Plavební stupeň Děčín a jeho ekologická problematika
Projektový záměr Plavebního stupně Děčín je stále v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V rámci tohoto procesu byla vypracována dokumentace v roce 2016 a již potřetí vrácena Ministerstvem životního prostředí k doplnění, přičemž důvodem bylo zejména vyhlášení evropsky významné lokality Porta Bohemica soustavy Natura 2000 na základě nařízení vlády č. 207/2016 z 8. června 2016. Další důvody lze považovat za okrajové, neboť již stávající dokumentace EIA se s nimi vypořádává, čímž dojde pouze k doplnění dílčích analýz a zpřesnění popisu.
Úvod
Do současné doby bylo navrženo, ověřeno a rozpracováno několik desítek variant. Jako referenční varianta je v současnosti zvolena varianta 1b, která je výsledkem dlouhodobé interdisciplinární spolupráce odborníků vodního hospodářství, dopravy a ochrany přírody. Jednotlivé posuzované varianty byly zváženy a vyhodnoceny. Podmínky, které vedly k zamítnutí té které posuzované varianty již ve fázi předběžného hodnocení, jsou tyto:
■ varianta má nepochybně významně větší negativní vlivy na životní prostředí než varianta 1b;
■ varianta neumožňuje dosáhnout zlepšení plavebních podmínek v souladu s definovaným cílem;
■ realizace varianty není prokazatelně účelná či z technických hledisek možná.
Tento článek navazuje na technický popis záměru a doplňuje ho o popis ekologické problematiky Plavebního stupně Děčín ve variantě 1b.
Environmentální opatření ve zdrži Plavebního stupně Děčín
Pro zmírnění dopadů stavby na životní prostředí bylo řešení Plavebního stupně Děčín ve variantě 1b upraveno a doplněno o environmentální opatření, která budou popsána dále. Popisu technického řešení se věnuje článek Ing. Trnky jr. o technickém řešení PSD v tomto čísle.
Manipulace s hladinou
Manipulace s jezem byla ve variantě 1b doplněna o řízené kolísání hladiny v nadjezí za účelem maximální funkčnosti environmentálních opatření. Za normálních průtokových a provozních situací bude udržována hladina v jezové zdrži 125,0–124,50 m n. m. v závislosti na potřebě zaplavovat či obnažovat určité břehové ekosystémy:
■ prosinec–březen: 125,0 m n. m.;
■ duben–červen: 124,8 m n. m.;
■ srpen–listopad: 124,5 m n. m.
Hladiny jsou v těchto úrovních udržovány v závislosti na přítoku do jezové zdrže průtokem vodní elektrárnou (ve spojení s hladinovou regulací v rozmezí provozních průtoků MVE), průtokem pravostranným migračním pásmem a technickým rybím přechodem, levostranným technickým rybím přechodem a dále sklápěním jezových uzávěrů až do jejich úplného sklopení, a to s přednostním sklápěním pravého jezového pole. Při průtokovém režimu, kdy se velikost průtoku pohybuje od minimální do maximální hltnosti turbín (max. 250 m3/s), se průtoky vodním dílem převádějí migračním pásmem a rybími přechody a vodní elektrárnou (pokud nenastal důvod k jejímu odstavení). Při průtoku větším, než je hltnost MVE, jsou průtoky vodním dílem převáděny navíc jednotlivými jezovými poli, kdy přednostně dochází ke sklápění pravého pole.
Revitalizace v ústí Jílovského potoka
Území je navrhováno k podpoře lužních porostů, rozšíření litorální zóny a doplnění rozptýlených stromových porostů. Vzhledem k rozdílné morfologii bude oblast nad a pod ústím Jílovského potoka řešena rozdílně. Území pod ústím Jílovského potoka tvoří přirozeně pozvolný svah a pokrývají jej dřeviny různého věku, které nebudou káceny. V tomto prostoru se nebudou provádět výrazné úpravy celkové změny reliéfu. V prostoru, kde se nevyskytují porosty dřevin, je v některých případech navrženo mírné snížení terénu a vytvoření menších terénních depresí s podmáčenými plochami (v jednom místě s mělkou tůní), jež budou sloužit jako stanoviště řadě druhů živočichů. V místech, kde ke snížení terénu nedojde, bude provedena dosadba lužních dřevin, jako je zejména vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), topol černý (Populus nigra), případně olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V území nad ústím Jílovského potoka bude mezi hladinou 124,5 a 124,8 m n. m. vytvořen terén o sklonu 1 : 20 s pláží o šířce cca 6 m, která bude obnažována při řízeném kolísání hladin. Za pláží bude následovat přechodové pásmo sklonu 1 : 10, na kterém se budou rozvíjet pobřežní porosty (chrastice, rákosiny, ostřice) a budou přecházet k vlhkomilným lužním porostům. Za přechodovým pobřežním pásmem bude zbývající prostor snížen, přičemž terén v tomto místě bude vytvářen vyvýšenými a sníženými plochami. Na této části území vzniknou dvě tůně, které budou celoročně zaplavené s hloubkou minimálně 1 m. Po celé šířce sníženého území (cca 40 m) budou vysázeny lužní dřeviny, a to opět např. vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), topol černý (Populus nigra), případně olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Svah pod silnicí bude navázán na snížený terén ve sklonu 1 : 2 a zatravněn. Navrženými úpravami tak kromě výše uvedených tůní vznikne cca 20 100 m2 lužních porostů, dále 400 m2 přechodového pásma a přibližně 450 m2 obnažovaných břehů. Výustní trať Jílovského potoka nebude směrově ani výškově upravována. Stávající opevnění bude ponecháno, pouze bude upraveno jeho výškové napojení na břehové hraně podle nové úpravy terénu na pravém břehu Jílovského potoka.
Revitalizace v ústí Ploučnice
V území nad silničním mostem přes Labe v Děčíně bude vybudováno odlehčovací koryto Ploučnice, které bude sloužit k převedení vysokých průtoků a bude umožňovat průchod ledů v zimním období. Nové zaústění bude mít protipovodňovou funkci a současně bude vytvářet vhodné opatření k posílení vábivého proudu pro migrující vodní živočichy. Nové koryto o celkové délce úpravy cca 280 m bude mít lichoběžníkový příčný profil se základní šířkou ve dně 12 m a sklony svahů 1 : 2.
Celý článek naleznete v archivu čísel 12/2017.