Pročištění právních předpisů je pro řešení krize prioritní

V poslední době je Metrostav zmiňován v médiích více než často, zvláště v souvislosti s mimořádnou událostí, k níž došlo počátkem července při výstavbě tunelového komplexu Blanka. Jak s odstupem několika týdnů posuzujete celou situaci?
Teď skutečně ještě nemůžeme odpovědně říci, co bylo důvodem, nebo kde se případně stala chyba. Zjišťováním příčin se zabývá Český báňský úřad a další zainteresované orgány, jimž průběžně poskytujeme maximální součinnost. Technologie, projekt i jedinec mohou selhat. Nikdo není neomylný a každý má právo na chybu. Pokud se stala na naší straně, je třeba si ji přiznat a přijmout opatření, aby se již nemohla opakovat. I této příležitosti chci využít k tomu, abych se omluvil veřejnosti, kterou tato havárie zasáhla. Zdůrazňuji, že samotná událost rozhodně nezpozdí uvedení tunelového komplexu Blanka do provozu.

Pokud se podívám na české stavebnictví celkově, v jaké fázi ekonomické krize se podle vás v současnosti nachází?
Současný stav stavebnictví v České republice rozhodně nelze hodnotit jako utěšený. Nedomnívám se, že krize ve stavebnictví skončila, že bychom se dostali za mez, kterou bychom mohli považovat za nejhorší období recese. Stále ještě totiž dokončujeme stavby, které jsme zahájili díky zakázkám z období růstu ekonomiky. Navíc dochází k zastavení několika dopravních staveb.

Jak hodnotíte současnou úroveň stavební výroby v České republice?
Hlavní silou, která dnes oživuje stavební výrobu, je masivní příliv dotací z evropských fondů, které pozitivně ovlivňují rovněž částky pocházející z rozpočtu státu nebo z úrovně krajů a měst. Zásobníky práce velkých firem jsou „taženy“ právě těmito stavbami. Bohužel tok „evropských peněz“ skončí v roce 2013. Pozitivní atmosféra, která v období růstu ekonomiky převažovala u privátních investorů, se za poslední rok a půl, kdy recese trvá, zcela změnila, privátní trh doslova zmizel. Příkladem může být situace, která se vytvořila kolem výstavby nových bytů. Podle publikovaných odhadů realitních analytiků dojde vzhledem ke krizovým jevům k poklesu ceny bytů ještě o dalších deset až patnáct procent. Toto očekávání nevyvolává u potenciálních zájemců o byty potřebnou poptávku, takže většina investorů vyčkává, až ceny nemovitostí klesnou na nejnižší možnou mez. To je jeden z důvodů, proč privátní segment trhu stavebnictví v současné době neakceleruje. Pokud jde o veřejné zakázky, nové nejsou vypisovány ze dvou důvodů: buďto nejsou peníze na jejich realizaci, nebo stavby, které by mohly být realizovány, nejsou po legislativní stránce připravené. Restriktivní politika státního rozpočtu je sice z hlediska budoucnosti zdravého vývoje ekonomiky pochopitelná, ale neměla by zabránit financování investic, které jsou pro náš stát důležité nebo prorůstové a které bude v pozdějším období daleko obtížnější realizovat. K tomu by mohlo dojít pouze v případě restrukturalizace státního rozpočtu a nalezení nového zdroje financování těchto projektů. Optimistickou variantou by sice byla účast privátní sféry, ke které však nedochází. Pravděpodobným důsledkem vzniklé situace proto může být další pokles stavební výroby. Podle mého odhadu budou menší a střední firmy pociťovat nedostatek zakázek v zásobnících práce již ve druhém pololetí tohoto roku a velké stavební firmy se dostanou do podobné situace v příštím roce. Ani tyto velké firmy však nebudou mít šanci zásobníky práce doplňovat, protože se nesoutěží, veřejné zakázky přestaly být vypisovány.

