m., maximální plavební hladina je na kótě 165,67 m n.m. Nejmenší podjezdná výška pod pevnými překážkami nad plavební dráhou činí 4,0 m.

Plavební komora je navržena jako železobetonový polorám založený na štěrkopískových vrstvách. V horním ohlaví je na pravé straně umístěn krátký obtok pro plnění komory. Dolní ohlaví nezahrnuje žádné obtoky. Polorámová konstrukce je rozdělena po délce těsněnými dilatačními spárami, které rozdělují komoru na šest bloků, a to na horní ohlaví, čtyři bloky plavební komory a dolní ohlaví.

Mimo horní ohlaví je dno komory založeno na kótě 160,44 m n. m. a jeho tloušťka činí 1,0 m. Pravá stěna plavební komory je silná 1,1 m a levá 1,0 m. Levá stěna je tvořena jednak štětovou stěnou, která slouží jako jímka a poté jako ztracené bednění, k vnitřnímu líci této stěny je přivařena armatura monolitické stěny. Pravou stěnu tvoří železobetonová monolitická stěna, jež je opatřena obkladem z kyklopského zdiva, které začíná 1 m nade dnem komory a končí 0,5 m pod platem komory. Na vnitřních stěnách komory jsou umístěny dřevěné odrazné trámce, které vymezují šířku komory na 5,3 m. Důvodem je vyvážení nerovností kyklopského zdiva a zvýšení bezpečnosti proplavování plavidel, která by se o tyto nerovnosti mohla zachytávat.

■ Výškové poměry
Maximální plavební hladina v horní vodě: 165,67 m n. m.
Minimální plavební hladina v horní vodě: 165,27 m n. m.
Maximální dolní plavební hladina v dolní vodě: 163,61 m n. m.
Minimální dolní plavební hladina v dolní vodě: 162,94 m n. m.
Maximální spád: 2,73 m.
Minimální spád: 1,66 m.

Na plavební komoru navazují nové nábřežní zdi, navržené jako pilotové stěny s úhlovou zídkou a zadními osamělými pilotami. Před zahájením prací na plavební komoře bude pasportizována pravobřežní část stávajícího tabulového jezu za sníženého vodního stavu. Po dokončení projektu bude i nadále vykonáván technickobezpečnostní dohled, tj. proběhne zejména pozorování a prohlídky vodního díla, měření deformací, sledování průsaků, jakož i hodnocení výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám.

SO 03 – Dolní rejda
Dolní rejda se nachází v úseku ř. km vodního toku Radějovka 0,750–0,807, její celková délka činí 57 m. Je vybavena dvěma čekacími stáními o rozměru 20 × 5 m, umístěnými u pravého břehu. Dno rejdy je v úrovni 161,44 m n. m., což při minimální plavební hladině (min. pl. hl. = 162,94 m n. m.) zajišťuje minimální hloubku 1,5 m. Technické řešení břehu, dna a vybavení rejdy i hráze je totožné s technickým řešením horní rejdy.

SO 04 – Úprava Radějovky Česká republika
SO 05 – Úprava Radějovky Slovenská republika
Tyto objekty řeší úpravu dna a opevnění Radějovky na české, resp. slovenské straně. Úprava koryta Radějovky spočívá v jeho prohloubení na konstantní úroveň 161,44 m n. m., což při minimální plavební hladině (min. pl. hl. = 162,94 m n. m.) vytváří potřebnou plavební hloubku 1,5 m, a to při minimální šířce plavební dráhy 6,0 m. Začátek úpravy je v ř. km vodního toku Radějovky 0,000, v km 0,744 na úpravu navazuje koryto dolní rejdy. Úprava Radějovky pokračuje od ř. km 0,925 (navázání na horní rejdu) a končí v km 0,968 navázáním na stávající břeh v místě starého obratiště.

Stávající koryto se prohloubí a rozšíří. V místě zaústění do Moravy (úsek ř. km 0,000–0,030) je koryto 16 m široké. Svahy jsou ve sklonu 1 : 1,5 a jsou opevněny kamennou dlažbou do betonu tl. 300 mm. Zaústění je stabilizováno jímkou ze štětovnic, která bude po dokončení stavby zachována, pouze se odříznou její části nad terénem. Provede se ochrana před usmyknutím svahu zaberaněním štětové stěny L = 4 m ve vzdálenosti 3 m od paty návodního svahu. V úseku ř. km 0,030–0,065 a ř. km 0,085–0,350 dochází k zúžení dna koryta na šířku 6 m. Sklony svahů jsou 1 : 1,5, svahy jsou do výšky 0,5 m nad maximální plavební hladinu (max. pl. hl. = 163,61 m n. m.) opevněny kamennou rovnaninou tl. 300 mm uloženou na štěrkopískovém podsypu tl. 200 mm. Opevnění je opřeno o záhozovou patku z lomového kamene min. 500 kg s urovnáním líce. Stabilizace svahů bude provedena stejně jako v ř. km 0,000–0,030 štětovnicemi. V úsecích ř. km 0,065–0,085 a 0,640–0,660 je koryto vedeno pod upravovanými mosty (IO 09 a IO 10). Koryto je ve dně široké 6 m. Svahy jsou ve sklonu 1 : 1,5 a jsou opevněny kamennou dlažbou tl. 300 mm do betonu tl. 150 mm až do úrovně jejich napojení na konstrukci mostu. Opevnění je opřeno o záhozovou patku z lomového kamene min. 500 kg s urovnáním líce.

