Plavecký areál Šutka dokončen po pětadvaceti letech
Návrh na výstavbu plaveckého bazénu na Šutce v Praze – Troji vznikl již v roce 1987. Technické řešení stavby odpovídalo možnostem doby, ve které vznikal. Se stavbou se započalo v roce 1988, s předpokládaným dokončením v roce 1994. Návštěvníci, kteří areál poprvé navštívili, se však dočkali slavnostního zahájení provozu až v lednu letošního roku.
Autor:
Historie
V průběhu realizace stavbu poznamenal nedostatek investičních prostředků a tato situace vyústila až do jejího pozastavení v roce 1994. Znovuzahájení stavby, tentokrát již s přepracovaným projektovým zpracováním a s rozšířeným záměrem odpovídajícím modernější vizi aquaparku, se uskutečnilo v září 2010. I poté se však stavbě nevyhnuly finanční obtíže. V květnu 2011 se stavba areálu opět pozastavila, tentokrát na necelý rok.Na konci listopadu 2012 byly stavební práce v rámci uzavřené smlouvy dokončeny. Nově vybudovaný areál začal jako Akvacentrum Šutka sloužit veřejnosti od poloviny prosince téhož roku.
Popis stavby
Areál se nachází na severním okraji zastavěného území městské části Praha 8-Troja u Čimické ulice. Popisovanou stavbu lze rozdělit na tři hlavní části: kompletní dostavbu původní budovy rozestavěného plaveckého bazénu včetně vybavení, přístavbu aquaparku a soubor prací mimo budovu, obsahující budování a přeložky inženýrských sítí, terénní úpravy a práce na komunikacích. Nová přístavba aquaparku byla navržena na místě původně plánovaného otevřeného plaveckého bazénu (25 m) a stavebně i technologicky navazuje na dostavbu plaveckého bazénu. Tato přístavba plně využívá nejen veškerou infrastrukturu (komunikace a inženýrské sítě), ale i celé provozní a z větší části i technické zázemí. Dokončená stavba v současnosti představuje plnohodnotný plavecký areál, jenž může sloužit jak sportovnímu, tak i rekreačnímu využití ve standardu, který vyhovuje i potřebám mistrovství Evropy nebo funkci případného tréninkového zázemí olympijských her v plaveckých disciplínách.
Provozní a dispoziční řešení
Dostavba plaveckého areálu
■ 1.PP – převážnou část plochy zaujímají technologická zařízení (např. strojovny VZT, výměníkové stanice, kompletní bazénová technologie, elektrorozvodny, trafostanice, dieselagregát, zázemí provozu restaurace). Je v ní také část komerčně využívaných prostor, jako jsou fitness, bowling nebo obchody včetně potřebného zázemí. Ty však nebyly součástí kontraktu s předpokladem, že se do finální podoby vybaví podle představ budoucího provozovatele.
■ 1.NP – toto podlaží tvoří základ plavecké části areálu. Dispozičně je v něm umístěn hlavní padesátimetrový bazén, dále výukový bazén (dětský), tělocvična a místnosti účelově s nimi spojené – sprchy, hygienická zařízení, šatny s téměř tisíci skříňkami, vstupní část do areálu s pokladnami atd.
■ 2.NP – v tomto podlaží se prostory koncipovaly s ohledem na relaxaci – tj. sauny (včetně venkovních ochlazovacích bazénů), masáže atd. V tomto podlaží lze nalézt také restauraci včetně zázemí, salonku a klubovny, jejichž vybavení však také netvořilo součást kontraktu.
■ 3.NP – je využito jako čistě technické, se strojovnami VZT.
Přístavba aquaparku
■ 1.NP – aquapark, k terý je nedílnou součástí areálu, bezprostředně navazuje na halu velkého bazénu. Oddělují jej od ní pouze prosklené stěny a turnikety. Aquapark využívá společné šatnové a hygienické zázemí, od něhož je přístup po stávající terase na východní straně stavby, která je nově zastřešena a vybavena podlahovým vytápěním. Tím se odděluje provoz sportovní části areálu od toho rekreačního. Návštěvníci přicházejí na odpočinkovou galerii (původně zamýšlenou terasu), vybavenou „vodním barem“. Z této terasy je přístupný rekreační bazén, kapacitní whirlpool a skluzavka tvaru S. Rekreační bazén „přepadá“ vodním splavem po široké skluzavce na spodní úroveň aquacentra do masážního bazénu, divoké řeky a dojezdu toboganů.
Na samostatném místě se nachází dojezdový bazén skluzavky tvaru S a dětský bazén se skluzavkami. Ve spodní části má své místo občerstvení sloužící jak vnitřnímu provozu haly, tak venkovním odpočinkovým plochám. Z tohoto podlaží je přístup na toboganovou věž, z níž vedou dolů do dojezdového bazénku dva tobogany. Při výstupu na pobytovou louku jsou umístěny toalety pro muže, ženy a invalidní osoby.
