Oprava vodního díla Mostiště

Vývoj situace kolem VD Mostiště

Pro české přehradní stavitelství byla v roce 2005 situace kolem vodního díla (VD) Mostiště jedním z vážných témat. Po zjištění průsaků ukazujících na poruchy těsnicího jádra hráze se v roce 2004 vykonaly průzkumné práce, jejichž výsledky nebyly příznivé. Zaznamenané anomálie měly v posledních měsících roku 2004 znepokojující progresivní vývoj. Hlavním cílem správce vodního díla bylo nezpůsobovat zvýšená rizika pro obyvatelstvo sídlící v území pod přehradní hrází, a proto byla na vodním díle provedena mimořádná manipulace, spočívající ve výrazném snížení hladiny zásobního prostoru. Snížení hladiny v nádrži vytvořilo rezervu pro převedení minimálně dvacetileté povodně (Q20 = 54,5 m³s^-1), aniž by byla překročena hladina, nad kterou vznikala podle názoru správce vodního díla a spolupracujících odborných organizací již neakceptovatelná rizika. Problémy spojené se zmenšením zásobního objemu spočívaly především v možném zhoršení jakosti surové vody, která je z nádrže odebírána na úpravnu vody. Za běžných podmínek slouží dílo k zásobování pitnou vodou asi 70 000 obyvatel v okresech Žďár nad Sázavou a Třebíč. V případě nepříznivých klimatických podmínek (během sucha, zejména v letním období) tak mohlo dojít k ohrožení odběru surové vody jak z hlediska jakosti vody, tak i jejího množství.

¤ Obr. 1. VD Mostiště v omezeném provozu - 05/2005

¤ Obr. 2. Přehledná situace

Základní informace o VD Mostiště

VD Mostiště na řece Oslavě, provozované státním podnikem Povodí Moravy, je již přes 45 let zdrojem surové vody pro úpravnu skupinového vodovodu Velké Meziříčí-Třebíč.
Hráz VD Mostiště je umístěna v km 65,948 řeky Oslavy, bezprostředně nad Velkým Meziříčím. Výška hráze v nejvyšším místě je 29 m, délka v koruně je 292 m. Hráz je kamenitá, z hutněného lomového kamene a se štíhlým zemním těsněním. Těsnicí jádro z hutněných prachových hlín je v horní části hráze svislé, ve spodní části hráze šikmé, umístěné při návodní straně. Zemní těsnění je zavázáno na skalní podklad injekční štolou. Podloží je těsněno jednořadou injekční clonou. Skalní podloží hráze je hodnoceno jako kvalitní. Hráz byla dokončena v roce 1960, jedná se o první hutněnou kamenitou hráz v České republice.
Celkový objem nádrže je 11,9 mil. m³. Rozdělení objemu odpovídá vodárenskému účelu, ochranná funkce je pouze doprovodná. VD má jen jednu spodní výpust o maximální kapacitě cca 18 m³s^-1. Z hlediska výkonu technickobezpečnostního dohledu (TBD) je VD Mostiště zařazeno do I. kategorie (tedy mezi nejpozorněji sledovaná vodní díla, kterých bylo v roce 2005 na území ČR celkem 25).
Povrch kamenité přehradní hráze je urovnán do kamenné dlažby, což jí dává charakteristický vzhled. Ve srovnání s dalšími kamenitými hrázemi z pozdějšího období byly na VD Mostiště zaznamenány relativně malé svislé i vodorovné posuny. Kapacita přelivu se jeví dostatečná i podle dnešních měřítek (zatímco u jiných vodních děl z šedesátých let minulého století tomu tak není).