V ř. km 0,350 se kolmo přibližuje protipovodňová hráz, která dále proti proudu tvoří ohrázování toku. Opevnění je totožné jako v předcházejícím úseku. Na koruně hráze se nachází nová obslužná komunikace třídy zatížení V s asfaltovým povrchem.

V úseku ř. km 0,405–0,640 je koryto šířky 6 m ve dně. Břeh tvoří nová hráz s návodním lícem ve sklonu 1 : 1,5 do výšky 0,5 m nad maximální plavební hladinu (max. pl. hl. = 163,61 m n. m.) a dále ve sklonu 1 : 2,5. Vzdušní líc hráze je ve sklonu 1 : 2. Na koruně hráze se nachází nová obslužná komunikace. Komunikace je třídy zatížení V (TP 170), s asfaltovým povrchem. Návodní svah je do výšky 0,5 m nad max. pl. hl. opevněn kamennou rovnaninou tl. 300 mm na štěrkopískovém podsypu tl. 200 mm. Opevnění je opřeno o záhozovou patku z lomového kamene min. 500 kg s urovnáním líce. Hráz bude nasypána z vhodného materiálu podle ČSN a návodní svah ochrání proti usmyknutí dvě dvouosé geomříže, uložené 1,2 m pod bodem napojení hráze na stávající terén.

V úseku ř. km 0,660–0,750 se hráz posouvá na úroveň umístění hráze dolní rejdy, koryto se rozšiřuje. Hráz i opevnění zůstává stejné jako v úseku ř. km 0,405–0,640.

V úseku ř. km 0,925–0,960 úprava navazuje na horní rejdu a dochází k jejímu navázání na stávající hráz v místě obratiště.

SO 07 – Provozní objekt
Novostavba provozního objektu v prostoru nově budované plavební komory bude sloužit jako zázemí pro obsluhu plavební komory. Budova čtvercového půdorysu s vnitřními rozměry 3,5 × 3,5 m bude zastřešena stanovou střechou, jejíž vrchol bude ve výšce 4,62 m. Fasádu provozního objektu tvoří fasádní obklad z pohledových keramických cihel, fasádní silikonová bílá omítka v pruzích v místech soklu budovy a v nadpraží výplň otvorů, tvořená hliníkovými profily s plnou deskou nebo čirým zasklením. Architektonické řešení je zpracováno s odkazem na obce Rohatec a Sudoměřice, na jejichž území se stavba nachází, a na historický odkaz Tomáše Bati jakožto zakladatele nynějšího Baťova kanálu.

SO 09 – Úprava dolního mostu
SO 10 – Úprava horního mostu
Tyto stavby řeší demolice stávajících mostů a návrh nových mostů přes koryto vodního toku Radějovky. Stávající mosty nevyhovují novému šířkovému řešení vodního toku a jsou překážkou v plavbě. Oba nové mosty jsou navrženy jednotně, se stejnou konstrukcí, tvoří je ocelobetonový spřažený rám o jednom poli. Mosty jsou kolmé ve výškovém oblouku o poloměru 100,0 m. Délka přemostění činí 20,5 m. Příčný řez nosné konstrukce je navržen jako spřažená ocelobetonová konstrukce z pěti ocelových svařovaných nosníků výšky 0,9 m a železobetonové spřažené desky tloušťky 0,35 m. Mostovka je navržena jako přímo pojížděná, ve střechovitém sklonu 2,5 %. Římsy tvoří součást nosné konstrukce, výška obrubníku říms je navržena 70 mm. Mosty jsou založeny hlubině na mikropilotách.

SO 12 – Úprava značení státní hranice
Během realizace stavby dojde k dotčení hraničních kamenů státní hranice České republiky a Slovenské republiky. Na území ČR je nutno vyjmout dva hraniční kameny (31/14, 32C), na území SR jeden kámen (IX/1S). Doba vyjmutí a místo uložení kamenů musí být včas a předem nahlášeno ministerstvům vnitra ČR a SR. Tento objekt řeší nové osazení a zaměření hraničních kamenů.

SO 13 – Vegetační doprovod a náhradní opatření (biokoridor)
Tento stavební objekt řeší vegetační doprovod, revitalizační opatření formou meandrujícího vodního toku a několik tůní. Jedná se o území regionálního biokoridoru. Revitalizační opatření v rámci biokoridoru budou zahrnovat realizaci přírodě blízkého toku v délce 697 m a šest tůní. Pro funkci přírodě blízkého vodního toku je celoročně zajištěn kontinuální přítok 15 l/s. Ve vodnatějším období může být poskytnuto až 50 l/s.