■ 1.PP – v suterénu budovy se nalézá například zařízení technologické úpravy bazénových vod, akumulační jímky, technologické zázemí jednotlivých atrakcí a strojovny VZT.
Stavební a konstrukční řešení
Opláštění budovy tvoří kombinace prosklené hliníkové fasády, montované fasády s hliníkovými lamelami, kontaktního zateplovacího systému, dřevěného a keramického obkladu.
Střechy jsou jednoplášťové s izolačními vrstvami na desce střechy. Finální krytinu tvoří pasy z PVC nebo asfaltové pasy (podle jednotlivých částí střešních skladeb). V mezistropu střechy se nacházejí lávky, ze kterých jsou přístupná světla, ozvučení a vzduchotechnika.
Dostavba plaveckého areálu
Dostavba původní hrubé stavby, tvořené ocelovým skeletem se spřaženými ocelobetonovými stropními konstrukcemi, se stala předpokladem pro zprovoznění areálu. Na dostavbu navazovala přístavba aquaparku. Svislé i vodorovné konstrukce plaveckého areálu jsou ocelové. Budova se dělí z konstrukčního hlediska na část bazénové haly a ostatní prostory. Svislé konstrukce haly jsou tvořeny ocelovými sloupy, převážně svařovanými profily. Vodorovné konstrukce se skládají z nosné ocelové kostry, kterou tvoří průvlaky, stropnice a spřažené ocelobetonové desky. Bazénovou halu zastřešují příhradové ocelové vazníky.
Ostatní prostory plaveckého areálu byly navrženy jako skelet o rozměrech 6 x 6 m, s výjimkou výukového bazénu a gymnastického sálu, jež jsou zastropeny ocelovým plnostěnným nosníkem. Základní skelet tvoří průvlaky z válcovaných I profilů, uložených na sloupy. Mezi průvlaky se šroubovaly stropnice. Strojovnu vzduchotechniky v 3.NP zastřešují smaltované plechy, montované na klenební ramenáty. Veškerá schodiště jsou ocelová.
V rámci dostavby se odstraňovaly všechny zjištěné nedostatky částí konstrukcí, jež vlivem klimatických podmínek i zatékání do konstrukcí v uplynulých desetiletích degradovaly. Takové konstrukce se v rámci bouracích prací odstranily a následně nahradily.
Novými konstrukcemi této části stavby rozšiřujícími původní záměr se staly ocelový přístřešek hlavního vstupu ze severní strany, zastřešení venkovní terasy na východní straně a rozšíření u trafostanice na západní straně.
Přístavba aquaparku
Spodní stavba je založena na širokoprofilových vrtaných pilotách, vetknutých do skalního podloží (křídové slepence až slepence) s hloubkou vetknutí cca 1 m. Založení základové desky je ve třech úrovních: ta nejnižší se nachází pod dojezdem výtahu, technologickým zázemím atrakcí, akumulační jímkou pro dětský bazén, akumulační jímkou pro rekreační bazén a oběma VZT šachtami. Střední úroveň základové desky se nalézá pod prostorem bazénové technologie, skladem a akumulační jímkou pro whirlpool. Nejvyšší úroveň základové desky aquaparku se nachází pod dnem dojezdu skluzavky, masážního bazénu a dojezdu toboganu. Stěny, vystavené vyššímu statickému zatížení, mají tloušťku 400 mm, ostatní pak 250 mm.
Statické zatížení z horních úrovní budovy se přes otevřené prostory v suterénu přenáší pomocí železobetonových sloupů do základových pilot. Mezistrop nad suterénem, jenž současně tvoří desku pod dnem whirlpoolu, vodního baru a relaxačního bazénu, má tloušťku 300 mm. Obdobnou tloušťku má i šikmá deska pod skluzem z relaxačního bazénu do dojezdu toboganu. Strop nad suterénem tvoří ochoz aquaparku. V této úrovni se nachází i základová deska nadzemní části budovy, založená pouze na základových pasech uložených na pilotách. Stropní deska dilatačně navazující na plavecký areál má tloušťku 200 mm. Veškeré železobetonové konstrukce (vyjma základů nepodsklepené části, výtahové a VZT šachet) jsou z vodostavebního železobetonu. Svislé nosné konstrukce i vodorovné konstrukce zastřešení haly jsou ocelové, hlavními svislými nosnými prvky jsou ocelové sloupy kruhového průřezu.
Postup výstavby
V době zahájení prací na stavbě byl stavební pozemek ve značně zanedbaném stavu. Původně na něm fungovala pískovna, po vytěžení tato oblast sloužila jako skládka. Nedokončená budova plaveckého bazénu dlouhá léta „chátrala“ a její okolí sloužilo k ukládání stavebního materiálu s divoce rostoucí náletovou zelení.