¤ Obr. 3. Vzorový příčný řez přehradní hrází

¤ Obr. 4. Pohled na hráz VD Mostiště (2005)

Zjištění z průzkumů a příčiny poruch

Měření prováděné v rámci dohledu signalizovalo průsaky těsnicím jádrem, avšak pro jejich lokalizaci nebyla hráz dostatečně vybavena. Nejistoty vedly k zahájení průzkumných prací, které se v první fázi zaměřily na místa předvídaných poruch, a následně i na celý rozsah těsnicího jádra. Z podkladů vyplynulo, že do těsnicího jádra hráze byl použit materiál různorodých vlastností, místy značně problematických až nevhodných. V závěru sypání patrně nebylo v nalezišti k dispozici dostatečné množství materiálu a do jádra se v určitém množství dostávaly i nevhodné zeminy z okrajových částí naleziště. Těsnicí materiál navíc pravděpodobně nebyl v horní části jádra řádně zhutněn. Výsledky průzkumů indikovaly, že vrcholová štíhlá část jádra by mohla být během provozu nádrže v budoucnu poškozena na mnoha místech. Vytipovat systematicky jednotlivá potenciálně nebezpečná místa v uměle vytvořeném násypu však nebylo možné. Vedle existence nevhodných materiálů v jádře bylo současně prokázáno, že horní úroveň těsnicího jádra výškově nevyhovuje současným normovým požadavkům. Z průzkumů přehradní hráze Mostiště provedených v roce 2004 a expertiz z počátku roku 2005 vyplynula nutnost soustavné opravy těsnění hráze.
S použitím prostředků matematického modelování byla provedena komplexní analýza chování a stabilitních poměrů přehradní hráze [2]. Výsledky výpočtů prokázaly, že mezi faktory, které přispěly k vývoji poruch na VD Mostiště, patřily také:

• nevhodný postup výstavby (nerovnoměrný postup sypání v příčném profilu);
• rozdílný vývoj deformací v jádře a ve stabilizační části (klenbový účinek a příslušné přerozdělování napětí, průvodním jevem takového typu poruch je pokles vertikálních složek napětí v jádře a vnikání vody do oslabených zón či trhlin při současném zvyšování vlhkosti v těchto zónách).

Vývoj poruchy byl dlouhodobý a postupný. Úplnému hydraulickému protržení těsnicího jádra (zhruba nad úrovní 476,0 m n. m. Bpv.) nepochybně předcházel postupný nárůst průsaků jádrem. Přesnější časový odhad však nebylo možné pro nedostatek údajů z přímého měření provést.

Souvislosti vzniku poruchy

Při rozhodování o podmínkách opravy bylo nutné hledat kompromis mezi riziky souvisejícími se sníženou bezpečností přehradní hráze a rizikem přerušení dodávky vody z nádrže pro území, které nebylo možné zásobovat z jiných zdrojů. Preventivně byla odstraněna část přelivné zdi v šířce cca 7 m až po dno spadiště (obr. 5a, 5b). Otvor zajistil dodatečnou možnost odtoku cca 14 m³s^-1 z nádrže, aniž by hladina přestoupila úroveň zaznamenané poruchy. S ohledem na mimořádně vysoké zásoby sněhu v povodí nad nádrží bylo rozhodnuto o urychlené přípravě a realizaci tohoto opatření, které bylo uvedeno do funkce od 17. března 2005.
Na přelomu března a dubna 2005 se provedla provizorní oprava hráze v místě prokázaných poruch, jejíž podstatou bylo vyplnění kaveren ve filtrech a těsnicím jádře hráze při pravém břehu. Tyto práce snížily nebezpečí destrukce hráze, pokud by při povodni došlo k zatížení její narušené části.
V souvislosti s poruchou hráze rozhodl dne 20. června 2005 hejtman kraje Vysočina o vyhlášení stavu nebezpečí podle zákona 24/2000 Sb., o krizovém řízení. Vyhlášení stavu nebezpečí na VD Mostiště umožnilo okamžitě zahájit neodkladné zabezpečovací práce pro odvrácení havarijního stavu tak, aby mohly být dokončeny ještě v roce 2005.

