Největší fotovoltaická elektrárna ve střední Evropě je v Bušanovicích

Jde o realizaci ojedinělého podnikatelského záměru, který přesahuje nejen regionální, ale i celostátní význam.

Ekonomické předpoklady

Pro výstavbu elektrárny a realizaci fotovoltaických systémů výroby elektrické energie byla založena v roce 2006 účelová firma Korowatt, s.r.o, která je na základě licence provozovatelem elektrárny. Základním předpokladem byla energetická výnosnost pozemku a garantovaná dotovaná výkupní cena proudu 13,46 Kč (bez DPH) za 1 kWh po dobu 15 let na základě smlouvy o výkupu. Podle tohoto faktoru se modelovalo schéma výroby, odvíjely se od něj náklady na budoucí výkon i předpokládaný výnos elektrárny. Model byl korigován výsledky veřejné soutěže na dodavatele technologie. Kromě poměrně značných vstupních investic (cca 12 mil. Kč), nutných pro získání dotace a půjčky, znamenalo schválení projektu překonání celé řady složitých, mnohdy byrokratických nařízení, prezentujících několik kilogramů papíru. Celkové investiční náklady, včetně dotace ze strukturálních fondů EU (z Operačního programu pro průmysl a podnikání) a úvěru banky, dosáhly částky 85 milionů Kč. Roční výnos elektrárny se má přiblížit 7,9 milionu Kč. Návratnost investice, včetně započtení úvěru a dotací je předpokládána na 10 let. Do těchto nákladů jsou započteny i platy tří zaměstnanců, kteří na provoz dohlížejí.

Pásma intenzity slunečního svitu v Evropě

Realizace projektu

Realizace trvala jeden a půl roku. V první etapě byl zvolen instalovaný výkon, odpovídající zhruba polovině obdobně řešených zařízení ve Španělsku a v Německu.
Jednotlivé fotovoltaické panely jsou řazeny do sekcí, stejnosměrný proud je ve dvou invertorech přeměněn v proud střídavý, který je odevzdáván přes transformátor přímo do sítě. Cyklus výroby probíhá zcela automaticky, množství proudu závisí pochopitelně na intenzitě rozptýleného světla. Proud se však vyrábí i za zhoršených podmínek. Na panelu uvnitř buňky s centrální technologií lze sledovat okamžitý stav výroby energie, stejné údaje jsou přenášeny i do počítače umístěného mimo elektrárnu, kde je registrována kompletní statistika dodávek proudu do sítě. Zvláštní kapitolou projektu byla montáž panelů a jejich ukotvení v potřebném sklonu. Po řadě zkoušek a za přispění konzultací s ČVUT byl zvolen namísto uvažované kovové konstrukce místní, ekologicky šetrný a do podhůří Šumavy vhodnější materiál - dřevo. Tohoto materiálu bylo spotřebováno na 140 m³, s téměř čtvrtinovými náklady proti původnímu záměru. Stavbu přitom bylo možno provést vlastními pracovníky. Snad i to byl jeden z důvodů, že elektrárna se stala součástí vesnice a nezavdala důvod k protestům obyvatel. Zlidšťujícím faktorem se zdá být i zdaleka viditelný panel, umístěný ?navíc? na budce centrály, který zájemcům z okolí hlásí, kolik energie právě panely z Bušanovic odvádějí do energetické sítě.

Další plány

Závazek České republiky vůči Evropské unii v podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě má dosáhnout 8 % do roku 2010, celkový průměr všech států unie v roce 2020 má dokonce dosáhnout 20 %. V případě nesplnění kvót hrozí sankce. Současná výroba energie z obnovitelných zdrojů v České republice přitom dosahuje pouze 4,5 %.
Reálný odhad možného počtu fotovoltaických elektráren na vhodných lokalitách v Jižních Čechách se pohybuje kolem deseti. Pokud by jejich velikost odpovídala velikosti instalovaného výkonu 600 kWp, mohl by jejich roční výkon dosáhnout cca 6 200 000 kWh.
To všechno jsou důvody, proč se má současná elektrárna rozšířit o další panely, jejichž instalovaný výkon dosáhne rovněž 600 kWp. Pro novou část se připravuje přibližně stejná plocha, sousedící se stávajícím pozemkem. Trávu mezi panely a pod nimi mají spásat ovce, které se dostanou i na jinak nepohodlná místa pro kosení. Stádečko má mít podle výpočtu šestnáct členů, kteří se tak stanou dalším bonusem při výrobě elektřiny. Po dokončení bude instalovaný výkon největší středoevropské fotovoltaické elektrárny dobře srovnatelný například s Rakouskem, které na cestu alternativních zdrojů nastoupilo dříve, většinou za ekonomicky výhodnějších podmínek. Existují však i další možnosti. Fotovoltaika, jako jedna z nejčistších forem výroby elektrické energie, je ve světě se dynamicky rozvíjející odvětví. Pružné fólie je možné položit na střechu a využívat jejích vlastností jednak k výrobě elektrického proudu, ale lze je použít i jako hlavní krytinu. Právě tak jsou využívány i různé kombinace fotovoltaických panelů a fólií jako fasádní i konstrukční prvek při rekonstrukcích nebo při řešení alternativních zdrojů nízkoenergetických a pasivních domů.

Fotovoltaická elektrárna vznikla za podpory EU