Přípravné práce započaly vyčištěním plochy, odstraněním náletové zeleně, likvidací skládky a zřízením prostoru zazemí staveniště. Poté byla rozestavěná stavba zajištěna z hlediska BOZP.
Dostavba bazénové části znamenala nejprve vytěžení štěrkopískových násypů ze suterénů, v nichž se objevilo značné množství původních základových pasů a rozvodů ležaté kanalizace. Současně s odstraňováním těchto násypů se tyto pasy výškově upravily a vybouraly se původní rozvody kanalizace. Ve všech podlažích bylo nutné provést demolice určených výplňových zděných příček i některých konstrukcí, jež byly již za hranicí své životnosti. Zároveň bylo nutné aplikovat protikorozní ochranu nosné ocelové konstrukce. Také střešní konstrukce prošla ze statických a klimatických důvodů opravou betonových střešních desek a odstraněním zavěšených atikových prefabrikovaných dílců nad bazénovou halou. Následovala montáž nových rozvodů kanalizace v suterénu dostavby, včetně železobetonové desky, tvořící zdvojenou podlahu suterénu a vyzdívky zděných konstrukcí. Z prací mimo budovu začaly výkopové práce, pokládky nových kanalizačních řadů a budování opěrných stěn.
Práce na dostavbě pokračovaly elektroinstalačními rozvody, rozvody ZTI a ÚT, jádrovými omítkami, montážemi bazénových technologií, montáží stěn nerezových bazénů, prosklenými fasádami atd.
Stavební práce na přístavbě aquaparku byly zahájeny s časovým odstupem založením stavby na pilotách (vzhledem k navážkám v podloží). Poté se budovaly veškeré rozvody kanalizací pod základovou deskou, monolitická železobetonová deska, konstrukce stěn i stropů v různých výškových úrovních a různých půdorysných tvarů, veškeré rozvody ZTI a bazénové technologie.
Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v květnu roku 2011 se práce přerušily. Na stavbě probíhaly pouze práce a činnosti pro zamezení škod na rozestavěném díle a práce a činnosti v návaznosti na převzetí a řádné uskladnění technologií a výrobků určených k realizaci díla tak, aby nedošlo k jejich poškození a tím porušení smluvních závazků. Po zajištění financování stavby na jaře 2012 stavební práce opět započaly.
V části dostavby budovy se pak dokončovaly podlahy, položení obkladů a dlažeb, montáže prosklených hliníkových stěn, protipožární obklady ocelových sloupů, topenářské práce, montáže elektrorozvodů, vzduchotechniky, podhledů, včetně osazení osvětlení, a další dokončovací práce. V části přístavby probíhaly montáže ocelových nosných konstrukcí včetně nátěrů, skladby střešního pláště, omítky zázemí aquaparku, modelace koryta skluzavky tvaru S, montáže toboganů a toboganové věže, po úspěšných zátopových zkouškách montáže obkladů a dlažeb, prosklené a skládané fasády, kompletace a dokončovací práce. Dokončily se i venkovní práce, jako bylo napojení areálu na veškeré inženýrské sítě, osvětlení parkoviště a konečné sadové úpravy v okolí areálu.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Stavba č. 9394 – Plavecký areál Šutka – Dostavba plaveckého areálu a přístavba aquaparku
Investor: hlavní město Praha
Architektonický návrh: BfB studio s.r.o., Ing. arch. Antonín Buchta
Projektant: D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a.s., Ing. Miroslav Douša, Ing. Karel Janoch
Technický dozor investora: Ing. Karel Prajer, Ing. Václav Nerad, Ing. Vladimír Buchalcev
Zhotovitel: Sdružení Areál Šutka, SMP CZ, a.s., CL EVANS s.r.o.
Vedoucí projektu: Ing. Zdeněk Burian
Hlavní stavbyvedoucí: Richard Procházka
Doba výstavby: 9/2010–11/2012
Náklady: 623,65 mil. Kč
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Stavba č. 9394 – Plavecký areál Šutka – Dostavba plaveckého areálu a přístavba aquaparku
Investor: hlavní město Praha
Architektonický návrh: BfB studio s.r.o., Ing. arch. Antonín Buchta
Projektant: D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a.s., Ing. Miroslav Douša, Ing. Karel Janoch
Technický dozor investora: Ing. Karel Prajer, Ing. Václav Nerad, Ing. Vladimír Buchalcev
Zhotovitel: Sdružení Areál Šutka, SMP CZ, a.s., CL EVANS s.r.o.
Vedoucí projektu: Ing. Zdeněk Burian
Hlavní stavbyvedoucí: Richard Procházka
Doba výstavby: 9/2010–11/2012
Náklady: 623,65 mil. Kč