¤ Obr. 5a. Přeliv - odstranění části přelivné zdi

¤ Obr. 5b. Přeliv VD Mostiště po opravě

Průběh opravy

Projektovou dokumentaci opravy zajistil AQUATIS a.s. (dnes Pöyry Environment a.s.) Akce byla rozdělena na dvě etapy:

• I. etapa - neodkladné zabezpečovací práce k odvrácení havarijního stavu
• II. etapa - oprava vodního díla

I. etapa oprav
Do I. etapy byla zahrnuta oprava těsnicího jádra v celém rozsahu délky hráze, vybavení zařízením technickobezpečnostního dohledu pro ověření účinku provedených opatření a další vyvolané činnosti. Práce byly rozděleny do pěti stavebních objektů SO 01-SO 05.
Stavební objekty SO 01 - Sanaci těsnicího jádra hráze a SO 05 - Dotěsnění (podloží hráze) provedla společnost SOLETANCHE CZ, s.r.o. Od 18. července 2005 bylo zahájeno budování zařízení staveniště na pravém břehu nádrže, vedle bočního bezpečnostního přelivu. 29. července 2005 bylo provedeno zkušební pole tryskové injektáže v pravostranném zavázán í hráze. Dále bylo vyvrtáno a osazeno 27 hloubkových nivelačních značek, které se doplnily stejným počtem extenzometrických profilů. Současně byly původní značky na koruně hráze přemístěny na vlnolam. Tím byl vytvořen předpoklad pro kontrolní sledování koruny hráze a přehradního tělesa v průběhu výstavby. Technickou nivelaci prováděl dodavatel denně, další kontrolní měření investora probíhala týdně. 8. srpna 2005 bylo odkopáno zkušební pole a na základě uspokojivého vyhodnocení bylo dohodnuto zahájení prací na těsnicím prvku po délce celé koruny přehradní hráze odzkoušenou injekční směsí a technologií. Nový těsnicí prvek byl proveden technologií tryskové injektáže, která byla v tomto rozsahu pro sanaci těsnicího jádra přehradní hráze použita poprvé v České republice. První pořadí tryskové injektáže bylo zahájeno 12. srpna 2005 v pravostranném zavázání hráze, bezprostředně vedle opěrné zdi spadiště bočního bezpečnostního přelivu. Páté pořadí bylo ukončeno 23. října 2005 po provedení téměř 500 vrtů.
Metoda tryskové injektáže použitá pro opravu VD Mostiště a získané zkušenosti jsou podrobněji popsány v další části článku.
Stavební objekt Dotěsnění (SO 05) měl za cíl obnovit nepropustnost podloží hráze pod injekční štolou a v zavázáních. Z organizačních důvodů byl rozdělen na tři úseky. Utěsnění podloží injekční štoly v 1. (pravobřežním) úseku bylo zahájeno 17. srpna 2005 prvním pořadím, které tvořily systematicky prováděné vrty po 3 m. Následně byly vyhodnoceny spotřeby injekční směsi a bylo provedeno kompletní 2. pořadí (mezi vrty 1. pořadí) a v místech největších spotřeb injekční směsi částečně také 3. pořadí. Následovala 1. a 2. pořadí ve třetím (levobřežním) úseku a na závěr byla provedena obě pořadí ve středním (druhém) úseku. Práce na SO 05 byly ukončeny 18. října 2005.
Stavební objekty SO 02 až SO 04 zajistila společnost IMOS group s.r.o., druhý stavební dodavatel ze sdružení utvořeného pro opravu VD Mostiště. Práce byly zahájeny 26. července 2005, nejdříve se jednalo o přípravu koruny hráze před zahájením tryskové injektáže (úprava povrchu a čtrnáct překopů k ověření skutečného umístění zemního těsnění v tělese hráze).
