Přístup k revitalizaci zámku Vimperk - 1. díl: Výškopisné a polohopisné zaměření
Revitalizace rozsáhlého zámeckého komplexu má v souladu s požadavky památkové péče a s podporou stavebních činností zahrnujících především sanace, restaurátorské, stavební a rekonstrukční práce naplnit v maximálně možné míře investiční záměr objednatele, Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava - vybavit zámecké prostoty pro činnost Mezinárodního vzdělávacího environmentálního centra.
Poloha zámku
Zámek Vimperk je vystavěn na skalnaté vyvýšenině severně nad historickým středem stejnojmenného jihočeského města. Místo zvolil jeho zakladatel ve 13. století ze strategických důvodů. Původní stavba byla královským hradem - ten vedle obytné funkce splňoval požadavky na ochranu jeho obyvatel a podhradí. Postupem času byla stavba několikrát rozšířena a přestavěna na renesanční, později barokní sídlo. Na rozloze přibližně 3,5 ha stojí několik samostatných staveb. Největší z nich je komplex tří budov - složený z Horního a Dolního zámku a navazující hospodářské části - který doplňují arkády rozdělující zahrady na dvě samostatné části.
Terénní podnož se sestavou budov zámeckého komplexu vytváří městskou a krajinnou dominantu, primárně se přitom uplatňuje segmentovaná hmota Horního zámku. Bohatou terénní konfiguraci zámeckého komplexu dokumentuje výškový rozdíl terénu přiléhajícího k jeho starší západní části, tj. k Hornímu zámku s kótou 760 m n. m. ve výškovém systému Balt po vyrovnání oproti výšce terénu na východě při vstupu do Dolního zámku na úrovni 734 m n. m. Nejnižším místem zámeckého areálu je terén přiléhající k Černé věži v úrovni cca 714 m n. m. Jižně ve svahu pod zámkem se nachází střed města s centrálním náměstím. Patu terénní konfigurace tvoří údolí s řekou Volyňkou. V roce 2010 byl zámek zapsán na seznam národních kulturních památek.
Zámecký komplex vytváří městskou a krajinnou dominantu, kde se primárně uplatňuje segmentovaná hmota Horního zámku
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 06-07/2012)