Přesto se zdá, že využít PPP projekty jako nástroje „k rozhýbání“ stavební výroby je jednou ze základních možností, jak získat nové zakázky. Metrostav je dokonce první firmou v ČR, která má šanci tento projekt skutečně realizovat.
Skutečně byla podepsána smlouva na PPP projekt nového pavilonu ústřední vojenské nemocnice v Praze ve Střešovicích. Ale je třeba říci, že tyto projekty jsou extrémně administrativně a smluvně komplikované, o čemž se každodenně na projektu ÚVN přesvědčujeme. K masivní realizaci PPP projektů však musí být vhodný právní rámec a politická vůle. Politická vůle přitom na území České, ale ani Slovenské republiky není příliš patrná. I kdyby však byla politická vůle dostatečně silná, musí mít stát schopnost tyto projekty administrativně připravit. Zde je kámen úrazu a jádro problému řešení současné krize. Jde o to, aby nejrůznější iniciativy nemohly tak masivně a destruktivně v míře, kterou jim umožňují zákony, nebo spíše nedokonalosti v zákonech, vstupovat do přípravy staveb v rámci schváleného územního plánu a narušovat veškerá stavební rozhodnutí a stavební povolení. Žádný z nových úseků dálnic, prakticky žádná z našich staveb se dosud nestavěla normálně, všude docházelo k nesmyslným zbytečným zdržením a prodražením. V době krize dochází často paradoxně k situaci, že nestavíme nikoli z důvodu nedostatku peněz, ale proto, že není v pořádku právní agenda. Právě nyní nastal čas žádat vládu a parlament, aby konečně došlo k úpravám zákonů. Právě teď je vhodná příležitost, aby nastaly potřebné změny, které by podpořily aktivity investorů. Každý z poslanců by měl mít zájem na tom, aby v jeho regionu byla potřebná infrastruktura vyřešena.

Práce na portálu Troja tunelového komplexu Blanka

Týkají se uvedené problémy i veřejné zakázky, tedy vypisování soutěží a jejich provádění?
Pokud bych seřadil problémy podle naléhavosti, nevidím otázku vypisování a pořádání soutěží jako nejproblematičtější. Když nebude stavba řádně připravena, nový zákon o veřejných zakázkách nám nepomůže. V situaci, kdy zakázek je v současné době málo, se však začínají projevovat tendence k dumpingovým cenám. Vzhledem k našim zkušenostem můžeme konstatovat, že firmy, které v posledních dvaceti letech snižovaly ceny o desítky procent, aby získaly zakázku, nedopadly dobře. Výsledkem bylo především zhoršení kvality práce, tlak na investora a řada dalších negativních jevů, které se nutně musely projevit tím, že firmy v dalších letech nuceně ukončily činnost.

Dalším segmentem trhu jsou práce v zahraničí. Metrostav má specialisty, kteří se dokázali v zemích Evropské unie i jinde prosadit.
Právě v říjnu předáváme investorovi na Islandu dva silniční tunely v délce 3,7 a 6,9 km, které spojují vzdálená rybářská městečka Siglufjorður a Ólafsfjorður na severu země. Díky nim se lidem z Siglufjorðuru zkrátí cesta do krajského města Akureyri z 200 km na pouhých 80 km. Tato zakázka je naším největším projektem v zahraničí. Avšak recese ve stavebnictví je důsledně celosvětová, s krizí se potýkají pochopitelně i další země. Naše firma zahraniční trh pečlivě sleduje, již proto, že máme kapacity, které nemůže zcela český trh využít. To jsme činili v minulosti a budeme tak činit i v budoucnu, mimo jiné proto, že nechceme opustit špičkové a drahé technologie, do kterých jsme investovali značné částky. Jde zejména o technologie tunelové a mostní, které jsme uplatnili na stavbách v Německu i na vzpomínaném Islandu a jež uplatníme také na připravovaných stavbách ve Finsku. Samozřejmě se jedná vzhledem k celkové zakázce o menší podíly prací. Nelze předpokládat, že práce v zahraničí nahradí dvacetiprocentní propad českého trhu.

Jak se vyrovnává s problematickým obdobím personální politika Metrostavu, která byla v minulých letech vždy na vysoké úrovni?
V důsledku poklesu zakázky v minulém roce jsme byli nuceni snížit stav zaměstnanců řádově o jedenáct procent. Přesto se snažíme spolupracovat s vysokými a středními školami a obsazovat v perspektivních oborech absolventy na odpovídající pozice, abychom doplňovali a obnovovali tým našich pracovníků. Dlouhodobým hlavním trendem personální strategie zůstává výchova vlastních odborníků. Pokud jde o vysokoškoláky, dáváme přednost kvalitě před kvantitou.

Můžete závěrem sdělit současné hospodářské výsledky Metrostavu?
V roce 2009 jsme potvrdili výsledky za rok 2008, v roce 2010 se do propadu patrně nedostaneme, s obavou však hledíme vzhledem k uvedeným skutečnostem na ekonomickou situaci v roce 2011. O tom, že si Metrostav na českém trhu nestojí dosud špatně, svědčí i výsledky v Top 100 českých firem, kde se za rok 2009 v tržbách (29,19 mld. Kč) umístil na 19. místě, jako druhá ze stavebních firem. Potvrzují to i další ocenění, jako je např. cena ČEKIA Stability Award v rámci soutěže Czech Top 100, které nezávisle hodnotí finanční i nefinanční bonitu firmy. A v hodnocení odborného časopisu Construction Europe patří Metrostavu podle nekonsolidovaného obratu 92. místo v Evropě.

Ing. Pavel Pilát, generální ředitel, Metrostav a.s.