Na hrázi VD Mostiště nebyl původně proveden patní drén způsobem, který byl u sypaných přehrad vystavěných v pozdějším období již běžný. Systém měření nebyl schopen zaznamenat průsaky a lokalizovat případná poruchová místa. Proto byl v rámci opravy nově vybudován drenážní systém, který stabilizuje hladinu podzemní vody (HPV), umožňuje funkci citlivého systému měření tlaků a stavů HPV a přímé měření průsaků.
Od 4. srpna 2005 zahájil IMOS práce na novém patním drénu podél paty hráze (hlavní součást SO 03 - Venkovní zařízení TBD). Vyvolanou činností byla preventivní oprava odběrného potrubí z přehradní nádrže (SO 04 - Oprava potrubí surové vody), které bylo dotčeno umístěním nového patního drénu. Protože bylo nutné zajišťovat dodávku surové vody z nádrže i během opravy, bylo třeba práce důsledně koordinovat. Dne 19. srpna 2005 proběhla první krátkodobá odstávka dodávky na úpravnu, během které bylo potrubí provizorně propojeno mezi vodárenskou šachtou v podhrází a komunikační chodbou v hrázi. Po uložení patního drénu a nového potrubí surové vody proběhla 25. srpna 2005 druhá krátká odstávka, po níž následovalo dokončení stavebních prací na patním drénu k 23. září 2005. Poté bylo dokončeno vybavení elektročásti a měřicího systému (měrné přepážky individuálně navrhla a dodala Laboratoř vodohospodářského výzkumu VUT v Brně). Práce na objektu SO 04 byly ukončeny 15. září 2005. SO 02 obsahoval vnitřní zařízení TBD, která umožňila ověření účinku sanačních prací a kontrolované znovuuvedení díla do plného provozu. Původní tlakoměrné vrty v injekční štole byly nahrazeny novými s automatickým měřením tlaků a teplot vody uvnitř vrtu. Na nově provedeném systému bylo zahájeno řádově přesnější měření s vysokou četností, umožňující operativní hodnocení s prvky varovného systému. Do automatizovaného systému měření tlaku a HPV byly zařazeny také vybrané venkovní vrty. V pravobřežním zavázání bylo rovněž umožněno řízené odvodnění základové spáry hráze do vnitřních prostor. Měření na nově vytvořených měrných sekcích umožňuje prostorovou identifikaci případných průsaků v místě dříve zaznamenaných poruch. Dále byla provedena úprava měření průsaků do injekční štoly, která spočívá v detailních úpravách pro osazení automatiky ve dvou profilech. Pro dálkový sběr dat jsou vystrojeny nové kabelové trasy v injekční štole a venkovní kabelové trasy. Objekt dále obsahuje příslušný řídicí systém.
Posledním objektem zařazeným následně do I. etapy byl SO 08, v rámci kterého byl přeliv uveden do provozuschopného stavu. Vybouraná část zdi nebyla zcela vrácena do původní podoby. Posledních 0,7 m pevné zdi (před vybouráním provizorního otvoru) bylo nahrazeno odstranitelnými dřevěnými dlužemi (viz obr. 5b). Tato úprava přelivu má napomoci zlepšení kvality vody v nádrži, například odpouštěním od hladiny v době výskytu sinic.
Maximální nasazení všech zúčastněných partnerů vyvrcholilo zdárným dokončením všech prací I. etapy ještě před příchodem zimy, což mělo jednoznačně kladný vliv na další provoz vodního díla.