Realizace regionálního biokoridoru podél toku Radějovky bude sestávat z následujících aktivit:
■ revitalizační opatření formou tvorby umělého meandrujícího koryta a několika tůní;
■ zatravnění dílčích ploch;
■ výsadba dřevin, které lze rozdělit podle charakteru na plošné a individuální;
■ instalace mrtvého dřeva v ploše biokoridoru.

PS 01 – Plavební komora (provozní soubor)
Hlavní části strojního technologického vybavení plavební komory:
■ horní vzpěrná vrata;
■ dolní vzpěrná vrata;
■ protipovodňová vrata;
■ stavidla obtoku.

Protipovodňová vrata slouží pouze k uzavření plavební komory proti vzduté vodě z řeky Moravy. Většinu částí konstrukcí tvoří svařence z plechů a profilových tyčí z materiálu se zaručenou svařitelností o jakosti S 355 a S 235. Projektovaná životnost celé ocelové hradicí konstrukce včetně pohonů je osmdesát let.

Hlavní technické údaje
■ Horní vrata
Kóta záporníku horních vrat: 163,60 m n. m.
Výška záporníku horních vrat: 0,30 m.
Výška horních vrat: 4,0 m.
Kóta horní hrazené a výpočtové hladiny horních vrat (max. hradicí kóta na jezu): 167,50 m n. m.
Kóta dolní výpočtové hladiny: < 163,60 m n. m.
Způsob pohonu: elektromechanický.
Doba motorického přestavení: cca 1 minuta.

■ Dolní vrata
Kóta záporníku dolních vrat: 161,44 m n. m.
Výška záporníku dolních vrat: 0,3 m.
Výška dolních vrat: 6,15 m.
Kóta horní hrazené a výpočtové hladiny dolních vrat: 166,17 m n. m.
Kóta dolní výpočtové hladiny: 162,94 m n. m.
Způsob pohonu: elektromechanický.
Doba motorického přestavení: cca 1 minuta.

■ Protipovodňová vrata
Kóta záporníku protipovodňových vrat: 161,44 m n. m.
Výška záporníku protipovodňových vrat: 0,3 m.
Výška protipovodňových vrat: 6,15 m.
Kóta horní hrazené a výpočtové hladiny protipovodňových vrat: 167,50 m n. m.
Kóta dolní výpočtové hladiny protipovodňových vrat (vyčerpaná komora): < 161,44 m n. m.
Způsob pohonu: elektromechanický.
Doba motorického přestavení: cca 1 minuta.

■ Stavidlo obtoku – plnicí
Počet stavidel: 1.
Světlá šířka stavidla: 1,20 m.
Světlá výška stavidla: 1,00 m.
Kóta spodního prahu stavidla: 160,44 m n. m.
Kóta horní výpočtové hladiny stavidla (max. hradicí kóta na jezu): 167,50 m n. m.
Kóta dolní výpočtové hladiny (při vyčerpané komoře): 161,44 m n. m.
Kóta ručního kola náhradního ovládání stavidla: 168,60 m n. m.
Způsob pohonu: elektromechanický.
Doba motorického přestavení: 4 ÷ 8 minut.

■ Stavidla obtoku – prázdnicí
Počet stavidel: 2.
Světlá šířka stavidla: 1,00 m.
Světlá výška stavidla: 0,60 m.
Kóta spodního prahu stavidla: cca 161,60 m n. m.
Kóta horní výpočtové hladiny stavidla (max. hradicí kóta na dolních vratech): 166,17 m n. m.
Kóta dolní výpočtové hladiny: 162,94 m n. m.
Kóta ručního kola náhradního ovládání stavidla: cca 168,75 m n. m.
Způsob pohonu: elektromechanický.
Doba motorického přestavení: cca 1 minuta.

Postup výstavby

Celková doba realizace stavby bude minimálně 22 měsíců a poté bude následovat tříměsíční zkušební a ověřovací provoz. Projektant navrhl pouze jednu etapu výstavby. Předpokládá se provádění stavebních prací po polovinách s provedením provizorní hrázky a následným převedením vodního toku (v dolní části vodního toku). Před započetím stavby bude vypuštěn kanál v horní části. Z české strany je třeba zajistit přístup k tabulovému jezu Sudoměřice, který musí zůstat po celou dobu stavby manipulovatelný. V současné době probíhá vyhodnocení výběrového řízení na zhotovitele stavebních prací, stavba by měla být zahájena ještě v letošním roce.

Závěr

Po provedení stavby Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec bude umožněno prodloužit splavnou délku Baťova kanálu až do zdrže jezu Hodonín na řece Moravě. Realizace této akce významně přispěje k rozvoji turistického potenciálu a atraktivitě Baťova kanálu i celého přilehlého regionu.