Pivovary - specialita kulturního dědictví ČR
Pivovarství v celé své šíři, rozmanitosti a dlouholeté tradici je neodmyslitelnou součástí české kultury a patří na jedno z prvních míst mezi historickými výrobními odvětvími. Díky tisíciletému vývoji sehrálo výjimečnou roli v technice i ekonomice a do značné míry utvářelo hospodářskou a sociální podobu krajiny jako nepominutelný fenomén.
Hustota a množství pivovarů je na území Čech, Moravy a Slezska ohromující. Je jen málo obcí a měst, ve kterých by nebyly menší nebo větší pozůstatky pivovarské výroby. Historická síť pivovarů byla na tomto území rovnoměrně rozložená a tvořilo ji přes tisíc pivovarských staveb. Vlastní výrobní objekty - pivovary a sladovny - ovlivnily v několika historických etapách rozhodujícím způsobem proměnu krajiny a sídel. Ač jsou to objekty ryze účelové, krása a reprezentativnost jejich architektury vzbuzuje v mnoha případech obdiv a respekt.
Historický vývoj
Z pohledu historického vývoje - a to jak výrobního areálu, tak i technologie - patří k nejzajímavějším ty pivovary, které představují více stavebních etap v závislosti na změnách mezi řemeslnou a průmyslovou výrobou. Jsou to především stavby a areály ze druhé poloviny 19. století, kdy řemeslná výroba s jednoduchou charakteristickou stavební strukturou výrobního komplexu ustoupila novým technologiím. Technický pokrok směřoval ke strojnímu pohonu s využitím páry. V tomto dynamickém období vznikl průmyslový výrobní komplex s vlastní stavební strukturou a s charakteristickými nezaměnitelnými stavebními prvky pivovarů a sladoven.
Nové technologické postupy si vyžádaly oddělení jednotlivých výrobních prostor. V samostatné budově byla umístěna varna, prostor o velké světlé výšce jasně identifikovatelný vysokými úzkými okny s typickým průmyslovým zasklením a střešními párníky s plechovým zakončením.
Do jedné budovy byly soustředěny závěrečné fáze výroby piva, tzv. chladné hospodářství. V nejvyšším patře, ukončeném typickým hřebenovým větrákem, se nacházela chladnice, prostor pro obrovskou mělkou vanu - chladicí štok. Tekutina odtékala dále do nižších pater přes sprchové chladiče do spilky, kde byla zakvašena. K úplnému dokončení výrobního procesu došlo v nejnižším podlaží ve sklepech, které byly pro zajištění potřebné nízké teploty spojeny s lednicemi. Nejrozšířenějším identifikačním prvkem pivovarských výrobních objektů průmyslového období je hvozdový komín s plechovým nástavcem, zvaným např. ?klobouk pana starého?, kterým byl ukončen stojatý vzdušný hvozd. Tato nová technologie sušení sladu, založená na principu horkovzdušné pece zpravidla s dvěma lískami nad topným tělesem v patrech nad sebou, se v celkové skladbě objektu projevila někdy až násilným vložením věžového bloku do stávající hmoty.
Současný stav
Většina těchto pozoruhodných budov a areálů dnes již není v provozu a bez nového využití chátrá. Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, které na našem území inventarizuje stavby průmyslového dědictví, má ve své databázi (v tzv. registru industriálních objektů) aktuálně kolem 1400 pivovarů, a to jak funkčních nebo využívaných k jiným účelům, tak i opuštěných nebo zaniklých.
Následující ukázky představují stavby, kde probíhá rekonstrukce k novému využití a patří do skupiny staveb, které byly vzhledem ke svým hodnotám prohlášeny za kulturní památky.
Pivovar v Děčíně
¤ Půdorys areálu průmyslového pivovaru na počátku 20. století- Děčín - Podmokly
První ukázka z Děčína - Podmokel představuje kapacitně větší průmyslový areál, jehož současná podoba a seskupení objektů je dána vývojem v období 1850-1902. Základem zůstal starý pivovar řemeslné výroby piva založený roku 1849, který byl realizován místním stavitelem F. J. Petrhenem. V lokalitě, kde se dnes areál nachází, rozhodl hrabě Thun postavit pivovar poté, co původní panský pivovar z roku 1707 ustoupil výstavbě nádraží. Areál sestává z několika budov pivovarského provozu rozmístěných na rozsáhlé ploše, je uzavřený, vstup tvoří brána a vrátnice. Vpravo od vstupu jsou situovány varna, stáje a dílny, vlevo navazují kanceláře a sladovna.
Nejstarší částí je sladovna, tvořená dvěma na sebe kolmými křídly - starší je křídlo původní stavby, mladší je křídlo humen z roku 1862. Tohoto roku byl také postaven první vzdušný dvoulískový hvozd, pivovar byl upraven na parní provoz a byla zahájena výstavba sklepů mimo hlavní areál. Druhý vzdušný hvozd byl přistavěn roku 1881. Oba hvozdy jsou dnes uzavřené a nevyužívané. Fasáda sladovny zůstala v původním stavu. Nejstarší část je důležitým dokumentem pozdně klasicistní stavby - sdružená okna v průčelí, štít, sedlové střechy. Průčelí mladšího křídla sladovny bylo pojato v neorománském stylu, členěné lizénami vertikálně na tři části. Střední část je ukončena štítem zdůrazněným obloučkovým vlysem, ve štítu jsou kruhová okna a okna sdružená. Ve stejném stylu byly provedeny fasády hvozdů.
