Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně z pohledu statika

27. dubna 2020

Ing. Petr Daniel

Stavby kulturní Vyšlo v čísle 04/2020

Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně je významným počinem města i kraje. Jedná se o nejhodnotnější památku zlínského konstruktivismu. Její autor, architekt František Lýdie Gahura, ji umístil do vrcholu parku nad městem. Provedení standardizovaného skeletu jako sloupové síně a zároveň tevřeného trojlodí, proměnlivá výška pro storu a rozptýlené přirozené světlo přiblížily oproštěný zlínský konstruktivismus k sakrálním stavbám starověku i středověku, aniž by bylo užito historických tvarů.

Autor:

Ing. Petr Daniel

Je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně, oboru pozemní stavby se zaměřením na betonové konstrukce. Celoživotně pracuje jako statik, po studiu působil v projektové kanceláři podniku Potraviny Brno, poté ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů stř. Brno, následně v Brnoprojektu a od roku 1990 jako OSVČ. V roce 1994 založil se společníkem Ing. Pavlem Bínou kancelář STABIL s.r.o., kde pracuje dosud. Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb.

Úvod

Tragické úmrtí Tomáše Bati při nehodě jeho soukromého letadla v otrokovické mlze 12. července 1932 vedlo k postavení památníku, který byl otevřen již o rok později. Stavba je mistrovským dílem architekta Františka L. Gahury, který v jejím ideovém pojetí kladl důraz na vlastnosti Tomáše Bati: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, poctivost a pravdivost. Tato jasná idea jej vedla k omezení použitých materiálů na železo – beton – sklo (cihla je materiál příliš muzeální). Konstrukčně ovšem použil zlínský „standard" – skelet s modulem 6,15 × 6,15 m s předsazenými sloupy před skleněnou fasádou, čímž dosáhl vertikality, o níž se vyjádřil, že působí vždy optimisticky. Rozčleněním vnitřního prostoru a vynecháním poloviny jednoho stropu pro umístění letadla, ve kterém se Baťa zabil, pak dosáhl sakrálního efektu bez užití historizujících tvarů. Celková prostora stavby byla zdůrazněna i červenou cementovou podlahou, absencí jakéhokoliv technického vybavení a ponecháním zcela volného vnitřního prostoru.

Umístění památníku ve vrcholu parku nad městem je symbolické. Později, ještě před válkou, vznikly na ose kolem parku tzv. Studijní ústavy, projektované opět Gahurou. Tím byl naplněn i jeho územní plán v této části města a památník tak v závěru této osy města vynikl. Objekt byl za války, v roce 1944, poškozen po náletech spojeneckých sil, poškození se omezilo na skla rozbitá tlakovou vlnou, přímý zásah se mu naštěstí vyhnul. Oprava pak byla provedena obezděním celého přízemí za použití plných cihel. Po únorovém puči 1948 byl ještě v témže roce památník jako takový zrušen. Naštěstí nebyl zbourán, ale „jen" obdržel nový název, Dům umění. Město bylo přejmenováno na Gottwaldov a jméno Tomáše Bati mělo být zapomenuto. Jedinečný příklad zakladatele „valašské Ameriky" spolu s nouzí z východu to však nikdy nedopustily. Letadlo z památníku beze stop zmizelo. V padesátých a šedesátých letech 20. století bylyrealizovány dostavby na obou kratších stranách budovy spolu s dalšími stavebními úpravami uvnitř a budova, provozovaná městem či krajem, pak sloužila i jako sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů (dříve Filharmonie pracujících).

Po roce 1989 skončila stavba v majetku města, restituce se jí netýkaly. Obě organizace v ní však zatím zůstávaly: filharmonie zřizovaná městem a galerie krajem. V roce 2001 byl zpracován stavebněhistorický průzkum stavby (Ing. Petr Všetečka a kol. / TRANSAT architekti), jenž také zahájil širší diskuse o další podobě památníku. Roku 2006 Nadace Tomáše Bati a město Zlín uspořádaly konferenci o budoucnosti stavby. Za účasti prof. Ing. arch. Ladislava Lábuse, prof. Ing. arch. Evy Jiřičné a dalších odborníků se nad studií téhož kolektivu jako u stavebněhistorického průzkumu diskutovalo o variantách obnovy s těmito závěry:
■ Památník by se měl vrátit do původního stavebního stavu a ke své původní ideové funkci, a to včetně letadla.
■ Je třeba podpořit původní architektonický záměr charakterizující osobnost Tomáše Bati a jeho vlastnosti.

■ Stavba je sama o sobě uměleckým objektem, vitrínou, esencí baťovské filozofie.

Prostor pro obnovu památníku se otevřel až po roce 2013, kdy obě organizace přesídlily do nových prostor – filharmonie do Kongresového centra Zlín a galerie do 14. budovy Baťovy továrny. V roce 2013 město vyzvalo firmu STABIL s.r.o. k podání nabídky na průzkumné práce pro akci Památník Tomáše Bati ve Zlíně a ta následně byla i vybrána. Tím započala účast firmy na celkové obnově památníku.

Celý článek naleznete v archivu čísel 04/2020.