¤ Obr. 6. Provádění tryskové injektáže

II. etapa oprav
II. etapa vedoucí k úplnému dokončení opravy spočívala v rekonstrukci koruny hráze a v dokončení systému měření TBD. Byla zahájena v srpnu roku 2006, v návaznosti na skončení ověřovacího provozu s kladným výsledkem. Práce II. etapy byly dokončeny podle plánu v měsíci listopadu 2006. Oprava koruny hráze spočívala v navýšení nového těsnicího prvku jílocementovou směsí, fólií a geotextilií na úroveň koruny hráze. Došlo k vybudování nové konstrukce vozovky a zámkové dlažby chodníku v celé délce koruny hráze, včetně přemostění bezpečnostního přelivu. Ve stejném rozsahu byla instalována kabelová trasa, vedoucí napájecí kabely systému TBD a kabely pro osvětlení na hrázi. Proběhla instalace parapetních desek na vlnolamu, provedla se výměna zábradlí a úprava osvětlení na pilířích zábradlí na vzdušné straně koruny hráze. Nedílnou součástí II. etapy bylo také dokončení systému TBD, a to vybudováním nového systému bodů pro měření vertikálních a horizontálních posunů na koruně hráze, provedením definitivního vyvedení a zapojení datových kabelů z vrtů na koruně hráze a zajištěním automatizovaného sledování úrovně hladiny podzemní vody.

Rozhodování o metodě opravy

Před rozhodnutím o technologii opravy těsnicího jádra VD Mostiště byly hodnoceny všechny v úvahu připadající postupy a byly prověřeny i zahraniční zkušenosti [1]. Základním cílem bylo provést sanaci jádra pod úroveň 474,00 m n. m. (obr. 7), kde podle dostupných informací došlo během výstavby ke změně technologie hutnění. Rovněž výsledky průzkumů z roku 2004 naznačovaly, že s hloubkou se kvalita jádra zlepšuje. Důvodem pro výběr metody tryskové injektáže byla především možnost provedení šikmého těsnicího prvku při návodní straně štíhlého těsnicího jádra hráze. Výhodou metody tryskové injektáže byla rovněž možnost použití v omezeném prostoru na koruně hráze. Správnost východisek pro výběr metody tryskové injektáže ověřily dva oponentní posudky [4], [3].

¤ Obr. 7. Provedení těsnicího prvku metodou tryskové injektáže v běžném úseku hráze

Specifika technologie tryskové injektáže v těsnicím jádře přehrady

V prostředí těsnicího jádra přehradní hráze nejde o typické užití metody tryskové injektáže, která se nepoměrně častěji používá pro zlepšení únosností základových půd. Při konkrétní aplikaci bylo vedle vytvoření souvislého prvku a nepropustnosti požadováno i dosažení přetvárných charakteristik výsledné konstrukce, které po ustálení vlastností měly být co nejbližší materiálu jádra. Cílem tedy nebyla vysoká pevnost a tuhost vytvořeného prvku, naopak byl určen požadavek na dlouhodobou schopnost přetvářet se obdobně jako těsnicí jádro. Těmto požadavkům odpovídalo zadání pro individuální návrh receptury injekční směsi.
Celý proces opravy těsnicího jádra byl předurčen nízkými rezervami ve stabilitě hráze. Přestože na hrázi byly v průběhu provozu měřeny jen velmi nízké horizontální a vertikální posuny, lze hodnotit příčný profil přehradní hráze jako značně odvážný. Projektant by si dnes při návrhu určitě ponechal větší rezervy. Podrobná analýza provedená MKP [2] prokázala stupeň bezpečnosti podél kritických smykových ploch SF = 1,275. Pro zadávací podmínky bylo provedeno výpočtové ověření předpokládaného technologického postupu na prostorovém modelu MKP. Trysková injektáž totiž vnáší do konstrukce dodatečná zatížení, která ovlivňují chování hráze a zhoršují stabilitní poměry. Cílem návrhu bylo nalézt pracovní postup, který by měl na hráz minimální dopad. Modelem ověřený výsledný postup byl založen na provádění těsnicího prvku po jednotlivých pořadích tak, aby v okamžiku provádění následujícího pořadí již předchozí pořadí nabylo požadovaných pevnostních parametrů. V jednom okamžiku měla být tryskovou injektáží ovlivněna maximálně jedna čtvrtina délky v podélném směru osy hráze, přičemž jeden záběr neměl přesáhnout délku 1 m.
Od přijetí koncepce opravy vodního díla v březnu 2005 byla intenzivně připravována projektová dokumentace opravy. V zadávacích podmínkách bylo dodavateli uloženo předložit před zahájením prací technologický postup, který by respektoval specifické požadavky na provádění a funkci prvku vytvářeného v těsnicím jádře přehradní hráze. Konkrétní postup dohodnutý se stavebním dodavatelem, společností SOLETANCHE CZ s.r.o., je znázorněn na obr. 8.