¤ Půdorys přístavby kotelny pivovaru Děčín - Podmokly
Z období poslední modernizace roku 1902 pochází kotelna, strojovna a budova varny - nejreprezentativnější objekt areálu. Varna je dvoupatrová zděná budova s podstřeším, zakončená sedlovou střechou. Fasáda budovy je ztvárněna v kombinaci kamenný sokl, režné cihlové zdivo a omítané detaily. Jedná se o ukázku průmyslové varny, kde byla technologie umístěna v samostatné budově. Uvnitř se nacházejí zbytky litinové konstrukce, kde bylo umístěno technologické vybavení. Pivovar se nachází v levobřežní části města, u železniční tratě Děčín - Oldřichov u Duchcova. Provoz v pivovaru byl ukončen v roce 1995. Dnes je areál majetkem soukromé společnosti, některé prostory jsou využívány jako dílny, sklady a kanceláře. Několik budov se nachází ve zchátralém stavu, z jiných jsou torza. Bez využití zůstávají bývalé sklepy a pozdější stáčírny. Unikátní jsou dochované původní stavební plány a archivní materiály, uložené v děčínské pobočce litoměřického oblastního archivu. Jako doklad historie pivovarství byl areál prohlášen za kulturní památku.
¤ Pivovar v Děčíně - Podmiklech. Řez původním pivovarem, vlevo štoky a spilka, následuje varna a strojovna. Zdroj: SOA Litoměřice, pobočka Děčín
¤ Pohled na budovy strojovny a varny Děčín - Podmokly
Pivovar Rudník
Druhý příklad je z podkrkonošské obce Rudník, která se nachází v údolí Bolkovského potoka. Nejstarší budova zdejšího pivovaru je dokladem, že nenáročná řemeslná technologie nevyžadovala zvláštní úpravu prostor. Pro zřízení pivovaru bylo roku 1813 využito pozdně renesanční panské sídlo. Největšího rozmachu pivovar dosáhl za vlastnictví firmy J. A. Kluge od roku 1880. Pivovarský areál se od této doby rozrůstal do úrovně moderního průmyslového podniku. Původní budova pivovaru zůstala zachována a byly zde umístěny kanceláře. Sladovna převyšuje renesanční budovu o jedno patro sladové půdy. Sladovně dominuje hvozd. Patrně se jednalo o dvoulískový hvozd vytápěný kalorifery - moderním technologickým zařízením druhé poloviny 19. století. Nejzajímavější částí areálu je blok chladného hospodářství, který je ukázkovým moderním průmyslovým objektem své doby.
¤ Pivovar v Rudníku. Půdory starého pivovaru: v levé části se nacházelo humno a hvozd, v pravé části vlastní pivovar - varna, spilka, přistavěný štok. Zdroj: Stavebně historický průzkum, Památkový ústav v Pardubicích.
¤ Pivovar v Rudníku. Starý pivovar - řez. Zdroj: Stavebně historický průzkum, Památkový ústav v Pardubicích
Tato dominantní budova, která navazuje na sladovnu komunikačním prostorem, převyšuje celý komplex o dvě patra. Pochází z roku 1891, na jejím hlavním průčelí je dosud čitelný název firmy. Ukončena je podélným střešním větrákem v sedle střechy a opatřena v posledním patře okenními otvory se žaluziemi - charakteristickými prvky prostoru pro umístění štoku. V prostorech pod štoky byla umístěna spilka s betonovými nádržemi, sklepy a nadzemní lednice. Z dalších úprav je známo, že kromě výstavby lednice zde bylo položeno nové vodovodní potrubí a pomocí hydraulického trkače byla přiváděna kvalitní voda. V roce 1895 byl pivovar vybaven moderními parními stroji, byla instalována turbína, výkonný generátor a do všech místností zavedeno elektrické osvětlení. Roku 1910 byl pivovar napojen na nový vodovod, který přiváděl horskou vodu, což znamenalo zvýšení kvality piva. Ve třicátých letech 20. století byla přistavěna nová technologická část s železobetonovými tanky.
¤ Pivovar v Rudníku. Řez budovou chladného hospodářství s přístavbou bloku ležáckých tanků (dvacátá léta 20. století). Zaměření stávajícícho stavu, Agrostav, Dvůr Králové, 1990. Zdroj: OÚ Rudník.
Provoz pivovaru byl ukončen v roce 1951. Pivovar se nachází v centru obce a společně se sousedním kostelem tvoří naprosto jedinečnou urbanistickou kompozici.
Z hlediska vývoje pivovarů je dokladem několika stavebních fází modernizace technologie výroby piva, jejichž pozůstatky zůstaly částečně zachovány. V současné době památkově chráněný areál patří zahraničnímu majiteli, který zde zahájil stavební úpravy patrně s cílem přestavby na rekreační středisko.
¤ Pivovar v Rudníku. Pohled na budovu chladného hospodářství z roku 1891, stav v roce 2005. Hřebenový větrák a okenní otvory opatřené dřevěnými nastavitelnými žaluziemi jsou charakteristickými prvky nejvyššího podlaží - prostoru pro umístění chladicích štoků.
¤ Pivovar v Rudniku - objekt původního pozdně renesančního panského sídla, které bylo v letech 1813 - 1815 upraveno na pivovar. Stav v roce 2005.
¤ Pohled na nejstarší budovu pivovaru v Rudniku (vlevo), sladovnu a varnu, na ktwerou navazuje komunikačním prostorem blok chladného hospodářství
¤ Průčelí budovy chladného hospodářství s s nápisem firmy podnikatele Josefa Klugeho, která se zasloužila o největší rozkvět pivovaru, stav v roce 2005.
Výzkumné centrum průmyslového dědictví
Mapování a dokumentování pivovarského historického stavebního fondu je jedním z hlavních projektů Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT v Praze. Informace, ze kterých čerpá i tento článek, jsou uloženy v databázi registru průmyslového dědictví, která je uveřejněna na stránkách http://vcpd.cvut.cz/.