Obnova chmelařských staveb v Žatci
Na začátku byla recese. Málokdo tušil, že z nápadu skupiny mladíků, kteří převlečeni za archeology vykopali na žateckém náměstí kostru člověka, vedle níž ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy (pivní účet starý 4000 let), a rozbitá hliněná nádoba o objemu 0,499 litru, vznikne unikátní projekt konverze stávajících chmelařských objektů.
Nadsázku všichni pochopili. Kde jinde by se takový objev mohl uskutečnit, než v Žatci, ve kterém jsou chmel a pivo doslova doma. Tak se představila teorie o bájném území, zhruba kopírujícím dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka, na němž žilo několik tisíc prapěstitelů chmele (Homo Lupulus ? člověk chmelový).
Dnes mají v Žatci opravdové muzeum Homolupulů, protože občanské sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec společně s Městem Žatec iniciovalo projekt konverze části komplexu chmelařských staveb, který měl podpořit rozvoj turizmu na Žatecku i ve městě samotném. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořily projekt konverze téměř čtvrtmiliardovou částkou v korunách českých. V téže době MK ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tyto původní chmelařské sklady, sušárny a balírny z přelomu 19. a 20. století jsou i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byly vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, ve kterých měly po jejich obnově vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představily možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství.
Do projektu byla zařazena obnova stavby původní renesanční sladovny chmele, výstavba minipivovaru s restaurací, informační centrum, obnova zahrady kapucínského kláštera, dětské hřiště a herny na motivy chmelnice, dostavba vstupu Chmelařského muzea a vyhlídková věž s výtahem. Řešení posledních dvou zmiňovaných staveb je v článku představeno podrobněji.
¤ Chmelový Maják v Žatci. Z každého stanoviště se jeví fasáda z různě natočených proroštů jinak ? večer i ve dne. Foto: Ester Havlová.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).