¤ Obr. 8. Schéma provádění tryskové injektáže

Vodní dílo bylo v době opravy provozováno se sníženou hladinou na kótě 466,60 m n. m. Sanace těsnicího jádra spočívala ve vytvoření souvislého těsnicího prvku v rozsahu celé délky koruny hráze (v délce 292 m) do hloubky 7,0 m (na úroveň 473,00 m n. m. Bpv) při návodní straně hlinitého jádra přehradní hráze (obr. 7). Do požadované hloubky nebylo možné umístit svislý těsnicí prvek. Těsnicí prvek technologií tryskové injektáže byl prováděn z povrchu komunikace na koruně. Celková plocha těsnicího prvku je cca 1700 m².
Metoda tryskové injektáže byla pro sanaci těsnicího prvku sypané přehradní hráze v takovém rozsahu použita poprvé v České republice. Protože byly k dispozici jen omezené zkušenosti s prováděním tryskové injektáže v obdobných geotechnických podmínkách, byl dodavatel před zahájením prací povinen ověřit technologický postup na zkušebním poli v pravobřežním zavázání hráze. Po úspěšném vyhodnocení pokusného pole byl potvrzen technologický postup a receptura injekční směsi.
Podstatou metody tryskové injektáže je promíchání původního prostředí s injekční směsí. Vzniklý kompozitní materiál nabude po zatuhnutí požadovaných vlastností. Pro opravu těsnění byla společností SOLETANCHE použita modifikace metody MONOJET, při které se pro řezání i tryskání používá výhradně injekční směsi [5]. Dodavatelem byla navržena a používána speciální úprava vrtného nářadí (monitoru) s třemi tryskami. Při rotačním vrtání (pohybu dolů) byl od hloubky cca 0,5 až 0,7 m pod úrovní koruny zahájen předřez všemi tryskami a byl vytvořen sloup v průměru cca 300 mm. Předřez byl doprovázen výnosem přebytečné kompozitní směsi, ve které byl relativně větší podíl původního hlinitého materiálu. V navazujícím kroku při pohybu vzhůru již nedocházelo k rotaci nářadí. Pohyb se prováděl ve výseči orientované podél osy hráze, čímž vznikal prvek s charakteristickým tvarem ?motýlku?. Používán byl tlak směsi 40 MPa. Přebytečná směs unikala vzhůru podél soutyčí - viz obr. 8.
Na provedení jednoho pořadí bylo v harmonogramu vymezeno čtrnáct dní, což s ohledem na zahájení prací na tryskové injektáži 12. srpna 2005 stavělo dodavatele pod značný termínový tlak. Cílem bylo ukončit souvislý těsnicí prvek před zimním obdobím, což se podařilo. Časový plán byl dodržen i přesto, že v průběhu prací bylo nutné operativně řešit například výskyt materiálů při povrchu jádra, které zhoršovaly podmínky provádění, či poruchu technického zařízení. Těsnicí prvek byl dokončen 23. října 2005.
V průběhu sanace byly zaznamenány podstatně vyšší svislé a horizontální posuny, než se předpokládalo. Vytvořený matematický model [2] byl použit pro zpětnou analýzu naměřených posunů. Bylo prokázáno, že dodatečná zatížení vyvozená v konstrukci tryskovou injektáží měla odlišné rozložení a jinou velikost, než byl výchozí předpoklad. Jak signalizovaly výsledky měření, došlo v průběhu sanačních prací k zaznamenatelnému oslabení konstrukce hráze, modelové práce však potvrdily, že stabilitní poměry hráze se významným způsobem nezměnily.

¤ Obr. 9. Technologický postup provádění tryskové injektáže v pěti pořadích

Zkušenosti z opravy

Z hlediska nasazení technologie tryskové injektáže je možné považovat opravu VD Mostiště za referenční. Byly získány cenné zkušenosti pro případné opakované použití této technologie při opravě sypaných hrází vodních děl. Technologie tryskové injektáže představuje z hlediska možných vlivů na konstrukci hráze radikální zásah. Specializovaní dodavatelé jsou schopni do značné míry upravit technologický postup tak, aby vyhověl individuálním podmínkám hrázové konstrukce, přičemž je důležité, aby v okamžiku zadání byly vyjasněny rozhodující požadavky. Je třeba si uvědomit, že z hlediska dodavatele představují specifické požadavky do určité míry komplikace, které musí zohlednit v přípravě, organizaci i ceně. Schopnost nabídnout řešení ?na míru? pak může být významnější než pouhé cenové kritérium. Stabilitní poměry a technologický postup by měly být vždy prověřeny detailním posouzením. Je nutné přijmout fakt, že poměry v rostlém terénu a v hrázové konstrukci se diametrálně liší. Velká pozornost musí být věnována průzkumu. Teoretické představy o relativně homogenních poměrech v hrázi se nemusí shodovat s realitou.
V průběhu opravy VD Mostiště nebyly zaznamenány žádné masivní úniky směsi. Stabilitní poměry byly pod přísným dohledem a byly průběžně konfrontovány s matematickým modelem. Podařilo se navrhnout individuální složení injekční směsi s požadovanými vlastnostmi. Ověřením na pokusném poli se potvrdilo, že jsou řešitelné kontakty těsnicího prvku vytvořeného pomocí tryskové injektáže s betonovými konstrukcemi. Velmi brzy po dokončení opravy těsnicího prvku prověřila výsledky prací povodeň, která vznikla z tání sněhu na jaře roku 2006. Během povodně došlo k velmi rychlému dokončení napouštění nádrže. Díky dokončenému automatizovanému systému měření byl celý proces pod kontrolou a výsledky prokázaly dobrou funkci všech částí díla. V současnosti, dva roky po opětovném naplnění nádrže, prokazují výsledky měření TBD úspěšné provedení opravy těsnicího prvku vodního díla Mostiště, které je bezpečně a bez omezení provozováno k původnímu účelu.

Použitá literatura
[1] AQUATIS a.s.: VD Mostiště - oprava hráze. Neodkladné zabezpečovací práce k odvrácení havarijního stavu. Dokumentace k ohlášení stavby, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace k zadání zakázky. AQUATIS a.s., Brno, květen a červen 2005
[2] Doležalová, M., a kol.: VD Mostiště - oprava hráze. Posouzení vlivu sanace těsnicího jádra na stabilitu hráze - závěrečná zpráva 1-3 etapy. Dolexpert - Geotechnika a AQUATIS a.s., 2005
[3] Říha, J.: Odborný posudek návrhu neodkladných zabezpečovacích prací. Brno, březen 2005
[4] Broža, V.: Vyjádření k poruše těsnicího prvku na přehradě Mostiště na Oslavě a k návrhu zabezpečovacích prací pro odstranění havarijního stavu a navazující rekonstrukce. Praha, březen 2005
[5] Pilný, M.: Technologický předpis. Sanace poruchy hráze VD Mostiště, stavební práce 1. etapy - řešení metodou tryskové injektáže. SOLETANCHE CZ s.r.o., Praha, 26. 7. a 9. 8. 2005